Nevěra

Ty nejses Staromodni. Mela by ses jmenovat Krava, to by se k tobe vic hodilo.

S Milou se nestykas protoze se jeho pritelkyni narodil syn... ale predtim jste se stykali. Stykali jste se kdyz ona byla tehotna... S Milanem jsi i kdyz ho nemilujes............. vis, co ti reknu........... preju ti abys prisla do jineho stavu s parohacem Milanem i kdyz ho vubec nemilujes a on si mezitim nasel nejakou jinou s kterou by se obveseloval protoze ty treba v tehotenstvi nebudes mit moznost se milovat........ protoze takova jako ty si nic jineho nezaslouzi! Ale tobe by to treba nevadilo, vid? Normalka, ne?!?

Ahoj Deni, jsem ráda že ses taky konečně ozvala. Jsem ráda, že jsi sebrala odvahu a své neštěstí ukončila. U mě je to dá se říct stejné, pořád jsem s Milanem, ale jsou chvíle, kdy to ve mě vře, a já bych to nejradši ukončila, ale prostě to nedokážu. Naplánovali jsme si spoustu věcí a i přesto, že ho nemiluji celým svým srdcem se s ním cítím celkem dobře. Mám takový pocit jistoty, možná dělám chybu, ale zatím s ním zůstanu. S Mílou se nestýkám, v prosinci se mu narodil syn a to je důvod, proč už se nesnažím získat si ho pro sebe, stejně by určitě odmítl. Držím ti palce, aby ti v životě všechno vycházelo a aby sis časem našla báječnýho kluka, se kterým budeš šťastná, určitě se ti to povede. Já se budu snažit vylepšovat nynější vztah, abych v něm taky našla to štěstí, po kterém toužím a budu doufat, že přijde co nejdřív. Měj se a zase napiš. Monca

Moni nelekni se:)...i to předtím jsem já. Myslím příspěvek od Daniely. Střídáme se na PCidlu s kolegyní a ona na tenhle server písala poslední dobou jen ona...takže mě to sem teď automaticky naběhlo,viš.

Ahojky Moni,ani já o Tobě neslyšela ani napamatuju:). Za tu dobu co jsem tu nebyla je všechno v mém životě úplně naruby.Nebudu tvrdit,že všechno zlé přebolelo...tak to není,ale bylo mnohem mnohem hůř.S Honzou jsem se před dvěma měsíci definitivně rozešla a i když to moooc bolelo, teď cítím úlevu a jsem ráda, že jsem dokázala sebrat odvahu a ukončit to. Nebyla jsem šťastná já..tím pádem nemohl být ani on. Jen jsme se trápili, byl sice ochoten na mou nevěru zapomenout a odpustit, ale ať se snažil sebevíc, pořád to stálo mezi námi jako nepřekonatelná zeď! Ale zůstali jsme kamarádi a to pro mě hrozně moc znamená. Vážim si ho jako člověka a vždycky budu, proto jsem s ním nechtěla ztratit kontakt jednou pro vždy. Ale ani s Pájou Moni nejsem. Je to skvělej klučina, ale nám dvěma by to nikdy neklapalo a navíc...potřebovala jsem čas, abych se z toho všeho dostala avrhnout se hned do dalšího vztahu by byla hloupost. Posledních 14 dní začínám znovu žít. Poznala jsem moc fajn lidi a tak vyrážíme dá se říct den co den na nějaký akce. Takže ten ošklivý pocit, že jsem na všechno úplně sama je díky bohu částečně pryč. A jakpak to vypadá u Tebe??? ...co je nového??? povidej :). Zatííím pa

Ahoj Skalo,máš pravdu co se špatného mezi lidi nakupí za několik let nejde zbořit za pár dní.Naopak to boření trvá déle.Jaký postoj k situaci zaujala Tvá žena?Chce dát vše dopřádku ve vašem manželství?Psal si,že máte děti a pak by mělo být to úsilí dvojnásobné-za vás dva a za děti.Pokud Tvá žena chce dát dohromady vaše manželství,musí přerušit mimomanželstký vztah.Když to neudělá,budou se (už tak těžko) odbourané cihličky ze zdi vracet zpět.Člověk když má ještě někoho dalšího(jakoby v zásobě),je neobjektiví ke svému partnerovi(možná aniž by si to připustila)a pochopitelně jí to od rodiny odpoutává.Je velmi dobré,že se snažíš napravit chyby a stále stojíš za vaším vztahem.Uvidíš,že dříve ,nebo později to ponese ovoce.Vidí-li Tvá žena v Tobě stabilitu,mělo by ji to k Tobě připoutat.Pochopitelně neznám do podrobna váš problém ani vaše povahy a vycházím tedy jen ze Tvých příspěvků.Podle všeho trvá u vás krize již delší dobu.Zkusili jste společnou dovolenou?Je to hodně dobré v takové situaci odjet pryč a začít se znova poznávat,věnovat se sami sobě.Pokud by jste tohle zrealizovali,být Tebou trvám na přerušení kontaktu se sokem(alespoň po dobu dovolené).Žádný telefon,sms,mail...... Kdyby se Tvá žena takto vzdálila,měla by možnost o všem přemýšlet z úplně jiného úhlu.Přeji moc krásné dny a vydrž!Je to všechno velmi náročné zvládnout a stojí to spoustu sebezapření,ale manželství si boj určitě zaslouží.ahoj Julie"Mrtvé mouchy způsobí,že mastičkářův olej páchne a kvasí;stejně působí špetka pomatenosti,je-li ceněna víc než moudrost a čest."Přeji Ti hodně MOUDROSTI!

Ahoj Deni, dlouho jsi sem nic nenapsala, to jsi na tom tak špatně. U mě je to docela dobrý, až na jednu věc, která se stala, dozvěděla jsem se, že Míla má syna, narodil se v prosinci, byla to pro mě docela rána, protože teď už vím, že ho nemůžu nikdy získat, svojí holku by třeba opustil, ale svoje dítě určitě ne, takže už je asi všem nadějím konec. Prosím tě, napiš jaké je to u tebe, co Honza a tak.

Ahoj všichni,přemýšlela jsem, co mně osobně na nevěře tak vadí, pominu-li společenské normy a své svědomí. Napadlo mě, že mi mimo jiné vadí, například "být druhá." Proto bych asi také nesnesla roli milenky. Vlastně je milenka svým způsobem první, protože k ní utíká manžel, či partner od své stále partnerky. Ale potom jsou tu třeba Vánoce. Prostě jsou chvíle, ve kterých bych se cítila druhá. No a samozřejmě už vůbec bych nesnesla, být druhou pro manžela. Abych věděla, že má ještě nějakou tu "kamarádku." Co si o tom myslíte a jak to cítíte? Ahoj Sonja.

Lauri+ostatní Vidím již jen podle počtu příspěvků od kluků a holek,koho tohle téma víc pálí.Lauri,tebe je mi líto,ale tobě nemusí být líto toho tvýho.Já bych správně neměl co mluvit,protože jsem si taky našel milenku.Tahle anonymní diskuze je fajn,nikdo si tu nemusí nic vymýšlet,i když si pro sebe asi každý něco schová.Mrknul jsem se i na téma miluji2ženy,ale příspěvky od kluků tam vpodstatě také žádné nejsou.trochu se divím,že tu některé holky píšou,jak milují dva kluky najednou.pětatřicátník sice ještě nejsem,ale skoro.tedy fakt to trochu nechápu.každý jsme jiný,to je mi jasné,ale holky milují a vážou se na kluky daleko víc.nechci podezřívat,ale možná toho svého nemilujete doopravdy a naplno.já si milenku našel kvůli sexu,vlastně kvůli něžnostem vůbec.prostě mi scházely,dlouho.s přítelkyní žiju letos desátým rokem.kolikrát si říkám,jestli ji miluji.vím,že ano,ale intenzivně to cítím jen jednou za čas.nevěru jsem nechtěl,nikdy jsem ji neuznával.pravda,párkrát jsem se jí octnul pěkně blízko.měl jsem ale své zásady,co ano,co ne.právě tohle vy holky neuznáváte a možná máte pravdu.jestli někdo zkusí něco napůl,asi to jednou dokončí..vím,že v podstatě ubližuju oběma.na druhou stranu se jim snažim dát ze sebe to nejlepší,nejen v sexu.milovat se dá jen jeden/jedna.můj vztah k milence je úžasný,upřímný.jenže tak by to mělo fungovat s přítelkyní a už možná nikdy nebude.všechno zlé pro něco dobré.ujasnil jsem si spoustu důležitých věcí,o kterých sice člověk normálně ví,ale neuvědomuje si jejich hloubku a význam.flirtovat je dobrý,ale když si člověk někoho vybere,už by měl intimnosti sdílet jen s ním.bohužel,já si flirtování schoval na nevhodnou dobu a teď za to platím nejen já.je to paradoxní,protože jsem teď byl několikrát šťastný tak,jako jen málokrát v životě.čert se v tom vyznej.kdo ste to vydržel dočíst až sem,gratuluju a rád si také něco přečtu/já to teď po sobě číst nebudu,takže sorry za chyby

Radka. Všetkemu clovek dokáže veriť ak je na dne, ale zapametaj si, že ak človek začne veriť sám sebe, je na najlepšej ceste. Je potrebné odstrániť chyby, ktoré človek robí a ako odmena sa mu naskytnú nové poh?ady na svet a riešenia jeho problémov. Je jednoduchšie počúvať rady ( niekedy im človek ani neverí ... karty a horoskopy...... sú dobré ak podporujú v správnych veciach a pomáhajú dvihnúť hlavu) ako sa zamyslieť a povedať si táto cesta sa mi zdá správna a potej pôjdem, a pri každom kroku sa zamyslieť je to ten správny krok a smer ? Je to ve?mi ťažké, ale ak sa to postupne človek učí aj neprajníci zložia klobúky a ?udia stoja o Vašu priazeň......../rajem Ti ve?a správnych krokov do Tvojich rokov a ve?a lásky a šťastie nech v Tebe rastie.Ahoj SKALA

U kartářky jsem byla, dokonce u dvou různých. Dřív jsem totiž hrozně těmhle věcem věřila, ale zjistila jsem, že člověk se na karty spoléhat nemůže, protože mu to může v určitých věcech úplně zkomplikovat život. Jsou to úžasné psycholožky a vidí člověku až do žaludku.Minulost souhlasila, ale budoucnost se zatím nevyplnila ani trochu. A je to už 3 roky.Kamarádka se na kartářku bezmezně upnula, věří všemu, co ji řekla a má jen problémy.Rozvedla se, byla dlouho sama a pak se zamilovala.Ovšem neopětovaně-do ženatého.Kartářka jí řekla, že je to zaručeně její "pravá duše", at to nevzdává.Ten dotyčný o ni nejeví vůbec žádný zájem, ale ona pořád čeká a čeká...Jsou to taky už 3 roky, ona nikoho nemá a ani nechce, protože myslí, že se to vyplní.Někdy mám pocit, že se úplně pomátla.Takže moje zkušenost-karty jo, ale jen tak 50/50, jak do toho člověk spadne, je v háji...Já osobně jsem už 2 roky měla být rozvedená a mít třetí dítě. Nic z toho se nestalo, ale můžu říct, že to pěkně nabourá psychiku, když vám někdo řekne, že jste do roka rozvedení.Myslíte na to, tomu "faktu" snad i začínáte přizpůsobovat své jednání, no, jsem ráda, že jsem to hodila za hlavu a karty už radši nevyhledávám.Ahojky Radka

Ahoj Anno, tak tu postel můžu potvrdit. Ještě jsem neměla lepšího milence, než byl můj bývalý pětatřicátník. Alespoň v něčem se shodnem:)) Asi je to tím, že se opravdu stihli vybouřit a nabrat zkušenosti. Ale jestli se i uklidní, tak to ví snad jen Bůh.A vůbec děvčata, když jste prožívaly všechny strasti, byla jste některá třeba u kartářky?

S tim popisem petatricatniku musim souhlasit. A jeste ke vsemu jsou dobri v posteli ;-)))

A ještě k mému příspěvku - po nechtěném přistižení (a to je mnohme horší než když se to dovíte jinak)mi to manžel vysvětlil: vůbec nic se nestalo, protože oni spolu nespí, jen se líbají a hladí a mají hluboký citový vztah. Takže je vše v pořádku, nevěra by to byla, kdyby měli sex. Samozřejmě, že měli, ale tohle vysvětlení zraňuje mnohem víc, ten sex bych i odpustila. Jinak byl celkem bezstarostný - když jsem v jeho bundě na vyprání našla kondomy, řekl, že jsou asi z doby, kdy jsme je používali spolu. V té době jsem 3 roky brala hormonální antikoncepci a prala častěji než jednou za 3 roky, že. Prostě pro něj bylo celkem bez problémů, že zklamal mou důvěru, vesele v tom pokračoval dál, byli spolu v kanceláři celé dny (někdy i noci) a ještě se divil, že mi něco vadí. No jo, hlavně že už je to pryč.

Ahoj Jani, nedá mi to Ti neodpovědět na pochybnosti, zda je někdo schopný se změnit ve 35 letech. Myslím, že obzvlášt u mužů to je nejlepší věk k té příznivější změně-pokud samozřejmě mají za sebou už nějakou tu "minulost", protože vybouřit se musí asi většina z nás...Mám spoustu příkladů ze svého okolí, kdy se muži, ale i holky ve druhém manželství změnili jako mávnutím proutku. Ve 35 je chlap už zralý, ví co chce a dokáže si vážit úplně jiných věcí, takových, které v pětadvaceti vůbec neřešil. Jsou z nich báječní tátové, jistě to neplatí o každém, ale jak říkám, sama znám spoustu párů, kterým to podruhé skvěle klape právě proto, že "už je to podruhé" a oni se tak nějak víc snaží...Myslím, že na změnu není nikdy pozdě, bohužel i na tu negativní..Takže nezbývá než ten věčný optimismus!Ahoj Radka

Ahoj věrní i nevěrní,napíšu také něco ze své zkušenosti. Můj první manžel byl krasavec - ustavičně v obležení, ženské flirtovaly jako o život (často i přede mnou). Nějaké ty nevěry byly, pokud jsem o tom moc nevěděla, šlo to, ale jednou žádal o rozvod, protože se "poprvé v životě zamiloval". Doma jsme měli malé mimino, bylo to fakt dost těžké. Pak se s ním ta velká láska rozešla a on se vrátil. A víte, jak to dopadlo? Stal se z něj chorobný žárlivrc, přesvědčený o tom, že mu to budu oplácet. Kdo s někým takovým žil, ví, o čem píšu. Prchla jsem s hrůzou i dětmi pryč a znovu se vdala. A pak jsem teprve poznala, jaké může být zklamání. Byla jsem nesmírně zamilovaná, věřila jsem mu, myslela si, že oba v druhém manželství už víme své, navíc to nebyl žádný krasavec, spíš naopak, ale i to jsem viděla jako klad, aspoň mi po něm druhé nepojedou. Ale on si začal se svou kolegyní (už podruhé, podváděl s ní i první manželku) a jen co se vrátila po mateřské do práce, začal s ní znovu, i když jsme spolu byli krátce manželé. No, hrůza, pracovali jsme všichni v jednom podniku, v noci jsem je přistihla na služ. cestě, ani když jsme tam byli spolu, nedal si pokoj. Výsledek? Že prý si za to můžu sama, kdybych se prý nesháněla ve tři v noci kde je, nechytla bych je a nic nevěděla. Taky logika, ne? Dnes jsem velmi šťastně opět rozvedená, mám přítele, už několik let, ale ženatého. Vyhovuje mi to, jen doufám, že se to nikdy naprovalí, nechci nikomu dělat trable ani ublížit, jenže chci mít přítele a jeho zadanost je pro mě pojistkou, že se mnou nebude chtít být, toho už se bojím. Tak se v tom všem vyznejte! Lepší je nic neřešit a existovat.

Jitko,Anno jsem na tom stejne pritel a milenec a je me fajn.nekdy me prebehne mraz po zadech,kdyz si predstavim,ze by se pritel dozvedel o mem milenci,ale uz to tak funguje dlouho.S pritelem se rozejit nechci uz jsme spolu sest let a miluju ho,ale toho druheho se vzdat taky nemohu a nechci je pro me droga utek od reality......... no nic mejte se fajn,jsem rada,existuje nekdo kdo tomu rozumi Katerina

Tak to cucim Jitko, ze existuje jeste nejaka zena, ktera je schopna milovat 2 muze zaroven, sice mozna kazdeho trochu jinak, ale oba hodne. Mne se to taky stalo. Myslim, ze v takovym pripade si teprve zena uvedomi, co znamena, kdyz zahyba muz a jak je nutne se k tomu postavit. A to si priznejme, ze kdyz je neverna zena, tak naprosto nejcasteji z lasky, kdezto muzi casto jen pro zmenu prostredi a stimulu, coz je prece daleko mene nebezpecne. Existuje tu taky tema Miluji 2 zeny - manzelku a milenku, tam jsou casto nazory muzu na podobny stav. At si to kazdy zaridi, jak chce, ja tu nikomu nevnucuju svuj liberalni pristup a netvrdim, ze je nutny za vsech okolnosti hajit zaletniky. Zalezi na tom, proc a v jake mire to delaji a jak se chovaji predevsim k nam. Ja mam aktualne supr pritele (oficialniho), na kteryho leti naprosto vsechny holky, je taky moc hezky, ale predevsim je proste oproti "normalnim chlapum" neuveritelne skvelej, ve vsem a to je jasny, ze si toho kazda vsimne, navic je VS vzdelanej, svobodnej a maximalne perspektivni, krome toho se umi chovat a neni ani jesitnej ani sobec jako vetsina jinejch. Ale i pokud se treba vezmeme, tak jednoznacne pocitam s tim, ze jednou jeho problemu s neverou celit budu a budu to muset nejak vyresit. A dokonce i vim z vlastni zkusenosti, ze budu schopna pochopit, ze se treba i zamiloval a nebudu to resit zadosti o rozvod a delenim deti.

Ahoj Anni, máš skvělý názory!!!! Já mám 6 let nejlepšího muže na světě a přece mám rok a pul milence. Přítel mi dává vše na co jsi vzpomenu i nevzpomenu, je můj nejlepší přítel a mám v něm 100% oporu a přesto nám to jednou zaskřípalo a to byl nejspíš ten impuls k hledání nového partnera. A ten se do mě zamiloval az po uši, jenže dopadlo to tak že když jsem se chtěla rozejít se svým přítelem a on se svou ženou, ona otěhotněla a protože je to normální muž, nechtěl ji kvůli dítěti opustit, ja to brala jako šílenou prohru, moje ego bylo v háji, ale s odstupem času si říkám, že tak to mělo být, teď jsme všichni šťastni, já jsem zůstala u svého přítele kterého bych nevyměnila ani za nic, milenec u své ženy ale scházíme se pořád. Nikdy si ani jednoho asi už nedokážu odpustit. Miluju je oba, i když každéhojiným způsobem, který nedokážu definovat. S oběma prožívám něco jiného. Aničko máš naprostou pravdu!!!!!!!!!!!!

Ahojky Radko a Sonjo,hlavně můj příspěvek neberte, že vás zrazuju od toho hezkého. Čest vyjímkám!!! Já jsem taky ze začátku kamarádům nevěřila, myslela jsem si, že mi lásku nepřejí, ale můj přítel pak udělal chybu a tím se vlastně prozradil sám. Myslím, že ho to hodně mrzelo a nechtěl mě ztratit, ale já mu už nedůvěřovala. Když to vezmu z jeho strany, možná se tím poučil a další jeho přítelkyni bude věrný. Možná... Ale nevím, do jaké míry je člověk schopný se změnit v 35 letech.