Nevěra

Markéto, ty jsi ale kráva.

Jardo, berem to, tvoje rady sú správne. Ale až tak moc si ma nepredbehol. Jasne, že som sa o to pokúšala.Mám pocit, že moja platonická nevera ma núti žiadať od T.v milovaní viac. Ale napriek tomu, že T.sa rovnako rád miluje ako ja, on má stále obavy, aby som neotehotnela, že sa mu všetko pokazí, ...Nemôžem brať antik. a tak je to vždy preňho riziko. Vždy je z toho nervózny a každú vášnivú chví?u tým viacmenej pokazí.

rek bych , ze to je uplne normalni stav :-) musis si rozmyslet , ale jestli budes riskovat ten trirocni vztah proto aby sis chvilku uzila. Vis kolik lidi chodi po svete do kterych by ses hned zamilovala a oni do tebe ? A taky ona ta sousedova zahradka vypada vzdycky hezci :) a z principu chceme vzdy jen to co nemuzeme mit . Zkus kdyz budes myslet na toho druheho zavolat sve drahe polovicce a rict mu miluju te nebo vubec za nim zaject a pomilovat se s nim ... kdekoliv .

ak vás táto téma naďalej zaujíma, prosím vás poraďte mi.mám trojročný vzťah. keď sa nad ním z času na čas zamyslím, je celkom dobrý.je tu pár maličkostí, ktoré sa dajú toleraovať, kym si niesme úplne zaviazaný, ale inak to klape, milujeme sa a nemalo by nám nič chýbať.ale stalo sa to, že mi svojou zaneprázdnenosťou a večným zhonom za peniazmi a karierov (čo akože robí pre našu krásnu budúcnosť),dal priestor na nadviazanie nových známostí.teda v poslednom čase sa stáva dosť často, že si namiesto romantického večera s ním, výjdem s kamarátkou na disco, do baru, ... ve?a koketov som zahodila za hlavu, pretože som mala v sebe nadstavené svedomie vernosti.v duchu som si myslela: "aj tak nemáš na T., ty sa s T. nemôžeš porovnávať, ešte šťastie, že mám môjho T., ..."ale našiel sa muž, ktorý ma mätie.tri dni po našich stretnutiach mi behá v hlave. vyh?adávam jeho spoločnosť. nachádzam s ním to, čo som si myslela, že som už dávno stratila.vzrušuje ma a keby som mohla spraviť všetkých hluchými a slepými, aspoň raz by som sa s ním chcela milovať. mám pocit, že naše sympatie sú obojstranné, ale nemáme odvahu zachádzať ďalej. bojím sa, že som sa zamilovala a neviem si vysvetliť, či milujem dvoch mužov, alebo iba h?adám u druhého to, čo mi u prvého chýba.

to krokrouc: to je jen klid pred dalsi bouri ...anebo stereotyp. Co abych zas chvilku varila ja?mozna uz si vsichni na tve vysplechty zvykli...a nebo je pochopili,coz je klidne mozne. Od onoho osudneho odpoledne kdy mi po precteni tveho asi tisiciho prispevku hrkl v hlave napad, jak to vlastne beres, uz taky nemam moc chut polemizovat. casem jsem se s tim samozrejme s patricnou na veci nic nemenici modifikaci z mladeho uspesneho muze na mladou skaredou zenu ztotoznila a je to prijemna zmena. nechtejte nikdo, abzxh to popisovala nebo vysvetlovala.

Radko, prosím, velmi nerad bych, abys to pochopila špatně, ale nechce se mi to všechno opakovat.Všechno podstatné, a možná víc, než všechno, je v kapitolách "Orgasmus u žen", "Žárlivost", "Co vede muže k tomu, aby podváděli", "Může něco vést muže, aby nepodváděli" a další, debaty zhruba někde kolem 8.- 9. měsíce a dál. Po Novém roce to nějak usnulo :-(

Kokorouci, bud vic konkretni.

Právě že zažil, a teprve když jsem se probral, tak jsem si uvědomil jaký jsem byl idiot.

Právě že zažil, a teprve když jsem se probral, tak jsem si uvědomil jaký jsem byl idiot.

Kokrouci, tim, ze jsem si s mym partnerem promluvila, jsem si problemy nepridelala, naopak jsem si je vyresila. Ono vsechno neni jenom bile a cerne a pokud nekdo takove problemy ma, tak si je zbytecne nepridelava, ale proste to vznikne z neceho, asi to ma nejaky duvod. A je treba to resit. Ale vzhledem k tomu, ze jsi takovy pocit nikdy nezazil, tezko to budes chapat, tomu take odpovida tvoje odpoved

Pro Andy a Radku : Jistě že to není v pořádku, vaše reakce jsou špatné, viz podobná, ne-li totožná debata v tématu "Žárlivost". Pokud máte dojem, že váš partner by měl po seznámení s vámi oslepnout a ohluchnout, není něco v pořádku, na vaší straně to není v pořádku. Ano, až ho přistihnete v posteli s jinou, potom máte důvod, takto si přiděláváte problémy, které jsou naprosto zbytečné.

Andy, podle me nejsi divna a duvod mas. Me by se to take nelibilo. Mozna by stacilo si s nim o tom popovidat.

Já mám úplně jiný problém,žárlím na svého přítele, i když nemám vůbec důvod.Vadí mi, že si z netu stahuje polonahý modelky, že se kouká na cizí holky, že si prohlíží porno časopisy...asi jsem divná ale nevím co s tím mám dělat...

Pro Abby:Zdá se, že dokážeš přesně definovat, co Ti v manželství vadí. To by mělo být OK, na základě toho se lze rozhodovat. Jen se zeptej ještě svého svědomí, zda to není jen omluva - výmluva, aby sis ospravedlnila krok za jiným partnerem. Můj muž si takto omlouval nevěru celé tři roky, že to mezi námi už není takové atd. Ale nebylo to takové proto, protože se on odcizil a citově připoutal k milence. A čím víc ji miloval, tím víc na mě hledal chyby. Mám spoustu chyb, ale ani jednu z těch, které mi přičítal. Ty skutečné buď neviděl a nebo mu nevadily. To je můj postřeh, ale u Vás to může být všechno jinak. Dávám To to jen k zamyšlení. Měj se hezky.

Přečetl jsem si až teď tvůj článek. Budu upřímný.Ten ženatý muž se asi nechce rozvést.Prožíváte jen příjemné chvíle: večeře,milování,kino nebo divadlo.Asi mu nepereš slipy ,ponožky?Nemusíš ani vařit. Já ti to nezazlívám,jen bych to neviděl jako perspektivní a nenamlouval bych si,že je to opravdová láska.Je to příjemné, ale opravdová láska je ukryta asi jinde.Třeba se pletu.Všechno je to na dlouhou diskuzi.Nechci ti křivdit.To je je můj první dojem.

Ahoj Julie.Díky.Je mi 34 let.Dospěl jsem k tomuto názoru tak nějak přirozeně a snažím se to i tak brát.Máme totiž málo na paměti štěstí toho druhého.Myslím že hodně nás ovlivňuje výchova.Kdyby si toto lidé více uvědomovali ,bylo by méně trápení a možná i více životů.Nechme jít toho druhého svou cestou,je to jeho život a my nemáme sebemenší nárok mu upírat právo na rozhodnutí.I kdyby tu bylo 10 dětí.Vše se dá ,když se lidi rozumně domluví.Nikde není psáno že rozvedený rodič je horší rodič. I 6 -leté dítě pozná že to doma nefunguje.Ale naopak pozná ,když ho rodič má rád přesto že už třeba nejsou denně spolu.Tím nenabádám k rozchodům.Možná jsem trochu jinde než je předmět diskuze._ Také bych nedělal zbytečné a přehnané závěry pokud jeden či oba ulítnou,buď si to uvědomí a vztah to posílí nebo ať jdou každý svou cestou.Pokud ulítne chlap,je to více méně věcí hormonů a genů.Pokud ulítne žena,tak dám krk za to,že ji doma něco chybí,něco začne postrádat,něco ten doma zanedbává.Ale jistě tohle není vzoreček na všechny problémy týkající se věrnosti. Každý asi postupem času přehodnocuje své filozofické úvahy. Já osobně bych šetřil manželskými sliby a manželstvím jako takovým vůbec.A znovu opakuji ,méně sobeckosti,méně toho přivlastňování si jeden druhého..........napiš Julie máš krásné jméno,co tvé myšlenky,jsou taky takové

tak to zní hezky Roberte, jsi i takový? Cítíš tohle, když se s někým rozejdeš? Jestli ano, tak jak jsi k tomu stadiu došel a v kolika letech a po kolika vztazích? Zamilováních?

Myslím,každému co jeho jest.Podle mne jsme si vytvořili normy,ale ve většině případů je stejně nejsme sto je dodržovat.Proč bychom měli patřit jednomu člověku?Vždyť každý vztah nás něčím obohatí,naleje do nás nové síly,dá nám nové zkušenosti.Příroda RK myslím s něčím takovým jako je věrnost nakalkuluje.Povznesli jsme věrnost nad vlastní štěstí.Když se dva lidi rozhodnou být spolu celý život,prosím.Ale sami bychom neměli očekávat,že s námi partner zůstane,měli bychom spíše počítat s tím že se tak nestane.Myslím si že větší svoboda projevu ve vztahu by nám prospěla.Proč by nám měl parner patřit se vším všudy,proč by jsme mu měli brát svobodu,jen proto že máme společný majetek ,děti?Myslím si že žít celý život po boku jednoho partnera nás docela ochudí.Já osobně jsem pro větší liberálnost.Neměli bychom šílet,když nás chce ten druhý opustit,měli bychom být rádi ,že s námi vůbec byl a dal nám kus svého života a měli bychom mu popřát hodně štěstí.Vždyť v té chvíli se stáváme svobodným a můžeme nabídnout jinému kus svého života.Trochu se to podobá obchodu s láskou.Otevřeš svůj stánek a někdo projde bez povšimnutí někdo se zastaví,jiný popovídá prohlédne si zboží a někdo opravdu nakoupí.....RK

asi tě julie zklamu, ale nejspíš to bude "jen" zamilovanost. vztah je pak o něčem jiném. samozřejmě to neznamená, že to není ten pravý...

Moc se mi líbí tahle odpověď a chtěla bych najít muže s takovým pohledem na život a partnerství. Ve svých skoro 29 letech jsem více jak 3 roky ve vztahu se ženatým mužem, je mi s ním hezky a mám výčitky k jeho ženě a zároveň si myslím, že se opravdu milujeme a prožíváme spolu věci. Beru to všechno jako velkou životní zkušenost a netuším, jak to všechno dopadne.Tímto také potvrzuji několikrát zmiňované, že pokud člověk miluje, skutečně nepotřebuje nikoho jiného.Přes snahy zkusit být s někým jiným, nebo alespoň někoho poznat, nejde to a určitě mluvím o mužích úrovní a vším srovnatelnými s tím "mým" Nevím, jestli jsem hloupá, nebo si a ještě ostatním šlapu po štěstí, nebo je to skutečně to něco o čem se píše. LÁSKA?????????????