ROMOVÉ - žijí tu s námi

To napětí mezi Čechy a Němci bylo, po 1918 se Němci stali národnostní menšinou a přestali se neidentifikovali se s Československým státem.

Babička žila ve Cvikově a říkala, že vztahy byly přátelské na všech stranách.

Mezi obycejnymi lidmi asi jo, ale tady slo o politiku. Moje babicka byla take sudetska Nemka a vztahy mela normalni, dokonce byla jako jedna z mala, ktera se s voji rodinou nebyla po valce odsunuta, jelikoz se ji Cesi zastali, coz se mnohdy nestavalo.

Jsně, v rodině mého muže taky. Jenže Němců bylo prostě ''moc'' a československá vláda se pochopitelně na základě historiccých zkušeností obávala dát jim požadovanou autonomii. Takže např Kramář řekl, že Němcům se musí ukázat ''tvrdá ruka''. To je pak těžký

Já nejsem chytrá jako vy, ale je mi líto, že normální lidi se vždy nějak domluví, ale jak do toho začnou šít politici, je to problém

Doporucuji podivat se napr. na film, ktery byl nedavno natoceny, je tam docela dobre vystihnuto, jak valka zmenila Cechy a Nemce, kteri spolu vdoposud zili mirumilovne v jedne male vesnicce u rakouskych hranic. Jak se k sobe zacali chovat. Jmenuje se "Krajina ve stinu".

Kdyby to nekoho zajimalo, tady je recenze:Recenze: Krajina ve stínu se líbit nebude. A proč by také měla?
10. 9. 2020
Nový celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve stínu popisuje krutou realitu jedné pohraniční vsi těsně před válkou, během ní a po ní. Patří ke snímkům, které musely být natočeny – a to, že staré rány nejen otevírá, ale sype do nich i pepř a sůl, je jen dobře. Potřebujeme to, pěkně pořádně, všichni. Nemluvě o tom, že Krajina ve stínu je skutečně vydařený film, jemuž není – nechceme-li se točit na podružnostech – skutečně co vytknout.

Bohdan Sláma: Zajímalo mě, co lidi vede k takovému jednání

Scénář Ivana Arsenjeva je založen na skutečné události, kdy v květnu 1945 v jihočeské Tušti místní společně s rádoby partyzány povraždili čtrnáct civilistů, svých sousedů. Ovšem německé národnosti. K podobným hromadným vraždám docházelo i jinde na našem území, ostatně, myslet si, že Evropa byla v prvních dnech a týdnech po konci války plná jen jásotu a radosti, by bylo naivní. Naopak, byla plná nenávisti, všemožných nízkých pohnutek a ubohosti – jinak totiž tušťskou tragédii vysvětlit nelze. Stačí si přečíst knihu Keitha Lowea Zdivočelý kontinent, tam to všechno je…

Tohle vše jistě měli na paměti jak scenárista, tak režisér Bohdan Sláma, když se rozhodli smutný příběh natočit. A jistě také mysleli na to, že pomstou, prázdnou a slepou, se nikdy nic nevyřeší, jen se kolo nespravedlnosti pootočí o další kousek. A přesně to se také ve filmové vesnici Schwarzwald během války a po ní stalo.

Soused sousedovi vlkem
Je pomsta řešení? Poválečný masakr v Tušti si připomněl pamětník i filmaři
Ves, ležící na samé rakouské hranici, byla – podobně jako třeba Tušť připojená k Československu až v roce 1920 – součástí Rakouska a její obyvatelé mluvili německy i česky a hlásili se jak k německé, tak české národnosti. A hlavně, žili spolu i s místními Židy v naprostém souladu, však také měli na neúrodných polích co dělat, aby se uživili.
S Hitlerovým anšlusem Rakouska se ovšem situace změnila a slovy Bohdana Slámy „obyčejní lidé najednou čelí dějinám, které se přes ně převalí, a ideologiím. Právě ideologie ničí mezilidské vztahy a likvidují hodnoty, na kterých je postaveno lidské společenství.“

Část obce se chtěla připojit k Rakousku, tedy k Říši. A začaly problémy, hádky, třenice. Pomalovaná vrata, nadávky, výhrůžky, rvačky. Dosud fungující spolužití se začíná trhat.

Po vypuknutí války muži odjíždějí na frontu (a vrací se jako invalidé), gestapo odváží místního „revolucionáře“, staří židovští manželé odjíždějí s transportem… A hned po válce se onen revolucionář vrací z koncentráku, zaslepený touhou po pomstě. Společně s místními „vlastenci“, kteří mají sami máslo na hlavě, si navléknou pásky Revoluční gardy a začnou vesnici s pomocí komanda „partyzánů“ čistit.

Černobílá zpráva pro současnost
To vše popisují filmaři naprosto uvěřitelným způsobem, herci nepřehrávají, kamera Diviše Marka zabírá dění dlouhými, pomalými záběry, stejně ale dokáže vtáhnout do centra dramatického děje. Film je černobílý a točený na klasický filmový pás a na cinemascope, v extrémně širokoúhlém záběru, což je jedině dobře, divák je tak přímo v centru všeho. I když vzhledem ke krutosti a emoční vypjatosti některých scén to rozhodně nehladí. Ale proč by mělo, že.

Je totiž nutné – v kontextu celého filmu – ukázat, jak ostatně říká sám režisér, „co se vůbec stává v těchto okamžicích, kdy se otevřou kanály, kdy přestanou platit pravidla, kdy najednou krutost vyleze na povrch. Krutost je banální a ošklivá.“

Trailer: Krajina ve stínu
Zdroj: Bontonfilm
Film, jako je Krajina ve stínu, je nejen skvělý, zároveň i potřebný, protože podobných počinů, demaskujících mýty o „dobrých Češích“ a těch druhých, těch „zlých“, příliš nemáme. Ano, Jasného Všichni dobří rodáci zachycují podobné období, ale z řady důvodů nemohli říznout tak hluboko jako nyní Krajina ve stínu. Je dobré zmínit i několik inscenací divadla Continuo, založených též na skutečných událostech.

Po projekci jsem zaslechl, že „tohle se Čechům líbit nebude…“ Probůh, a proč by se to také mělo „líbit“? Ocitujme ještě jednou režiséra Bohdana Slámu: „Přes to, že se Krajina ve stínu odehrává před mnoha lety a jde o historický film, je v něm řada situací a skutečností, které mají co říct i dnešnímu divákovi. To mě na filmu hodně zajímalo. Nebezpečí, že člověk přestane ctít hodnoty, jako je morálka a etika, a začne uvažovat o světě ideologicky, se týká i doby, ve které žijeme dneska. Tak si myslím, že Krajina ve stínu je vlastně docela aktuální.“

AUTOR Josef Rauvolf

Ty jsi to trefila. Na počátku je touha po absolutní moci. K jejímu dosažení se vymyslí ideologie jako marxismus, fašismus, globalismus, ale i náboženství a různé tajné spolky jako svobodní zednáři, bilderberg aj. Pomocí vzdělávání i kultury se to dostane do hlav lidí a pak se dějí věci, které dobře známe, protože rozhodující většina tomu věří, podlehne a chová se podle příkazu vůdců naprosto iracionálně a nelidsky. Hnací silou bývá touha po moci, majetku, penězích i slávě. K ověření toho, že stádo je připraveno se použijí důkazy jako demonstrace, uniformita, symboly, (hajlování), teror, válka, ale i současná pandemie, roušky a vakcinace. Ano jsme připraveni a čekáme na rozkazy vůdců. Já ne.
Pak mám smůlu. Dav mne převálcuje, protože jsem svébytný, svobodný člověk. Tak je to nastaveno.

Přesně tak..Nikdy nechci patřit do toho stáda, kde je bijící do očí že jdou lidi špatnym směrem.Sem zvědavá kolik lidí se k nám ohledně Covidu přidá? V mém okolí už očkovaní nechtěji jít na další dávky.Tak kolik takových se změněnym názorem bude celkově po republice??

Samozřejmě že vakcinace má vedlejší efekty, ale to podstatné je, že elity, téměř celosvětově zjistily, že stádo je jejich a ať ho pošlou kamkoli s jakýmkoli cílem, poslechne. Navíc oddělili zrno od plev. Ty plevy jsou neočkovaní a ti to musí pocítit. Tak trošku, zatím potají, se tomu do cesty staví následky bezhlavé poslušnosti. Nedavno jsem nesl z krámu a dával na kolo tašky jedné paní. Plakala, že už ani tašky neunese a kolo už může jen tlačit, protože nemůže šlapat a udržet rovnováhu. Litovala, že se nechala očkovat.

Jo bohužel ukázali tu poslušnost stáda.Taková zkouška která dopadla špatně:'( A chudák pani.Je to pro mě zvláštní když to přímo od těch lidí slyšim jak litují že se nechali očkovat.Pár jich mam i v rodině a po třech dávkách říkaji že konec že čtvrtou už ne.A někteří to zabalili už po jedný.

A celá tramvaj zatleskala..

Jestli bude nárust kolem 15 tisíc, tak se na očkování lidi nepohrnou. Když to bude nad 20 tisíc, tak bude o očkování zájem.

To je fakt očkování jako prase kde se lidi nakazují dál a maji to kolikrát horší než sem to měla já neočkovaná.A hlavně jak je na tom teď nejhůř nejvíc proočkovaný Portugalsko, to je opravdu ukázka:-)

Protože ta vakcína je sezónní, ty blbko

No sezoní ale jestli je normální se nakazit hned za dva měsíce po očkování?

ano, Milčo, vakcína tě chrání před nakažením z 60-95%. Záleží na typu vakcíny a tvém zdravotním stavu.

A vzdyt to neni pravda. Proc to pises? Vzdyt si pamatujeme, ze to nefungovalo, ze se ockovani nakazili stejne snadno jako neockovani. Jenom bylo tvrzeno, ze ti ockovani nebudou mit tak tezky prubeh. No ja znam aktualne jednoho, je to tvrdak, kovboj, mlady chlap celkem, porad venku, je ockovany, sice jen 2x a uz ma kovid podruhe, ted aktualne a hodne hodne mu dava zabrat.

Jak ty roky Sany utekly tak se jen ukázalo že jsme měli pravdu my.Taky znam takový lidi jak píšeš.U mě Kovid proběhl tak že jeden den silnější bolest kloubů a únava a teplota nejvíc 38,0..Pak další dny úleva a jen zůstal ucpaný nos bez rýmy a cítění různých neexistujících smradů.

Milus, mne nejde o pravdu, ta je stejne relativni, jen pisu zkusenosti z terenu. No mne se to porad zatim vyhnulo, i kdyz ockovana nejsem. Nebo jsem to mela a ani o tom nevim, tezko rict,