Vzrušuje mě, když mladá žena něco rozšlápne

To NEDĚLÁM!!!
Promiň. J

Pod podpatkem je tlak, docela velký. Baví mně to, když podemnou praskne prakticky vše. :-)

Jo to verim , taky bych rad pod tvymy podpadky praskal kazdy den Jani he he he

Jani, když ti něco praskne pod podpatkem, to je jen náhoda, nebo to uděláš i záměrně?

Ahoj.
Jak jsem již psala, pod nohy se nedívám. Když něco rozšlápnu tak to rozšlápnu (ne vždy), neřeším to ani nevyhledávám. Jestli myslíš třeba pohozený zapalovač, že bych na něj šlápla schválně. To ne. Dostane se mi pod botičku, nejlépe pod podpatek, tak dobře. Když ne, také dobře. :-)

Jsi velmi zajimavy tvor , delal bych vse , aby se ti pod podpadkem ci podrazkou nalezal denne ha ha ha

Ahoj Jani, tomu rozumím. Jen mě napadlo jak jako ženská cítíš, když podpatkem stoupneš byť jen na pohozené brčko. Představují si vůbec ženské, co se jím při každém kroku děje pod podpatkem?

Ještě dodám, že jsem si pak dával setsakramenský pozor na nohy :⁠-⁠)

To věřím. A ona si dávala pozor?

To věřím. A ona si dávala pozor?

Dávala. Tančila výtečně. Ale ten pocit tak tenkých podpatků vzbuzoval respekt při každém kroku. Ale parkety to nedávaly. A lino už vůbec ne.:⁠-⁠)

Já "hřebíky" na podpatcích nemám. :-)
"Kov" tam ale mám. Ty plastové jsou "na nic", nevydrží ten tlak. Za chvilku jsou "ochozené". Tak si je nechám vyměnit. Sice levné nejsou, ale vydrží. V lině a parketách stopy nechávám také. :-)
Co se dá dělat, po špičkách chodit nebudu. :-) Na nohy si pozor dávej, to jo.

Je zajimave poslouchat tve nazory a snit o zivote u tvych nohou, je nejaka sance te poznat blize Jano ? Jsem ted v Thajsku, ale za dva tydny priletim

Hřebíky to nebyly. Jen místo původních kulatých kramfleků, asi sedm milimetrů širokých tam koukali hlavy imbusů, s podobným průměrem. Takové válečky. Jenže měli uprostřed šestihrannou díru. Takže váha nebyla na ploše, ale jen na obvodové hraně. To jsem si poprvé všiml,co podpatek dokáže.

Hřebíky to nebyly. Jen místo původních kulatých kramfleků, asi sedm milimetrů širokých tam koukali hlavy imbusů, s podobným průměrem. Takové válečky. Jenže měli uprostřed šestihrannou díru. Takže váha nebyla na ploše, ale jen na obvodové hraně. To jsem si poprvé všiml,co podpatek dokáže.

Mě to zase docela fascinuje. Od doby, kdy mé partnerce na taneční půjčila spolužačka lodičky tehdy řečeno ze západu. Do té doby klouzala v páskových botech od mámy. Věčně na zemi. Širší ošlapaný podpatek. Uhlazený z parketu. Ty lodičky. Měly nízký ale tenký. Z prvu nekoluzal. Pak ale taky. Její táta coby všeuměl je vytáhl a do děr zašrouboval malé imbusšroubky podobných průměrů. To neklouzalo už vůbec. Ale partnerka z toho radost z prvu neměla. Samý důlek. Lino u baru bylo přes koberec. Po první díře tam chodila po špičkách. Cítila se jako slon.

Dovedeš si představit myš, která bude čekat, až skončí svůj život pod moji lodickou? To by byla BLBÁ!! :-) Navíc běhá rychlé. Jednu jsem prejela, to je pravda . Byla rychlá, nestačila jsem ani brzdit.