alkoholismus

Jirko, Tys mi teda dal. Není nad trochu legrace , ale pravda je to jak jsi to pochopil i tak jak jsem to původně myslela. A ty zbytečný procházky mě dostaly úplně. Jak pokračují ostatní? Pavlíno, co maminka?

Tak vidím, že se tu trochu zajiskřilo:o) - ale bouře už se nějak přehnala, tak je to dobré. Zora podle mne ví přesně, co chce a už to, že sem přišla, svědčí o tom, že ostražitost jí nechybí, což je podle mne velice důležité! To vytváří dobrý základ pro to, aby se nerozvinul problém v plné šíři! Jen je vhodné dávat si pozor, aby se mrška závislost nepokusila abstinující večírky vynahradit tím, že nenápadně začne zvyšovat konzumaci po jídle, mezi jídlem atd... Musím říct, že jsem se, Zoro, rozesmál v místě, kde píšeš, jak se za večírcích zbouráš vždy úplně do mrtva, takže neočekáváš, že by se to mohlo ještě zhoršovat:o)))) Možná jsi to myslila trochu jinak - v souvislosti s tím, že běžné všední dny nejsou alkoholem nijak deformovány, ačkoli večírky jsou už 15 let takto tragické. Ale člověk má možnost se i u tak vážného tématu občas rozchechtat. :o)Mončo: Fanatismus? No, vím, oč Ti jde. Sám musím přiznat, že u některých kolegů expijácích pozoruju, že si z vlastní abstinence vystvěli smysl života, což mi také nepřijde úplně přirozené. Ona abstinence by měla sloužit životu, nikoli život abstinenci. Nežiju proto abych abstinoval, ale abstinuju proto, abych žil. To je celé. Pokud můj život je ukrajován alkoholem, tak bych se měl postarat, aby se to nedělo. Pokud vím, že prognóza obsahuje vysokou pravděpodobnost, že alkohol ten život ukrajovat začne, tak bych měl učinit opatření už teď, abych tu prognózu odvrátil. Zbytečné panikaření může, pravda, otrávit náladu i člověku, který ve skutečnosti není ohrožen a nasadit mu brouka do hlavy, zkazit mu dobrý pocit. Ale naopak z podcenění skutečné hrozby plynou mnohem větší rizika!Troufám si tvrdit, že "zbytečná" abstinence se ještě nikomu nevymstila. Je to trochu podobné, jako kdyby si člověk stěžoval, že mu lékař doporučil při diagnóze infarktu denní dvacetiminutovou procházku na čerstvém vzduchu, a nakonec se ukázalo, že nešlo o infarkt a že se pacient tedy procházel "zcela zbytečně" :o) Na abstinenci nic škodlivého nenajdete.

Jsem jedna z vás a psala jsem sem před časem, jak jsem skončila s pitím a po čtení těch příspěvků mě napadlo, že jedna z těch věcí byla ta, že jsemúplně odstranila oslavy - tedy své. Ráda chodím popřát, jdu i na ples a bavit se, ale tam nejsem středem pozornosti a nikdo se nedívá na to, že vlastně nepiju žádný alkohol. A Silvestr? Od té doby si myslím, že se nemusím jako 90% lidí na světě zpít proto, že končí rok. Ba naopak, já chci vstoupit no nového roku vyspinkaná a bez bolení hlavy. Někdo holt může a někdo nemůže. A já už nechci! A nemyslete si, ještě dnes někdy, když mám velký pracovní stres mám chuť na panáka, ale nedám si ho, protože jsem řidič. Nikdy bych nevěřila, že na tohle mám pevnou vůli, že nemůžu nikoho ohrozit. Jinak tedy moc pevnou vůli nemám. Abych to shrnula, myslím si, že nepít na oslavách je také řešení, ovšem vysvětlit to ostatním je dost těžké, a hlavně VYDRŽET!!!

dobré ránko holky ať tu nejste tak samy! a nehádejte se! :))

Zoro, o tom urážení jsem to myslela všeobecně a v návalu zlosti to bylo mířeno nejvíce na Monču. Chápu tě, proto jsem se i snažila tady poradit, když už jsi se sem obrátila. Teď ti hlavně držím palečky a určitě se sem zase ozvi, jak to pokračuje!!Drž se, určitě to za to stojí.Občas tady možná píšu něco, co by se někomu nemuselo líbit, ale věř, že žít s někým, kdo má problém (jakýkoliv) s alkoholem, není moc příjemné, protomožná občas ty překotné reakce.. Měj se fajn a přeju ti, abys vydržela, co sis slíbila :-)

No, já nejsem urážlivá, pokud jsi tím Pavlíno myslela mě. A samozřejmě, že jsem ten problém za ž 6 dní nevyřešila. Prostě se ukáže jak dopadnu až bude další velká příležitost. Pokud to nebude dobré, pokusím se dělat něco víc. Víš, já se nikdy nerozhodla, že na oslavách nebudu pít vůbec. Vždycky jsem si slibovala právě ty 2,3 skleničky. Teprve teď jsem se rozhodla s tím seknout úplně. Bojím se, že bych to jednou mohla přepísknout tak, že už bych se nemusela probrat vůbec. Tohle je moje hlavní obava. Za rady děkuju, nemyslím si že je tu někdo fanatik jak jsem četla.

Ahoj, skoda ze se tu voli tak silna slova, připoustim, ze k alkoholu nemam vztah zcela normalni, ale fanatik snad, proboha, jeste nejsem:) Zoro, drzim palce, aby ses s tim dokazala vyrovnat i na oslavach a vecircich. Do budoucna: bud k sobe uprimna a jakmile se Ti to nebude zdat v poradku, neco s tim delej. Jano, clovek se s tim asi nevyrovna uplne nikdy (i kdyz kdo vi?), pokud jo, tak az kdyz jeho blizky prestane pit (coz muze, jako u jednoho meho rodice, znamenat taky az umre:(. Nemuzu rict, ze bych se s tim vyrovnala, ale obrousily se takovety ostre hroty z nejhorsich zazitku. Preju Ti, aby se to u Vas zlepsilo. B.

Milá Jano, moje matka je taky alkoholik už řadu let.. Neválí se nikde po zemi, nedělá ostudu, nepije před lidma, má uklizeno, čisto, chodí upravená... Ale když se pustí do pití, absolutně je jí všechno jedno. Bydlím už 12 let jinde, a přestože mám svoji rodinu, nedokážu se oprostit od toho pocitu, strachu, nebo jak to nazvat... A je mi už dnes jasné, že dokud bude naživu (zní to hrozně, ale jiná formulace mě nenapadá), tak se od toho neoprostím, protože kdykoliv se může cokoliv stát.. To znamená, že vlastně denně se mi může stát, že mi napitá zavolá nebo když budeme u ní na návštěvě, tak najendou bude mít kalný pohled, najdu někde lahev, a přesto, že ji vidím 2x do roka, tak to nevydrží a bude zrovna pít... Víš, Jano, nedá se s tím vyrovnat, jak se od toho oprostit, aspoň já to nedokážu, protože je to máma.. Ale zase na druhou stranu, co je to za mámu??!! Zkus si přečíst příspěvky několik stran dozadu, třeba ti to trochu pomůže.. Moje matka mi provedla už takových věcí, nadělala tolik vrásek, ale přesto neumím zavřít dveře...

Mončo - paranoia a fanatismus?? Přeččti si pozorně Zořin příspěvek tuším že ze 3.1... asi tři strany dozadu. Pak tady můžeme diskutovat o paranoismu a fanatismu. Tím diskuzi končím - jen by mě zajímalo - proč jsi tady na těch stránkách ty?Asi nejen já jsme, Zoro, pochopili z tvého příspěvku (cituji začátek tvého příspěvku "já mám také problém s alkohlem..), že s tím byť nepravidelným pitím, máš problém. Najednou tvrdíš, že žádný problém nemáš, tak dobrá. Pak tedy nechápu, proč jsi 3.1. vyhledala tuto diskuzi a svůj příspěvek psala??!!Třeba se uraž, kdo chceš, diskuze je sice pro každého, ale myslím si, že na to, aby tady někdo snahu ostatních, co se snaží pomoci nazýval paranoismem a fanatismem, tyto stránky opravdu nejsou.. A ještě jednu věc, Zoro, je super, že jsi svůj problém vyřešila během 6 dní... Kéž ti to vydrží. Nezlob se, ale ani trochu se mi nelíbí, že tady zpochybňuješ něco, co jsi jednou napsala. Velmi mě těší, že vlastně problém nemáš, takže není důvod vyhledávat pomoc v této diskuzi. Nebo se mýlím??

Jednou jsem tu už psala o mé mamce,která pije.Nevím důvod,snad že ji otec občas zmlátil,nebo kvůli depresím kterými prý trpí.Nevím,co si mám o tom myslet,odsoudit ji nechci ani nemůžu,protože je to moje matka.Smekám před lidmi,kteří se měli snahu léčit.Ale jedno je jisté, za ten rok,co ona pije a co jsme já i brácha chodili domů se strachem že ji najdem někde ležet nebo co jsme pro ni jezdili do nemocnice,protože někde spadla,tak za ten rok mám tak rozhozenou psychiku,že mi ji už nikdo nedá dohromady.Mám celou budoucnost narušenou,protože nedokážu na nic jiného myslet ani na nic jiného vzpomínat než na tu hrůzu.Alkoholici ničí život všem svým blízkým,celé své rodině.Oni si to asi neuvědomují,ale ničí ho pomalu ale jistě.P.S.Nemáte někdo radu jak se odprostit od alkoholika, když je to vaše mamka????

Nechtěla jsem sem zavádět nějaké příčiny ke konfliktu. Nevím jestli to bylo z mého předchozího příspěvku jasný, ale já už jsem rozhodnutá, že na večírcích pít nebudu. Proč bych kvůli tomu ale měla přestat pít úplně, jak píšeš Pavlíno, mi není jasné. Uvedu příklad, horké léto jedeme na výlet a tam si dáme v zahradní restauraci pivo. Dál už se samozřejjmě v pití nepokračuje. Nebo si dám v zimě , když jsme na lyžích punč nebo svařák. To je snad normální nebo ne? Já se prostě ve velké společnosti, kde každý popíjí a vypadá to na dlouho napiju víc a pak už to jede. Ale kvartální alkoholik pije sice jednou za čas ale pak to táhne třeba 14 dní. v soukromém ani pracovním životě jsem neměla s alkoholem nikdy žádný problém. Tolik na vysvětlenou. Takže v normálním běžném životě můžu a na oslavách nemůžu.

No, to by byl alkoholik snad každej. sem píšou lidi, co prošli buď sami nebo se svými blízkými těžkým obdobím a jako není zdravý vztah k alkoholu u alkoholiků, tak není ani u jejich příbuzných. Zora se prostě nechce vzdát svého piva po jídle, jinak jsem pochopila, že na večírcích už pít nehodlá. I kdyby to nevydržela, tak pokud takhle pije už roky a nezhoršuje se to, nevím proč v tom vidět nějaký zásadní problém. Prostě toho buď něchá a nebo se s tím smíří jak to je. Já piju téměř denně po večeři 2-3dl vína. Celej dospělej život. A čas od času při nějaké příležitosti víc. Léčit se nepůjdu nemám s tím žádný problém. Trochu to zavání paranoiou a fanatismem.

Hezky jsem se časově sešla s Betkou.Názor má stejný jako já..Hlavně mě rozlítilo, že Zora, ač ví, jaký problém má, nechtěla by se nadobro alkoholu vzdát.. A to taky není přece normální..

Milá Lízo! Asi by jí zdraví nezkazily, kdyby se Zora neustále neobávala toho, jak dopadne!! Zná následky, přesto si nemůže pomoct. Má deprese, nezvládá svoje chování vůči alkoholu. Dobře to vyjádřil Jiří. Nikdo ze Zory necche udělat alkoholika, toho si ze sebe každý dělá pitím sám.., jen diskutujeme její problém. A opakuji, že rozhodně není normální vědět už dopředu, že se opiju tak, že o sobě nevím, natožpak když se to děje pravidleně.. A ještě se toho obávám.. Když se bojím pít, tak přece nepiju. Pokud přesto piju, je to určitě problém. Budeš se divit, ale mezi alkoholiky jsou i takoví lidé, kteří se opijí třeba "jen" 2x do roka.. Myslím, že se jim říká "kvartální alkohlici".. (už to tady jednou v sidkuzi proběhlo).Alkoholik, opravdu není jen ten, kdo pije denně..Ano, pokud nemám s pitím problém, je to celkem běžné, že se občas asi zapomenu - to se stalo asi každému. Ale to, co popisuje Zora, není jen náhodné zapomenutí.. Ví, jak to dopadne, přesto to udělá...

Lizo, myslim, ze clovek nema delat neco, u ceho vi, ze mu to vylozene skodi. Zora vi, ze ji piti skodi - nedokaze se ovladnout a opije se. Problem je prave v tom, ze si nedovede rict dost. Co tzv. kvartalni alkoholici? Ti prece nepiji denne, ale kdyz uz, tak do vycerpani. Zoro, dej si na to pozor a nepij radsi vubec, zahravas si s ohnem. B.

Ze Zory tady přece nikdo alkoholika nemůže dělat. Je přece X lidí, kteří přijdou do baru či jinam naprosto v pohodě a odcházejí nad ránem s totální opicí na zádech a druhý den ráno by se nejraději neviděli a mají depku. Alkohol přece může být tělu i prospěšný, samozřejmě do jisté míry. Rozhodně Zoře její dvě velké "opice" ročně zdraví nezkazí!

Zoro - pochop konečně, že pokud se nemůžeš napít bez toho, aniž bys skončila téměř otravou, tak se holt budeš muset vzdát alkoholu úplně!! Všem, kteří tady brečí nad tím, že přece bez alkoholu to nejde a přece se ho proto, že se občas napijí nevzdají - nepřeju nikomu nic zlého, ale až budete ležet těžce nemocní v nemocnici na kapačkách, bdou vám játra fungovat zhruba z 20%, bude vám špatně, že nebudete moct mluvit, budou vám provádět jedno bolestivé vyšetření za druhým, potom asi konečně pochopíte, že alkohol opravdu není v životě absolutně důležitý.. Toto se přesně stalo letos v létě mně - a to nejsem alkoholik. Měla jsem akutní zánět slinivky, játra odmítla pracovat a na jazyku smrt.. A to vážně téměř nepiju (i když moje nemoc byla z velké části kůvli alkoholismu - ale mé matky..)- teď už vůbec!! A nepřipadá mi, že by se mi zhroutil svět kvůli tomu, že si nemůžu dát jakýkoliv alkohol!! Kruci, přemýšlejte-dejte si pokoj s pitím, dokud jste zdraví!!!!!!!!!! Važte si toho, ono za pár let, možná měsíců, by mohlo být už hodně pozdě.. A nikomu tady není 100 let, aby mu jeho život byl už jedno!! Vím, že to jsou asi slova do prázdna, ale hrozně mě rozčiluje, když vidím, kolik fyzicky zdravých lidí si tady zahrává s ohněm..Pavlína

Hano - nemůžeš si na dva měsíce dovolit opustit klienty - a sebe i své nádherné manželství zničit - to můžeš ??!! Zamysli se nad tím...

Ahoj večer, abych doplnila informace, je mi 37 let a takhle to u mě vypadá už dlouhá léta cca 15. Pravidelně silvestr a moje narozky, vždycky končím málem s otravou. Takže se nebojím, že by se to nějak stupňovalo. Na Silvestra to byly 3 sedmičky bílého vína a jeden nějakej koktejl z bůhvíčeho. No a mám psychiatričku, té jsem se svěřila a ona se smála, pak se ptala jestli piju tajně nebo sama atd... a doporučila ponechat si pivo po obědě a pokud mi to tak vadí a vím, že to neuhlídám prostě na oslavách nepít vůbec. Přesto jsem se na Silvestra opět zrušila. Sem jsem nahlédla pod vlivem deprese. Děkuji za rady. Už si nedám prostě šanci, nechci abych se jednou kvůli těmhle excesům musela vzdát alkoholu úplně. Narozeniny mám v červnu.

Jsem již řadu let alkoholik a již několikrát jsem se léčila ambulantně a pomocí skupinové terapie. Bohužel výsledek byl časově omezený. Po první léčbě jsem se nenapila 5 let, po druhé pouze 2 roky a naposledy jen několik měsíců. Alkohol vyhledávám cca 1x za 4 týdny. Do léčebny nemohu, protože jako živnostník si nemohu dovolit opustit na dva měsíce své klienty. Potřebuji poradit nějaké účinné opatření proti této závislosti, která ničí mé nádherné manželství, zdraví a mohla by zničit také existenci. Manžel je mou skvělou oporou a bude spolupracovat při terapii či léčbě.