alkoholismus

Jé, vy jste to tu ještě v noci rozjely... Monika píše zajímavé věci, ale jsem v práci, tak si topřečtu až v klidu večer doma.Pěkný den všem.

Omlouvám se, ve svém výpočtu selhání jsem zapomněla na tu šílenost, jak jsem pila 3 dny za sebou. nebo jsem chtěla zapomenout? Takže Karinko, taky žádná sláva, ale když srovnám svůj momentální stav s dobou v loňském listopadu, vidím pokrok. Beru život do vlastních rukou, v práci se mi daří, mám nové přátele a staří mi zůstali a hlavně vím, že jsem alkoholik, že je to boj na dlouhou trať a že dělám co je v mých silách a neházím zodpovědnost na ostatní. A zapomněla jsem pozdravit Zůzu, jsem ostuda sklerotická.

Mohu napsat jen svou zkušenost. Já jsem se k Dr. Profousovi dostala po jednom jediném telefonátu, kdy jsem mu popsala své abstinenční příznaky. Byl to myslím třetí den absťáku, seděla jsem doma, držele si kolena, nic mě nezajímalo, třásla jsem se, nulová sebedůvěra, už jsem se viděla mezi bezdomovcema. Moje psychiatrička mi napsala doporučení, nějak matbě si pamatuji, že mě chtěl vzít až za týden, ale já věděla, že rozhodnutí nebylo lehké, že za těch pár dní by mohlo všechno jinak a po popisu svého stavu mi řekl, abych dorazila ještě týž den, myslím, že to bylo za hodinu. Vím, že jsem se třásla tak, že jsem nebyla schopná štípnout lístek v tramvaji. Dostala jsem léky, které jsem brala asi 4 dny, pomohly mi překonat absťák, vím co to je. Na ústavní léčbu jsem nepřistoupila, i když bylo okamžitě lůžko u Apolináře k dispozici. Manžel mě v té době velice podporoval, podstoupila jsem vyšetření a začala brát antabus. Teď nechodím nikam, ale po tom, co mě potkalo (manžel pryč) s penězi žádná sláva, mamka rakovinu, ozařování krku má u ní hrozné účinky, jdu v pondělí do centra Sananim, nemá někdo nějakou zkušenost? Už jsem 2x od listopadu ulítla, jednou to byla sedmička vína a asi před třemi týdny 4dl. vypadá to skoro bezvýznamně, ale mozek ta potvora si pamatuje mé bývalé pití a já denně bojuji s touhou koupit si víno, usnouta na nic nemyslet. Jenže ta rozumnější část mýho já to neudělá a nechce udělat. Tak jdu zkusit ten Sananim. Je to poloústavní léčba, můžu chodit do práce, nakrmit zvířata a dostatečně se o ně postarat, ale 3 měsíce budu u nich denně pod dohledem a já si musím bohužel přiznat, že ten dohled momentálně potřebuju a chci. Karince a Argusovi držím palce, ale jít na skupinu opilá je dost hrůza, i kvůli ostatním členům skupiny. Vím, jak mě na skupině deprimovalo, když někdo, kdo mi připadal už v pohodě se několikrát neobjevil a pak přiznal, že je propil. Mladá holka a takhle se ničíš! Nikdo to za Tebe nevyřeší, ani Argus, vždyť Ty jsi za ty dva roky nezkusila ani ambulantní léčbu. Vím co to je absťák, nevím co to je kocovina. Ach jo, kdybychto uměla napsat tak jako Jiří, některé pocity jsou nesdělitelné. Pomoci Ti musí hned, pokud přestaneš pít sama, hrozí Ti epileptický záchvat, věř mi že detox se dá vydržet, akorát každý den Ti připadá nekonečný, ale jde maximálně o týden! Navíc nejsi vůbec sama, kdo to prožívá, budeš tam se spoustu lidmi na stejné lodi. Ach jo, už mě fakt nic nenapadá, jdu si hledat po internetu ještě jednu práci, to je také v mém věku radost, najednou si v 38-letech připadám přestárlá, ale to by bylo do jiné diskuse. Moc zdravím Jiřího, Kiki, Ari, Marka, Arguse, Karinku( rozum do hrsti)a Ivicu!!! Jinak chci ještě napsat, že jsem to v antikvariátě, kde pracuju všem řekla, přiznala jsem problémy s alkoholem hned po první nabídce drinku a je to nejlepší, co jsem mohla udělat. Našla jsem tam jen podporu a ani slovo odsouzení. Ozvu se v pondělí, jak jsem dopadla. Ahojky.

Taky je u vás taková tma jako u nás?

To víš Argusi potrefená husa nejvíc kejhá. A mimochodem důvěra je velmi křehoučká věc. Hezké sny!!!

To: All, hlavně pro všechny poslední pisatelky.... a HLAVNĚ pro "telenovelu" Ari -mimochodem, škoda, že nevlastníš žádné loďstvo -byla bys výborným Admirálem... (pochopitelně ve výslužbě:-/) >>promiň

Můj dědek chlastal jak duha a dožil se skoro 83 let. Pravda poslední rok před smrtí mu už z toho trochu harašilo a byl i v cvokárně ale jinak fajn.

Už to tu čtu a pozoruji dost dlouho. Myslím že Ari uhodila hřebíček na hlavičku takzvaná "Karinka" si tu dělá strandu z lidí už bratru tak dva roky, navíc si ani pořádně nepamatuje co tu už nalhala aby řeč nestála a teď přidala ještě "Arguse" a lásku jak trám možná se dočkáme ještě dalšího obsazení(co tak třeba nějací feťáci nebo jehovisti nebo tak něco) v téhle průhledné hře. Je to škoda, myslím že diskuzeje určena opravdu lidem v téměř bezvýchodné situaci a ne pro legraci.

Nesnáším telenovely. Tady je těch zvratů na můj vkus příliš moc, víc než v jedné mexické.Láska, zklamání, prášky s chlastem, ještě nemanželské děti tu chybí.Jaké počasí je tam u vás? U nás je bouřka.

...a lakuji a lakuji....Pomalu se zdá, že na léčebnu se stojí ve frontě.Netaháte všechny za nos?

Samozřejmě má být 14 ti-dny. Ale Karinka mne tak namíchla, že ani na tu klávesnici nevidím

Karinko- jak ti teď mohla přijít podpora, když tě vyhodili před-ti dněma?????? A můžeš mi říct, co tak nutně potřebuješ? Pyžamo, kartáček na zuby, hřeben.......Hlavně že máš na vodku. Plně souhlasím se zůzou- už mnně štveš !!!!!

Karinko, do léčebny toho zase tolik nepotřebuješ...když jde někdo akutně do nemocnice, taky nepřemýšlí, že se nemůže sbalit..nehledej výmluvy.

Zdravím všechny, díky Argusi za stálou podporu.Já nemůžu nastoupit akutně, protože nejsem schopna se sbalit a spoustu věcí potřebuji a když mi teď přišla podpora, tak to mám tak na zaplacení nájmu a nemám si od koho půjčit a dluhy mít nechci. Moc věcí mi chybí dokoupit. Jedna rodinka z církve mi nabídla, ať napíšu seznam věcí, že mi v tom pomůžou ,tak to zkusím. Nejdříve to jde v srpnu, ale to nevím jistě, nemůžu se tam teď dovolat.Jde to se mnou z kopce i co se bulimie týče, už nezvládám ani to jídlo.

Ahoj všichni a hlavně Argusi. Plně souhlasím se Zůzou.Je v tom něco divného, že se Karinka nemůže dostat do léčebny. Podle toho jak se to tady jeví je už nejvyšší čas. Pomalu se Argusi dostáváš do role blízkého, který se snaží pomoct, ale není mu to nic platné. Nikoho nedonutíš násilím k tomu, aby změnil svůj život. Karinka ví, že alkohol ji ničí, ale všechny důvody proč to nejde přestat jsou alibismus a výmysly.Argusi bude Ti to brát strašlivě moc energie a výsledek:bezvýchodnost.Nechala jsem se takhle ničit celá léta, než jsem přijala realitu a pochopila, že každý má odpovědnost za svůj život.Karinko vzchop se a okamžitě hledej odbornou pomoc!!!!Držím palce.Kiki

Argusi,já už jsem o tom psala....alkohol a léky je vážně smrtelná kombinace..., ale už mě začínáte rozčilovat...nedokážu pochopit jedno-proč už není dávno v léčebně? je pěkná blbost, že ji nikde nechtějí přijmout, vždy se najde řešení, v akutních stavech dají na detox přistýlku!To jseou stále výmluvy a omluvy...Ona prostě asi nechce..nikdo mi nebude tvrdit, že tyto stavy se dají léčit ambulantně!Po léčbě v ústavu to možná ano, ale člověk musí být disciplinovaný a mít už v sobě návyk z léčebny!Že ste byli na skupince a Karinka si z toho nic nepamatuje-to je oničem a nechápu toho terapeuta, že vám nepomohl najít řešení.Já vím, že je ten první krok hodně těžký, ale těžší je pomalu umírat a vstávat každý den s děsnou kocovinou-to je otročina a ne léčebna, PRO BOHA, KDY UŽ VÁM TO DOJDE?OMLOUVÁM SE, ALE TOHLE MĚ VÁŽNĚ UŽ ROZČÍLILO! ZŮZA

Tak jsem už konečně doma. Kiki, pokračujem: Jak zvládám.... ///ty události, které Karinka popisuje, se opravdu staly; myslím tu návštěvu na Skupince u Apolináře a tak... nevím, co se to s ní stalo; já mám pocit, že jakoby nějak padá a padá a já ji držím za ruku, chci ji udržet ale nedaří se mi to a její ruka se mi pomaloučku vysmekává, a že ji neudržím... víte, máme to k sobě 160 km, může se ro někomu zdát, že to není nijak moc, necelé 3 hodiny autem... mám práci celkem časově náročnou (nepřetržitý provoz)... odbočuji. Teď, když tu byla, jsem nějak selhal i já... měl jsem ji pořádně ohlídat, jenže ono je to težké -nesmí dojít k absťáku, který by jí mohl stát i život, takže ten alkohol pít musí. Jenomže kombinace alkoholu s Neurolem je vražedná a pak už to není VYLOŽENĚ o absťáku ale dalších "doprovodných" stavů, jako jsou okna, deprese, euforie, sebelítost, nenávist, neschopnost rozeznat fikci od reality, přetváření reality pod tlakem nenadálých hnutích mysli nebo z obávaných věcí si vytvořit pseudorealitu s přibarvením zdeformovaných útržků z reality.Karinku mám stále rád. Musí se jít léčit a znovu objevit krásy opravdového života; musí opět najít sebe sama a pak bude i schopna i sama sebe (i ostatní) "opravdově" přijmout.Pro dnešek končím... bylo toho na mě dnes nějak moc....

ahoj deniso

Omlouvám, se hodně spěchám ale musím hodit jednu bleskovku pro Kiki (Autor: Kiki Datum: 20.6. 2005 8:26:34):Kiki, já jsem se nezměnil, já jsem stále stejný. Asi před dvěma měsíci jsem se "přiznal", že jsem to předtím dělal schválně, že jsem úmyslně ze sebe dělal debila, hulváta, alkoholika, vypatlance.... atd. Taky jsem psal, že jsem 2 roky naprosto abstinoval ale pak přestal a opravdu! si dám trošku toho vínka pro radost. To už tu všechno kolem toho již zaznělo... teď, řekněme, ty poslední dva měsíce (tak nějak) si už na nic nehraju a píšu opravdu sám za sebe, jaký doopravdy jsem. Takže žádná velká proměna -jen jsem opustil tu falešnou identitu, na kterou jsem si hrál. To, co dokáže alkohol z člověka udělat vím; proto je dobře, že toto fórum existuje a "žije".----------více večer, vrátím se pak ještě k Tvému příspěvku a i (asi) i k jiným.Pěkný den.

Cítím s tebou, Moniko.Tohle nám přináší život a každý neseme nějaký kříž. Ale dá se to přežít.Máš právo být zoufalá, ale za pár dní bych ti radila pořádně se naštvat a zuřit. Mně se to osvědčilo a zrada pak bolí mnohem míň. Máš už nějaký plán, co dál?