alkoholismus

Ari,jsem alkoholik a nepovažuji se za prase (dost silný výraz, nemyslíš?). Abstinuji od té doby, co jsem si uvědomil, že jsem alkoholik - bylo to na léčení. Uvědom si, že alkoholismus je především onemocnění a jako každá nemoc se dá také léčit. U někoho s větším, u někoho s menším úspěchem. Ale toto onemocnění léčitelné je.ZdravíIvan

Nedá mi to, musím se přidat. Při čtení příspěvků o alkoholizmu nezůstane člověk lhostejný, i kdyby chtěl.Jiří má pravdu - všechno to záleží od životního postoje, morální hodnoty máme každý různé, tak, jak nás rodiče odmala vedli. Proč jeden chlastá, druhý fetuje,? Protože nevědí, co se životem a jak řešit problémy. A to se naučili v původní rodině. Kdyby nikdo z rodičů doma nepřikládal alkoholu velký význam, děti by se naučili řešit problémy bez pití. Mám muže, který byl vychováván v duchu - alkohol všechno vyřeší". Anebo - co se v mládí naučíš, na starost, jak bys našel. Já jsem opačného ražení, potřebuju diskutovat, udělat analýzu, postavit se záťeži čelem, aby mně nepohltila. Alkoholik to neumí,proto pije. Raděj se bude schovávat za slabost a házet vinu na všechny ostatní, aby mohl nerušeně pít. Stejne nechápu, co je k tomu nutí. Jako by nechtěli vidět svět taký jaký je, ale jen zábavu, srandu, smích, radost, požitky. Ano jsou to požitkáři. Život musí být jedna velká sranda. Opravdu jsme my lidi strašne odlišní.A tvrdím, že alkohol je tvrdá droga, proto by se mělo s alkoholikem zacházet tak, jako s narkomanem. Dnes je to tak, že lidi řeknou - to je JEN alkoholik! A na feťáka se dívají jako na zločince. Kdo je větší prase - alkoholik nebo narkoman? Nevidím rozdíl. Tak proč to odlišujeme? Na margo pisatelů, co se léčí - Neberte to ve zlém, vy se chcete vyléčit a to vás od těch druhých odlišuje. Vy si uvědomujete závažnost pití a to je správné. Jsou i takoví, kteří tomu propadli natolik, že raději zvolí rozvod, než by přestali pít. Až tak dokáže alkohol zničit zdraví a rozum pijanům.Mnoho štěstí v abstinenci, vánoce budou nápor na psychiku.

Nedá mi to, musím se přidat. Při čtení příspěvků o alkoholizmu nezůstane člověk lhostejný, i kdyby chtěl.Jiří má pravdu - všechno to záleží od životního postoje, morální hodnoty máme každý různé, tak, jak nás rodiče odmala vedli. Proč jeden chlastá, druhý fetuje,? Protože nevědí, co se životem a jak řešit problémy. A to se naučili v původní rodině. Kdyby nikdo z rodičů doma nepřikládal alkoholu velký význam, děti by se naučili řešit problémy bez pití. Mám muže, který byl vychováván v duchu - alkohol všechno vyřeší". Anebo - co se v mládí naučíš, na starost, jak bys našel. Já jsem opačného ražení, potřebuju diskutovat, udělat analýzu, postavit se záťeži čelem, aby mně nepohltila. Alkoholik to neumí,proto pije. Raděj se bude schovávat za slabost a házet vinu na všechny ostatní, aby mohl nerušeně pít. Stejne nechápu, co je k tomu nutí. Jako by nechtěli vidět svět taký jaký je, ale jen zábavu, srandu, smích, radost, požitky. Ano jsou to požitkáři. Život musí být jedna velká sranda. Opravdu jsme my lidi strašne odlišní.A tvrdím, že alkohol je tvrdá droga, proto by se mělo s alkoholikem zacházet tak, jako s narkomanem. Dnes je to tak, že lidi řeknou - to je JEN alkoholik! A na feťáka se dívají jako na zločince. Kdo je větší prase - alkoholik nebo narkoman? Nevidím rozdíl. Tak proč to odlišujeme? Na margo pisatelů, co se léčí - Neberte to ve zlém, vy se chcete vyléčit a to vás od těch druhých odlišuje. Vy si uvědomujete závažnost pití a to je správné. Jsou i takoví, kteří tomu propadli natolik, že raději zvolí rozvod, než by přestali pít. Až tak dokáže alkohol zničit zdraví a rozum pijanům.Mnoho štěstí v abstinenci, vánoce budou nápor na psychiku.

Jirko,je mi to trochu smiesne, ale zase ti musim "pochlebovat". Ja naozaj celkom vazne obdivujem Tvoje umenie vyjadrovat sa.Oproti diskusii "zoci-voci" ma tato forma diskutovania samozrejme nevyhodu. Nepocujeme zafarbenie hlasu, intonaciu a ked sa k tomu prida aj akasi nesikovnost vo vybere slov a dokonca v nasom pripade uz aj jazykova bariera /cha-cha/, tak sa fakt lahko mozme nepochopit, alebo aspon zle pochopit. Aj ked viem, ze to s diskusiou nesuvisi, musim povedat, ze obdivujem vo vseobecnosti cestinu, ako jazyk bohaty na vyrazy, ktore mojmu uchu pripadaju lahodne. Takze jedna celkom uprimna poklona aj pre cesky jazyk.Co sa tyka mojho "stiahnutia sa" : Dobre si spominam, ako som pozorovala diskusiu este dlho pred tym, ako som sa do nej zapojila. Drukovala som hlavne Andy, ktora v priamom prenose uspesne prekonavala svoju zavislost. Ked si dnes predstavim, ze niekto anonymny cita moje neuspechy /zatial 2 recidivy/, tak mam obavy, ze hodi "flintu do zita" este skor, ako sa pokusi urobit 1. krok.Mozno je moja uvaha scestna. Ja sama nemam vobec vyhrane /aj ked som na svoj ciastkovy uspech pysna/, ale ten spravny vietor do plachiet mi uz prudi a za nic na svete by som nechcela ublizit nejakemu potencialnemu abstinentovi.Nechcem sa schovavat, aby som popijala dalej, to si nepochopil spravne.Ivan,budem diskutovat dalej.Karin,vidis, je to tazky boj, uprimne ti poviem, ale ked sa na nho neodhodlas, caka ta len utrpenie a bolest. Viac ti k tomu uz nemam co dodat.Pozdravujem vsetkych.

Ivico,Jirka má pravdu. Uděláš chybu, jestli přestaneš psát. Rozhodně nikoho nebudeš svým selháním demotivovat, naopak, selhání jenom zvýrazňuje tu okolnost, že při problému alkoholu jenom přestat pít nestačí. Je nutná hluboká změna osobnosti člověka, zejména jeho přístupu k životu. Ale opět jsi potvrdila známé pravidlo: k rozjetí závislosti stačí i jediná sklenička.....ZdravíIvan

Ivica!Rozhodně nebylo mým cílem Tě zastrašit! Naopak, piš sem co nejčastněji! Tohle není debata, jejíž smysl tkví v tom, že se tu abstinenti vytahují, jak to zvládají. Má sloužit právě těm, kdo pomoc potřebují, hledají a snaží se zorientovat se, svěřit se. Takže určitě není žádoucí, abys přestala psát jen proto, že pravda mluví zatím o tvém neúspěchu. Tím, že pravdu přestaneš vyjadřovat a necháš si ji pro sebe, nepomůžeš ani sobě ani jiným. Možná jsem to s razantností svého tažení proti spotřebnímu pojetí terapie trochu přepísknul a cítíte se teď trochu jako ti špatní, kdo nemají právo se vůbec vyjadřovat, když se jim zatím nedaří. Nene, mluvte, mluvte! To už samo o sobě má velký význam, pro vás i ostatní. Má to léčebný účinek. Nejde jen o sdělování informací, ale o uvědomování si svých pocitů a zprostředkování svého prožitku jiným. Ostatně, mám-li být upřímný, Tvůj signalizovaný ústup chápu jako projev závislosti, která by se ráda zapouzdřila v bezpečí, aby na ni nikdo nemohl. V kýžené izolaci se totiž nemusí obávat, že by byla ohrožena její budoucnost. Upnutí se na pouhý antabus si stále držíš jako hlavní a jediný pilíř své abstinence (jak správně říká Ivan). To je slabé a říkám rovnou, že pravděpodobně může být Tvá taktika účinná jen v případě, že po určité době abstinence se rozhodneš přidat další pilíře. Jedině pokud je antabus jen úzkým začátkem stále se rozšiřující fronty, která zatlačí závislost pomocí všech dostupných prostředků. Jestli stále doufáš ve všemocnost antabusu a jestli stále věříš, že právě ta Tvá situace je natolik specifická, že naprosto vylučuje jiný způsob boje se závislostí, je to také projev urputnosti, s jakou je Tvé myšlení vedeno zájmy stále panující závislosti. Z toho, co říkám, a co Ti zní tvrdě a nepřátelsky, netíkej. Snaž se z toho vytěžit pro sebe co nejvíc, ne co nejmíň, jak ses právě pokusila. Jo, a ještě si neodpustím další postřeh. Jeden kamarád s těžkým dlouhodobým problémem alkoholismu, reagoval podobně jako Ty, když jsem se s ním snažil otevřeně o tom mluvit. Začal okamžitě vychvalovat moje kvality a označovat mne za mimořádného člověka. - Neskočil jsem mu na to. Vím dobře, že smyslem tohoto chvalozpěvu nebylo nic jiného, než aby mohl dodat, že on takto neobyčejným člověkem není a mou silnou vůlí nedisponuje. Tak jsem jeho manipulativní servilnost odmítl a řekl mu, že jeho úskok vidím. - U něj bohužel ani to nezabralo, mlel stále svou a že léčba by byla zbytečná a že ho to chlastání vlastně baví atd. - Za posledních pár let přišel asi o čtyři zaměstnání, bydlení, partnerku, několikrát měl ošklivý úraz a stále se pohybuje na pokraji bídy, protože všechno propije a podvádí už i své kamarády, všichni se ho začali stranit, do řady hospod už nesmí, protože tam udělal sekeru a nezaplatil ani po sérii slibů... No, a jak to bude v Tvém případě? Přesto děkuji za lichotky a jako ješitný mužský se zamýšlím nad tím, jestli bych měl opravdu psát nebo jestli by to byl jen projev grafomanie, která je částečným zdrojem i tohoto mého příspěvku... :o) No, takže přece jenom jsem trochu chycen. Ale bdělý a ostražitý. To proto, že jsem si zvykl pozorovat svoje vlastní pocity a vnitřní motivace, abych se nestal sluhou nečeho, čím ovládán být nechci.Ahoj! Nevzdávejte to, ani když jsem Vám ve skutečnosti dost protivnej! Nemaskujte to čestným uznáním! :o)

Zdravim vsechny, Jirku, Moncu, Hanku, Ivicu a dalsi. Piju nekdy az 3litry vina za den. Pak se mi druhy den mota hlava i vsede a tezko se mi dycha. Nemam ted moc casu se tu rozepisovat, spise az v sobotu, drive se nedostanu na net. Zatim se drzte!

Ahojko,vsetkym!Jirko, nemam na to, aby som svoje myslienky davala na papier /displej/ s takou uzasnou lahkostou a zrozumitelnostou, tak ako sa to dari tebe. Myslim, ze nie som sama, ktora si mysli, ze by si mal zacat publikovat knihy a uspel by si v uplne kazdom zanri. Jednoducho si talentovany a navyse aj velmi rozhladeny clovek.Mozem sa len snazit zo seba vysukat aspon par zmysluplnych viet, aj ked budu najskor zmatene:Pocas tohto vikendu som opat bohuzial zlyhala. V piatok sme boli na jednej navsteve a zacala som s experimentom, teda pokusit sa vypit len 1 poharik. Predtavte si, podarilo sa! To ma naplnilo pocitom istoty, ze to predsa-len ide a ze z toho zbytocne robim velku vedu. Ibaze, chyba lavky! V nedelu prisla na navstevu kolegyna a priniesla so sebou flasku. Hadate spravne, ak si myslite, ze skoncila prazdna.Takze toto je presne to, co ma presviedca, ze proste ten kontroverzny antabus potrebujem.Monika so mnou opat asi bude suhlasit. Ja dnes s "nepitim " sice samozrejme pokracujem dalej, ale vyhnut sa takymto situaciam a spravne ich zhodnotit, jednoducho v sucasnosti nie je v mojich silach.Jirko, tvoja cesta k uplnej abstinencii ma plni uzasom. Dokazes vec naozaj zobrat do svojich ruk a doviest ju do zdarneho konca. Nemam takuto schopnost, zial. Ostatne, myslim, ze si mal aj uzasne stastie na terapeutov a dobre podmienky.Mladost a chut bojovat. Ani tie uz nemam.V kazdom pripade IDEM DALEJ, ciel mam stale vytyceny. Mozno sa radsej na nejaky cas odmlcim, aby som svojimi "priznaniami" neDEmotivovala ostatnne duse, co na tejto stranke hladaju podporu. Budem nadalej sledovat diskusiu a potesilo by ma, keby sa ozvali vsetci ti, ktori sem v minulosti prispievali a podelili sa o svoje uspechy, alebo aj nezdary.

Všecky Vás opět asi po dvou týdnech zdravím a přeji trpělivost, vytrvalost, radost a jasnou mysl!Norku: jestli to chceš "dostat pod kontrolu", přestaň rovnou chlastat a jíst ty prášky na spaní. Jinak se v tom utopíš! Kdokoli dojde k poznání, že se mu alkohol vymkl a že ho musí kontrolovat, je závislý. Protože kdyby nebyl, neměl by potřebu nic kontrolovat! A protože je závislý, tak prostě žádnou schopnost "kontrolovat to" NEMÁ!!! Zastav to úplně! Žádný pokusy s "rozumnou mírou"! To nikam nevede, věř mi! Ostatní: Naprosto potvrzuju všechno, co říká Ivan. Jasně, že život bez alkoholu není život bez problémů. Nečekejte, že pouhým nepitím docílíte trvalého štěstí. Nepitím docílíte "jen" toho, že budete moct zúčastnit se zase života a usilovat o své štěstí. Abstinence není předplatné k vítězství v závodě, je to jen startovné umožňující absolvovat životní cestu!!! Ale bez abstinence závislý na žádnou cestu nemůže vykročit. Ať se týká partnerských a jiných vztahů, duchovního života, studia, ať se týká sportu, koníčků, kultury, anebo tolik vzývaného zaměstnání a kariéry: nic z toho pro závislého není dosažitelné, aniž by se opatřil abstinencí. Možná to teď zazní trochu surově, ale musím říct, že z některých příspěvků jsem trochu zacítil právě ten omyl, že "dostanu pilulku, ta způsobí, že už nebudu pít, a budu šťastný". Pilulka na štěstí. No to né! O štěstí se zápasí! Štěstí je způsob života, sebeuskutečňující produktivní postoj, láska. - A láska je životní postoj, nikoli vysněný plakátový barvotiskový partner vystřižený z reklamy a spadlý z nebe anebo peníze vyhrané v loterii! Není to nic zvnějšku, co by se mělo získat receptem v lékárně, návodem v internetovém megastoru nebo vševedoucí pseudoduchovní sekte anebo co by se mělo získat na základě řádně placeného zdravotního pojištění od experta na štěstí. Je to víra ve své životní síly a schopnost je uplatnit! Kdo má za to, že štěstí získá do svého vlastnictví některým z absurdních způsobů podle výše nastíněného spotřebního uvažování, je velice ohrožen tím, že bude velmi zklamán z toho, jak chabé výsledky má abstinence. A to je první krok k jejímu zavržení a k cestě zpátky do naprosté ztráty šance ?ÍT ŠŤASTNĚ. To jsem musel napsat, protože vidím, jak neochotně se každý chce změnit. Ve skutečnosti začne raději pilulkou - ANTABUSEM - aby se sám nemusel ani trochu změnit. To je moc náročné, zatímco polknout sklenku šumáku týdně, to vcelku nevyžaduje žádné velké změny a můžu si dál nechat všechny svoje dosavadní postoje. - A ouha!!! Není to tak! Antabus je opravdu jen DOPLŇKOVÁ záležitost, která má podpořit hlavní terapeutický prostředek. A tím hlavním prostředkem je psychoterapeuticky vedená změna životního postoje! A vy byste rádi vystačili spíš JEN s tím antabusem. To mě vytáčí. Víte co, jestli to chcete takhle, nemá skoro smysl přestávat pít. Pití se dá zamezit jednoduše: někdo Vás zavře do klece nebo přiková ke stěně v nějakém sklepě! Budete pak mít radost, že nepijete? Ne! Budete mít pocit, že Váš život je stejně ubohý jako byl dřív, přestože jste střízliví! A k tomu budete mít na pití hrozitánskou chuť a na nic jiného nebudete myslet, než na to, jaké by to bylo, kdybyste se z pout mohli uvolnit a zpít se! - Tak přesně bude fungovat Vaše abstinence, pokud bude založena výhradně jen na ANTABUSU! Slyšel jsem o lidech, kteří dokázali abstinovat roky, aniž by změnili svůj životní postoj a vnitřní postoj k pití. Každý den měli neuvěřitelně silné chutě napít se a každý den těmto strašlivým silám museli znovu a znovu odolávat a prožívali tak mučivé dny, týdny a měsíce, z nichž skládaly ty roky. To je děs a hrůza! Já smekám před obrovskou silou vůle těchto lidí, nicméně konstatuji, že jejich abstinence neměla smysl, protože nevedla k zlepšení kvality života, ale k setrvání v utrpení, třebaže v jiném druhu utrpení - vyměnili utrpení z chlastu za utrpení askeze. A to pokládám za neštěstí! Pouhé silné zábrany v uskutečnění nutkavého pití jsou podle mne nedostatečným výsledkem. Jde do značné míry o obecný pohled na cíle psychoterapie. Zastánci některých technických směrů psychoterapie pokládají samotné odstranění symptomu za splněný cíl - symptom byl odstraněn a pacient nepije, takže terapie je úspěšná. Ale současné převažující trendy psychoterapie se s takovým technickým pojetím nespokojuje a za cíl léčby pokládá daleko komplexnější změny: "usiluje o přestavbu osobnosti, a to jak hlubší analýzou jejího utváření, tak závažnějšími zásahy do postojů a motivací a hodnotového systému." - To byl citát ze Základů psychoterapie od Prof. Kratochvíla. Samozřejmě záleží na typu potíží (když například jde o to, že pacient se potřebuje zbavit jen nadměrného strachu z pavouků, není třeba hned od základu měnit jeho osobnost a pouhým postupných nácvikem lze jeho problém vyřešit. Alkoholismus je ale onemocnění, které je spojeno s celou strukturou lidského myšlení a prorůstá opravdu do všeho, proto pokládám za vhodné nespokojit se s pouhou metlou, hrozbou Antabusu, ale docílit změnu celkového postoje. Jinak bude člověk po celý život minimálně 30 % své duševní energie spotřebovávat jen na to, aby nepil (toto číslo se týká všech abstinentů začátečníků a uvádí se v odborné literatuře)!Věřte, že daleko snadnější cesta k abstinenci je cesta změny postoje. Tím že "právě teď" máte "neodkladné" povinnosti, které Vám brání vstoupit do léčby, dáváte jen zelenou své závislosti a zaujímáte postoj typický pro alkoholika. Až zítra. Jistě, už samo rozhodnutí něco s tím dělat, je chválihodné! O to spor nevedu. Jen varuji před tím, co pozoruji: před snahou ustrnout na tomto zdánlivě laciném bodě. Zdánlivě všechno vyřeší pilulka... Hm. Tak Vám přeju, abyste neustrnuli a abyste dokázali svou abstinenci využít jako prostředek k šťastnému způsobu života a ne jako cíl, který Vás bude stále držet v bolestivém šachu.

Dobrý den,prosím nevíte někdo o sovislosti mezi ochutnáváním alkoholu v raném dětství a alkoholisme v dospělosti? Je to moc zajímavé téma, někde jsem tu o něm četla a nemohu najít, kde:-). Proběhl na toto téma nějaký lékařský výzkum?Děkuji moc za odpovědi. Hanka

Nazdárek, jsen v částečném invalidním důchodu s něčím jako únavový syndrom, bohužel všichni doktoři včetně psychiatra ode mě dali ruce pryč. A tak aby se mi trochu ulevilo, začal jsem si alespon večer dávat trochu alkoholu, ale přes léto jsem sehnal nějaký kšeft a abych vůbec vydržel tak jsem zvyšoval dávky. No a dneska bez půl litru vodky a prášku na spaní neusnu. Snažím se snižovat dávky, ale ten pocit, že mi je líp a nic nebolí mě většinou donutí tu lahvinku dorazit. Budu se snažit, snad se to podaří dostat pod kontrolu.

Ahoj,Mirka,dakujem za reakciu,fyzicke utrpenie mi az tak velmi neprekaza, horsie je to s mojou uzkostou. Vsetkym abstinujucim drzim palce /jasne,ze aj sebe/ a vsetkym zelam prijemny vilend.

Ahoj Ivica!Takisto trpím PMS, ako mnohé z nás...Takisto som to pred pôrodom riešila pohárikom tvrdého. Som proti liekom, a tak som si raz za mesiac naliala... Bolo to naozaj len raz za mesiac, lebo alkohol nenávidím a nikdy nechcem a ani nedopadnem ako moja mama!!!No a keď mám pravdu povedať, po pôrode je s PMS ove?a ove?a horšie. Alkohol som úplne vynechala, lebo stále kojím, a tak Ti môžem poradiť len horúce sprchy na brucho s masážou. Proste pomáha mi teplo a k?ud. Vždy zatnem zuby a snažím sa s úsmevom trpieť. Je to asi úde? žien... Sú na to nejaké homeopatiká, skúsim zistiť názov.Zatia? sa maj a hlavne sa drž!

Dobre rano,konecne trochu volna a mozem aspon kratko pisat. Dnes mi je podstatne lepsie,naladu mi nekazi ani pochmurne pocasie. Radim sa medzi mensinu ludi,ktorym jesen a zima vobec nevadi. Jar mam celkom rada,ale v lete doslova trpim.Rozmyslala som vcera o svojich zhorsenych pocitoch v suvislostiach,ktore naznacila Monika. Jednoznacne vyprchala pociatocna euforia. Myslim, ze ty sa Monci nemusis znepokojovat, lebo prave "skupina" to isti. Bude pravda to, ze takyto bojovnicek - sam vojak v poli,ako som ja, to ma v kazdom smere tazsie. Ako predpriprava na tazky "bojovy zasah" by tato moja snaha snad mohla mat uspech.Napadlo ma este jedno dost pravdepodobne vysvetlenie mojich "depiek". Trpim pravdepodobne PMS /dievcata budu vediet co je to/ a to s celou skalou roznych priznakov. Za mesiace /roky/ pitia alkoholu som asi prekryvala tieto stavy jeho ucinkami. Takze sa teraz ucim znovu nacuvat svoje ubohe telo. Kupila som si vcera trezalkovy caj a uvidim,ci bylinky budu ucinkovat.Inak, som nadsena tvojim schudnutim, dala si mi velku inspiraciu. Abstinencii zdar!

dobré ránko všem bystrým abstinentům! :o)

Ivico,přečetla jsem si tvůj smutný příspěvek už včera, ale nemohla jsem hned reagovat, musela jsem to nechat v sobě uležet. Za prvé jsem se docela sobecky vyděsila, hlavně jak jsi psala, že se alkohol stal středem tvých myšlenek. Z toho mám taky strach. Já antidepresiva užívám několik měsíců a po vysazení alkoholu jsou pryč. Mám dobrou náladu a všechno mě baví. Čím to může u Tebe být? Možná zimou, která nás čeká? Nebo sis od abstinence slibovala víc než Ti přinesla? Jasně, že se život změní k lepšímu, ale pokud jsi nespokojená i s jinými věcmi, než se sebou, to se abstinencí nezmění. není to až zase takovej zázrak. Nebo z tebe vyprchala ta počáteční radost, že abstinuješ, že to zvládáš a už je tu zase zpět běžný život? Trochu mi to připomíná rok, během kterého jsem zhubla 16kg. A když jsem dospěla k cíli a všichni mě dostatečně vychválili, najednou jsem cítila prázdnotu. Život byl pořád stejný a žádný zázrak se nestal. Prostě jsem se na své hubnutí moc upnula a udělala si z něj skoro střed vesmíru. Takhle podobně se chovám i teď, co se týče alkoholu. To není asi moc dobře. A jestli myslíš, že bych si s chutí nedala skleničku... jo dala, ale už vím, že nechci. Můžu, ale nechci. Dnes jsem ustála velkou rodinnou oslavu v Rohlíku, od sestřenic po prastrýce a všichni pili, včetně dvou řidičů. Nad tím se nikdo nepozastavil, ale nade mnou málem lomili rukama. A to jsem se dobře bavila, neseděla jsem zapškle v koutě. Bylo to příbuzenstvo z otcovy strany a tam o mém pití nikdo neví a byla bych ráda, kdyby to tak zůstalo. Ještě při odchodu jsem poslouchala poznámky typu: příště se polepši, to budeš mít v břiše žáby, jedna sklenička šampaňskýho by tě nezabila a pod. Na skupině do nás hučej, že normální je nepít, ale v normálním životě fungujete pak jak Marťan. Ještě o skupině, minule se tam sešla jiná sestava a ta mi vyloženě sedla. Bavilo mě to. Je zvláštní, že ani u jednoho z nich by mě v životě nenapadlo, že mají problém s pitím. Moje představa alkoholika vzala za své. Ale co mě mrzí je, že naše společnost toleruje pití, ale člověk, který se s tím snaží bojovat je ocejchován. Alkoholička, musela se léčit. Často to užívají lidé, kteří sami pijí víc, než kdy já. Pokud chlastáte a neválíte se denně ve škarpě, je vše Ok. Pustíte se do boje a málem se za to stydíte. To jsou paradoxy...

Ahoj,Ivanko Ast, Evka a ostatni,dakujem za reakciu. Nejaku odpoved v tomto duchu som tusila! A uz mi je jasne,ze potrebujem minimalne psychologa, alebo posudenie ineho odbornika,ci tie nestatstne lieky potrebujem, alebo nie.Obcas zabludim aj do diskusie "depresia" a aj tvoje prispevky,/ ktore sa mi zdaju velmi fundovane/ si velmi vazim a viem, ze existuju moderne psychofarmaka a vsade citam, ze su nenavykove. Ibaze ludsky mozog je tak velmi zlozity /neprebadany/,ze akekolvek chemikalie "prestavujuce "psychiku vo mne jednoducho vyvolavaju strach!>Co ak sa nieco zmeni natrvalo???>Chapem, ze ludom tryzdnenym vaznymi depresiami poskutuju tieto lieky uzasnu ulavu. Mozno moj stav je akasi depresia, mozno mam aj nejake crty z paniky a obcas, ked mam "problem" ist do ochodu tak sa mi zda, ze to je iste socialne fobia.Zjavne sa necitim "dobre", ale mozno som sa takto citila cele roky, ale som si to nevsimala, jednoducho som si zvykla? Pamatam sa nejak matne, ze kedysi som bola uplne v pohode /napriek velkym problemom v rodine/, ale zda sa mi to strasne davno.Mozno som len zabudla, ze sa da aj inak citit a zit. Viem, ze toto sem nepatri, takze este raz dakujem za odpoved a podstatne je, ze vytyceny ciel mam jasny. Snad sa dovtedy nejak udrzim na uzde a to iste zelam aj Evke. Ina cesta pre nas proste nie je. Pozdravujem pre mna uzasnu Moniku, ktora vedela hned, co je pre nu najlepsie a urcite je strasne "fasa baba",nove dievcata, ktore asi zatial uvazuju CO DALEJ a vsetkych nasich sympatizantov - Mirku,Pavlinu/kde si?/,Betku,Jirka,ostatnych, aj Karinku.

Ahoj Evo,nepříznivá zpráva, ale dalo se to čekat. Nic si z toho nedělej, důležité je, že tam v blízké době půjdeš. Pěkný denIvan

Ahojda všichni, tak můj problém se bude řešit až v lednu, psycholožka má plno a já musím jen čekat. Snažím se ze všech sil vydržet nedat si nic, zatím chuť překonávám. Děkuju Vám všem, kteří na mě myslíte. Přeji Vám jen vše dobré...

Ahoj, Ivico.Dovedeš dávat setsakramentsky složité otázky. Vlastně otázky jsou jednoduché, ale složité mohou být odpovědi na ně. Přemýšlel jsem o nich dost dlouho.Ke Tvému pocitu deprese: Deprese mají na Doktorce zvláštní fórum, možná by bylo dobré, kdyby sis přečetla pár posledních stránek. Jedná se o dost složitou problematiku; také já tam mám pár příspěvků.Skutečně mohlo dojít k tomu, že jsi alkohol pila, abys se zbavila pocitu deprese. Jenomže teď jsi si už vytvořila návyk a tudíž další cesta nevede. I když alkohol v první fázi účinku zlepšuje náladu, v dalších důsledcích naopak zhoršenou náladu vyvolává.Jestliže už abstinuješ cca 14 týdnů, měla bys být po fyzické stránce z nejhoršího venku. Základní protialkoholní léčba (ústavní) trvá obvykle 12 týdnů a pak jsou pacienti propouštěni do běžného života s tím, že pokračuje další ambulantní léčba a v prvním roce abstinence je 4x poskytnuta (opět ústavní) udržovací léčba