alkoholismus

Jeste jsem tu ale fakt nemam docteno od meho prispevku z 20.11. Cetla jsem to pak stejne zpetne, mela bych tolik slov, jenze nemam cas, v kanclu internet nemam a ted pospicham. Strasne si vazim a obdivuju JIRKU, pro jeho rady a velmi inteligentni jednani, uricte jsi vysokoskolak, vid ? Mas ohromne dobry slovnik, libi se mi. To je je poznamka, Tve popisy z lecebny me zaujali a premyslim nad tim vsim. Kdyby nekdo chtel napsat na mail, tak na adresu skvorek"centrum.cz. Diky.

ahoj, nemam docteno, jen neco. Moniko jsi dobra. Nevim, co jste psali dale od 20. 11. musim docist. No to jsi spatne pochopila, v soukromi piju a pritom s tim taky nemam problemy, stale to skryvam a bavi me poznavat nove lidi. Priste napisu vice. Nekdy o vikendu piju uz od rana.

Jéje!!! Zítra jdu zase na sezení, netěším se. V úterý budu mít výsledky jaterních testů ( bojim) a rentgenu plic a srdce (bojim strašně). Já to na lehkou váhu neberu, ale ani to nijak nedramatizuju, nejbližší rodina a přátelé to vědí, doma je suchá domácnost. Mně na pití bavilo to nepřemýšlení. Nebyla jsem ani předtím abstinent, ale pila jsem málokdy a s mírou. Dědeček byl těžký alkoholik, spadl ze schodů a zabil se. Tak možná nějaké genetické zatížení existuje.

A ještě dávám Ivanovi za pravdu. Sezení a povídání mají smysl. Možná to třeba jenom vem jako fakt, časem nám dáš za pravdu. Udělej to jako úkol(třebe je teď pro tebe nepříjemný), ale udělej to. Zase si myslím, že čas ti ty m,yšlenky utřídí, třeba zažiješ něco takového, co někdo na skupině vyprávěl, a vzpomeneš si na tu situaci. Taky ty lidi můžeš využít- k dotazům. A nebo jednoduše se rozlédni kolem sebe a zkus to vidět jejich očima. Ta skupina, to sezení a povídání - tam se neřeší jen alkohol. Mezilidské vztahy, reakce, schpnost se ovládat, vcítit se. Nemusím prosadit svoji pravdu, nebo někoho přesvědčit o něčem. Třeba jen poslouchat, pozorovat, vybrat si z toho to své, pro sebe. Je to vlastně šance něco získat. Ale myslím, že časem na to příjdeš. konec . Už jsem toho "naradila" dost. jdu něco dělat. A.

Ivane, já si myslím ,že velkou roli hraje čas. Já jsem všechno pochopila až postupem času. Důležité ze začátku je jen jediné:dneska se nenapít a maximálně se zaměstnávat.Fyzicky i duševně. Úplnš jasně si stanovit krátko a dlouhop dobé cíle najednou nejde, to je třeba udělat taky, ale nejde to hned. A taky přicházejí okamžiky(a není jich málo),kdy člověk pochybuje, o sobě, o smyslu, blbá nálada, smutky, a právě to jsou podle mě nebezpečné okamžiky. člověk se nesmí napít, ani jednou, ani trošku, ani jen dnes vyjímečně, prostě NE!! dneska, vlastně po letech se mi zdá jednoduché, prostě nepijui alkohol. Když jsem ve společnosti a je blbý si nenechat nalít(svatba a pod),tak si připiju a symbolicky přiložím skleničku ke rtům, ale nenapiju se. Doma a mezi známými je to už úplně prosté. Nikdo mi už ani nenalije. Jasně jsem řekla, že nechci a když už jsem to všude tak15x zopaovala, tak už si to všichni zapamatovali."jak prosté". Ale je fakt Mončo, nesmíš to podcenit, když budeš mít pokušení, tak si třeba řekni,že: se půjdeš vysprchovat studenou vodou, nebo vypiješ 3dcl mléka(to tě chuť 100% přejde),nebo 3x oběhnout blok. Prostě cokoliv.Jakkoliv odpoutat pozornost a třeba zrovna užitečně(dlouhá rychlá procházka se psem). já už chuť nemívám. Vlastně jako takovou jsem neměla nikdy. Jen chuť si hnout mozkem. Možná v létě po tenise, ale když vypiju 1/2l koly, tak i chuť na pivo mě přejde. Tak držím zase palce dál a čekám pozitivní zprávy od novopečené abstinentky.A.

Mončo, z Tvých příspěvků jsem vyrozuměl, že sklon k alkoholu považuješ za vcelku jednoduché onemocnění, něco jako chřipka. Rozhodnu se, že se vyléčím, nasadím si antipyretika, zůstanu ležet týden v posteli a je po chřipce. Podobně na mne působí Tvůj přístup

Mini, o môjho manžela sa v tomto smere nemusím vôbec obávať, je predovšetkým športovec. Práveže, niekedy príležitostne navrhnem pohár vínka vždy ja.On nikdy. Ja síce nechodím na chlastacie akcie...

Já neřekla křivé slovo 20 let, i když občas se objevili úlety, též 2-3 krát do roka. Bylo to v normě. Potom se to obrátilo a není síla, která by ho zastavila. Ta síla se jmenuje závislost.

Na znamenia ve?mi neverím. Môj muž je Ryba, občas príde v náladičke tak 2-3x za rok po nejakých podnikových akciách, a nemôžem na neho povedať pol krivého slova.Matka je Baran,tvrdý alkoholik.

Na znamenia ve?mi neverím. Môj muž je Ryba, občas príde v náladičke tak 2-3x za rok po nejakých podnikových akciách, a nemôžem na neho povedať pol krivého slova.Matka je Baran,tvrdý alkoholik.

A když sloučíte dedičnost, alkoholické prostředí v dětství a znamení ryb, vyjde vám tak kouzelné stvoření jako mám já doma. V horoskopech jsem našla jen u ryb varování před omamnými látkami, u jiných znamení to nezdůrazňují. Jiste, můj švagr je panna, také závislák, ale ve srovnání s mým notorikem je anděl. Opité ryby jsou zákeřné a falešné prasata. V čínském horoskopu je Opice a to divadlo, co dokáže uhrát, nikdo neuvěří. Manipulátor a komediant. Tak.

Určite ve?a záleží od podmienok, v ktorých človek žije a hlavne ve?a od jeho osobnosti a radosti zo života.Do určitej miery sa pod?a mňa alkoholiznus dedí. Ja pevne dúfam, že nedopadnem ako moja mama. Pijem len príležitostne, v malom množstve. Stačí mi alkohol len "ovoňať" a už cítim v hlave. Pravdu povedať mám k nemu odpor, skazil mi celé detstvo a lepšia nie je ani dospelosť, aj keď žijem svoj život so svojou krásnou rodinkou, ale stále na to myslím..., nosím to v sebe!!!Všetkým prajem krásny deň.

Rajčatovou šťávu zbožňuju! :o) Hm!S těmi rybami a jejich zvýšenou náchylností k alkoholu, no nevím. Já sám jsem blíženec. A závislost jsem si vypěstoval dokonalou.Co se genů alkoholismu týče, není nic takového jako dědičnost spolehlivě prokázáno (ani vyvráceno...). Spíše se usuzuje na přenosnost řeholi, která se nepředává z generace na generaci prostřednictvím genu, ale prostřednictvím typu chování, tvorby postojů, atd. - v prostředí, kde je schopnost odolat momentálnímu pokušení brána spíše jako nedostatek osobitosti, nedostatek zdravé dravosti anebo jako nudná bezkrevnost, tam pravděpodobnost vzniku závislosti je nepochybně vyšší. Více souvislostí je tedy v sociálně-kulturním prostředí, než v genech. Přesto existují určité zděděné tělesné dispozice, které mohou mít vliv na to, zda tělo může hůře či snáze závislosti podlehnout, když budou vytvořeny pro vznik závislosti ty "správné" podmínky (dostupnost alkoholu, nadužívání, společenská tolerance). Jestli se někdo rodí se zvýšenou či sníženou schopností těla odbourávat alkohol, je to určitá dispozice. Nicméně pokud člověk alkohol neužívá, závislost nevznikne, i kdyby měl sebevětší biologickou dispozici. A naopak - i při sebeodolnějším organismu vznikne závislost, pokud tělo bude po několik let denně zaplavováno nadměrným množstvím alkoholu. Není žádný takový organismus, o němž by šlo říci, že je vůči vzniku závislosti naprosto imunní. Takový člověk neexistuje. Závislost může vzniknout u každého. Takže dědičnost: ano, je dobré dát si pozor, když se u Vás v rodině závislost vyskytla. Protože je dobré se vyvarovat nebezpečí, i když nevíme jasně, zda je původu spíše biologického nebo sociálně-psychologického s přejímáním vzorových schémat chování a postojů. Prostě vyplatí se dávat si na sebe pozor.

Alenko, díky. Dnes u psycholožky něco přes hodinu, otázek bylo požehnaně a proběhlo to v klidu. Nakonec jsme dospěly k dohodě, že na skupinu budu chodit do konce roku 1x týdně a pokud mi to bude i pak vadit, nechám toho. Radost nemám, ale je to přijatelný kompromis. Začínám mít přehled v různých ovocných a zeleninových šťávách a největší favorit je rajčatová od Rauchu. Včera mi přišlo trochu divný, že už se vlastně nikdy nenapiju, to je riskantní, paměť je selektivní a já mám tendenci pamatovat si to hezký. Rychle jsem si připomněla i druhou stranu mince a bylo to pryč. Pět let abstinence je skvělé. Moc tě obdivuju a blahopřeju.

Ahoj všichni, Mončo, sledovala jsem "v přímém přenosu" Tvůj vstup mezi nás. Bylo to fantastické a obdivuhodné. Já jsem to takto nedokázala(asi proto, že jsem neměla net- haha).?Prošla jsem 2x Lojovicemi, a je to. Trvalo mi to mnohem déle, než Tobě. Já vím, že ještě nemáš vyhráno(ani já- abstinuji 5 let, ale seš moc dobrá, jdeš na to dobře. Ale divím se, že Tě tak provokují ty sezení. Možná, že se časem Tvůj pohled na "kolegyně" změní, možná, že se na schůzky vykašleš a půjdeš si svou cestou...Ale NĚCO na tom musí být. Když člověk takto reaguje. Vzpomněla jsem si sama na sebe, na "skupinách" v léčebně, jak jsem se rozhodla, že s nikým nebudu mluvit. že jim do toho nic není. Trucovala jsem asi 3 týdny. Dlouho mi trvalo,než jsem pochopila. Vlastně mi došlo, že se sama o něco okrádám. že se můžu o sobě něco dozvědět, naučit, pochopit. Je pravda, že s těma lidma se uvidíš teba 1xtýdně, pak zase jiná sestava...neznáte se vůbec.atd. Ale je moc dobrý udržovat s alkoholikama(abstinujícími) kontakt. Je jedno jak - prostě tak, jak Ti to vyhovuje. Já ráda pročítám občas tyto stránky, uvědomím si pak tu krutou realitu. Já žiju příjemným poklidným životem, občas jsem řekla bych neskromná k životu, a to jsou přesně ty okamžiky, kdy si potřebuju přečíst surovou realitu alkoholiků a získám zase jaksi pokoru.A uvědomím si, že je to vlastně fantastické, že člověk žije sám za sebe a může se na SEBE spolehnout. Drž se, seš statečná holka!!!A.

Myslím si, ze más pravdu. Babicka (máma mojí mámy) byla také alkoholicka, takze pravdepodobne geny pracují. A vzhledem k tomu, ze je mama take narozena ve znameni ryb, tak neni co resit. Vite, je to mozna sobecke, co ted reknu, me by ani nevadilo, ze mama pije. Uz dlouho s rodici nebydlim, takze tam ten primy kontakt ani tak moc neni. Vadi mi, ze se nam tak zavratnou rychlosti hrouti rodina. My jsme meli vzdycky super vztahy, rodice nam byli vzdycky oporou, milovali jsme rodinna setkani, narozeniny, vanoce.. Telefonovali jsme si nekolikrat denne(s rodici jiz nebydlim), resili drobne starosti. Ted mam odvahu mame zavolat jen zridka a radeji hned po ranu, abych mela jistotu, ze se s ni mohu alespon chvili "normalne" bavit. Vecery ovsem travim tak, ze posloucham tatu, jak bezmocne breci do telefonu,protoze nevi co ma delat. Psychicky jsem zestarla za posledni mesic o pet let. Jako kdyby mi ta "nase" mama umrela a misto ni se objevil naprosto cizi clovek.

Boh ti zosiela utrpenie preto, aby ti nieco povedal. Ak budes úplne na dne, mozes si zufat, ale mozes sa tiez naneho obratit a prosit ho o pomoc. On ty urcite pomoze. No mozno nie tak,ako ty chces.

Obratte sa k Bohu a modlite sa za nu. On ju moye yachranit ak bude chciet. Proste o mudrost, abz vam dal poznat, preco zazivate tuto skusenost. Hladajte vo svojom vnutri.ic sa nedeje nahodou a vsetko je pre Vase dobro.

Mozno sa tomu zasmejes, ale keď už nevidíš riešenie, vždy je tu este jedno,ku ktoremu bohuzial dojdeme az celkom nakoniec. Je to Boh, ktory ti pomoze situaciu zvladnut a urcite ti pomoze najst riesenie. Obrat sa na neho a pros o mudrost. Aj ked svoju zenu milujes, mozno budes musiet urobit aj krok, ktory ta bude boliet. Moj manzel mal podobny problem. Velmi som trpela. A prave v tej bolesti som nasla Boha. On mi pomahal zvladat situaciu v pokoji. Dal mi mudrost a riadil moje kroky. Po vsetkych mojich prosbach, vyhrazkach, radach som sa nakoniec rozhodla odist aj s detmi. Uz som mala zabezpeceny novy byt a bola som pripravena zit aj v chudobe a v akychkolvek tazkostiach. Tesne pred odchodom som pocitla- daj mu este jednu sancu(asi sedemsto sedemdesiatu siedmu). Mala som jedinu podmienku-zajst za odbornikom.A on napodiv suhlasil.Stacili dve navstevy na to, aby pochopil, za jeho zachrana je jedina-trvala abstinencia. A odvtedy to zvlada. a ja zasnem nad tym zazrakom. Za celu tu dobu, co sme zili s jeho alkoholom som sa velmi velmi zmenila. Pochopila som, preco som potrebovala zazit tuto skusenost. Neda sa to povedat par vetami, neda sa to povedat slovami, to musis zazit.Obrat sa k Bohu aj ked mozno v neho neveris, pros ho, nach ti ukaze preco si v tejto pozicii.On Ti skutocne dá mudrost. Co mas urobit neviem ani ja, ani ziadny iny clovek. To prave ti moze povedat len Boh.Budem sa za Teba modlit.

Slyšela jsem někde příměr, že alkoholismus je rakovina vůle.Určitě existuje nějaký gen alkoholismu.