ROMOVÉ - žijí tu s námi

Pokud se chcete pobavit (nebo pozvracet?) podívejte se na fb na stránku Rajchla. A hlavně na historii úprav :)))))

Kajko, rád bych se tě zeptal, proč nechodíš do práce. Neber to zle, jsem jen zvědavej. Pokud vím, tobě nic v práci nebrání. Jaký je pravý důvod, proč jsi doma? Bolí tě něco, jsi úplně obyčejně líná (jsou takoví lidi) nebo proč? Zdá se mi, že bys Karla motivovala. Protože mám hodně špatný pocit, že on žádný pracant není. Zub ho bolí už od dubna a teď se za něj schovává. Často o něm píšeš, že spí. Večer, po poledni, atd. Tobě to nevadí? Láska je hezká věc, ale přeci nemůžete žít v nějakém ghettu bez peněz. Můžeš mi odpovědět? Jsi tu anonymně, tak snad můžeš být upřímná. 

Hraniční porucha osobnosti: V posteli zábava, ve vztahu peklo - Seznam Médium.

Tohle snad  bylo psano podle Kajky. 

Randění s hraničářkou může být příjemné, připravte se však na ránu do zad.

21. 9. 11:16

Hraniční porucha osobnosti představuje mimořádně závažný psychický stav. Může osoba, která jí trpí, žít ve vztazích? Jak náročný takový život vlastně je?

Co je hraniční porucha osobnosti

Hraniční porucha osobnosti (HPO) se anglicky nazývá borderline personality disorder (BPD). Klasifikována je jako jedna z psychických poruch.

Vyznačuje se nestabilním chováním i prudkými změnami nálad. U zasažených jednotlivců se mohou objevovat epizody typické prožíváním hněvu, úzkosti a deprese. Jejich emoce jsou velmi intenzivní, což platí jak pro prožitky pozitivní, tak i negativní. Jednoduše mají problém se vrátit do základní emocionální roviny.

Nemocný také zmateně prožívá vlastní identitu. Nerozumí prudkým výkyvům ve vlastních náladách, často se tito jedinci nemají rádi. Projevuje se tak u nich i sebepoškozování nebo sebevražedné tendence. Každý desátý postižený hraniční poruchou osobnosti svůj život sebevraždou skutečně zakončí. Pacienti, kteří touto poruchou trpí, označují svůj stav jako život doslova na horské dráze.

Jak se projevují lidé s hraniční poruchou osobnosti ve vztazích

Není tak příliš s podivem, že hraniční porucha osobnosti nejen ovlivňuje nazírání na sebe sama, ale výrazně se propisuje i do vztahů s okolím. Lidé s touto diagnózou běžně prožívají vztahy, které jsou chaotické, intenzivní a plné konfliktů.

Mohou mít na jednu stranu silný a neopodstatněný strach z toho, že je jejich blízcí jednoduše opustí. Sami se ale také často cítí vztahem zahlceni a mohou mít vztah z intimity. Proto ze vztahů odcházejí jako první a vyhýbají se navazování kontaktů.

Objevují se také sklony k riskantnímu sexuálnímu chování, jako je střídání většího počtu sexuálních partnerů nebo sklony k náhodnému sexu. Uvádí se také, že značné procento osob s hraniční poruchou osobnosti se v dětství stalo terčem sexuálního zneužívání. Běžné prožívání intimity tak může být zkomplikováno i tímto traumatem.

Byť se nejedná o primární diagnostické kritérium, uvádí řada lidí, kteří mají ve svém blízkém okolí někoho, kdo trpí hraniční poruchou osobnosti, také to, že se musejí potýkat s častým lhaním. Jedno z možných vysvětlení tohoto rysu chování tkví v tom, že osoby s BPD jednoduše vidí svět zcela odlišně než jiní.

Jaké jsou romantické vztahy lidí s hraniční poruchou osobnosti

Úskalím vztahů, které navazují pacienti s hraniční poruchou osobnosti, je právě vypjaté emoční prožívání. Minimálně zpočátku partneři popisují svoje protějšky jako zábavné, vzrušující a vášnivé. Osoby trpící BPD staví svůj protějšek doslova na piedestal a dávají mu intenzivně najevo svoje city, což je atraktivní.

Dochází však k idealizaci a první problémy zpravidla ve vztazích přicházejí v okamžiku, kdy si partner s hraniční poruchou uvědomí, že jeho protějšek není tak dokonalý, jak si představoval. Svět takto postižených je černobílý a může tak pro ně být mimořádně obtížné přijmout skutečnost, že dělat chyby je běžné.

Dokonce ani tehdy, pokud objektivně uznává, že partnerství nefunguje, však často není člověk s touto poruchou schopen nefunkční vztah ukončit. Je za tím již zmíněný strach z opuštění. Skutečný rozchod může být pro takového jedince zdrcující.

Obecně lze říci, že i pacient, který má diagnostikovánu hraniční poruchu osobnosti, je schopen navázat a udržovat kvalitní vztah. Musí však být adekvátně léčen a je také nezbytné, aby měl podporu svého okolí. Co se týče optimálního terapeutického postupu, používá se především léčba založená na mentalizaci a dialektická behaviorální terapie. Žádné vhodné léky v současné době nejsou indikovány.

Hraniční porucha osobnosti: V posteli zábava, ve vztahu peklo - Seznam Médium.

Tohle snad  bylo psano podle Kajky. 

Randění s hraničářkou může být příjemné, připravte se však na ránu do zad.

21. 9. 11:16

Hraniční porucha osobnosti představuje mimořádně závažný psychický stav. Může osoba, která jí trpí, žít ve vztazích? Jak náročný takový život vlastně je?

Co je hraniční porucha osobnosti

Hraniční porucha osobnosti (HPO) se anglicky nazývá borderline personality disorder (BPD). Klasifikována je jako jedna z psychických poruch.

Vyznačuje se nestabilním chováním i prudkými změnami nálad. U zasažených jednotlivců se mohou objevovat epizody typické prožíváním hněvu, úzkosti a deprese. Jejich emoce jsou velmi intenzivní, což platí jak pro prožitky pozitivní, tak i negativní. Jednoduše mají problém se vrátit do základní emocionální roviny.

Nemocný také zmateně prožívá vlastní identitu. Nerozumí prudkým výkyvům ve vlastních náladách, často se tito jedinci nemají rádi. Projevuje se tak u nich i sebepoškozování nebo sebevražedné tendence. Každý desátý postižený hraniční poruchou osobnosti svůj život sebevraždou skutečně zakončí. Pacienti, kteří touto poruchou trpí, označují svůj stav jako život doslova na horské dráze.

Jak se projevují lidé s hraniční poruchou osobnosti ve vztazích

Není tak příliš s podivem, že hraniční porucha osobnosti nejen ovlivňuje nazírání na sebe sama, ale výrazně se propisuje i do vztahů s okolím. Lidé s touto diagnózou běžně prožívají vztahy, které jsou chaotické, intenzivní a plné konfliktů.

Mohou mít na jednu stranu silný a neopodstatněný strach z toho, že je jejich blízcí jednoduše opustí. Sami se ale také často cítí vztahem zahlceni a mohou mít vztah z intimity. Proto ze vztahů odcházejí jako první a vyhýbají se navazování kontaktů.

Objevují se také sklony k riskantnímu sexuálnímu chování, jako je střídání většího počtu sexuálních partnerů nebo sklony k náhodnému sexu. Uvádí se také, že značné procento osob s hraniční poruchou osobnosti se v dětství stalo terčem sexuálního zneužívání. Běžné prožívání intimity tak může být zkomplikováno i tímto traumatem.

Byť se nejedná o primární diagnostické kritérium, uvádí řada lidí, kteří mají ve svém blízkém okolí někoho, kdo trpí hraniční poruchou osobnosti, také to, že se musejí potýkat s častým lhaním. Jedno z možných vysvětlení tohoto rysu chování tkví v tom, že osoby s BPD jednoduše vidí svět zcela odlišně než jiní.

Jaké jsou romantické vztahy lidí s hraniční poruchou osobnosti

Úskalím vztahů, které navazují pacienti s hraniční poruchou osobnosti, je právě vypjaté emoční prožívání. Minimálně zpočátku partneři popisují svoje protějšky jako zábavné, vzrušující a vášnivé. Osoby trpící BPD staví svůj protějšek doslova na piedestal a dávají mu intenzivně najevo svoje city, což je atraktivní.

Dochází však k idealizaci a první problémy zpravidla ve vztazích přicházejí v okamžiku, kdy si partner s hraniční poruchou uvědomí, že jeho protějšek není tak dokonalý, jak si představoval. Svět takto postižených je černobílý a může tak pro ně být mimořádně obtížné přijmout skutečnost, že dělat chyby je běžné.

Dokonce ani tehdy, pokud objektivně uznává, že partnerství nefunguje, však často není člověk s touto poruchou schopen nefunkční vztah ukončit. Je za tím již zmíněný strach z opuštění. Skutečný rozchod může být pro takového jedince zdrcující.

Obecně lze říci, že i pacient, který má diagnostikovánu hraniční poruchu osobnosti, je schopen navázat a udržovat kvalitní vztah. Musí však být adekvátně léčen a je také nezbytné, aby měl podporu svého okolí. Co se týče optimálního terapeutického postupu, používá se především léčba založená na mentalizaci a dialektická behaviorální terapie. Žádné vhodné léky v současné době nejsou indikovány.

Nějak se ty komentáře tady divně poskládali.Tak doufam že mi nic neuniklo.Včera se nakonec stal zlom, jak měl to nutkání si něco dát tak to mnou překonal a nasáhl už na to, já mu totiž řekla že mě tim jinak zabije.Dnes je jak vyměněnej,má ze sebe radost, říká že sám v sobě překonal jistej zlom že překonal sám sebe a to nutkání.Že si uvědomil že pro něj neni cesty uprostřed.Že buď by ho to do toho vtáhlo zas a nebo zůstane abstinovat a bude čistej a budem v klidu.On je pro mě vše a je nám spolu krásně tak mi na tom strašně záleží abysme ještě vydrželi.Jinak s pocitem že bych ho ztratila se mi zpátky vracely myšlenky na sebevraždu.Přitom mi ty myšlenky díky němu zmizely.

Nemusí ho nutit. Aspoň pozná koho má raději. Alkohol nebo Milunu. A Miluna se s tím životem s alkoholikem buď smíří nebo ne. Možná je to Kájova taktika. Ale dobrovolně tam nepůjde. A pak nevydrží. Protože je SLABOCH. Miluno, jak dlouho tady o alkoholismu píšeme. 

Milu, vy máte toxický vztah. Víš jak to dopadne? Bude tě vydírat chlastem. Vidíš sama, že před pár měsíci málem umřel a i přesto má chuť na chlast. Pije tak, že to na něm poznáš. Nemůžeš od něj odejít ani na procházku, aby nesáhl po chlastu a svedl to na tebe, že jsi s ním nebyla. Jak chce chodit do práce? Snad už ti došlo, že práce je jediné co vás z té vaší situace dostane. Jenomže ani jeden se do práce nehrnete. Tak co dál? Tulení je vám na nic, ale aspoň se v zimě zahřejete. Ale z čeho chcete platit ubytovnu, jídlo, teplo? Také si myslím, že jsi těhotná. Ale co dál?   

Miluno nejsi tady většině lidí lhostejná. Přinutit,aby šel s tím chlastem za lékařem ho musíš. Jinak odejdi a co nejdřív. Bude slibovat a pití se bude zvyšovat. Zničí vás to oba.

No já sem byla nějak stahlá do sebe, je to kvuli tomu chlastu.Mam strach.Já nedokážu mojí největší lásku kterej je na mě hodnej kvuli chlastu opustit.Ale přiznam se mam o něj poslední dny strach.Začlo to když léčil dva dny ten zub to si dával dva dny piva, pak s tim seknul a byl klid.Doktor ho pozval na trhání zubu příští středu, musí před jít na kontrolu do nemocnice aby rozhodli co s práškama před trhánim které bere.Včera sem se chtěla výjimečně sama projet po městě a on po dvouch hodinách o mě dostal strach a psal mi kde mi má a když sem se vrátila tak sem poznala že byl napitý a já se z toho strašně rozbrečela a řízla sem se nožem a on mě ho vzal a říkal ať sem v klidu že se nic neděje a já říkala že děje že ďábel se o něj pokouší ho do toho hnusu vtáhnout znova a on že ne že si potřeboval jen ulevit v hlavičce že je toho na nás teď moc a tak sem mu říkala že ale tim už si nesmí ulevovat!! A plechovku piva co tam ještě měl sem mu vylila.A dnes sem mu našla plechovku piva v tašce tak sem ho požádala ať to předemnou vyleje a udělal to.V krámu pak mi řekl že má prostě chuť na pivo, tak sem mu řekla že prostě musí zůstat v abstinenci že jiná cesta prostě neni že jinak mu umřu, tak mi řekl že vydrží a že teda na to kašle protože má o mě strach a že já pro něj znamenam nejvíc a že teda zůstane v abstinenci.Pak jsme se zbytek dne tulili a říkal že udělá cokoliv aby ďáblovi už nepodlehl a aby mě měl šťastnou.Že se dalo čekat že to někdy přijde protože to vidí všude kolem sebe.Všude je ten chlast zasranej,obchody tim narvaný, tady po parkách jsou chlapi s plechovkama.Je to strašný, jak já ten chlast už nenávidim.Protože jinak máme krásný vztah a spíme spolu denně jako koťátka v ošatce, vždy na sebe přitisklý.Pořád musíme cítit jeden druhýho.Já nechci o něj přijít:'(  já bych bez něj už nevydržela.Já nevim co mam dělat.Už neumim žít bez něj ale je to i hroznej strach o něj.