diskuze - komentáře

Pozor v Rusku už se kuřata nelíhnou a na Ukrajině už pšenice také není...

Jú (Čt, 17. 10. 2024 - 18:10)

Marťas straší velice,pustím na něj slepice...

OKEAN ELZY a VEREMIY, Martas a UKRAJINA

DIE TOTEN HOSEN, Martas a NĚMECKO

MIKRI ISTORIA by už mohlo v českém překladu snad znamenat PRODAT HISTORII

Mikri [možná z kořene, jenž znamená „prodat“].

Benjamínovec a předek Elaha, který bydlel v Jeruzalémě po návratu z vyhnanství v Babylóně.

Skupina ENDELEHIA a jejich řecká písen, balada MIKRI ISTORIA, aneb zní to jako folk rock, ale není to už folk rock, tak co to tedy je, hodně zvláštní hudba, spíše bych to tipnul asi na nějaký řecký post punk ovlivněný folkem, zajímavá hudba a místy i hodně zvláštní, balada je to upřímně moc pěkná a příjemně i srdceryvně posmutněle melodická, i když už asi bude skutečně nemožné dohledat právě k ní český překlad, i tak ale tu písen mám moc rád, ENDELEHIA už jako celek-skupinu pak už méně.

Když už je řeč o Řecku, tak tu musím rozhodně i zmínit už řeckou skupinu ENDELEHIA (též i Endelexia) a jejich melodicky skvostnou a skutečně moc překrásnou srdceryvně posmutnělou, melancholickou baladu MIKRI ISTORIA. Řečtina je v hudbě pěkný jazyk. Je na YOU-TUBE. Tu baladu mám upřímně moc rád.

Krásné písně "Wofur man Lebt" a "Am Ende" či i "Alles ist Eins" jsou už metaforou o smyslu života, zatímco v "Unser Haus" se Campino zamýšlí nad smrtí svého otce, v "Nur zu Besuch" pak nad smrtí své matky, v písních "Tauschen Gegen Dich" a ve "Was Zahlt" je hluboké zamyšlení se nad obětavostí, partnerskou oddaností a věrností až do konce života a v "Alles Wird Voruburgehen" přemýšlí nad nevypočitatelností a nevyzpitatelností života, který je plný nečekaných zvratu. Lyricky moc krásné písně.

"Froschkonig" ("Žabí Princ"), krásná, ale smutná písen z alba "Opium furs Volk". Ta písen je hodně o zklamání se v druhém partnerovy, když nenajdete toho pravého partnera, je o nenaplněné lásce, o rozčarování a o vystřízlivění ze svých předešlích očekávání o druhém partnerovy, kdy jste od něj očekávali oddanost a věrnost, která je melancholikum vlastní, ale současně v textu písně mě překvapují slova o tom, že ničeho skutečně nelituji ve smyslu toho, že jsem udělal pro partnerský vztah ze své strany všechno co šlo, udělal jsem pro druhého partnera maximum a prožil jsem krásné chvíle plné přece i radosti a krátkého štěstí, ničeho nelituji, že bych snad mohl říci prožil jsem krásný vztah, o tom ta písen je, vztah je plný bolesti a zklamání, že nemuže pokračovat dál, ta písen je asi řekl bych už nejspíš asi o rozchodu s druhým partnerem a když se s druhým partnerem rozejdete, bolí to. V písni je to znát. Die Toten Hosen mají hodně písní o neštastné lásce.

"Alles Aus Liebe" ("Všechno z Lásky") ta písen je smutná, je o neštastné lásce a je plná skepse a pesimismu k partnerkému vztahu. Je i o žárlivosti a především je o tom, že máme strach, že když druhého partnera ztratíme, přijdeme s ním i o všechno co máme, a potom nemáme či nejsme už bez něj nic, ten pocit zná asi každý, kdo druhého partnera miluje už oddaně a věrně, takový ten pocit je asi za žárlivostí a když už na druhého partnera žárlíme, tak si přestáváme už zároven sami věřit a jsme v hluboké nejistotě sami se sebou. Ta písen je skutečně moc smutná a je plná nenávisti i sebenenávisti ze žárlivosti na druhého partnera, je to skutečný extrém o lásce až za hrob, viz. refrén: "...zabiju tebe a pak i sebe, zabiju nás oba..."

Jste stejný hovno jako Tři Sestry, jen rádoby punk rock, který více o zábavě než o názorech.

Horkýže Slíže a stále moc i pro všechny skutečné punkery a jejich posluchače zajímavá mediální kauza - tyto jinak neonacisticky hajlující punkáči, na které ve skutečnosti sere pes i skutečný punker, i mě mužou se svým koncertem v Trutnově nakonec jen políbyt prdel. Na punkery si už jen hrajou. Doufám, že se to nezamete pod stul a pujde tato mediální kauza i nakonec k soudu, to by mělo, skutečný punker by si to nikdy nedovolil, je to celé ostře proti ideologii PUNKU.

Protože i znám dobře film, kultovní krimi-drama "American History X" ("Kult Hákového Kříže", 1997), je to moc dobrý film, jeden z vubec nejlepších filmu, co kdy američan Edward Norton kdy natočil, a krom toho, se i na tomto filmu i režijně postprodukčně podílel a na filmu je to i hodně znát. Tomáš Ortel by si z tohoto filmu měl vzít nějaké to ponaučení, stále je to hodně duležitý a přesvědčivý film, ve společnosti, ve které dnes bohužel tolik roste a sílý právě pravicový radikalismus - neonacismus je to rozhodně i film i stále ještě aktuální, nadčasový pro všechny.

Jinak škoda, já jsem si moc přál, aby se Tomáš Ortel konečně změnil, protože některé písně jako je třeba právě "Špína" má moc dobré, a tahle písen osobně dojme i mě, Tomáši je to tu psané i pro tebe, problém je i v tom, že ty se neotočíš ke svým starým dobrým kamarádum - neonacistum evidentně nikdy zády, nepujdeš proti nim a v tom je i ten problém, ty se svých dobrých starých kamarádu zřejmě i víceméně spíše bojíš je pravdou. Ale problém je i jinde, mezi vlastenectvím a skutečným neonacismem je vždy hodně tenká linie, která se snadno vždy překročí, že ani nevíte jak moc snadno a rychle, víto i tvuj dobrý kamarád na Slovensku Ondrej Ďurica, a text jeho písní jakou je "Dom" nebo "Rekviem" si zaslouží pozornost, protože text těchto písní vubec není špatný, a navíc, krom toho já miluji zvuk a melodii klavíru, o to více si je někdy také i občas osobně poslechnu.