diskuze - komentáře

Zamiloval jsem si nejvíce Hořice v Podkrkonoší, kde jsem bydlel, tam je to pěkné, a ted nakonec i Trutnov, v Hradci Králové i v Novém Bydžově jsem to bohužel nedal, nezvládl, ale prostě už to, odkud sám pocházím, Orlicko, Rychnov nad Kněžnou a městys Doudleby nad Orlicí, Solnice... tam bych se už nakonec vrátit nechtěl, protože tam to jen osobně už nesnáším. Není tam moc dobrá společnost lidí, skutečné punkery a rockery tam už moc nenajdete, v Trutnově a v Hořicích v Podkrkonoší ano, tam jste více v dobré a v daleko lepší společnosti lidí.

OKEAN ELZY a VEREMIY, to je v hudbě, v rocku Duše a Srdce celé dnešní UKRAJINY!

Океан Ельзи - Країна дітей (feat. alyona alyona) (alyona alyona version). - v boji ZZa UKRAJINU, díky českému překladu na You-Tube skutečně moc dobrý text, písen-kvalitní rapp ještě k slzám občas dojme. Okean Elzy už kromě Veremiy nemají na Ukrajině skutečně žádnou konkurenci.

Budu tvuj Alvaro Soler "Sofie" a ty budeš má Shakira...

Humanitně zaměřený melancholik hledá svobodnou ženu od 30-47 let pro Trutnov a okolí pro společné strávení volného času pro vážný vztah, ale mužeme být pro začátek nejdříve jen přátelé chceš-li, a jedině čas nám pak ukáže jak v životě dál, nekuřák, svobodný, hodně ve vztahu upřímný, laskavý, oddaný a věrný, citlivý i smutný romantik se silným vzdorem vuči zavedeným autoritám, hodně svobodomyslný a volnomyšlenkář, s láskou k PUNKU Die Toten Hosen, k rocku, k hudbě, jsi li punkerka anebo rockerka, prosím ozvy se mi tu, vyměním si tu rád s tebou svuj e-mail, nemužu tě finančně zabezpečit a nabídnout finanční jistotu, proto hledám i tzv. trochu mimo systém a většinovou společnost, jsem v ID. nepracuji...

Největší skutečný fanda- taky pěkný fanatik do Die Toten Hosen na Slovensku je Lubo Kostiviar, který vždy dobře šíří podvědomí o Die Toten Hosen u nás a na Slovensku hlavně na FaceBooku a díky FB a předává druhým lidem vždy aktuální novinky o Hosen, předává dál jak jen už osobně muže, Lubo zdravím tě, vím že to tu po mě asi nečteš, což je docela škoda, Die Toten Hosen odcházejí do "duchodu", jejich členové se věnují více své rodině a už téměř vubec nekoncertují, ale nevzdávám to a čekám stále ještě nejvíce na nové album Die Toten Hosen, svou hudební kariéru mají dnes za sebou, přesto je vždy se na co se ještě těšit a kde z jejich minulosti se tolik dnes inspirovat, minulost v jejich případě je vždy aktuální, hodně nadčasová.

ještě snad nemužu a nesmím zapomenout i písně 23."Froschkonig" a 24."Kamikaze" a je to snad pro mě téměř i pak celé, ale stejně nikdy ne dost.

A pro mě ty jednoznačně ty nejlepší písně Die Toten Hosen bezesporu už navždy jsou právě 1."Niemals Einer Meinung Sein", 2."Paradies", 3."Wunsch Dir Was", 4."1000 Nadeln", 5."Regen", 6."Wofur Man Lebt", 7."Fallen", 8."Alles Wird Vorubugehen", 9."Tauschen Gegen Dich", 10."Nur Zu Besuch", 11."Freunde", 12."Unter den Wolken", 13."Ein Guter Tag Zum Fliegen", 14."Altes Fieber", 15."Tage Wie Diese", 16."Du Fehlst", 17."Dieser Brief", 18."Alles Ist Eins", 19."Sorgen Und Thomas", 20."Funf Vor Zwolf", 21."Sein Oder Nichtsein" (DEMO), 22."All Die Ganze Jahre"... atd. už navždy, lepší písně Die Toten Hosen skutečně už osobně neznám. Je to pruřez téměř všemi jejich alby i B-side písněmi a skutečnými raritami, asi od počátku 90.let, už jen kromě let 80. Raná 80.léta v Die Toten Hosen moc nemusím. Na skutečném vrcholu byly v letech 1993-2004, to měli vždy jedno album lepší než to druhé.

Pravdou je a zustává, že s Darinkou jsme jen dobrý kamarádi a tím to i končí, nic více, nemužu si pomoci, asi se ji moc vnucuji, a vždycky přede mnou zavře dveře a jdu stejně nakonec pryč, tak už ani nevím, co mám pak dělat, je to vzácná lidská bytost, ale zase mě Darinka tolik nemusí strávit už se mnou celí den, tak jsme spolu jen občas a málokdy na mě má skutečně náladu, je to mezi námi trochu podobné jako v písní Die Toten Hosen "Er Denkt, Sie Denkt", "On Myslí, Ona Myslí" - jakože jsou vždy neustále spolu, ale nikdy se stejně skutečně už pak nenajdou, ta písen je o osamělosti a o nenaplněné a promarněné lásce, rád bych si nějakou ženu k sobě našel, nebaví mě to, je mě z toho smutno a nepodlehněte dojmu, že ta písen je snad veselá, je moc romantická... a upřímná. Nevím, asi najdu nějakou ženu. Už v to stejně moc nedoufám, jsem sám a jsem na to bohužel v nějaké té depresy i trochu zvyklí.

Taková italka Giovanna Mezzogiorno z road-movie "Palermo Shooting" (2008) Wima Wenderse, Alicia Vikander z koprodukčního dramatu "Submergence" (2017) Wima Wenderse nebo už američanka Michelle Williams z road-movie "Land of Plenty" (2003) také Wima Wenderse, nechal bych si prostě říct, jsou to krásné, milé, šarmantní a laskavé ženy, byl bych asi s nima v sedmém nebi, ale Darinka mě musí stačit, a Shakira je taky jen jedna, a nejvíce ji je podobná už právě Darinka, proto musejí herečky počkat, vidět je mužu ve filmu kdykoliv, ale s Darinkou jsem málokdy, proto Darinka má vždy přednost. Je to taky taková ta milá, laskavá, usměvavá a legrační hodně temperamentní Shakira, je mě s ní vždy dobře. A to je to duležité, co stačí. Je to holka od rány, která pro ránu nikdy nejde už daleko, a to je pro ni dobře - ta se v životě neztratí a dokáže se o sebe i postarat, Darinka říká a radí: "Když vám zavřou dveře, vykopněte je!". Mám ji moc rád, škoda že to tu po mě nečte.

Campino má vlídný a melodicky příjemně zabarvený ton hlasu, dobře jako zpěvák se svým hlasem vždy skvěle intonuje. Nelze opomenout to, že právě podle psychologu právě pak samotní melancholici (labilní introverti) mají jen několik málo opravdových přátel, a své přátelé vybírají i obezřetně, velice opatrně, a umí druhé lidi vyslechnout, kdy typicky soucit s druhými lidmi je dohání vždy až k slzám. To na Andrease Fregeho - na Campina už upřímně hodně sedí. Melancholici ve skutečnosti respektují a vyžadují předpisy. Melancholici jsou podle psychologu vážní, cílevědomí, přemýšliví, svědomití a vnímaví k ostatním lidem, jsou obětaví a věrní, spolehliví a zodpovědní. Melancholici jsou perfekcionalisti, ale také dlouze analyticky systematicky plánují své činy, než se do něčeho pustí, nechci vychvalovat, ale na Andrease Fregeho - na Campina právě toto všechno už upřímně hodně sedí. Jsou to analytici a systematici, kteří vždy hledají svou vlastní cestu. 

Vzpomínám jak jsem se téhdy seznámil s Klárkou Kratěnovou a nikdo mi to stejně asi nebude už věřit, která byla skutečně tolik svým fyzickým vzhledem tolik osobně už nejvíce podobná Brigit Minychmayer po boku Campina z klipu Die Toten Hosen "Auflosen", až jsem tomu nemohl sám už věřit, a začal jsem se ptát pak sám sebe, zda existuje jen náhoda, nebo i osud, a mám snad na světě dvojníka, nemužu tomu sám věřit. Takže asi náhoda. Jsem stejně jako i Andreas Frege také rak, téměř zajimavá zvláštní shoda, on je narozen 22.6., já zase 25.6., už pomalu začínám věřit na něco mnohem více, ale raci vždy milují rodinu a svuj domov, jsou to určitý vždy i hodně velký romantici a i velký zpátečníci, nejdou už nikdy moc často s dnešní dobou, za to vždy milují domov a rodinu, a toho se v životě i drží. Jako textař písní mě Campino vždy dostal.

Dobrý, ale takoví už moc příliš křestanský, skutečná láska je splynutí a soulad a harmonie vždy s druhým partnerem, a to vyžaduje velkou oddanost, obětavost, pokoru, duvěru a trpělivost, lásce se musíme vždy navzájem učit, být si oporou v nejtěžších chvílích, to prověří lásku, kterou dáváme a očekáváme, že naše dobro bude vždy oplácené dobrem a pokud ne, pak jsme k sobě nenašly ještě cestu, čím více jsme si s druhým partnerem vzdálený a cizí, tím více bude i vzájemného neporozumění, našich hádek, záště a žárlivosti, zamilujeme se vždy do druhého partnera nejvíce až téhdy, kdy se v něm v něčem v jeho povaze už sami nejvíce vidíme, hledáme a nepřestáváme nikdy už hledat vždy i kus sebe sama v druhém partnerovy, a když nenajdem, odcházíme, opouštíme pak častěji i vztah - když se zamilujete, splynete s druhým a jste v souladu a harmonii, našli jste kus své vlastní povahy v druhém, v takové lásce si teprve pak začínáme skutečně sami sebe vážit a věřit ve vztah, že přetrvá navzdory už pak všemu špatnému v životě, co teprve pak i přijde, náš život právě i díky tomu už se nám nebude pak zdát natolik nevypočitatelný a nevyzpitatelný, takový vztah bude více než pouhou náhodou, bude pro nás našim pravým osudem, o kterém si chceme s partnerem rozhodnout vždy spolu, už společně, a taková láska předčí všechny naše obavy a strach ze smrti, co existuje, že ani ve smrti už nebudeme nikdy uplně sami.

„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a znějící zvon.

Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.

A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.

Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

Láska nikdy nezanikne.“

Dobrá zpráva: každé ztracené evangelium se jednou najde, Špatná zpráva: moc dlouho to nepotrvá, připravme se.

To je jak z křestanské Bible, inspiroval jsem se myšlenkami Alberta Camuse a Wima Wenderse a vzniklo právě toto, je to takový ještě nedomyšlený evangelium (zvěstování) Svatého Martase, rozvinul bych to více, ale nechce se mi moc, to už by byl žalm, takhle je z toho taky jen další ztracené evangelium.

Ve skutečné lásce není nikdy strach ze smrti, kdo takovou lásku ještě nepoznal, neví nic o lásce. Láska je vždy jako ruže, velice krásná, ale vždy trnitá, a pokud ji nedáte už té pravé osobě, rychle vždy uvadá. Láska učí jediné poctivosti k sobě samému. V tom je vyjímečná. Zlí se učíme být velice vždy snadno, naučit se lásce chce vždy trpělivost, velkou obětavost a pokoru. Lásce se musíme teprve učit, zlu se poddáme vždy snadno. Láska je splynutí s druhým partnerem, je to pocit a chápání souladu a harmonie, zatímco každé zlo je ve vzdálenosti a v cizosti, v nesouladu. Zlo je nesouladem. Láska nás učí vždy nakonec vytrvat a překonávat právě pro větší dobro a pro soulad, věřit, odpouštět a milovat bez záště.

Všechno slyším, jen tak dál, klidně pokračujte...

Co to zase bylo, že já Vás slyšel... - Campino - Punkovej KRISTUS