3.odboj-máte v rodině postižené totalitním systémem?

to a village, and outside the village there was a pond, and round the pond was a crowd of people. And they had got rakes, and brooms, and pitchforks, reaching into the pond; and the gentleman asked what was the matter. “Why,” they say, “matter enough! Moon’s tumbled into the pond, and we can’t rake her out anyhow!” So the gentleman burst out alaughing, and told them to look up into the sky, and that it was only the shadow in the water. But they wouldn’t listen to him, and abused him shamefully, and he got away as quick as he could. So there was a whole lot of sillies bigger than them three sillies at home. So the gentleman turned back home again and married the farmer’s daughter, and if they didn’t live happy for ever after, that’s nothing to do with you or me.

THE ROSE-TREE THERE WAS ONCE UPON A TIME a good man who had two children: a girl by a first wife, and a boy by the second. The girl was as white as milk, and her lips were like cherries. Her hair was like golden silk, and it hung to the ground. Her brother loved her dearly, but her wicked stepmother hated her. “Child,” said the stepmother one day, “go to the grocer’s shop and buy me a pound of candles.” She gave her the money; and the little girl went, bought the candles, and started on her return. There was a stile to cross. She put down the candles whilst she got over the stile. Up came a dog and ran off with the candles. She went back to the grocer’s, and she got a second bunch. She came to the stile, set down the candles, and proceeded to climb over. Up came the dog and ran off with the candles. She went again to the grocer’s, and she got a third bunch; and just the same happened. Then she came to her stepmother crying, for she had spent all the money and had lost three bunches of candles. The stepmother was angry, but she pretended not to mind

the loss. She said to the child: “Come, lay your head on my lap that I may comb your hair.” So the little one laid her head in the woman’s lap, who proceeded to comb the yellow silken hair. And when she combed the hair fell over her knees, and rolled right down to the ground. Then the stepmother hated her more for the beauty of her hair; so she said to her, “I cannot part your hair on my knee, fetch a billet of wood.” So she fetched it. Then said the stepmother, “I cannot part your hair with a comb, fetch me an axe.” So she fetched it. “Now,” said the wicked woman, “lay your head down on the billet whilst I part your hair.” Well! she laid down her little golden head without fear; and whist! down came the axe, and it was off. So the mother wiped the axe and laughed. Then she took the heart and liver of the little girl, and she stewed them and brought them into the house for supper. The husband tasted them and shook his head. He said they tasted very strangely. She gave some to the little boy, but he would not eat. She tried to force him, but he refused, and ran out into the garden, and took up his little sister, and put her in a box, and buried the box under a rose-tree; and every day he went to the tree and wept, till his tears ran down on the box. One day the rose-tree flowered. It was spring, and there among the flowers was a white bird; and it sang, and sang, and sang like an angel out of heaven. Away it flew, and it went to a cobbler’s shop, and perched itself on a tree hard by; and thus it sang, “My wicked mother slew me, My dear father ate me, My little brother whom I love Sits below, and I sing above Stick, stock, stone dead.” “Sing again that beautiful song,” asked the shoemaker. “If you will first give me those little red shoes you are making.” The cobbler gave

“My wicked mother slew me, My dear father ate me, My little brother whom I love Sits below, and I sing above Stick, stock, stone dead.” “Oh, the beautiful song! sing it again, sweet bird,” asked the watchmaker. “If you will give me first that gold watch and chain in your hand.” The jeweller gave the watch and chain. The bird took it in one foot, the shoes in the other, and, after having repeated the song, flew away to where three millers were picking a millstone. The bird perched on a tree and sang: “My wicked mother slew me, My dear father ate me, My little brother whom I love Sits below, and I sing above Stick!” Then one of the men put down his tool and looked up from his work, “Stock!” Then the second miller’s man laid aside his tool and looked up, “Stone!” Then the third miller’s man laid down his tool and looked up, “Dead!” Then all three cried out with one voice: “Oh, what a beautiful song! Sing it, sweet bird, again.” “If you will put the millstone round my neck,” said the bird. The men did what the bird wanted and away to the tree it flew with the millstone round its neck, the red shoes in one foot, and the gold watch and chain in the other. It sang the song and then flew home. It rattled the millstone against the eaves of the house, and the stepmother said: “It thunders.” Then the little boy ran out to see the thunder, and down dropped the red shoes at his feet. It rattled the millstone against the eaves of the house once more, and the stepmother said again: “It thunders.” Then the father ran out and down fell the chain about his neck.

In ran father and son, laughing and saying, “See, what fine things the thunder has brought us!” Then the bird rattled the millstone against the eaves of the house a third time; and the stepmother said: “It thunders again, perhaps the thunder has brought something for me,” and she ran out; but the moment she stepped outside the door, down fell the millstone on her head; and so she died.

THE OLD WOMAN AND HER PIG AN OLD WOMAN was sweeping her house, and she found a little crooked sixpence. “What,” said she, “shall I do with this little sixpence? I will go to market, and buy a little pig.” As she was coming home, she came to a stile: but the piggy wouldn’t go over the stile. She went a little further, and she met a dog. So she said to the dog: “Dog! bite pig; piggy won’t go over the stile; and I shan’t get home to-night.” But the dog wouldn’t. She went a little further, and she met a stick. So she said: “Stick! stick! beat dog! dog won’t bite pig; piggy won’t get over the stile; and I shan’t get home to-night.” But the stick wouldn’t. She went a little further, and she met a fire. So she said: “Fire! fire! burn stick; stick won’t beat dog; dog won’t bite pig; piggy won’t get over the stile; and I shan’t get home tonight.” But the fire wouldn’t. She went a little further, and she met some water. So she said: “Water, water! quench fire; fire won’t burn stick; stick won’t beat dog; dog won’t bite pig; piggy won’t get over the

stile; and I shan’t get home to-night.” But the water wouldn’t. She went a little further, and she met an ox. So she said: “Ox! ox! drink water; water won’t quench fire; fire won’t burn stick; stick won’t beat dog; dog won’t bite pig; piggy won’t get over the stile; and I shan’t get home to-night.” But the ox wouldn’t. She went a little further, and she met a butcher. So she said: “Butcher! butcher! kill ox; ox won’t drink water; water won’t quench fire; fire won’t burn stick; stick won’t beat dog; dog won’t bite pig; piggy won’t get over the stile; and I shan’t get home to-night.” But the butcher wouldn’t. She went a little further, and she met a rope. So she said: “Rope! rope! hang butcher; butcher won’t kill ox; ox won’t drink water; water won’t quench fire; fire won’t burn stick; stick won’t beat dog; dog won’t bite pig; piggy won’t get over the stile; and I shan’t get home to-night.” But the rope wouldn’t. She went a little further, and she met a rat. So she said: “Rat! rat! gnaw rope; rope won’t hang butcher; butcher won’t kill ox; ox won’t drink water; water won’t quench fire; fire won’t burn stick; stick won’t beat dog; dog won’t bite pig; piggy won’t get over the stile; and I shan’t get home to-night.” But the rat wouldn’t. She went a little further, and she met a cat. So she said: “Cat! cat! kill rat; rat won’t gnaw rope; rope won’t hang butcher; butcher won’t kill ox; ox won’t drink water; water won’t quench fire; fire won’t burn stick; stick won’t beat dog; dog won’t bite pig; piggy won’t get over the stile; and I shan’t get home to-night.” But the cat said to her, “If you will go to yonder cow, and fetch me a saucer of milk, I will kill the rat.” So away went the old woman to the cow. But the cow said to her: “If you will go to yonder haystack, and fetch me

fire; the fire began to burn the stick; the stick began to beat the dog; the dog began to bite the pig; the little pig in a fright jumped over the stile, and so the old woman got home that night.

HOW JACK WENT TO SEEK HIS FORTUNE ONCE ON A TIME there was a boy named Jack, and one morning he started to go and seek his fortune. He hadn’t gone very far before he met a cat. “Where are you going, Jack?” said the cat. “I am going to seek my fortune.” “May I go with you?” “Yes,” said Jack, “the more the merrier.” So on they went, jiggelty-jolt, jiggelty-jolt. They went a little further and they met a dog. “Where are you going, Jack?” said the dog. “I am going to seek my fortune.” “May I go with you?” “Yes,” said Jack, “the more the merrier.” So on they went, jiggelty-jolt, jiggelty-jolt. They went a little further and they met a goat. “Where are you going, Jack?” said the goat. “I am going to seek my fortune.” “May I go with you?”

Z pohledu průmyslové výroby nás vláda dokázala dostat až na úroveň roku 2017, o čemž se celé řadě zemí může jen zdát, namátkou uveďme Papuu – Novou Guineu či Středoafrickou republiku. Naše země je zabezpečena – vláda nakoupila celou řadu tanků či houfnic a nejpozději do deseti let si naši občané budou moci pod stromečkem rozbalit dáreček z nejkrásnějších – letouny F 35. Mnohé bylo napsáno i o daních, z nichž některé zcela marginální vláda sice mírně zvýšila, ovšem celkové daňové zatížení obyvatelstva prakticky snížila, což se výrazně projeví v dalším kalendářním roce, i když bylo původně plánováno, že by se pozitivní efekt měl projevit už v tomto roce, čemuž ovšem společně zabránili Putin a Babiš. O seniorech snad nemusíme ani hovořit, současní se mají dobře a budoucí se díky penzijní reformě budou mít ještě lépe. Představitel strategické komunikace vlády plukovník Foltýn zásadním způsobem reformoval a výrazně upevnil svobodu projevu a určil, jak je třeba se dívat na elementy liberálně demokratickým hodnotám nepřátelské.

Mnohé by ještě mohlo být řečeno, nezmínili jsme emisní povolenky, jež přispějí k ekologicky udržitelnému Česku i Evropě, migrační pakt, který do budoucna zajišťuje bezpečí všem našim občanům a současně přinese nejen obohacení našich hodnot, ale též zajistí příliv kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU, realistický a prorůstový státní rozpočet, na nějž se naši občané mohou těšit už od ledna 2025, posílení demokracie ve formě mírného navýšení poplatků za ČT a ČRo, čímž se ještě zvýší objektivita a transparentnost našich veřejnoprávních médií… 

https://1url.cz/p1g13

Úspěchů je mnoho, celkem asi tak 93 %, a to se můžeme těšit ještě na téměř rok vlády Petra Fialy. Dobré je to, daří se. Navíc se už tři roky českým občanům dostává jasných a srozumitelných informací, z nichž jednoznačně vyplývá, že máme nejlepší vládu od roku 1938. V současné době vládnou všechny demokratické strany, které jsou aktuálně k dispozici, parlamentní i mimoparlamentní opozice je, jak dobře víme, nejen populistická, nezodpovědná a nekompetentní, ale co hůř, je též skrytě fašistická nebo bezostyšně a veřejně proruská. Naštěstí vláda, prezident, Poslanecká sněmovna, Senát, BIS i Ústavní soud stojí neochvějně na straně liberální demokracie. To je dobré. Zodpovědná média pracují a stojí na stráži. I to je dobré. Občané se však naprosto vymkli kontrole, většinově se nám neztotožňují a podléhají nesprávným narativům a vábení populistů. To je samozřejmě špatné.

Vláda nemůže být v současné době s občany, jejich postoji a názory spokojena. Je tedy úkolem nás všech a především úkolem médií, aby došlo ke zlepšení situace. Je to ostatně i v zájmu samotných občanů, aby pochopili, porozuměli a ztotožnili se. Takový ztotožněný občan je pro liberální demokracii přínosem. Buďme tedy společně přínosem a ukažme v podzimních volbách, že stojíme na správné straně. Ukažme, že jsme vyspělou demokracií, a nedopusťme, aby i naše chyby při volbách musel u nás napravovat Ústavní soud.

https://1url.cz/p1g13

Na českých školách se začíná ve stále větší míře prosazovat vzdělávání dětí a studentů v oblasti klimatu, avšak namísto samotných učitelů se často informace ohledně této problematiky žáci dozvídají od neziskových organizací či od jiných externích organizací.

ParlamentníListy.cz již v minulosti upozornily například na projekt Učím o klimatu, který za podpory státu dětem i učitelům o klimatické změně předává informace. V projektu se praví mj., že právě vzdělávání dětí v této otázce je „příležitostí“ pro zásadní společenskou transformaci a žákům se následně vysvětluje, jaký vliv na klima má to, co jedí, nebo jak „uvědoměle“ jet na dovolenou. „Kdo nesmrdí, není Čech,“ dozvěděly se též děti v materiálech, že jsme horší než Afričané. Nejde ovšem o jedinou organizaci, která se v těchto okruzích angažuje.

https://1url.cz/o1g1k

Svět se v prdel obrací, říkává se... 

Obávám se, že je již obrácen.

Kvalita českého školství dlouhodobě upadá, ze škol vychází, obdařeno titulem začasté z pseudohumanitních pavěd, stále více exemplářů, neschopných uživit se bez přísunu erárního oběživa, a do škol budou nalézat takoví parazité, aby tam mrzačili dětské dušičky svými bláboly, propagandou, nevědeckými žvásty a hromadou vyslovených lží?

Výuku v českých školách nabízí také české zastoupení OSN; zdaleka nejde jen o přednášky na téma činnosti samotné organizace, jak by se dalo očekávat. Informační centrum OSN v Praze zprostředkovává informace o činnosti a prioritních cílech organizace, včetně specializovaných agentur a programů; plní úlohu zastoupení Sekretariátu OSN v České republice; navazuje partnerské vztahy s institucemi státu, s nevládními organizacemi, se školami, médii i soukromým sektorem, nabízí vzdělávací programy určené pro žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol také v dalších tématech.

Vedle programu věnujícího se OSN tak nabízí také vzdělání v tématech udržitelného rozvoje, holocaustu a prevence genocidy, mírových operací OSN, lidských práv či klimatické změny.

Právě ke klimatické změně se české zastoupení OSN vyjadřuje ve svých materiálech s tím, že „jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování“.

Faktem o klimatické změně je, že „žijeme v čase klimatické nouze“. „Klimatologové varují, že jsme již nebezpečně blízko bodům zvratu, které by mohly vést ke kaskádovým a nevratným klimatickým dopadům,“ uvádí se ve výukových materiálech. 

„Příčinou klimatické krize jsou fosilní paliva. Jejím řešením je obnovitelná energie. Obnovitelné zdroje energie jsou mírovým plánem pro 21. století,“ píše bez dalších podrobností ve výčtu Faktů o klimatické změně.

https://1url.cz/o1g1k 

Faktem o klimatické změně je, že „žijeme v čase klimatické nouze.

Skutečně faktem?

Nebo jen hysterií, vyvolanou žvaněním pakáže, která vyvolává strach obyvatelstva mnohdy nevědeckými žvásty, a na tomto strachu si vybudovala pohodlnou, erárem placenou živnost?

"Materiály pro výuku na českých školách dodává též české zastoupení Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), a to pro děti mezi 6 až 9 lety a pro děti mezi 9 až 12 lety. 

Pomoci mají tyto materiály UNHCR kupříkladu tomu, aby děti „oslavovaly rozmanitost“. Žákům základních škol jsou za tím účelem představeny kultury z různých koutů světa a děti jsou vedeny k tomu, aby se seznámily s myšlenkami, hrami, hudbou, pozdravy a jídlem, jež se s těmito kulturami pojí, a třeba je i vyzkoušely v praxi. „Žáci jsou vedeni k tomu, aby porovnávali, objevovali kontrasty a radovali se z podobností i rozdílů mezi lidmi,“ je psáno v materiálech s tím, že jedním z cílů je, aby žákyně a žáci chápali, že „v těchto odlišnostech spočívá bohatství a rozmanitost našeho světa“. 

https://1url.cz/o1g1k 

Pomoci mají tyto materiály UNHCR kupříkladu tomu, aby děti „oslavovaly rozmanitost“.

Aha.

 Děti mohou oslavit rozmanitost mnohem lépe - pohledem na záběry atentátníků a teroristů,  právě včera dostaly  mimořádně vhodný příklad "rozmanitosti": Brutální teroristický útok v Magdeburgu.

Útok se odehrál nejen v předvánočním, ale i předvolebním čase. Pokud se potvrdí první informace z vyšetřování, výrazně ovlivní kampaň před únorovými volbami do německého parlamentu.

Pro Německo je to, co spáchal řidič tmavého auta na magdeburském vánočním trhu, mimořádně bolavá rána. Nejen kvůli obětem, mezi kterými nechybí malé dítě, nejen kvůli tomu, že se odehrál ve svátečním čase, který má patřit radosti a rodině.

Tragédie se navíc odehrála pouhý den po výročí nejtragičtějšího islamistického zločinu v německé historii, který svým provedením masakr z Magdeburku připomíná. 19. prosince 2016 zabil imigrant, extremista a kriminálník Anis Amri na vánočním trhu v Berlíně ukradeným autem 13 lidí.

https://1url.cz/O1g1s

Specialistka v oblasti vzdělávání, členka institutu Pro Libertate a zakladatelka portálu TeachPoint.cz Lenka Trkalová pro ParlamentníListy.cz výuku ze strany českého zastoupení OSN komentuje s tím, že je důležité, jaký přístup pedagogové při zapojení dalších subjektů do výuky volí.

„Chápu a oceňuji snahy o obohacení učiva, jeho obsahu i formy výuky. Pokud je skutečně cílem a výstupem vzdělávání samostatně myslící bytost, pak lze nabídky výukových programů (a poptávku učitelů) řešit vcelku pragmaticky. Důkladně zvážit, zda dané téma spadá do obsahu učiva. Vyhledat k jednotlivým tématům nejprve zdroje, nikoli hned konkrétní program vybraného subjektu. Pokud už učitel pro doplnění výuky vybere konkrétní subjekt, měl by být schopen odůvodnit svůj výběr a poskytnout materiály daného subjektu žákům, studentům i rodičům. Současně jim dát možnost volby, zda se programu zúčastní, a nevyvozovat z ne/účasti žádné důsledky. Není důvod à priori na každé aktuálně společensky řešené téma tvořit program, řadit do běžné výuky a téma schovat pod obsah rámcového vzdělávacího programu,“ uvedla.

Otázkou dle ní je, „z jakého důvodu roste na školách působení neziskových organizací a nedostávají prostor jiné subjekty“. „Pokud jde o finance a jiné subjekty s kvalitativně podobně zpracovanou tematikou nejsou konkurenceschopné, pak se nám tu ukazuje další systémový problém,“ podotýká. 

„Jinak řečeno: Školy jsou od toho, aby se v nich učilo. Obsah učiva je stanoven v RVP, který je často vykládán poněkud extenzivně. Podobné aktivity, jakkoli mohou mít i chvályhodný motiv, by neměly podsouvat postoj školy k danému tématu nebo státní ideologii. Školy by měly zůstat maximálně objektivní,“ shrnula Trkalová pro ParlamentníListy.cz.

https://1url.cz/O1g1s
 

„z jakého důvodu roste na školách působení neziskových organizací a nedostávají prostor jiné subjekty“?

Patrně i proto, že se takové organizace přemnožily.

Na zahradě by platilo, že to, co se přemnoží, bývá škodlivé a je nutno to vyhubit.

Lze vyhubit i tyto parazitické organizace?

Lze je vyhladovět odtržením od erárního vemene s financemi.

Všechno zlé je k něčemu dobré, říkává se…

Za to zlé rozhodně považuji mimořádně idiotskou protiruskou politiku, která nás zbavila levných ruských surovin, abychom je nahradili několikrát dražším plynem americkým, nebo ideologicky očištěným plynem ruským, dodávaným Evropské socialistické unii třetími zeměmi, pochopitelně dráž, než by byl plyn dodávaný přímo Ruskem.

Tím dobrým by mohl být fakt, že na parazitickou pakáž prostě nebudou prachy.

Dokud Evropská socialistická unie odebírala levné ruské suroviny, prosperovala a bohatla, to je zcela nesporné.

Odvrácenou stranou mince této prosperity byla postupná přeměna školství od studia potřebných a prospěšných oborů k chrlení absolventů mnohdy pseudohumanitních pavěd, žvanícími cosi o stovce, či ještě více pohlavích, rozdávajících svá moudra o záchraně klimatu, či třeba žijících z importu a "začleňování" imigrantů - prostě pakáž, spotřebovávající veřejné prostředky, aniž by za ně odvedla smysluplnou protihodnotu.

Právě naopak - taková pakáž aktivně přispívá k destrukci Evropské socialistické unie, k tomu, že ekonomicky jdeme prostě do prdele.

Je jistě nesrovnatelně jednodušší jalově žvanit, než smysluplně budovat a tvořit.

Bohužel, Evropská socialistická unie (zatím) popřává sluchu pakáži, která nás dovedla až tam, kde jsme...

Idiotská protiruská politika...

Idiotská imigrační politika...

Idiotský grýndýl...

 Jsme v prdeli, můžeme si za to sami... https://www.youtube.com/watch?v=JZ-LVoZn2Q8

V mnoha případech jde o dočasný únik před tíživou, nebo nepochopitelnou realitou. Detoxikační návraty (střízlivění) pak jejich psychický stav jen zhoršují, což se může projevit i tím, že si, pro beznaděj, sáhnou i na životy.