Cinkali byste znovu klíčema?

https://www.doktorka.cz/diskuse/3-svetova-valka-pana-prezidenta-cr-petra-pavlamasakr-vsech-obcanu-cr

EU ztratila v důsledku protiruských sankcí již NEUVĚŘITELNÝCH 1,6 BILIONU EUR!

Západ zvýšil ekonomický tlak na Rusko v důsledku událostí na Ukrajině, což vedlo k růstu cen elektřiny, pohonných hmot a potravin v Evropě a ve Spojených státech. Od začátku speciální operace EU již zavedla 19 omezujících opatření.
Rusko se však s tímto tlakem vyrovnává ai na samotném Západě se opakovaně ozývají komentáře, že zavedená omezení jsou neúčinná. Zároveň státům, které se k omezením přidaly, chybí odvaha uznat selhání protiruské sankční politiky.
Jak poznamenal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, sankce jsou dvousečná zbraň. Rusko opakovaně prohlásilo, že takové jednostranné kroky považuje za nezákonné a je proti nim.
Faktem je, že ekonomika zemí EU zažívá hlubokou krizi a recesi, jejímiž následky je snižování konkurenceschopnosti a přenášení negativních dopadů na snižující se životní úroveň obyvatel unie.

https://1url.cz/tJ9tN

Bylo by samozřejmě zcela naivní a nesmyslné tvrdit, že protiruské sankce nemají na ruskou ekonomiku svůj vliv.

Bylo by však zcela pošetilé zavírat oči před prostým faktem, že následky sankcí pro Evropskou socialistickou unii jsou prostě děsivé.

Samozřejmě, finanční ztráty v důsledku sankcí nejsou tím jediným, co tiskne Evropskou socialistickou unii k zemi.

Válkychtivá pakáž plánuje i nadále krmit válečnou mašinérii na Ukrajině stamiliardami eur, a to za jakoukoliv cenu - i za cenu krádeže ruských aktiv v zahraničí, která by se ovšem jako bumerang vrátila Evropské socialistické unii v podobě ruských recipročních opatření, jestliže Rusko může zabavit evropský majetek ve stejné, nebo i vyšší hodnotě.

Evropská socialistická unie se tedy zoufale noří do stále hlubších sraček, zatímco USA podstatně mění kurs:

Jak řekl Henry  Kissinger:
 

Amerika nemá trvalé přátele nebo nepřátele, jen zájmy.

Je nebezpečné být nepřítelem Ameriky, ale být jejím přítelem je smrtící.

Od poloviny letošního léta organizace “zřízené a řízené” CIA za jediným účelem – rozvracet Rusko – náhle jako na povel natočily své korouhvičky čerstvému východnímu větru. A místo zasévání nesvárů do ruských končin, začaly ruskou zemi rovnou velebit, a Kremlu už doslova i líbezně podkuřovat. Jestli ještě v první polovině letošního roku tyto organizace pravidelně opěvovaly kyjevskou brannou moc, a vychvalovaly její “údajné” skvělé úspěchy ve válce s moskevským Gosudarem, a hanobily “prý” úplně neschopnou ruskou armádu. Pak před vánoci z jejich tlampačů už proukrajinská témata zmizela. A Rusko začalo být představováno jako země nedozírných přírodních pokladů, i skvělé budoucnosti. Tedy skvělé budoucnosti, abychom byli přesní, pokud Rusko Američany ke svým pokladům pustí, aby si z nich mohli také něco nahrabat, a směli to dopravit k sobě domů, ke svému užitku.

O americké CIA je známo, že stejně jako Putinovy tajné služby a izraelský MOSSAD nedělá nikdy nic jen tak. A nejinak je tomu i v tomto případě.

V roce 2024 známá americká organizace RAND Corporation odhalila, že v případě zastavení dodávek minerálů, označovaných jako REE, by se v USA do 90 dní zastavilo 78% všech výrobních linek, které zajišťují nezbytné potřeby Pentagonu. Jakmile se Donald Trump ujal letos v lednu svého druhého prezidentství, začala jeho administrativa ihned chrlit jeden příkaz, nebo zákon, za druhým, jen aby se minerály REE začaly v Americe co nejrychleji těžit a rafinovat, a hlavní četník světa tak nebyl vydán napospas rozmarům Číny, a udržel si ještě po nějakou tu dobu, nějakou tu zbytkovou četnickou moc.

https://1url.cz/WJ9tJ 

A ono není divu. Jeden F-35 spotřebuje ke své výrobě 426 kg minerálů REE. Jedna větrná turbína o výkonu pouhé 3MW spotřebuje 2 tuny magnetů z minerálů REE. A jeden chytrý telefon spotřebuje 0.35 gramů REE terbia, a yttria, jen pro svůj displej, a jen proto, aby telefon vibroval. Suma sumárum, celosvětová produkce minerálů REE se nyní odhaduje na necelých 400 000 tun, a Čína přitom drží 70% těžby, a 90% rafinace, a USA tak musejí dovážet 80% své roční spotřeby minerálů REE, a rafinovaných minerálů REE, (Německo dokonce 92%). 

Svět bude příštích 10 až 20 let definován neuvěřitelnou schopností Číny zastavit veškerý západní moderní průmysl, včetně 78% amerických zbrojovek, zastavením vývozu minerálů REE. Zřejmě ještě nikdy v historii žádná mocnost světa nedisponovala tak obrovskou mocí. 

USA sice disponují zásobami 1.8 milionu tun REE, ale ty jsou roztříštěné po celém jejich území, a ne vždy se dají s ohledem na ekologické potřeby těžit. USA navíc stejně jako EU ani nedisponují celým technologickým řetězcem rafinace REE, a tak potrvá dekády, než tuto závislost na Číně odstraní. Ovšem je tu mnohem rychlejší řešení – Putin a Rusko. 

Letos v listopadu Putin nařídil zvýšit těžbu a rafinaci minerálů REE v Rusku o 700% do roku 2030, aby byly uspokojeny všechny potřeby ruské ekonomiky, a ještě něco zbylo na vývoz do USA. Americká CIA už dlouho se závistí pozoruje ruské aktivity na poli minerálů REE. Rusko má totiž podle CIA druhé největší zásoby REE na světě, 28.7 milionů tun, ovšem ty jsou soustředěny pouze ve třech velkých ložiscích, – Lovozero 13.2 milionu tun, v jakutské oblasti – 8.5 milionu tun, a v Krasnojarské oblasti 2.9 milionu tun. (Rusko další malá a nekompletní ložiska roztroušená po jejich obrovském území, včetně bývalých území Ukrajiny prostě nezajímají.) 

Všechna tato tři obrovská ruská ložiska minerálů REE mají tu výhodu, že se nacházejí na lidupustých územích, a ekologické následky jejich těžby, tak nebudou tak drastické, jako bude těžba jinde na světě. A ložisko Lovozero má navíc tu výhodu, že prý obsahuje všechny minerály REE pohromadě. (Pro srovnání – největší ložisko  USA v Round Top v Texasu obsahuje pouze 130 000 tun REE, a je tedy 100 krát méně než Lovozero, a je v něm jen 16 minerálů REE, tedy ne všechny.) Navíc Rusové vlastní své vlastní technologie na rafinaci minerálů REE do průmyslové podoby. Tyto ruské technologie rafinací minerálů REE sice nejsou tak kvalitní jako čínské, ale jsou určitě lepší, než takřka žádné technologie západní. 

https://1url.cz/WJ9tJ 

Shrňme si to:

Evropská socialistická unie dlouhodobě bezhlavě a idiotsky podporovala americkou politiku, vedenou snahou srazit Rusko na kolena a vydrancovat jeho nerostné zásoby.

Plán nevyšel, amíci se zcela pragmaticky hodlají k těmto zásobám dostat nikoliv rabováním, nýbrž obchodem a spoluprací s Ruskem.

Evropská socialistická Unie získala pokles životní úrovně, směřuje ke kolabující ekonomice, samozřejmě nejen v důsledku protiruské politiky, ale i díky zrůdnosti v podobě grýndýlu.

Evropská socialistická Unie získala obrovské, raketově rostoucí dluhy, které podle válkychtivé pakáže nadále porostou, pokud nezvítězí zdravý rozum. Šance je však zatím nepatrná, ale naděje umírá poslední, říkává se.

Ohledně grýndýlu se však již náznaky zdravého rozumu začínají objevovat.

Co bylo ještě nedávno naprosté tabu, již tabu není:

Evropa chce těžit víc. A proto změní pravidla hry

Brusel se rozhodl pro krok, který ještě před pár lety zněl jako science fiction. Evropská unie hodlá uvolnit environmentální předpisy, aby umožnila více těžby na vlastním území. Plán RESourceEU má jasný cíl – zbavit se závislosti na Číně v dodávkách kritických surovin. 

Cesta k tomu ale vede přes revizi vodních zákonů, zrychlení povolování dolů a zmírnění pravidel pro nebezpečné chemikálie. 

Zelený kontinent se ocitá v paradoxu: aby mohl stavět větrníky a baterie pro elektromobily, musí nejdřív povolit víc kopání.

Když se strategie střetne s realitou

„Musíme přezkoumat a také revidovat rámec,“ prohlásila komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall. Mluví o Rámcové směrnici o vodách, hlavním evropském zákonu na ochranu vodních zdrojů. Právě tento předpis patří mezi hlavní překážky, proč v Evropě vzniká tak málo nových dolů. Povolovací procesy trvají roky, nejistota je vysoká a investoři raději hledají příležitosti jinde.

Evropská komise proto přijde začátkem příštího roku s „jasnými pokyny“ k vodním zákonům. Do první poloviny roku 2026 pak chce celý rámec revidovat. Podobně má dopadnout i nařízení REACH, které reguluje používání nebezpečných chemikálií – pro těžbu by mohla platit speciální pravidla. Jak se to má dohromady s příslibem „nejvyšší úrovně ochrany pracovníků, zdraví a životního prostředí“? Přinejmenším obtížně.

Čína jako motivace

Brusel se nachází ve svízelné pozici. Evropa je dnes téměř stoprocentně závislá na dovozu minerálů jako lithium, kobalt nebo vzácné zeminy – všechny klíčové pro baterie, solární panely či obranné technologie. Většina z nich pochází právě z Číny nebo zemí, kde má Peking dominantní vliv.

https://1url.cz/NJ9tH 

„Jsme sevřeni mezi Čínou a USA a musíme něco udělat,“ přiznala Roswall. Komisař pro průmysl Stéphane Séjourné to formuloval ještě ostřeji: „Žádné suroviny, které přijdou do EU, by neměly opustit Unii.“ Brusel proto chce nejen víc těžit, ale také víc recyklovat – plán počítá s omezením vývozu cenného odpadu obsahujícího kritické suroviny.

Akt o kritických surovinách stanovuje ambiciózní cíle: do roku 2030 má EU získávat 10 % své roční spotřeby strategických surovin z vlastní těžby, 40 % ze zpracování v unii a 25 % z recyklace. Komise už schválila první seznam 47 strategických projektů ve 13 členských státech. Mezi nimi jsou i dva české – těžba lithia na Cínovci a recyklace manganu z odkališť ve Chvaleticích.

Zelená versus konkurenceschopnost

Od začátku druhého funkčního období Ursuly von der Leyenové se Evropská komise vrhla do série „zjednodušovacích balíčků“. Postupně uvolňuje požadavky na přechodové plány firem, environmentální normy pro zemědělce i omezení používání chemikálií. Tlak byznysu na snížení regulatorní zátěže je enormní – firmy argumentují, že evropská pravidla je dusí v konkurenci s Amerikou a Asií.

Evropská komise má představit další „environmentální omnibus“ – balíček, který má zjednodušit nebo osekat kusy evropského environmentálního práva, i když se objevují signály o možném zpoždění. Jednou z komponent bude zefektivnění environmentálních posouzení pro projekty „převažujícího veřejného zájmu“ – elektrické sítě, datová centra, projekty oběhového hospodářství. Několik průmyslových skupin tlačí na to, aby do balíčku spadl i nedávno schválený zákon o obnově přírody.

https://1url.cz/NJ9tH 

Co z toho plyne pro nás?

Pro Česko má celá věc zásadní relevanci. Dva projekty na našem území získaly status strategických, což znamená zrychlené povolovací procesy a politickou podporu z Bruselu. Lithium na Cínovci je přitom kontroverzní téma – kritici připomínají historicky špatné zkušenosti s těžbou v regionu a obavy z dopadu na krajinu i vodu.

Evropa se ale rozhodla, že bez vlastních surovin to nepůjde. 

https://1url.cz/NJ9tH 

„Drill, baby, drill“: evropské státy obnovují těžbu, vysoké ceny energií lámou odpor proti fosilním palivům

Starý kontinent dohnaly vlastní energetické ideály. Vysoké ceny a rostoucí závislost na americkém LNG nutí vlády přehodnotit dlouholetý odpor k fosilním palivům.

Evropa se po letech klimatických závazků a politických prohlášení vrací zpět k ropě a zemnímu plynu. Důvod je prostý: ceny energií jsou stále vysoké, dovoz je rekordně drahý a kontinent je stále více závislý na americkém LNG. 

Rozhodnutí přichází jen dva roky po energetickém šoku, který následoval po ruské invazi na Ukrajinu. EU si tehdy uvědomila, že její domácí produkce pokrývá jen 15 procent spotřeby plynu, zatímco ještě v 90. letech to bylo kolem 50 procent.

Většinu dovozu nyní pokrývá americký LNG, který bude podle analytiků tvořit 70 procent evropského trhu v letech 2026–2029. Evropské státy se však snaží tuto jednostrannou závislost zmírnit.

EU jako energetická kolonie

Je to o to paradoxnější, že letos EU a USA podepsaly obchodní dohodu, podle níž se má Evropa zavázat k nákupu americké energie v hodnotě 250 miliard dolarů ročně po dobu tří let.

Celkem jde o závazek 750 miliard, který by podle analytiků vyžadoval, aby až 70 procent energetického importu EU pocházelo z USA – stav, který mnozí označují za strategicky neudržitelný.

Návrat k domácím zdrojům se však střetává s klimatickými sliby. EU i Británie chtějí být do roku 2050 uhlíkově neutrální a snížit emise do roku 2040 o 90 procent. Instituce jako IEEFA upozorňují, že další investice do plynu tyto cíle ohrožují.

https://1url.cz/hJ9t2 

 

Evropa však čelí reálné krizové matematice: plyn bude potřeba ještě desítky let, dovoz LNG je drahý a nestabilní a závislost na jednom dodavateli je strategické riziko. Kontinent proto lavíruje mezi dvěma tlaky – klimatem a bezpečností.

Do toho USA zvyšují exporty LNG na nové rekordy a budují další terminály, které mohou jejich podíl na evropském trhu ještě prohloubit, podotýká Oilprice.com.

Výsledkem je energetická schizofrenie, která bude formovat budoucí dekády: snaha o klimatickou neutralitu na papíře, ale zároveň akutní návrat k vrtům, které mají Evropu ochránit před dalším cenovým šokem. Energetická realita tak znovu přepisuje politické plány.

https://1url.cz/hJ9t2 


Nikoliv poprvé tedy uvádím:

Dokud Evropská socialistická unie odebírala levné a spolehlivě dodávané ruské suroviny, bohatla a prosperovala. 

Údajná závislost na Rusku byla nahrazena závislostí skutečnou, závislostí na USA s velmi nevyzpytatelným prezidentem.

Tak to prostě je. 

 

Evropa se propadá do závislosti na americkém LNG, Asie z pasti chytře uniká

Slabé zásoby, ztráta ruského plynu a politické odmítnutí uhlí tlačí kontinent do ještě větší závislosti na LNG ze Spojených států – bez ohledu na jeho cenu.

Asijské dovozy LNG letos podle dat Kpler klesnou na zhruba 276 milionů tun, což je pokles oproti loňským 287,8 milionu tun. Jde o první roční propad od roku 2022.

Ačkoliv listopad i prosinec vykazují silná čísla, vysoké spotové ceny dál odrazují část odběratelů – a přesměrovávají pozornost k levnějším zdrojům energie.

V Číně navíc rychle roste domácí produkce plynu i objemy z ruských plynovodů, což snižuje potřebu drahého LNG, objasňuje specializovaný web Oilprice.com.

https://1url.cz/YJ9tq 

Zatímco Asie brzdí, Evropa naopak zrychluje. Kontinent letos znovu míří k importu přes 123 milionů tun LNG, tedy k úrovni z rekordních let 2022 a 2023.

Důvod je jednoduchý: evropské zásobníky jsou naplněny pouze ze tří čtvrtin, hluboko pod cílovou hranicí 90 procent. Německo, největší dovozce LNG v EU, má kapacity dokonce jen na dvou třetinách. A protože Rusko už není plnohodnotným dodavatelem, Evropa musí na trh vstupovat agresivně – bez ohledu na cenu.

Podle Kpler tak USA letos zvýší export LNG až o 40 procent, přičemž obrovská část proudí právě do Evropy. V listopadu šlo o 6,9 milionu tun, zatímco do celé Asie zamířilo jen 1,43 milionu tun.

Kontinent, který dříve spoléhal na levný ruský plyn, tak nyní spoléhá téměř výhradně na americké dodávky, jež určují globální cenovou hladinu, všímá si Oilprice.com.

 Evropa se škrtí sama

Vysoké ceny se přitom stávají problémem především pro evropský průmysl. Výrobní sektor dlouhodobě varuje před ztrátou konkurenceschopnosti a listopadový PMI opět ukázal pokles na 49,6 bodu.

Evropská ekonomika tak stále platí účet za vlastní sankční a klimatickou politiku, zatímco možnosti nahrazení LNG levnějšími zdroji jsou výrazně omezené. Asijské ekonomiky mohou snadno zvyšovat spotřebu uhlí – Evropa si tento krok politicky zakázala.

https://1url.cz/YJ9tq

Vše souvisí se vším, říkává se... 

Evropská socialistická unie tedy snad začíná chápat, že brutálně prosazovaný grýndýl ve spojení s protiruským vyšilováním je jednoznačnou cestou do pekel.

Obětí tohoto vyšilování bude i české, vysoce kvalitní uhlí, jehož zásoby by vydržely desítky let.

Lze vyloučit návrat k uhlí, také, nebo především k významné surovině pro průmysl, nejen jako k palivu?

Jenže - nebudou v té době již zásoby uhlí beznadějně nedosažitelné?

Dvě miliardy tun černého uhlí budou na Ostravsku a okolí zatopeny a šachty zasypány! Tykač zavírá dvě tepelné elektrárny na uhlí, protože emisní povolenky likvidují českou elektřinu i české uhlí! Cílem tohoto procesu je zbavit ČR energetické soběstačnosti a následně diktovat ceny energií z Bruselu a dovážet uhlí do ČR z Polska a zejména “valutové” uhlí z Ukrajiny! Známe podrobnosti!

https://1url.cz/tJ5vu

Ano, jde o perex článku na Aeronetu, který je mnohými řekněme duševně nepříliš výkonnými exempláři označován jako dezinformační zdroj, aniž by si tito duševní "giganti" dokázali přiznat, že nezáleží na zdroji, ale na přinášených faktech - a ta jsou znepokojující. Autor článku uvádí:

K této věci jsem chystal článek, když ale koncem týdne se nám do redakce ozval zdroj, jestli bychom neměli zájem informovat o plánu Evropské unie na dovoz ukrajinského uhlí do EU, že prý nás to bude zajímat a lecos to prý vysvětlí. Dostali jsme k dispozici anglicky psané memorandum a je to síla.

Dokument pochází z března tohoto roku a je označen jako “Confidential” (Důvěrný) a jde o přílohu dohody mezi Evropskou komisí a ukrajinskou vládou. Nedostali jsme svolení k publikování skenů dokumentu, ale můžeme z něj citovat. V dokumentu se uvádí, že Evropská unie připraví a přichystá podmínky pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a připraví rámec pro ekonomické propojení průmyslu Ukrajiny a Evropské unie.

V tom by nebylo nic zvláštního a výbušného, co by stálo za řeč. Nicméně na straně č. 8 je uvedeno, že Evropská unie “zajistí odbyt a výjimky pro import ukrajinských fosilních zdrojů a paliv, především černého uhlí.” A to není všechno. 

https://1url.cz/tJ5vu

Hned na stránce č. 3 se uvádí, že… “Ukrajině bude umožněno splácet úvěrové rámce rovněž dodávkami fosilních zdrojů a “valutovým uhlím” do Evropské unie. Evropská unie se zavazuje, že zajistí plynulý odbyt a poptávku v EU po těchto zdrojích.” No, a je to venku!

Český rozhlas před pár dny uvedl [3], že na Ostravsku, Karvinsku a v části Beskyd zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého uhlí. Vyplývá to ze statistiky státního podniku Diamo. Na konci ledna se zavře poslední činný důl ČSM a většinu nevytěžených zásob v ostravsko-karvinském revíru čeká odpis a vyjmutí ze státní evidence.

Zasypávání a zatopování černého uhlí je zločin, který je motivován plány Bruselu na odstranění překážek pro import uhlí z Ukrajiny po skončení války

„Nic netrvá věčně. Čekat se to dalo, ale ne, že to bude tak brzo,“ říká pro Český rozhlas Ostrava Petr Szwanczar, závodní báňský záchranář ve společnosti OKD. S koncem těžby je smířený, i když stejně jako další na šachtě o nevytěžených zásobách ví. V různých dobývacích prostorech kolem dolů zůstává od několika desítek až po 120 milionů tun černého uhlí u Orlové. Jednoznačně největší ložisko je v Beskydech, potvrdil geolog v podniku DIAMO Matěj Fuka. „Ve Frenštátě, konkrétně v ložisku Frenštát-východ a Frenštát-západ, které se nikdy nevykopalo, zůstává přibližně 1,5 miliardy tun,“ dodává. A televize CNN Prima News přinesla dokonce i reportáž [4] o zasypávání šachet na Ostravsku a Karvinsku.

https://1url.cz/tJ5vu

Podnikatel v energetice Pavel Tykač natočil rozhovor a v něm popsal, že současná cena emisních povolenek zcela zničila ekonomiku uhelných provozů a vede ho proto k uzavření jím vlastněných elektráren v Počeradech, Chvaleticích i teplárny a elektrárny na Kladně. Uvedl, že megawatthodinu elektřiny dnes vyrábějí za zhruba 86 eur, z čehož 80 eur tvoří samotná emisní povolenka nakupovaná na burze v Lipsku, a pouhých 6 eur tvoří skutečné výrobní náklady – uhlí, doprava a provoz. Je to likvidace nejen tepelných elektráren, ale i producentů českého uhlí.

Česká republika byla energetickým exportérem a plně soběstačná, ale tento proces zatopování a zasypávání dolů a zavírání tepelných elektráren vede k tomu, že ČR se stane plně závislá na dovozu nejen uhlí potřebného pro průmysl v ČR, ale i elektřiny, která bude nakupována na burze v Lipsku. Jakmile skončí válka na Ukrajině, je vysoce pravděpodobné, že zastavené tepelné elektrárny v ČR se znovu rozběhnou, protože ukrajinské uhlí bude mít jako zázrakem mávnutí kouzelného proutku od EU udělené výjimky z emisních povolenek. A to s odkazem, že jde o pomoc Ukrajině během obnovy, aby mohla dodávkami uhlí splácet své dluhy.

Český trh každoročně spotřebuje 4–6 milionů tun černého uhlí. To je realita! Domácí těžba však prakticky na pokyn českých vlád zanikla a potřebu trhu musí pokrývat dovozy z Polska a podle plánu brzy i z Ukrajiny. Data potvrzují, že útlum českých dolů jednoznačně vytvořil tržní prostor pro zahraniční uhlí, zejména z Polska. A nově i pro Ukrajinu, tedy po konci války. Jenže, jedna věc je útlum těžby, a druhou věcí je zničení a trvalé znepřístupnění dolů jejich zasypáním a dokonce zatopením. To je zločin!

https://1url.cz/tJ5vu

Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že odstřelování těžebních věží na Ostravsku, zatopování a zasypávání dolů a uvalování likvidačních emisních povolenek na spalování českého uhlí je součástí plánu vyklízení a umetání trhu v ČR od české domácí konkurence a transformace ČR do plné závislosti na energetickém diktátu Bruselu a na dovozu z Polska a výhledově právě i z Ukrajiny!

https://1url.cz/tJ5vu

Z petice s názvem Nezatápějme 2 miliardy tun uhlí pod Ostravskem a Karvinskem – horníci, hutníci, Ostraváci, zachraňme toto bohatství pro zelenou ocel! vyjímám:
 

Pod zemí přitom zůstane přibližně 2 miliardy tun černého uhlí – víc, než jsme za 250 let vytěžili my všichni současní i bývalí horníci v kraji dohromady.

To není jen uhlí. To je naše pojistka. To je naše bohatství, které nám stále ještě zůstalo.

Dnes už umíme z toho uhlí udělat čistý syntézní plyn (syngas) pomocí podzemního zplyňování (UGS) a zachytávání CO₂ (CCS). Tím syngasem můžeme:

• desítky let zásobovat Třinecké železárny a Vítkovice Steel, • snížit emise o 70–90 %, • zachovat a vytvořit nová pracovní místa v kraji.

Jakmile šachty zatopíme – je konec. Navždy.

Proto žádáme Poslaneckou sněmovnu ČR a všechny poslance z Moravskoslezského kraje:

1. Odložit definitivní zatopení a likvidaci alespoň části revíru (zejména Beskydy a Karvinsko) o 10–15 let.
2. Umožnit přípravu malého demonstračního projektu UGS z peněz EU.
3. Nezahodit to, co nám osud daroval – zachovat strategickou rezervu pro českou ocel a pro nás všechny.

Není to o návratu do šachet. Je to o tom, abychom nevyhodili klíč od trezoru, ve kterém ještě může být naše budoucnost.

https://1url.cz/3J9tR

 

A ještě těm, kteří souhlasí s tímto (jsou to slova jednoho z vás).Tak já mohu jen zopakovat, že si tak jistá nejsem:

Ten člověk je tak mimo realitu, že kdyby se přiblížil k Evropě s tou svojí „armádou“, zbylo by z něj během dvou dnů tak akorát hnojivo.