Panic po dvacítce

To Lukáš:Aha, tak promiň, ale mezi všema těma prasárničkama :-), kterýma musím denně projít, to nestíhám číst. Tak se tu mějte, sílu a tlak!

Ninjo, tak ještě jednou, ale vážně už naposledy: každý tvůj další příspěvek jen ukazuje, že se snažíš radit o něčem, o čem nic nevíš a ani jsi se neobtěžoval si o tom něco přečíst. A to je na tom to nesmutnější. Že si ani neuvědomuješ, jak jsi mimo.Malé postrčení: zkus si třeba přečíst celou tuto diskusi od začátku. Spousta věcí ti dojde.Přeji ti bezproblémový vztah s tvou přítelkyní.

To Lukáš:Vzhledem k tomu, že mne tu poučuješ, že jsem někdo, kdo neví, o čem mluví, a že jsem chudák, tak mi prosím napiš, jak jsi na tom ty? Kolik ti je let, kolik máš sexuálních zkušeností apod. Podle mne jsi totiž jedním z těch, o kterých jsem, pár příspěvků před, psal.

Ja byl panic do 24, moje manzelka panna do 20. Poznali jsme se na inzerat. Chtel jsem stedoskolacku, a aby byla jeste panna. Prirozene inteligentni, ale ne intelektualka. Holka ktere se libi byt zenou, chce mit deti, rodina a pece o domacnost je u ni na prvnim miste. Submisivni typ. Na inzerat v casopise Ty a Ja jsme dostal 80 odpovedi a z nich jsem si vybrat 10 divek, ktere se mi podle fotky libili, s temi jsem se postupne sesel. Pri seznamovani na inzerat odpada ta trpna nejistota jestli dotycna ma vubec zajem. I kdyz upoornuji ze samotne schuzky byly nekdy bvelmi trapne. U me to panictvi bylo dano tim, ze jsem se z vlastniho rohodnuti plne venoval studiu na VS. U manzelky tim, ze ji rodice drzeli zkratka. A vyplatilo se nam to. Dulezite je vybrat si tu spravnou partnerku. Ja o sobe vedel ze jsem sexualne narocny (masturboval jsem nekolikrat denne) a ze jsem heterosexul. A tak jsem si hledal divku ktere to bude mit take rada. I kdyz ona byla jeste panna a vyspali jsme se spolu az po pul roce, brzi jsem poznal ze je vasniva z toho jak me libala a jak jeji telo regovalo pri pettingu. Vasnive me polibila uz pri louceni na prvni schuzce. Dnes po 10 letech je nas vztah stastny, jsme si verni a milujeme se. U moji zeny se vasniva zamilovanost probudila pomerne rychle- prece jenom ja byl ten rytir v lesklem brneni na bilem koni a odvezl ji do velkeho sveta. Na zacatku chozeni jsem nas prihlasil do tanecnich pro dospele a to byl chytry tah. Ona pro me byla ze zacatku hlavne sexualni objekt, ale postupne jsem se i ja do ni zamiloval a dnes uz bych bez ni nedokal zit. To jsem si definitivne uvedomil, kdyz po me pred par lety "jela" jedna kolegione v praci. V jistem smyslu jsem na ni zavisly a ona na me take. To ze jsme nemeli zadne jine sexulni zkusenosti dnes beru jako velkou vyhodu. Pronikali jsme do taju sexu spolu, mame spolecny vyvoj, stejne nazory, zadne zabrny. Dodnes radi experimentujeme a soulozime nekolikat tydne bez ochrany (pouze pri ovulci ho vytahuji a pri menstruci s ni odmitam soulozit i kdyz ona by chtela). Nekdy iniciliuji styk ja nekdy ona, nemame vubec zadne zabrny. Jeji vasen je eroticke chatovani, casto az do pulnoci, a pak mi to vypravi a pritom mi ho honi. Chtela by zkusit sex s vice muzi najednou. Me jine zeny nic nerikaji. O manzelce se mi i zda a kdy nejsme spolu mastrurbuji a myslim pritom na Ni, na svoji velkou lasku. Samozrejme jsme nikdy nemeli zadne pohlavni nemoci, vytoky, svedeni, nic. Jsme oba dokonale cisti. Taky jsme se nez ponali stres z rochodu. Mame spolu dve zdrave deti.

Ninjo, ještě před pár minutama jsem ti chtěl něco napsat, ale pak jsem si uvědomil, že lidé, kteří mluví do něčeho, čemu nerozumí, ani když se jim to ostatní snaží vysvětlit po lopatě, asi nikdy nepřestanou existovat a zůstanou navždy chudáky.Doufám tedy alespoň, že tvoje "mladá" je ve vašem vztahu spokojená a že si sex užívá. Nebo že by se ti jen bála říct pravdu, aby ses jí nevysmál?

Pavlovko: nevím, proč by se někdo měl bavit na tvůj účet. Určitě ti všichni, co to tady pravidelně čtou, drží palce, aby to byl ten pravý.Jestli je to ale ten pravý, to ti neporadíme, to musíš poznat ty sama. Chceš být v jeho blízkosti, chceš se ho dotýkat, je ti s ním dobře? Nikdo netvrdí, že to poznáš za jeden den, ale přece není důvod někam spěchat. Jestli tě má taky rád, tak rád počká. A když se ze začátku budeš chtít jen mazlit, tak to rád udělá, protože bude chápat, že se mu postupně pomalu otevíráš.Hodně stěstí!P.S. Pročetl jsem tvé starší příspěvky a vážně by mě zajímalo, jak jste se teda seznámili :-) Můj mail je kdyžtak nahoře.Ty teda si musíš být pěkná dračice, po dvou hodinách ho pokousat jak upír :-))

...jooo letci, ty mají ocelové ptáky..:-)

Haha, panic ve 23 letech, to jsem se nasmál, až jsem se za břicho popadal a mladá se směje hned vedle mě.Takové ty kecy, že čekáte na tu pravou/pravého, si nechte, až půjdete světem. A než jít do bordelu? Podle mě jste fakt hodně introvertní chudáci, co by se propadli hanbou, jen co by kolem tohoto zařízení prošli. A ten problém, že jste panici/panny vidím v tom, že by si o Vás protějšek ani kolo neopřel a snažíte si to vnitřně omluvit tím, že právě čekáte na toho pravého/pravou a není kam spěchat. Přitom byste ale šukali, až byste kukali. Tak čekejte dál, já si jdu užívat....Mrdu zdar!

Dík za názory, které mohly možná přijít:-), ale právě jsem se dozvěděla, že mít pannu by ho vzrušovalo, ale má rád radši "nežné milování než vášnivé", jeho vlastní slova. Kousla jsem ho totiž do krku. Ach jo, já se z toho snad picnu:-). Pobavte se nam můj účet.

Pod názory Jozky se plně podepisuji. Není co dodat. Ze své zkušenosti se domnívám, že za vším je STRACH - paradoxně ze vztahu, z otevření se, obavy ze selhání, pocit, že za nic nestojíme atd. To je samozřejmě blbost, ale přesvědčit sám sebe je asi to nejtěžší. Tak odvahu!!!!!

Tak jsem si poslechla o typech turbulencí a druhu mraků:-) a jsem v pohodě. Teda vážně, podařilo se mu, že jsem se uvolnila a to je snad to nejdůležitější. Necítím žadný strach, žádné vnitřní napětí způsobené tím, že člověk čeka už několik let a je z toho frustrovaný, protože o tom moc přemýšlí.Ale teď si říkám, jestli to udělat. Na jedné straně jsem se uvolnila, jsem v pohodě, žadný strachy a jak se znám, dokážu strachem pořádně zablokovat. Na druhé straně si říkám, tak když už člověk čekal tak dlouho, tak by možná už mohl počkat i na člověka, kterého max.vzruší, že může mít pannu, kterému se budu líbít taky jako člověk a kde budu moct svým tělem vyjádřit přesně to, co se děje. Tady moc vzrušená nejsem, řekla bych "v pohodě". I když i to je relativní. Budu ráda, když si přečtu někoho, kdo to čte jako příběh a řekne na to vlastní názor. Pokud by se objevil nějaký vikuk, který mi rovnou poradí

Tak přeju, aby ti neuletěl...:)

Já mám další šanci to změnit. Jdu na rande s dopravním pilotem... Resp. zkoušky udělal včera:-)

Deset rad pro ty, kdož se nechtějí seznámit.Jsou určeny pro ty, kterým ani tak nejde o seznámení, jako o potvrzení toho, že solidní seznámení není možné: 1. Vsugerujte si, že navždy zůstanete sami. Pesimistické a poraženecké nálady možné partnery odpudí. 2. Jednejte tak, jak jednají zatrpklí osamělci, kteří to vzdali. Snažte se jim podobat. Ženy ať doma uklízejí již uklizené a muži ať tráví čas v nevalných hostincích. 3. O nikoho neprojevujte zájem. Přece se nebudete ponižovat! 4. Najděte si osamělého kamaráda či kamarádku a všude choďte ve dvojici. 5. Žena ať proklamuje názory Amazonek či radikálních feministek. Mužovým hobby budiž sbírání a vyprávění vtipů o ženách a slepicích. 6. Je draho. Maximálně šetřete na svém zevnějšku. Muži, pozor na vůni vašeho mužného pižma. Čím méně se budete umývat, tím lépe vynikne. 7. Flirt, koketerie se zapovídá. 8. Když už musíte s druhým pohlavím mluvit, mluvte buď o nemocech nebo o tom, jak vám všichni křivdí. 9. Vzít si lze pouze a výhradně po všech stránkách ideálního partnera. 10. Kompromisy jsou vyloučeny. Autor: Tomáš Novákhttp://www.portal.cz/psycho

Čas letí a pořád nic ... hlavně člověk nesmí propadnout sebelítosti a když už nad tím přemýšlí tak si ujasnit kde je skutečně ten problém ... ... za napsání pár slov nikdo nic nedáte,za setkání nic nedáte ... tak proč to nezkusit? :-)

Zdravím všechny účastníky této prospěšné diskuse. Jsem rád, že jsem ji našel, protože i mě se týká. Dokonce jsem i dnes celou od začátku přečetl. Nejprve reaguji na poslední příspěvky dívek: co takhle se zkusit seznámit, budu velmi rád:-) Je mi 24 let a hledám stále. Email připojuji za mým jménem. (Nejprve musím reagovat na příspěvek Zkopaného UPDATA!!! Máš paranoidní schizofrenii a měl by ses léčit. Je mi jasné, že mi nebudeš věřit a považovat mě za agenta FBI, CIA a KGB dohromady, to je však pro Tebe vzhledem ke Tvé nemoci typické...)Rád bych reagoval na občasné poznámky týkající se vzhledu. Názor, že na vzhledu nezáleží je absolutní nesmysl, protože odporuje přírodě a lidské podstatě vůbec (což je totéž:-)). Lidi se potkávají a první, podle čeho druhého soudí, je vzhled. Jinak to totiž nejde. Neni to přeci žádná věda, ostatní diskuse mi pak připadají úplně zbytečné. Pokaždé, když se muž či žena dívá na druhého, soudí ho podle vzhledu. Pokud hledá zrovna partnera(partnerku) a patrně i když nehledá (u mužů jistě), hodnotí ho z pohledu sexuální přijatelnosti. Prostě jestli by to s ním šlo či ne. Druhá věc je, jestli lidské soudy druhého člověka u toho vzhledu skončí nebo ne. Jenomže, i když nám druhý připadne sebezajímavější z ostatních hledisek (zájmy, znalosti atd.), tomu vzhledu se nevyhneme a s člověkem, který nás nepřitahuje ba naopak prostě do postele nevlezeme... Znám to z vlastní zkušenosti, s děvčaty mám totiž samé negativní zkušenosti. Žádné jsem se dosud nelíbil. Proto radím všem, co se seznamují po netu, vyměňte si svoje fotky!!! Čím dříve, tím lépe.

je mi 20 a taky jsem panna. s nikým jsem taky nechodila, nejspíš protože, že mě děsí představa vztahu, ale najít si někoho jen na sex, abych to měla už za sebou taky nechci(představ, že na mě funí nějaký děsný kluk je hrozná). ale myslím, že jinak je sex super, ale mám strach. asi je to normální. Když se mi někdo líbí a přitahuje mě, skoro hnedka mě napadne jestli bych, chtěla takového milece. no ale vždycky to moc řeším a vyjde mi z toho, že bych nechtěla. no asi jsem divná nebo sdílím pocity většiny lidí. no fakt nevím. u kluků to musí být horší, když jsou dlouho panicové. to pak musí mít i "velké sebevědomí" když jen mluví s holkou, co se jim líbí.no nic asi zas kecám, tak pa lidi.

Ja ten strach mam taky, je to normalni. Je to strach z neznama,z neceho noveho.Je to stejny strach, jako kdyz jde clovek poprve do skoly, nic vic.Jak je ale clovek starsi,vic o tom premysli a pak si na to nabali vetsi a vetsi strachy uplne zbytecne.Myslim, ze jedine reseni je moc to nezvelicovat a neprikladat tomu takovy vyznam.Sensitive pise

ahoj,ja mam stejny problem,ve 20ti stale panna.me ale ani tak nejde o tohle jako o to,ze ani zadny pritel:(Pritom si myslim,ze jsem docela pekna a vlastne i dost muzu melo zajem,ale ja,i kdyz o partnera moc stojim,vzdycky uhybam a nakonec je odradim.Mam proste strach,ale proboha z ceho??Poradte mi prosim,jak to prekonat!

ahoj!taky jsem se na tomhla chatu dcela uklidnila,protoze je mi 20 a jsem panna a uz mi to pripada divne.Nemohu najit toho praveho,vlastne jsem nemela ani zadny poradny vztah.Navic mi moje mladsi sestra,ktera uz ma nejake zkusenosti,neustale predhazuje,ze zustanu stara panna.To je pro me nocni mura!!