Panic po dvacítce

to Otakar: Máš nějaký komplexy co se týče ženskejch nebo ti prostě dělá problémy se seznámit? Docela by mě to zajímalo.

34 je fajn věk a stydět se za to rozhodně nemusíš! myslím, že je lepší si počkat na tu pravou, než dát panictví někomu jen tak. Lidi jsou různí, někdo prostě začne třeba ve 13 a někdo až ve 40, tím není člověk horší či lepší.

Aničko fakt se není za co stydět ani když ti je 34 jako mne. To už mi přijde že jsem dost těžký zoufalec ale třeba to vidíš jinak.

to bačkora: vidíš, že hodně holek chce čistého nevinného panice, tak neztrácej naději! já měla 2 panice a v životě bych nechtěla nikoho jinýho, než právě panice, jsou nejlepší! a jak psala Diana, v dnešní době je to moc důležité i z hlediska pohlavních nemocí, virů apod. Panic holku nemůže nakazit nějakým svinstvem. A mám zkušenost, že panicové jsou v sexu mnohem lepší, jak nějací zkušení! Navíc se hodně snaží, holky si moc váží, opravdu jí moc milují, jsou moc něžný, oddaný, věrný a vůbec prostě super.

Mně by se to taky líbilo, že kluk přede mnou nikoho neměl. Nevím, proč si myslíš, že takový holky jsou v menšině?

to backora: Mám stejný názor jako Anička. Já jsem s pohlavním životem začínala až ve 22 letech, teď je mi 26 a určitě jsem nic nezmeškala. Taky se mi na klukách líbí, že jsou "čistý", zvlášť dneska, když je tolik pohlavních nemocí. Já vím, většina holek to posuzuje z tý sexuální stránky, ale život není jenom o sexu. Můj přítel přišel o panictví například ve 23 letech, já jsem byla jeho první a byla jsem na to pyšná. Nestojím o nějakýho "borce" , kterej spal s půlkou světa. Sex s ním může být daleko horší než sex s nezkušeným 25 letám panicem. Podle mýho názoru.

Ahoj
to Anička....myslim, ze tvuj postoj je mezi holkama v mensine. Vetsina bude chtit nejakeho zkuseneho kluka. Pokud bych nekdy chodil s nejakou holkou (at je to jakkoliv nepravdepodobne), tak ji urcite bude vrtat hlavou, proc jsem do 25 nemel holku a prijde ji to minimalne zvlastni a nebude to povazovat za hezke, jako napriklad ty :).
Zdravim

to backora: já bych u kluka na to byla moc pyšná, že je panic, je to hezký, když je muž nezkušený, čistý, nevinný. I co se týče pohlavních nemocí. Takového muže bych si moc vážila, nechtěla bych někoho zkušeného, kdo "to už strkal do jiné", když to tak napíšu. Za panictví se není třeba stydět!

Ahoj
to Diana.... proc bychom na to meli byt pysni? Takove stanovisko uz jsem taky parkrat cetl, ale myslim si, ze neni cim se chlubit. Ja treba ve svych 25 letech se spis za to stydim. Jenze jsem liny s tim neco delat. Myslim si, ze ve 20 to je jeste ok, ale v 25 letech uz to zacina byt, alespon podle vetsiny lidi, divne.
kdyz mi bylo kolem 20, tak me ani ve snu nenapadlo, ze bude v 25 letech bez holky, ale nejak nic se dosud nezmenilo. Jsem si skoro jist, ze to bude stejne za dalsich 5 let. Takze budu 30 letej panic. To uz bude hruza a pysny na to nebudu :).
Zdravim.

Já si myslím, že na to kluci můžete být pyšný. Je to každýho věc, kdy se bude poprvý milovat. Lidi často svoje sexuální zážitky přeháněj, je to prostě tady nějak zakořeněný.

Lukáši, nechceš pomoc? :-)))

Mě je 22 a jsem taky panic. A nevidím v tom žádný problém. Když někdy přijde řeč na sex tak to klidně přiznám.

21: vypadá to jako pohádka, ale život je jako sinusovka - věř mi, že já jsem prožíval přesně to co ty: Když jsem četl ty příběhy, jak se lidi seznámili, tak jsem nadával, že to mně se stát takhle nemůže, protože já stejně přitahuju všecko negativní, co na světě může být. Btw: a to taky vůbec nepiju :-) Zkrátka nesmíš to zabalit a vést poraženecký řeči - tím si nepomůžeš.

David: Mám, ale v té době jsem ještě nebyla úplně venku z rozchodu s přítelem (rozešli jsme se mojí vinou), a tak jsem všechny kluky podvědomě i vědomě srovnávala s ním, žádný nevyšel vítězně. Zkoušela jsem to přes Rande.cz, pak mě to přestalo bavit, řekla jsem si, že mi vlastně vyhovuje být bez partnera. Teď mě zaujal kolega v práci, ale nechodíme spolu, asi o mé náklonnosti ještě ani neví. Ale abych neodbočovala, můj táta se přes Rande seznámil se svou přítelkyní, se kterou už je asi čtyři roky, takže to určitě jde. Mně ale ne, jsem dost náročná a taky mám zúžený výběr tím, že mám do budoucna jiné plány než lidi obvykle mívají. Třeba jsem našla takového, který má podobné názory, ale když mi pak řekl, že už dva roky neměl sex a že mu chybí a že kdybychom spolu chodili, nevydržel by asi čekat déle než týden, a pokud bych ještě nechtěla, že by mě do ničeho nenutil, ale vyřešil by si to s nějakou prostitutkou, šla jsem radši od toho, věrnost je pro mě naprosto zásadní a ochota počkat se sexem měsíc nebo dva taky. Narazila jsem tam i na jiného, se kterým bychom si mohli rozumět, jenže ten mě zase vůbec nepřitahoval (viděla jsem fotky). Možná že kdybych byla trpělivější a motivovanější, někoho bych touto cestou našla, ale to jsem nebyla, což ovšem neznamená, že ty nemůžeš mít štěstí. Držím palce.

Skeptikovi

Pokud to, co ti leží na srdci zmákneš v hospodě, tak je to samozřejmě ten nejlepší možný způsob. Jsou ale situace, na něž jsou krátcí i nejlepší přátelé a pak se opravdu může vyplatit jít za někým, kdo to studoval, trénoval, má zkušenosti a umí to. A taky se z toho musí uživit, jinak by to nemohl dělat dobře. Takže trochu počtů: Měl-li by vydělat 15 tisíc měsíčně čistého, kolik musí inkasovat od osmi lidí denně? Musí platit daně, nájem, telefony, knihy...

Victoria: máš nějaké zkušenosti se seznamování přes seznamky? Mně to přijde jako ztráta času. I když v dnešní době je to pro člověka, který nemá jiné příležitosti k seznámení, asi jediná naděje. Ale třeba u mě to ztroskotává na tom, že jsem asi příliš náročný a nevěřím tomu, že bych partnerku splňující mé nároky našel přes seznamku.
21: nevzdávej to, je to běh na dlouhou trať. Mně je 27 a kamarádovi 28 a oba již mnoho let sháníme a stále nic...

Trochu drahej pokec, ne? To už pudu radši do hospody, tam mi za ty peníze alespoň něco nalejou.

Skeptikovi:

Obvyklá suma je 300 až 600 za hodinu (stejně jako v autoservisu, ale nemusí se kupovat náhradní díly).

Dobrá a účinná bývá ta psychoterapie, kterou řídí a směruje klient, ne "odborník". Asi jenom šarlatán by měl potřebu vám něco nakecat. Od toho samozřejmě utečte.

"Psychoterapii" samozřejmě nabízí a provozuje i spousta šarlatánů. Pokud ale není klient vážně psychicky narušený (nebo dítě), tak to brzy pochopí a má možnost odejít.

Poslední dobou u mě v tomto ohledu převládá defétismus. Ne, že bych to přímo předem vzdával, ale vzdávám se asi moc brzo, pak podlehnu poraženecké náladě a je konec.

David, 21: Alkoholem bych to neřešila, když to vezmu do extrému, mohlo by se pak taky stát, že bez alkoholu nebude schopný vůbec s nikým navázat kontakt. Jinak se mi zdá, že 21 to už předem vzdává. Mně je 26, momentálně jsem bez partnera, panna už sice nejsem, ale ráda bych si časem našla zase přítele, jenže mám málo možností k seznámení. Kromě práce prakticky nikam nechodím, jsem takový gaučový typ, takže mi to ani nechybí, ale taky mě občas napadne, kde potkat nějakého toho skvělého chlapa, takže vlastně řeším podobné problémy jako 21.