Depersonalizace,derealizace -život jako

Ivane, Zefír Tě prosil, aby jsi nastínil, co je ve Zjevení. Můžeš, prosím. Ani mi stále není jasný Tvůj duchovní směr. Co je podstatou?

Človek je to, čo je vo vnútri...

Možná to u mě ani DPDR v pravém slova smyslu není, ale je to zatím jediné vysvětlení pro mé pocity, které jsem objevila.

Hezké dopoledne!
Zefíre, co je Ti na DPDR tak nepříjemné? Máš z toho pocit úzkosti, strachu? Nebo Tě děsí, že přestáváš být sám sebou? Popiš. Mě DPDR neděsí, protože i při ní si nepřipadám přímo odcizená sama sobě. Cítím se sice jakobych to nebyla já, ale zároveň vnitřně moc dobře vím, že to jsem já. Těžko se to popisuje :-)

Zefíre...Chcel si vedieť čí je v NZPJK priama reč na DPDR...V NZPJK priamo nie ale v KNZPJK sa píše toto...Tento výrok znamená, že mnoho z vás si je často vědomo podivného pocitu, který vám sděloval, že se jaksi nehodíte k nikomu a k ničemu na této planetě. Je to pro vás cizí území a vy se cítíte jako cizinec mezi množstvím lidských tvorů...

Čo si myslíte o odpovednosti a zodpovednosti seba samých...

Zefíre...je to k ničomu...Mám to za sebou...

Já se momentálně snažím analyzovat, jestli mám spíše DP nebo DR, ale není to snadné.

Zefíre...DPDR má zmysel...Mal by si zistiť, aký zmysel má pre teba...Ja som zistil,aký zmysel má pre mňa, preto s ním nemám problémy...

Pod?a mňa musíš byť viac sám sebou a nenechachať sa ovplyvňovať okolím...Skôr by som povedal, že by si mal okolie ovplyvňovať ty...DPDR ber ako svoju výnimočnosť, a nie vadu...Vada to začína byť, až keď prestávaš byť sám sebou...

Nemáš? Jsem zvědav, jestli i mě někdy přejdou...

Zmenu vedomia spôsobujú aj cigarety, ale v slabučkej miere... myslím si, že ak nie je podnet z vonka, ako napríklad marihuana, tak DPDR spôsobuje napríklad citlivosť človeka...Ak je rozdiel medzi jeho citlivosťou a citlivosťou okolitého prostredia priepastná, tak nastane DPDR...

DPDR je zmena vedomia...jej spustenie môže byť pozitívnou aj negatívnou konotáciou...U seba som si dlho myslel, že je negatívnou konotáciou, teraz ale viem, že je pozitívnou konotáciou...

Zefíre, tvoje stavy som mal aj ja, už ich nemám...

Ja DPDR nepociťujem...Už to mám za sebou...

Zefíre,nemám na ne emaily...

Měl jsem to samý z trávy. Co sem přestal, trvalo to akutně asi půl roku a pak to postupně odeznělo. Nevím jestli to ještě mám, ale nejsem si toho vědom.

A opět zpět k tématu. Chtěl bych tu rozvinout diskusi na téma subjektivních pocitů při DP/DR. Jak to ostatní pociťujete? Trvá ten stav celý den, nebo máte i světlé chvilky? Vím, že se to hodně špatně popisuje a když přemýšlím, jak bych to popsal u sebe, tak se mi taky zrovna nedostává těch správných slov. Jedno je jisté, když se podaří mozek zaměstnat nějakou prací, člověk na chvilku zapomene. Pak si ovšem zase musí sám sebe jakoby uvědomit a je to zpátky.

Večer při ulehnutí zkouším metodu pozitivního programování (tzv. tvůrčí představivost) Shakti Gawain, ale zatím bezúspěšně.

Tak moc bych chtěl, abych se jednou ráno vzbudil a bylo to pryč...

Není na ně e-mail?

Zefíre...Neviem čo sa stalo s Teou a Sofiou...