Depersonalizace,derealizace -život jako

ano, čítam...reinkarnačná teória mi vždy pripadala nejak čudná...ani neviem prečo. Všetko sa mi zdá, že prebieha paralelne, ale môže to vyplývať aj z tej mojej schizo predložky (schizotyp). Ale nemám pocity, že by som sa niekedy nachádzala v inom ako tomto reálnom priestore, ani ma nikto neupozorňoval na to, že som nejak mimo.....všetko sú akokeby sny....( len raz som sa niekde zabudla :o, ale potom sa to vysvetlilo....uvedomila som si, že som tu a to niečo je tam.....)odvtedy sa to neopakovalo a dúfam, že sa nezopakuje, že ma to naučilo rozoznávať na celý život, že tu je
jednoducho tu....
Na tú negativitu mám trocha iný názor...pod?a mnňa idú negativita aj pozitivita ruka v ruke, a sú neoddelite?né, tak ako deň a noc, jedno bez druhého by stratilo význam. Ale to už som písala, keď sme spolu diskutovali s Ivanom.

activia:zkoušíš číst?

Ahoj Zefíre,
Mám pocit, že na každou nemoc, ať fyzickou nebo psychickou se dá nahlížet dvěma způsoby. Buď prostě "materialisticky" a léčit ji klasickou medicínou, jako jsou léky nebo se dá na to pohlížet z duchovní stránky a odstranit třeba psychické bloky nejrůznější relaxací, hypnózou, kineziologii...
A já jsem právě byla párkrát u kinezioložky s jinýma problémama, ale mezi řečí jsem se zmínila o tom, že mívám stavy, kdy mi připadá všechno cizí, jako bych to viděla prvně, přitom o tom vše důvěrně vím. A ona mi řekla na to zvláštní věc, kterou jsem si nikde jinde v literatuře neověřila, tak nevím, co si o tom myslet. Vysvětlovala mi, že paralélně vedle sebe probíhají různé naše životy. Minulé, přítomný i budoucí. A vždy se v určitém okamžiku uvědomíme právě v tom určitém životě a jakoby se vracíme zpět od jinud. Zdá se mi to zvláštní a nevím, co si o tom myslet. Jestli to tak může být nebo je to hloupost. Mně jsou duchovní věci blízké, ale tohle jsem právě slyšela prvně.

Píšeš, že "ak si chceš pomôcť, musíš sa oddeliť od negatívneho stavu." Ale já v něm předtím nebyl. Proč teď? Čím jsem si to "zasloužil"?

Ak máte záujem, kliknite si na moju stránku www.stvoritel.blog.cz

Zefír, skús rozanalizovať túto vetu...Žiť v negatívnom stave ako zástupcovia pozitívneho stavu znamená prežívať rôzne symtómy, ktoré sú vlastné povahe negatívneho stavu...
Tie rôzne symtómy sú stav, ktorý pežívaš...Tie sú vlastné povahe negatívneho stavu...To znamená, že v pozitívnom prostredí by si ich nemal... Pozitívne prostredie však na tomto svete neexistuje,takže ak si chceš pomôcť, musíš sa oddeliť od negatívneho stavu...ako sa to dá urobiť?...To sa všetko dozvieš v Novom Zjavení Pána Ježiša Krista, prijatého psychológom Petrom Danielom Francuchom...

Kdyz to neni choroba, jak se toho stavu zbavit?

DPDR nie je choroba v pravom slova zmysle...Je to stav podmienený prostredím...

Nech zažívate akeko?vek problémy, bolesti, úzkosti,starosti, obavy,nedostatky ( nech sú duchovné, mentálne(duševné),fyzické, finančné, atď., tieto už niesú výsledkom útokov síl negatívneho stavu. Sú to symtómy vašej koexistencie s negatívnym stavom tým, že ste zástupci pozitívneho stavu. Žiť v negatívnom stave ako zástupcovia pozitívneho stavu znamená prežívať rôzne symtómy, ktoré sú vlastné povahe negatívneho stavu...

Mimochodem, nemáte někdo zkušenosti s Mgr. Bartákovou z Ostravy?
http://www.help-psych.cz/info/psycho.html

Peťko díky za tu adresu, nezlobím se. Když tak nad tím zpětně přemýšlím, zažil jsem pár podobných stavů už kdysi dávno, ale ty většinou trvaly jen pár vteřin, zmátly mě a pominuly. Posledních 14 dní je to v podstatě nepřetržité. Byl jsem u obodní lékařky, vše popsal (dalo mi to ale hodně přemáhání - to víš, nikdo rád nepřizná, že s ním není něco v pořádku po psychické stránce) a dostal jsem doporučení k psychologovi. Bohužel teď čekám na volný termín, zrovna zítra se budu objednávat, tak jsem zvědav.

Otázkou je, zda mu mám jen popsat své problémy, nebo i nastínit, že jsem četl něco o DP/DR a že částečně to odpovídá mým problémům.

Přidávám odkaz na zajímavý článek, který jste už možná mnozí četli: http://www.help24.cz/index.php?page=clanky&view=sam-sobe-cizincem

Ahoj Zefíre, doufám, že se nezlobíš, že jsem dala Tvou mailovou adresu Josefíně v jiné diskusi. Doufala jsem, že by Ti mohla trošku poradit a nasměrovat. Podařilo se to aspoň malinko?
Já jsem se Depersonalizaci a dar. našla. Docela(ne, úplně) vystihuje mé stavy. Já je mám jen někdy, ale četla jsem, že se tak někdo může cítit i několik měsíců v kuse. Napiš, prosím, jak pokračuješ v hledání odpovědí na své otázky.

Dá se depersonalizace/derealizace úplně vyléčit?

Klikni si na moju stránku (stvoritel.blog.cz).WWW nepíš...

Ivane, kde to zjevení najdu?

Poznám jediné východisko z vašej biedy...Sami seba prinúťte, prečítať si a pochopiť Nové Zjavenie Pána Ježiša Krista...

actívia, ja viem čo stým...Zašmodrchať a zahodiť....

Zefíre...Prinúť sa svojou vlastnou slobodnou vô?ou prečítať si a prinúť sa svojou vlatnou vô?ou pochopiť, čo sa píše v Novom Zjavení Pána Ježiša Krista, prijatého Petrom Danielom Francuchom, psychológom z USA...Budeš prekvapený, čo sa všetko o sebe dozvieš, a nie len o sebe, ale o všetkom... Je to v opozícii s klasickým chápaním náboženstva...Mňa to vyliečilo zo všetkých neduhov, vrátane problémov s depersonalizáciou... Vrele doporučujem...

Ahoj..
chtěla bych se zeptat jestli míváte při dp/dr pocit odcizení ke svým blízkým? Nemylím třeba že jsou jako kus nábytku ale takový pocit jako byste si moc nerozuměli. Nevím jestli to souvisí s Depersonalizací kterou mívám.. Je to takový pocit že se třeba díváte na blízkého rodiče a bojíte se mu s něčím svěřit, obejmout se nebo tak.. Prostě těžko se to popisuje, ale kdyby se někdo svěřil s něčim podobnym byla bych ráda. Děkuji.)

Milá Zdeni, náhodou jsem našla tyto stránky a chtěla bych se k vám taky přidat. Já mám tyto problémy, které popisujete, od narození naší dcerky.Měla jsem hrozné problémy se spánkem,někdy jsem nespala 2dny vkuse,ale kojila jsem tak mi doktor nenapsal žádné léky na spaní, tak to bylo až do tří měsíců po porodu,pak už jsem si nevěděla rady a navíc jsem měla ty pocity, které popisujete, tak jsem vyhledala psychiatričku, která mi ukončila laktaci a napsala léky Citalec,Rivotril a ještě nějaké antipsychotikum,to už bohužel nevím jak se jmenovalo,to mi pomohlo a za dva měsíce už mi bylo dobře. Tak mi nechala jen citalec,ale po roce se to vrátilo.Tak mi nasadila ty samé léky,jenže ty antipsychotika mi způsobily, že se mi znovu vytvořilo mléko, tak mi nasadila Zyprexu a Efectin, protože jsem měla hrozné deprese a úzkosti pramenící z těch pocitů DP/DR.Nakonec se to nějak upravilo, ale mám někdy dny, kdy se to vrátí. Ted mi paní doktorka léky vysadila a znovu mám pocit DP jen co se týče mé osoby. Nemám pocity derealizace.Asi budu muset znovu ty léky užívat.Uvidíme.Ještě jsem zapoměla říct, že mi taky pomohla víra v Boha, jsem věřící katolička.Tyto stavy mi pomohly vidět svět jinýma očima a uvědomila jsem si jak veliké trápení můžou mít lidé, kteří jsou psychicky nemocní, ale buďme rádi, že medicína jde kupředu a nemoci se tak dají léčit. Všem vám držím palce.Ahoj Magda