Depersonalizace,derealizace -život jako

Hlavne ji Zefire zase nechtej od nekoho prekladat, zname te...

Slyšeli jste o knize Feeling Unreal?
http://www.dpselfhelp.com/forum/viewtopic.php?t=7428

Nevíte, jestli vyšla v českém překladu?

Jasně, že to přeji všem duševně "porouchaným" lidem. To jsem jenom napsal, že máš ty narozeniny. Překvapilo mě, jak jsi mladá ( krásný to věk). Je fajn, že navzdory okolnostem dokážeš studovat.

Ďakujem ti Davidko. Aj ja ti držím palce. Nech to nielen nám dvom, ale aj všetkým, čo to máme, výjde a dostaneme sa z toho. Ja to mám vyše polroka. Inak to s tými ženami, myslím si, že ani muži si to nezaslúžia takto trpieť, takže to je vlastne jedno, či muž či žena.

Zuzko, z celého srdce Ti přeji ať se prokopeš zase ven!!
Mě už je 33 let, a depersonalizaci mám už 10 let, ale pořád doufám, že se jednoho krásného rána probudím a budu naplňen očekáváním co zajímavého den přinese.
Přeji Ti hodně štěstí a energie do boje s tou potvorou, která nám všem tady obrátila život naruby.
Taky si myslím, že ženy by neměly tolik trpět.

Sám sebe cudzincom
Už ste sa niekedy cítili tak odosobnený od samého seba, že to bolo akoby ste sa sledovali vo filme? Je to príznak niečoho, o čom niektorí doktori hovoria, že je stále viac bežná psychologická porucha nazývaná depersonalizácia. Ruth Davis Konigsberg Investigates
Mnohé podobné opisy , Sandy Gale, používa na opísanie jej trápenia: Je to akoby bola oddelená od ostatných nevidite?nou prekážkou, akoby jej

Z toho Elle tu dám zatia? prvé odstavce.

Čaute všetci. Zajtra "oslavujem" jedny z najhorších narodenín svojho života :(((. Svoju 18-tku.

A hele, blbci tu mají sraz. Příspěvek z 14:17:11 jsem nepsal já.

Zefire, nepíšeš náhodou taky do tématu "Aroma vagíny"? Je ti to totiž stylem psaní dost podobné.

Anonyme, já ale myslel skutečně léčit, bez zániku hostitele (nositele).

Jako Karel Svoboda, Zefíre.

"Pro klasickou psychiatrii je to psychická porucha." Jenže jak ji léčit... :-(

Pro klasickou psychiatrii je to psychická porucha.
Teď budu citovat, protože sám bych to dohromady nedal- Jiné přístupy vidí v depresi zoufalou snahu organismu zastavit tempo hektického chvatu dnešní doby a přinutit jedince ponořit se do vlastního nitra k jiným než výkonovým hodnotám.
Z toho se snažím vycházet, ale je to dost těžký.
Přiznejme si, že medicína léčí něco, aniž přesně ví, co to je.

Lidičky, máme vůbec nějakou naději? Když nepomáhají pilule a nepomáhají ani rozhovory s psychoterapeuty, co nám zbývá? Já bych už ze zoufalství kontaktoval i nějakého léčitele...

Beru Xanax a hodně mi to pomáhá,neuspává to jako neurol.Když cejtim,že je toho na mě hodně nebo jsem mezi lidma a citím depersonalizaci,vezmu si pulku a pomůže!Jinak každý ráno taky pulku.A s tím dlouhým spánkem,jak jste někdo psal,mi taky DP hodně souvisí.Je lepší,teda pro mě,spát míň a hned jít něco dělat.Jak se přespím,tak se z toho kolikrát nedostanu celej den.

David to sme na tom rovnako. Ani ja nič neberiem. A ty sa Slepicka konečne uvedom.

Kokokokokokokokoko...
Tak hlavu vzuru, je jaro.

Já Zefire nic neberu, tak můžu pít co hrdlo ráčí.
Ta báseň od Dickinsonové je dobrá. Já tedy přidám úryvek od hudebnice Edie Brickelové.
"Nic nenávidím víc než nic
Nic mě budí uprostřed noci
Zmítám se a převaluji kvůli tomu
Prosté nic může způsobit
strašný boj."

Vína? Co bereš? Můžeš na to pít? Já se na Dalsan zatím bojím. A já tak zbožňoval dvě deci červeného večer...