Sebevražda

Jen jsem se podívala a neodejdu také bez pohlazení.Život je krásnej i když stojí za prd:-)Neboj já byla úplně na úplným dně...a dostala jsem se výš.Odrazila se,ale až přišla ta pravá chvíle....až jsem si vytrpěla.O to víc jsem dnes šťastná.Hladím tě a přikládám pusinu na tvářičku co brzy pro někoho zahoří.

Ja som druha, co posielam pohladenie.
Musis zit a vstat hlavne pre samu seba. Dufam, ze este napises.

Třeba ted nikdo není,ale věř,že bude.Kdy to nevím.Pamatuj si,že po špatných dnech musí přijít zákonitě dobré.Skuz se více dívat kolem sebe a uvidíš,že se dá těšit i z maličkostí,jen se pořádně dívej.Já ti ted to pohlazení posílám,budu první,ale po mě jich ještě hodně přijde,jen vydrž.

reknete,jak se mam ode dna odrazit,kdyz neni pro koho zit?kdyz neni nikodo,na koho se muzu tesit,neni nikdo kdo by me pohladil?

Tak tomu co popisuješ se říká DNO.prostě sis na něj sáhla a ted by ses od něj měla odrazit a jít vzhůru.V žádném případě tě neodsuzuji,ale jen se tě snažím pochopit.Nedávno se mi určitá situace taky tak pěkně vrátila a praštila do čela až to zabolelo.Ale naopak mi to otevřelo oči,jak jsem byla důvěřivá,najivní,pitomá.Prostě jsem taková.To jestli chceš odejít je opravdu jenom a jenom tvoje věc.Nejsi vzhledem k věku nějaká pubertačka,která jedná v afektu.Smutný Klaun má ve všem pravdu,sdílím jeho názor.Pa

diky..jeste prece jen existuji lide,kteri dokazi pochopit a neodsuzuji..vite ono se rekne bojovat,ale ja bojuju kazdy den a je mi to k nicemu..jedine ceho se mi dostava je presvedceni,ze bojuju za nic..ze to co odeslo se nevrati a to co odeslo byl muj zivot..

když je člověk na dně a v začarovaném kruhu, je to vysvobození...

a to je presne ono..nechci byt troska..staci co je ze me ted a bylo by to jeste horsi..nejde zacinat neco znova kdyz uz neni vira,ze to bude lepsi..

Kairo,prosím tě,cos blbla,že se ti to 4-krát nepovedlo?
Není to jen příběh nějaké tvé postavy-osobnosti,kterou nosíš v hlavě?
Vážení,navrhovala bych odlišovat vyjádření psychicky nemocných,kteří to zde přiznali a těch zdravých.
Ono to pak doopravdy vypadá,že k sebevraždě se povětšinou uchylují psychicky nemocní..
Ty nade mnou,to jsou kecy,někdy i ubohost,to si má člověk,který je z nějakého důvodu rozhodnut k sebezamordování házet srovnání s nemocným člověkem,který si říká-ať je to jak je to,hlavně že žiju!
Lidi,proberte se,život si žádá úroveň,není-li dosažitelná,není na sebevraždě nic odsouzeníhodného a zbabělého,žít ve stylu-radši odejdu,než se stanu troskou je v pořádku.

Lidičky, sebevražda je nesmysl. Ublížíte tím svým blízkým a to velmi a na celý jejich život. Bojujte !!!! Někdy je to velmi těžké, ale o to je pak život zajímavější. Spousta lidiček, kteří museli zemřít třeba z důvodu nemoci nebo stáří by ráda žila i přes ty životní strasti, které někdy máme nemalé.

Tak promiň,chtěl jsem jen pomoci.

ja kazdemu dala to nejlepsi ze sebe a dopadlo to tak jak dopadlo..dalsi zklamani opravdu neunesu..

Smutny klaun, neviem, ako deti v domovoch v CR, ale na Slovensku su rozmaznane az hroza. Odevy beru len nove a znackove, pytaju prachy a nic si nevazia. Kaslu na ludi, lebo po materialnej stranke maju vsetko a o ine nestoja.

Nezkusila jsi být pro někoho tak úžasná a nepostradatelná - co třeba dětský domov?Tam jsou nejlepší kamarádi - děti.Ty nikomu neublíží a za cokoliv Tě budou milovat.Dají Ti pocit jedinečnosti a pochopíš,že je pro koho žít.Nepotřebuješ na to sílu,jen internet.Spojíš se s nimi a dáš jim svou lásku.Tisíckrát Ti vše vrátí.Udělej to.Udělej cokoliv,ať píšeš dál a žiješ.Prosím Tě o to.

cemu mam verit?verila jsem,ze mam pritele..verila jsem ze mam kamarady..v jednom tydnu jsem prisla o vsechny..drzi me jen jeden clovek,ale bojim se ze i jemu nejak ublizim..vsechno vzniklo jen z meho strachu ze o ne prijdu..a hle..prisla..

chtela bych se bezet vybrecet k mame,ale nenavidi me..nikdy jsem nechtela udelat nic spatnyho,ale vzdycky to tak dopadlo..je mi 31 a nemam deti,nemam ani manzela a nikdy jsem nebyla vdana..z kazdeho vztahu jsem vysla s dluhama..proste mam pocit,jako by se na me kazdej jen prizivoval..bral mi i moji silu..a me ted uz opravdu zadna nezbyla..

ja nemuzu..nemuzu nic cist..je to vztah s partnerem,s rodici,s kamarady..ja jsem tak blba,ze jsem kazdymu vzdycky pomohla a oni mi jen podrazili nohy..bylo to tak cely zivot,ale ted se to ve me zlomilo a co jsem brala za banalitu,to me ted nici..nemam uz silu na nic..vsechno jsem pokazila..

Viana-pokud si chceš pokecat,nebo mluvit o něčem co tu nechceš rozebírat a já ti můžu jakkoli pomoci tak ti dám svůj email.----HAMALKA"email.cz

To už tak v životě bývá.Řekni si co mě nezabije,to mě posílí.Pochopila jsem,že asi bojuješ se vztahem partnera?Jestli se pletu,tak promin.Podívej,já měla taky nějaké lásky co nevyšly,no a co až přišel ten pravý.Jsem vdaná 28 roků,máme dva dospělé syny a žiju si úplně mormální život.Bylo spousta překážek co nám osud připravil,ale o tom ten život je.Každou,kterou jsme překonali nás posílila.Jednou jsem se bála strašně bála o zdraví svého mladšího syna a když jsme zjistili,že je to dobré,tak jsem tak strašně začala život milovat,že bych tu chtěla být věčně.Něco ti poradím.Přečti si zpověd Kačenky,která onemocněla HIV-AIDS.Přečti si její pohled na svět a potom teprve uvidíš,co je to bojovat o holé žití.Tak adr. je---www.e-katerina.eu Slib mi prosím,že si to přečteš a potom mi napíšeš,co na to říkáš,jo? BUDU TU ČEKAT NA TVOU ODPOVĚD,PA VIANA

vsechno co mi zivot dal,mi zase vzal..zustala jen dira v srdci a vim,ze uz nikomu nemuzu verit..nekolikrat jsem zacinala znova a nikdy to nemelo dlouheho trvani..ty chvile stesti mi za to trapeni opravdu nestoji..nemam silu,jit do toho znova..