Sebevražda

neskákej.....:-) piš,piš,piš...

to je pravda..pred dvema lety jsem taky snedla prasky.proste jsem chtela konec.jenze dalsi den mi jen bylo blbe a nic vic.ted jsem chtela skocit..je to snad jistota,ale nedokazala jsem to.proto jsem zacala psat sem.tady mi to dost pomohlo,jenze vim,ze prijde zas nejaky stres a opet budu premyslet jestli skocit nebo ne..

Když jsem probírala s dcerou důvody, pocity... řekla mně, že člověk takhle rozhodnutý nepřemýšlí, že ublíží těm nejbližším. Je to momonetální rozhodnutí a v té chvíli pro ně jediné možné řešení. Přiznala se mi ale, že strašně plakala, když zapíjela ty prášky. Já ani nevím jak o tom psát, jen jsem vlastně chtěla říct, že oni nechtějí ublížit, chtějí vše sami vyřešit, ulehčit, ale že je to naopak jim bohužel nedochází. Ubližují a strašně moc, ale v té chvíli přemýšlí jinak.

to je pravda..neni cesty zpet.ted to vyzni blbe,nechci tim nikoho urazit,ale jemu uz to je jedno.dokazal v sobe sebrat tu silu a udelat to.vite,ja porad myslim na to,jak bych ublizila tatkovi.jsem jeho jedine dite..sice se moc nevidame,ale vim ze me ma rad.az me to ted rozbrecelo..

silena, tu poslední možnost vždycky můžeš odložit, může být hůř. Ale taky může být mnohem líp. Věřím tomu, že kdyby můj syn třeba pár minut počkal, už by to neudělal a teď mohl být se mnou. Bohužel to v tu chvíli odložit nechtěl a cesta zpátky neexistuje.

za vodou to nevim.je mi z toho porad zle,jen me uz neprepadaji ty myslenky vsechno skoncit.vite,rikam si,ze na to je jeste cas.ze to muzu udelat vzdycky..trosicku jsem zacala verit,ze zas bude lip,ze se vsechno vyresi k memu prospechu.tak snad..

Budu ráda, když písnete, potřebuju o tom mluvit, psát,přijímat rady, naopak snažit se poradit. Sem budu přispívat pořád, snad někomu tím pomůžu, ale jsou věci soukromější a ty jsou citlivější. Proto zde je můj mail. Ráda Vás tam budu číst e.chovanová"seznam.cz

Zdravímvás Evičku.Ten článek nepsala Eva2,ale já.Omlouvám se zapoměla jsem se podepsat.Mějte se pěkně a taky zdravím silenou a mám z tebe fakt moooooooooooc dobrý pocit,už jsi doufám holka za vodou,tak ted už je to jen a jen na tobě.

čítávám tuto diskusi,jsem ráda když se někdo odrazí,nebo pokouší odrazit s toho dna.....jde to těžko,vím to protože i já jsem se odrazila.....neumím sice plavat ,ale plácám se a držím se nad vodou,,,,ono nastavit sluníčku svou tvář stojí za to.... držím vám palce..

i ja se pridavam.preji hodne sily a viry,ze bude lip.co se tyka me,vykecani tady mi strasne moc pomohlo.bolest sice nezmirnilo,ale aspon vim,ze na svete je jeste par dobrych lidi,kteri se snazi pomoci alespon psychicky.moc jim za to dekuji..hlavne vian a sm..

myslím si že tady chodí lidé,kteří chápou bolest jiného a mail nezneužiji....
přeji vám oběma hodně síly.....

Ahoj Evičko, dcera to udělala z mně i psychyatrům v podstatě z neznámého důvodu. Tak nějak to uzavřeli s tím, že ona je člověk, který by chtěl pomoci všem okolo, ale na řešení svých malých problémů jí nezbývý sil. Malé problémy se u ní kumulujou a nabývají velkých rozměrů.Takhle to vypadá. že jsme si nepovídaly, omyl, mluvily jsme spolu stále, máme hezký vztah, ale podrobněji bych ti to napsala třeba do mailu, ale jak ho tady zveřejnit, aby nebyl zneužit?

Tak jsem si to tu pročítala a řeknu vám kolik trápení člověk snese,to je strašné.Obě Evičky zdravím a cítím s vámi,jsem taky matka.Paní Evě jsem chtěla říci,že tímto způsobem ukončila její dcera trápení pro sebe,ale co okolí? Já si píši už delší čas s jednou dívenkou,které je 26roků a je smrtelně nemocná.Tak strašně ráda by žila,ale osud jí to nedovolí.Ted leží v nemocnici a je na tom velice špatně,má silné bolesti ale snaží se je co nejvíce vydržet,aby nebyla oblblá morfinem,jelikož potom nic nevnímá.Řeknu vám,že poslední zprávy od ní jsou opravdu smutné,plné bolesti a ted už i touhy umřít a mít už od všeho klid.Řeknu vám Evičko,tohle je hrozné,myslím že by si už i ráda pomohla,ale už nemá sílu.Tak se jí snažím aspon vyslechnout a trošku ji pohladit pěkným slovem.Víc není v mých silách.A takových je tu víc,dětí co nechápou co se děje a proč.Nevím proč to vaše dcera udělala,ale věřte jí,že k tomu musela mít opravdu vážný důvod,i když ji tim neomlouvám.Bylo to jen její rozhodnutí, které si sama zvolila.Přerji vám v budoucím životě hodně sil.

Evičko2 děkuji Ti moc ,i já mám nemocné srdce a dcera se mi těmi prášky předávkovala ,do smrti to bude ve mně.že jsem jí nenašla včas.musela jsem vysadit uklidňující léky ,neboť to vše kolem mě a já nebyla už schopná brečet a to mě děsilo a trápilo,i když všichni v okolí byli štastní že už jsem začala jíst a spát ,ale já ne ,měla jsem strašné výčitky svědomí ,jak můžu být klidná.Proč to chtěla Vaše dcera udělat???Moc ráda bych si s Vámi psala a dceři to rozmluvila,to co by jste prožívala by bylo šílené.budu Vám přát ,aby jste to už nikdy neprožila.

pocity mam porad stejny..porad ta bolest a smutek,ale uz to neberu tak tragicky.opustili me myslenky na sebevrazdu a dokonce jsem cely vikend byla schopna fungovat v praci..hodne mi pomohlo se tady vykecat i kdyz to par dni trvalo..diky vam tu moc

Evičko, mám slzy v očích a to proto, že máme strašně společného, s tím rozdílem, že já jsem si dceru zachránila za vteřinu 12. Jak bych ti pomohla, kdybych mohla. To zůstane navždy ve mně, ta bezmoc, úzkost. Málem mně vypovědělo srdce službu a dodnes mám srdeční problémy. Je to přesně rok a 4 měsíce a já se z toho nikdy nedostanu i když je tady s náma. Musela jsem ti to napsat, dodnes nikdo neví, proč to udělala, momentální selhání, ale jen jsem chtěla napsat, že vím, jak se cítíš, já byla od toho jen krůček a tady jsou slova zbytečná. Jen snad hodně sil......

No paráda,to chce jen trochu času.Přeji ti hodně štěstí a mooooooooooc pěkných let.

:-)) hodně štěstí přeji :-)

ahojky,chtela bych vam tu podekovat.rikali jste,ze nevidite zmenu,ale verte ze nastala.citim se mnohem lip.bylo to jen o tom,dostat ze sebe to zklamani a uvedomit si svou cenu.boli to porad stejne,ale prisla jsem na to,ze jestli byla chyba ve me,pokusim se ji napravit a pokud ne,tak mi ti lide za to nestoji.diky moc

Lidi,kdyz se snazite pomahat,tak tady nekomu nepiste,ze Vas vycerpava.Treba to tak i je ale psat to tady aby si to mohl precist?A vy zoufalci,nebojte,vsechno jednou preboli.Chce to jen mit trochu chuti do zivota,kterou musite najit v sobe.Ne u doktora.Ten vam da jen prasky a ty vas otupi,ale problem nevyresi.Bojujte prosim,bojujte.Verim,ze to zvladnete!