Reklama

Sebevražda

Jíra (Pá, 16. 4. 2010 - 01:04)

Vlasto, Lenka už nepotřebuje psychiatra ani prášky, dostala se z toho sama a to je vůbec nejlepší! Lence přeju mnoho radosti z dalšího života. :-)

Lenka - lenkasa (Čt, 15. 4. 2010 - 20:04)

Lenko, chodíš k...Ta otázka byla na mě?

Vlasta (Čt, 15. 4. 2010 - 15:04)

Lenko, chodíš k psychiatrovi ? Bereš antidepresiva ?

chcípněte (Čt, 15. 4. 2010 - 15:04)

vy jedny hovada zasraný!!!!!!!!!!!!!!§§

Lenka - lenkasa (Čt, 15. 4. 2010 - 15:04)

Také mi to nedá abych sem nepřispěla. Zkrátka, v posledních 2 týdnech jsem začala trpět depresemi takže je jasné že pomyšlení na sebevraždu bylo také. První týden jsem prostě si připadala na světě zbytečně a že sem nepatřím a, že nemám pro co bych žila stejně jsem jiná a svět mě vždycky odsoudí atd. tak jsem se pokusila podřezat jenže já si přetnula jen jednu žílu a tak jsem naneštěstí přežila. Druhý týden jsem ve vnitru srdce chtěla žít, ale nebylo pro co tak jsem se znovu snažila zabít tentokrát jsem se řízla několikrát,ale opět jsem to asi amatérsky provedla tak že jsem přežila. Ale zrovna dneska jsem si řekla a DOST. Řekla jsem si že takhle se už nebudu ztrácet v depresích a vědět po celý den, že se nebudu z čeho těšit apod. Tak jsem si jakoby promluvila z duše a asi půl hodiny si pro sebe povídala a všechno se mi najednou urovnalo a mám radost, že už mám radost ze života. Mám vůli žít a mít radost a netrpět těmi depresemi.Počínaje dnešním dnem jsem šťastná a jizvy co mám po mých pokusech o sebevraždu mi budou toto neblahé období připomínat, ale alespoň budu vědět, že jsem si už sáhla na své pomyslné dno. A vím na jaké úrovni asi jsem.

Nešťastník (Čt, 15. 4. 2010 - 12:04)

Lenka N:
Podívejte, život je vzácný dar pro lidi, kteří mají naději na dobré uzdravení. Nemáme právo si brát život-nemáte pravdu!
Každý člověk je za svůj život plně zodpovědný, má právo si s ním dělat, co chce. Člověk tedy má právo si dobrovolně dle svého uvážení vzít život. Lidem, jimž opravdu zde není dobře, by nemělo být bráněno... Zřejmě asi nemáte zkušenost s takovou depresí, kdy člověk leží v blázinci, ztratí radost úplně ze všeho, nemá chuť doslova na cokoli. Ano, i z tohoto se lze nějak dostat, ale když deprese dojde do fáze, kdy se i přes léčbu zhoršíte a léky nemůžete nikdy vysadit, čemu ještě chcete věřit?

SAŠA (St, 14. 4. 2010 - 20:04)

Evule,ty víš o čem mluvíš.Sice máš smůlu že jsi nemocná,ale zase umíš užívat života a to každý neumí. Přesně jak píšeš.Není tak zle aby nemohlo být ještě hůř. Měj se a bojuj.

evul (St, 14. 4. 2010 - 16:04)

Lidi,, víte jak je život krasny , ja jsem roč, uje mi nějaky patek jsem nemoc, ale chce se mi strašně žít miluji jídlo, mam rada život dívam se do nebe jak je modre ma rada stromy zelené ,,, květen je nejkrasnější měs, a vy tu píšete že chcete umřím ,,, ma , rakovinu chodím na chemo , mam toho hodně ,,ale děkuji za každé rano co se vzbudím , určitě jste mladí , život je velece kratky moc i když jsi sam"" sama, přemyšlejte

Lenka N (St, 14. 4. 2010 - 16:04)

Taky na tom psychicky nejsem nejlépe.Problémy v rodině,finanční problémy atd.Kolikrát jsem i já nad tímto uvažovala ale po zvážení jsem přišla na to že život je vzácný a máme jen jeden.Navíc neublížíme sobě,nám se třeba né třeba ale určitě uleví ale ublížíme jiným.Proto ikdyž mám jak já říkám depky nikdy bych to neudělala.Život je jak jsem psala vzácný dar ikdyž ho zrovna nemáme jednoduchý ale nemáme právo si ho brát.A určitě přijde doba ikdyž né hned ale bude líp.Musíme doufat.

Radek (St, 14. 4. 2010 - 14:04)

Chtěla bych se zeptat těch,...Rozhodnuti je to veliké a ještě když se po třech dnech probudíš zpět do reality vzal jsem si léky a asi málo silne srdce a anděl strážný stál na demnou strašný.Ale jestli mužu poradit tak zkusit nejíst a máš čas to vždy vše vrátit to dělám já uvidím jestli se to podaří hlavně mám čas zařídit věci které nemá po mne kdo dodělat a hlavně klapne pojistka po provazu noži a lékách neklapne pojistka jsem v situaci ,že už nikoho nemám tak ani nebudu nikomu chybět.Radouš

Dan (Po, 12. 4. 2010 - 22:04)

Ivko, ať to bylo čímkoli, děkuju za tebe osudu, žes tu zůstala mezi námi živými...:-). Nevím, jestli to v těch knížkách nebylo myšleno třeba tak, že zmíněný duševní klid nastal u dotyčného v OKAMŽIKU ROZHODNUTÍ, jako jsme všichni rádi, když vyřešíme nějaký tíživý problém. Jak se ten člověk cítí dále, je jiná věc. V každém případě se měj moc hezky a přeju ti, ať u tebe nadále převažuje jen radost...

Ivka (Po, 12. 4. 2010 - 12:04)

Chtěla bych se zeptat těch, co už mají za sebou nějaký neúspěšný pokus o sebevraždu, jestli když jste si třeba stanovili nějaké datum, kdy to uděláte, jestli když se to datum blížilo, jestli jste pociťovali větší nervozitu, nebo naopak, jestli jste cítili větší duševní klid, že už budete mít pokoj od vašeho utrpení? U mě to bylo tak, že když se blížil mnou stanovený datum konce, tak čím víc se blížil ten den, tak jsem cítila tím větší nervozitu a měla jsem sklon datum odsunovat na později. Přitom zemřít jsem chtěla, protože jsem to viděla jako jediné východisko ze své situace. Četla jsem v knížkách o psychologii, že když se lidi v depresi rozhodli zemřít, tak cítili najednou takový duševní klid, že už jejich utrpení skončí, ale u mě to tak nebylo. Zřejmě mám silný pud sebezáchovy, nebo nedostatek odvahy, nebo obojí.

Fion (Pá, 9. 4. 2010 - 20:04)

Jiří, rodičům tady nech hlavně sebe, a živýho. Na ty pojišťovácký podvodníky bych moc nesázel.

jiri (Pá, 9. 4. 2010 - 20:04)

chci se zeptat zda zivotni pojistka a hypoteka treba na byt proplati moji smrt, jestli zalezi na tom jak jsem umrel (jako sebevrah nebo nestastnou nahodou), kdyz uz by to na me prislo, chci tu aspon po sobe rodicum neco nechat

franta (Út, 6. 4. 2010 - 20:04)

to nobody:
Hele tak sem to vyzkoušel a bylo to naprd, akorát jsem z toho byl jen nemocnej. Chce to jet někam do pořádný zimy.

EVA (Pá, 2. 4. 2010 - 16:04)

Mna by zaujmalo ci ma niekto...ZKUS RADĚJI LAŠKOVAT S POMYŠLENÍM A OTÁZKOU ,,CO MOHU UDĚLAT PROTO ABYCH BYLA SPPOKOJENÁ A ŠŤASTNNÁ,,Hledej důvody a cestu k životu nikoliv k smrti.Život stojí zato žít .Není to jednoduché ale minimálně dozraješ.Per se se svými DÉMONY -zvítězíš to vím zcela jistě .Já taky zvítězila .Pomohu ti .Překročíš svůj stín ,projdeš temným lesem a spatříš kouzelnou mítinu -rajskou zahradu,kde se budeš chválit zato JAK JSI ÚŽASNÁ.ZRDAVIM TĚ.vÍCE O MNĚ NA www.eva-reiki.kvalitne.cz

Marie (Pá, 2. 4. 2010 - 16:04)

Bobe napsal jsi to velmi hezky. Mám stejnou zkušenost jako ty. Člověk až na prahu smrti si srovná hodnoty i myšlenky.
Lidi držte se, i když se vám právě nedaří dobře. Život je vzácný. A všechno má řešení, dokud člověk je, dokud žije.

Bob (Pá, 2. 4. 2010 - 14:04)

ZDravim všechny, takže popravdě..nedávno mě potkalo shodou náhod... a neuváženého jednání pár kritických momentů v životě.. 2,5 roku bylo vše v pohodě a pak během 2 měsíců jsem přišel o pár důležitých věcí..na které jsem byl citvě vázanej.. a finálně.. jsem málem umřel.. kvůli zástavě srdce.. naštěstí byli poblíž policisté a nemocnice pár kroků.. ale kdo ví, jak by to dopadlo.. mít zástavu srdce.. někde doma bo jinde..kde jste sami..a spoleháte sámi na sebe..nicméně.. díky tomu jsem se zase postavil na vlastní nohy a urovnal si v hlavě veci, kterýma jsem se střašně dlouhoo zabíval.. Lidi... uvědomte si co je pro vás důležitý..a věnujte se tomu čemu chcete=)=)..času opravdu není nazbyt a plejtvat jím by bylo zbytečností=)=).. někdy si to člověk uvědomí..když stojí na prahu života a smrti.. žijeme jen jednou.. a máme na to jen omezený čas... tak žijme pořádně a smysluplně.. =)=)

Dan (St, 31. 3. 2010 - 22:03)

Pro XxX: U tebe to opravdu není na místě a nejsou tady ani důvody, které lidé často uvádějí. Jsi jenom hodně citlivá a děláš rychlé závěry i z malicherných dojmů. Po špatném zážitku bych se třeba snažil co nejrychleji přepnout na nějakou hezčí myšlenku nebo vzpomínku a těšit se na něco podobného v nejbližší době. To je to známé mávnutí rukou "No co - hlavně že...(je hezky/si půjdu zatančit/jsem všechno stihla/nedošlo k trapasu/přijede moje kámoška/byly lístky na ten film)". Vedle toho ten původní "strašný" problém rychle vybledne. Máš dobré kamarády i další zázemí, tak máš z čeho vybírat... :-)

...XxX (St, 31. 3. 2010 - 22:03)

Občas myslím na sebevraždu..vím že o není normální zvláť u člověka jeko sem já...
K tomu abych na to začala myslet my stačí pouze špatná známka a vědomí že na mě máma zase bude řvát...:( Stačí mi když si ze mě někdo dělá legraci..i opravdu malá věc mi stačí abych začala spřádat plány na to jak si vzít život...Nevím jak z toho ven prosím o radu...
¨p.s. problémy s rodinou nemám, naši nejsou rozvedení, chodím na gympl, mám dobré známky a kamarády...opravdu nevím co mám dělat

Reklama

Přidat komentář