Sebevražda

Cože - měl jsi dojem, že tě přehlížím?
To mě vážně mrzí!! Ale možná to bylo tím, že tu byla hlavně Lea a oba jsme se soustředili na ni. Všichni jsme byli nejdřív v roli těch, kteří chtěli pomoct.
Budu tu určitě večer, teď musím do práce.
:-)

Děkuju ti za tvůj zájem a za to,že se mnou mluvíš.Dřív jsem měl dojem,že pro tebe neexistuju.Lea už šla asi dávno spát a ani se s námi nerozloučila.Tobě taky dobrou noc,Marasko.

Lásku? Tu ti naprosto schvaluju !!
Myslím, že jsi prostě typ, který dozrává později, proto možná ten zmatek v mládí.
I když - mládí u tebe vlastně ještě trvá.
Můžeme se tu sejít zítra? Musím jít spát, nebo ránu nevstanu.
Mám ráda příběhy jiných a ráda s tebou proberu ten tvůj.
Krásnou noc!

Lásku.

Pokud píšu o těch věcech od pasu,vím že je mi těžké rozumět.Jedním z mých hesel je to,že každý má právo na změnu.To právo neupírám jiným ani sobě.Snadno můžeš říct,že můj současný život je přetvářka.Nemysli si,že o tom neuvažuju.To si mám znovu šáhnout na život,nebo se vrátit k životu po hospodách?Ne.Budu za sebe bojovat.Mám o sobě představu a tu realizuju.Nenechám se shodit zpět.

Co - zkusit?
Lásku nebo smrt?
Shmii, já si pořád nejsem jistá, jestli ti dobře rozumím a nemám trpělivost jít do starších příspěvků.
Co ještě se stalo kromě toho, že se nešťastně zamiloval?
Každý chlap je sobec a někdy mám pocit, že i ve mně je kus chlapa.

Láska k ženě byla poslední impuls.Býval jsem tehdy velmi sobecký a skutečně milovat jsem nedokázal.Patrně ve mně podvědomě narůstal pocit,že věci nejsou v pořádku a když jsem si šáhnul na smrt,tak se to provalilo.Promarnil jsem celé mládí i část dospělosti zbytečným životem.Pro nikoho jsem nic nedělal,existoval jsem jen pro sebe.Mě nezajímalo,jestli někomu ubližuju nebo ne.Stále jsem sám,mám ještě pořád obavu,zdali bych dokázal dát tu pravou lásku a při tom po tom moc toužím.Přiznám se,že už jsem uvažoval to zkusit.

Nikdy není...Shmii, já ale tvému příběhu moc nerozumím. Nech mě tipovat. Šlo o lásku k ženě?
Můj strýc se zabil docela zbytečně kvůli ženě, která o něj ani moc nestála.
Doma měl hodnou ženu a dvě malé děti.
Justýno, nikdy není pozdě se pokusit, věř mi.

Nikdy není pozdě,Justyno.Kdybych si tohle říkal,tak už tu nejsem...

neda.
nekdy uz je pozde.
to je jedno.
proste jsem se potrebovala vyventilovat,at nejednam ve zkratu.
mejte se hezky

Ano, i v mé rodině k tomu...neda.
nekdy uz je proste pozde.
to je jedno.
proste jsem se potrebovala vyventilovat,at nejednam ve zkratu.
mejte se hezky

Marasko,možná jsem příliš smělý.Dokázala bys prozradit ten důvod?

Mám stále velký strach,že se věci vrátí zpátky.Proto jsem pečlivě vymyslel všechny ty metody práce s osobností.Věnuju duševní hygieně opravdu mnoho času.Tak to se mnou jde už roky a držím se,Leo.

Marasko,i v mé rodině...Ano, i v mé rodině k tomu došlo v době, kdy mi bylo asi 7-8 let a byl to můj oblíbený strýček, dokonce měl stejný důvod. Ale je to už dávno a u mě asi vítězí sebeláska, prostě se mi ne chce.
Justýno, nespěchej, vždycky se dá něco udělat. Dnes třeba aspoň psát sem.
Nechceš se svěřit?

Justyno,tak na nás křič.Vždycky je co sdělit.Jinak by jsi sem nepsala,kdybys nechtěla.

Justyno,tak na nás křič.Vždycky je co sdělit.Jinak by jsi sem nepsala,kdybys nechtěla.

Záhadná Justyno,jsi tam...zadna zahadna...
sdelit?
uz neni co.
spis jen vykrik

Marasko,i v mé rodině takový případ byl.Stalo se to,když jsem byl ještě malý.Přesto si myslím,že se z toho jde vymanit.Každý člověk je jedinečný a stále se vyvíjí.Nechtěl bych být v zajetí nějaké rodinné kletby.

Jestli se mám tedy držet tématu, tak ať jsem uvažovala o kterémkoli způsobu, všechny moje úvahy končily tam, že TAKHLE si přece nemůžu ublížit.
A že bych měla strach.
Možná proto, kvůli mému vlastnímu strachu, mě nakonec moje problémy postupně opouštějí.

Ahoj,Leo.Těší mne,že si se ozvala.Pamatuješ se,když jsem ti psal o té druhé,která je v tobě zavřená a zatraceně se jí to nelíbí?Ten člověk,kterým jsem byl,takovou bytost v sobě měl...Když jsem snědl ty prášky(z ničeho bych neskočil,na to jsem zbabělý),mělo to zaručeně zabrat.Nezabralo.Prožil jsem noc,kdy jsem byl smrti hodně blízko,blizoučko.Ty věci nedokážu dobře vysvětlit,ale něco se potom stalo.Nenáviděl jsem toho původního člověka.Toužil jsem se změnit tak moc,jak je to jen možné...jakoby ve mně byly dvě osobnosti.Ta druhá převládla a moc doufám,že to tak bude navždy.Ten původní já by ti nestál ani za povšimnutí.Za svou minulost se hodně stydím,pořád mi dělá problém se s tím srovnat.I potom jsem dělal mnoho chyb,ale tomu už se dokážu postavit.Záhadný pisateli,my tě rádi vyslechneme,když se normálně rozepíšeš.Takhle na nás pouštíš hrůzu...