Sebevražda

Pampeliško,samozřejmě ,že narození může být už velký problém.Snažit se poznat sebe,tím myslím dostat do vědomé mysli,uvědomovat si svoje vlastnosti,pozitivní negativní,svoje chování,svoje strategie,atd.To špatné,to co naráží se pak vědomě ,nacvikem snažím změnit.To nemůžu udělat jako dítě

pokud jsou poly v...Nejspíš to nepíšu dost srozumitelně-
Prostě blízkost a vzdálenost se překrývaly, neexistoval prostor mezi nimi.
Nebylo žádné "akorát". Tak to prostě hraničáři mají.

poznáváme se od narození?...Narození vnímám už jako dost velký problém ;)

poznáváme se od narození? Nevim tedy jak ostatní,ale já jsem se začal poznávat až když nastaly problémy

pokud jsou poly v extrémních hodnotách tak rozdíl nemůže být nolový,co je to za nesmysl

ale to za něho nikdo...Co za něho neudělá?
Poznáváme se od narození, ne?

ale to za něho nikdo neudělá.Stejně musí postupnými kroky poznavat sám sebe.

pak tedy musím pracovat s...Výše jsem popsala, že ten rozdíl mezi moc a málo byl téměř nulový. Chápeš. Obojí byl extrém.
Tohle se spravilo, aniž bych na tom nějak aktivně pracovala, byl to vedlejší produkt mých stavů, nemoci. ne příčina

Tak snad vím čeho se bojím.Ty asi víš. Ale ne každý to tak má.

pak tedy musím pracovat s onou zkušenosti a né se strachem z blízkosti.

myslím si,že někdo nemusí mít vůbec strach z blízkosti,ale může se bát navazat blízký,až těsný vztah z uplně jiného důvodu resp strachu,neg.zkušenosti

Tak snad vím čeho se bojím.

Pampeliško,existují 4...Hezké, to je zajímavé, když takhle nad tím přemýšlím.
Předpokládám, že všichni máme všechny strachy jen jinak namíchané, že?

třeba s tou blízkostí a vzdáleností já jsem to nějakou dobu měla tak, že byla jen úzká hranice, kde jsem se cítila bezpečně. Něco bylo hodně blízko, něco moc daleko, a prostor mezi těmi extrémy byl tak ostří nože.
Takové nastavení, že není možné být nějak "dobře".
To se pak blbě hledá adekvátní pomoc, když nevím co chci.

ˇKaždý by měl vědět resp.ujasnit si kam v životě jde.Jinými slovy,aždý by měl mít určitý cíl

Pampeliško,existují 4 základní druhy strachu.V podstatě jsou odvozeny od rotace naší země .Jsou to strach z blízkosti,strach ze ztráty,oddálení,strach ze změny a strach z neměnnosti.Ztrachem z blízkosti trpí většinou schizoidní typy,strachem ze ztráty depresivní typy,atd.Odtud můžeš ovodit pro sebe pomoc

Jakože hledat má v sobě...Připojuji se. I já bych upřednostnila strašnou jistotu před nejistotou.
Ale T.to dle mne myslela jinak.
Ahoj oběma.

Vlastne si tak Pampelisko...Jakože hledat má v sobě pořád tu naději, co? Kdežto najít a vědět, to už je taková trochu konečná bez dalšího výhledu.
Já nevím, mně tedy nejistota dělá hůře než strašná jistota. Mám ráda věci pod kontrolou, já jsem schopná se z nejistoty normálně zbláznit.

Vlastne si tak Pampelisko rikam,ze kdyz jsem mela v sobe totalni chaos,bylo to snad i snesitelnejsi.
Ted,co to mam diky terapeutum a pod.. pojmenovane uz je jen prazdno....

Trochu se nám tu míchají...Já jsem v tomhle hrozný barabar, nepamatuji si tváře, jména ani čísla, taky někdy popletu životní příběhy jednotlivých lidí, jediné, co je neměnné, je můj POCIT z nich. Ale ten nejde napsat, předat.

takže pokud jsou tu dva Martinové, uniklo mi to, to jsem celá já...

Trosko,
ano,, máš pravdu, v podstatě je to úplně jedno, zda to deprese je, nebo něco jiného. To pojmenování tě z těch sraček stejně nevytáhne. :-(!
Jsem v těchto případech fakt bezradná. Člověk má tak nějak přirozenou touhu pomoci, ale vnímám tady v těchto situacích obrovskou bezmoc.

myslím, že není nutné se...Mozna to je deprese.
Jen je tak kazdodenni,stejna a nemenna,ze uz mi to snad ani neprijde.
Uz se v tom nevyznam a asi je to jedno.