Sebevražda

Moc hezky napsané.Když já...Ano já vím že nejde pochopit že v 16 má člověk starosti. Musím přiznat že mám strach z budoucnosti, to mě trápi nejvíce. Ano internet mnoho lidí změnilo a nejen lidi celý svět, pamatuju si jak jsem byla malá, neveděla jsem co to je internet, ale člověk si chce s někym popovídat, jenže než bych někoho vytáhla ven, marná snaha. Mám pár oprovdových kamarádek, ale ta chyba je ve mě. Nedokážu se někomu svěřit, když je vedle mě. Nedokážu se člověku dívat do oči, protože už mě tolik lidí zklamalo, že jim už tolik nedůvěřujh. Když píšu, vkládám do toho všechno, pocity. Mám deník a když si s tama někdy něco přečtu, jako bych to ani nebyla já... Tolik citu co to obnáší, že je mi z toho pak smutno. Jinak děkuju, píšu to tak jak to vnímám a cítim :)

Jirko, děkuju, aspoň někdo...Moc hezky napsané.Když já dnes mladé lidi nechápu.Vždyt je ti 16 let,jaké můžeš mít starosti? Na to jsi moc,moc mladá.Za nás net nebyl a vidím,že to bylo mnohem lepší,každý z nás si užíval a ty máš prázdniny a nebaví tě život,to je hodně smutné.Nevěřím,že nemáš spolužáky,kamarádky,proč se utápět na netu? Jistě také ti pomůže se vypovídat,ale to můžeš až budeš starší,víc dřepět na počítači.Jinak,tak to má víc lidí,že druhému umíme poradit,sobě ale ne.V jiné situaci když nejsme,tak hned víme,jak by kdo z nás reagoval,ale pak sobě si nevíme rady.At se ti daří.

Jirko, děkuju, aspoň někdo...Moc hezky napsané.Když já dnes mladé lidi nechápu.Vždyt je ti 16 let,jaké můžeš mít starosti? Na to jsi moc,moc mladá.Za nás net nebyl a vidím,že to bylo mnohem lepší,každý z nás si užíval a ty máš prázdniny a nebaví tě život,to je hodně smutné.Nevěřím,že nemáš spolužáky,kamarádky,proč se utápět na netu? Jistě také ti pomůže se vypovídat,ale to můžeš až budeš starší,víc dřepět na počítači.Jinak,tak to má víc lidí,že druhému umíme poradit,sobě ale ne.V jiné situaci když nejsme,tak hned víme,jak by kdo z nás reagoval,ale pak sobě si nevíme rady.At se ti daří.

Vzít si život kvůli...Ano máš pravdu po lécích je mi pekelně špatně, ale zístila jsem kdo je přítel který podá ruku, a ne tě hned stáhne ke dnu. Jo teď mě to možná zabíjí ze vnitř (játra, ledviny) ale na druhou stranu jsem ráda že jsem to udělala, protože mi pomohli lidi od kterých bych to ani nečekala, teď jsem jím za to vděčná, a vím komu na mě záleží.

Ahoj Ivko,
jestli se sem...Jirko, děkuju, aspoň někdo dokáže podat pomocnou ruku a ne mít jen blbé připomínky. Na věku nezaleží, člověka to raní ať je mladý nebo starý. Hlavně když je člověk přecitlivěly, nebo si toho zažil dosti. Člověk v nouzi pozná přítele, neříká se to jentak. Ať je člověk mladý/starý, pěkný/škaredý, bohatý/chudy na tom nezáleží, každý z nás má mnoho citu. Někdo je nedává najevo, topí je v sobě. Jiní ukazuji ostatním že je jen tak něco nerani. Lásku člověk pozná až přichází o tu osobu, kterou miloval, protože zístí co všechno k němu cítil. Většina říká že puberťaci ve věku 15-18 , je to prý to nejhorši období. Je to období kdy člověk dospívá, kolem něho pak lítá neurčité množství emoci, najednou je zlom kdy už není malé dítě, už má určitou zodpovědnost, je to pak na něho moc, je v rozpacích a v tu chvíli si jen přeje aby měl někoho, kdo na něj nebude naléhat, na koho se obrátit, protože ví že s tim druhým si bude víc rozumět, že ho líp pochopí než dospělý. Který po něm chce najednou strašně moc. Je to období kdy je člověk nejvíce přecitlivělý, mnoho emoci teprem poznává, i to když je s někým a přitom mu z toho druhého hřeje na srdci. Pocit zamilovanosti. V tomhle období není nic jednoduchýho, člověk děla různá rozhodnutí, ať už s chybama nebo bez, však se teprem učí. Proto si myslím že by měli být takoví lidé bráni jako to hlavní, starší se s tím srovná lip, i když každý jinak někdo snáz někdo hůř. Proto raději, když to de podat pomocnou ruku, vyslechnou a pomoc mu jak jen to jde, trochu ho podpořit a navnadit jak dál. Ne ho jen tak usadit a hned mu říkat jak je blbý a pod. Ten člověk pak nese větší tíhu toho všeho a byl by schopný udělat vše jen aby tady už nebyl. Píšu to upřímě tak jak to vnímám já, je mi 16 a vím mám problému svých dost, jsem mladá a cely život před sebou, ale někde uvnitř věřím že se najde někdo, kdo to tak taky bere. Jsem ten typ že si nenechám od druhých pomoct, protože je nechci otravovat ale druhým bych chtěla pomoc co nejvíc to jde. A jsem strašně ráda když se najde člověk, který zahodí své problémy jen aby pomohl druhým. :)

Vzít si život kvůli chlapovi? Takových ještě budeš mít.Myslím,že po práškách ti bude akorát zle.

Vzít si život kvůli chlapovi? Takových ještě budeš mít.Myslím,že po práškách ti bude akorát zle.

Ahoj Ivko,
jestli se sem vrátís,toto je muj vzkaz pro tebe:
Zivot je nekdy boj...I já znám bolest,kterou ted' prozívás.Clovek se muze zamilovat do spatného cloveka nejen v mládí,ale kdykoliv v zivote,bez ohledu na svuj vek.A i takový dospelák se umí pro ztrátu vztahu hodne trápit.To uz' proste k zivotu patrí - tak jako sladké zamilování,prozíváme i bolestivé rozchody.Je to dukaz toho,ze jsme si nenechaly drogami znicit schopnost empatie (vcítení se do citu jiných) a tak nás ty city holt umejí nekdy i pekne potrápit.Je to zkouska zivota,který nám dává nekdy sladké ovoce,nekdy kopance do zadku.Musís' být silná a verit si.Verit,ze bude lépe.
A dál: Kdyz' ti rodice nevenují pozornost,je to spatné.Meli by ti být oporou,a to jak v detsví,tak v dobe tvého dospívání.Takto si musís poradit bez nich.Ale Ivko,ted' uz' na zivot nejsi sama - nasla jsi zdejsí komunitu a ta te ráda vyslechne,podporí i pomuze nejakou tou radou.A tak nemusís být sama ve svém trápení,muzes' se sverit.Muzes' se sverit verejne,muzes' mi i napsat soukrome na mail- [email protected] -nebyla by jsi první,kdo je se mnou odsud z doktorky v kontaktu.Nikdo nesmí být sám bez kamarádu,nikdo nesmí být sám na svá trápení,to je pak mnohem tezsí cesta,jak z tech bolestí ven.
Doufám,ze sem príjdes,prectes' si vzkaz a dás' nejakou zpetnou vazbu.Mojí podporu más,a urcite nejen mojí,tak nic nevzdávej a pis',pis',pis',ze vseho se vypis',pomáhá to...Pis' sem na doktorku,nebo mne na uvedený mail.Pokud o to budes' stát,zkusíme te na tvé ceste zivotem nejak smerovat,kdyz' tví blízcí na tebe nemají cas.
Ver' mi,kdyz' písu,ze se vsím se dá neco delat,ze vzdy je nejaká cesta,po které se dá jít. Jirka

Vidím, že o životě víš...Rodiče? Jen když si přispím o hodku déle, nepromluví na mě jak je den dlouhý.... Co pak jsou to rodiče?? Táta nevlastní i vlastní oba alkoholici.... Máma? Co já vím sotva se mnou promluví

a máš si o tom s někým...Nenám si s kým popovídat. Je mi mizerně, je mi špatně, srdce mi buší o stošest a stale se mi zavírají oči, ikdyž nechci..... Všechno to bolí.......

Chtěla a chci se se všemi...Vidím, že o životě víš úplný kulový. Tipuju tě tak na 15 nebo 16 let, nejhorší věk. Jistě máš rodiče, přátele.... Se teda hodně rychle vzpamatuj, je léto, je krásně, nemáš deprese, buď ráda, že jsi zdravá.

Chtěla a chci se se všemi...a máš si o tom s někým popovídat? nebo jsi sama? Ty totiž ještě nevíš, co je to vážně trpět. Představ si, že ti třeba umře dítě. Proti tomu žádnej chlap jako kdyby nebyl. Kolik ti je?

Takhle blbý sliby nikomu...Chtěla a chci se se všemi rozloučit, ráno už nemusí byt.... Jenže to v tuhle dobu nejde.... Horší je že to vše přežiju a budu trpět ještě víá než teď

Jenže co když už je...Takhle blbý sliby nikomu nedávej, protože ti to nepomůže. Koukej hlavně na sebe! Já byla také takhle blbá.

Jenže co když už je pozdě?? A byl to slib, který dodržuji....

Jo jsem blbá, byla jsem...asi jsi hodně mladá. Kvůli jednomu debilovi se nebudeš trápit. Rozumíš? Máš celý život před sebou a věř, že najdeš chlapa, ze kterého se ti zatočí hlava. Tenhle za to nestojí. Žádnej za to nestojí, jsou to hajzli, všechno na jedno brdo.

jsi blbá, nebo co? Takhle...Jo jsem blbá, byla jsem naivní když jsem mu skočila na ty jeho kecy jak bude vše fajn. A teď jen trpím. Nevím jak dál!!!! Už mi není pomoci.

Za jak dlouho poznám že už...jsi blbá, nebo co? Takhle akorát skončíš v blázinci, kam ostatně teď patříš. Tam ti pomůžou. A věř mi, že vím, o čem tady mluvím.

Za jak dlouho poznám že už prášky zabírají, mám v sobě 11 prášku panadolu, 4 paraleny. Nechci dál trpět bezmocnosti, strachem o budoucnost atd.... Co pak to všechno nemůže skončit... Proč furt na něco čekat??? Nemám sílu jít dál, to fakt ne.....

Lecitele ? dost mozna?Obcas mam problem se vubec vymocit.Sice pak nastane zase obdobi, kdy s tim zadny problem nemam,ale preventivne jsem si jiz zvykl vyuzivat na WC kabinky,pokud jsou vubec volne.Dost casto jsou vsechny obsazeny ,pak nezbyva nez cekat .