Sebevražda

Jirko promiň, já jsem neměl dost času abych ti napsal nějakou kvalitní odpověď. Ale je fakt, že zrovna tobě jsem asi odpovědět měl. Děkuju žes na mě reagoval. Snahu jsi měl velkou, ale v podstatě jsi mě moc nepřesvědčil, je to málo, já si stojim za tim co jsem tam psal původně. Ale abysme se pochopili dostatečně na základě jednoho komentáře, to je nereálný. Třeba se tam ještě vrátim a něco napíšu. Ale nemůžu tim teďka trávit zbytečně moc času, lidi z internetových diskuzí si tolik mojí (ani tvojí) energie nezaslouží. Je potřeba žít i jinde. A ne nejsem v opozici, jen jsem tě upozornil, aby sis nedělal naděje, že ti to vyjde. Díky zatim za tvoje komentáře, třeba ještě něco proberem.

Dekuju Akito.Preju hezky den.

Mluvíš mi z duše

Ámos'i Ámos'i,Ty jsi moje permanentní opozice...
Uz' jsi si nasel svojí lásku s Poruchou osobnosti,po které tolik touzís?
Já Ti v reakci na Tvuj názor napsal clánek,ve kterém jsem se Ti pokusil podrobneji vysvetlit,proc taková prání nepovazuji za dobrý nápad - na coz' jsi mi na onom vláknu (.../zkusenosti-seznamkou ) uz' pak vubec neodpovedel...
Ale samozrejme - komu není rady,tomu není pomoci;kazdý pochopí,ze ohe? pálí,az' kdyz' si v nem popálí prsty sám osobne...
A jeste neco:nevím jak Ty,ale já z diskusí nic netezím,jsem tady proto,abych v rámci svých zkuseností a poznatku° poradil práve tem,kterí nejakou pomoc nebo radu potrebují.

Pro "****"...Je hezký že se snažíš z internetový diskuze vytěžit něco víc, ale šance na úspěch je malá, málokdo se sem vrací, takže nový blízký lidi nebo lidi pro "psychologický výzkum" je asi potřeba hledat spíš v reálným životě...

AHA:)
Když se děti bez tebe obejdou to je vpořádku, asi jsi je vychovala k samostatnosti. Rádi Tě mít nepřestanou.

Problém je v pochybnostech - precti si otázku od "ahoj" (o stránku zpet),na kterou (trochu opozdene) odpovídám..
Díky,ze mi dávás za pravdu ;-)

na otázku:
"..mám...A v čem je problém, to je snad dobře, ne?

na otázku:
"..mám dvě děti každé je jiné a mám pocit že je mám ráda...mám ale problém že .. Beze mě se obejdou... Co myslíte? Já vim že se obejdou.."

Ahoj.Své deti más' ráda materskou láskou a tak to preci má být..! Jednou se urcite osamostatnejí,ale Ty stále zustanes' jejich mámou,ke které se budou vzdycky vracet.
Také jsi se osamostatnila,ale i tak,stále zustávás' dcerou zase své mámy,která také vedela,ze jednou vylétnes' z hnízda..
Delás' si zbytecné obavy - materská pouta jsou ta nejsilnejsí pouta ze vsech... :-)

Pro "****" :
Ahoj;znovu jsem si precetl Tvuj príspevek a rád bych se Te na neco zeptal mimo verejnou sít' - tedy,pokud by Ti to nevadilo?Pokud ne,nechal bych Ti zde na sebe svojí mail.adresu.
Mé otázky na Tebe by mely psychologický podtext,bo se o struktury osobností zajímám i nadále;ale muzeme se i více sverit vzájemne - bo asi ne vse je vhodné vkládat do verejných diskusí.Za prípadnou odpoved' díky.J.

Pardon za tu duplicitu,asi jsem 2x tapnul na tlacitko...

Rado se stalo,pis dal,kdykoliv budes mit pocit,ze to potrebujes;vim,jak je to ulevne.
Nejak jsem nevycetl,co se stalo,ze uz' na Tve strane nestoji,ctu jen,ze se proti Tobe otocil,nechapu,proc takova otocka,kdyz' Ti byl takovou oporou a podporou;tak jestli chces nastinit?A take,proc se spolu musite potkavat kazdy den,mate asi spolecne zamestnani..?To neni moc fajn,takto na neho nezapomenes...Ono,muzou zustat dva po rozchodu kamarady,ale to byva malokdy,vetsinou spise kvuli detem...Jenze,kdyz jeden odejde a ten druhy se chce vracet,tak to toho prvniho spis' jeste vic oddali...

Rado se stalo,pis dal,kdykoliv budes mit pocit,ze to potrebujes;vim,jak je to ulevne.
Nejak jsem nevycetl,co se stalo,ze uz' na Tve strane nestoji,ctu jen,ze se proti Tobe otocil,nechapu,proc takova otocka,kdyz' Ti byl takovou oporou a podporou;tak jestli chces nastinit?A take,proc se spolu musite potkavat kazdy den,mate asi spolecne zamestnani..?To neni moc fajn,takto na neho nezapomenes...Ono,muzou zustat dva po rozchodu kamarady,ale to byva malokdy,vetsinou spise kvuli detem...Jenze,kdyz jeden odejde a ten druhy se chce vracet,tak to toho prvniho spis' jeste vic oddali...

Jirko, máš pravdu..... Chápu co jsi prožíval, každý to vnímá jinak, někdo si ztrátu někoho jiného nepustí tolik k srdci, aby ho to nebolelo... Budu tu psát pořád, ale nejde na něho zapomenout, to on stál na moji straně když se proti mě všichni otočili zády, to on mě vždy rozesmál, i když jsem měla fakt mizernou náladu. To on mě chránil před zlými lidmi. To on byl ten co mě držel nad vodou. Tolik mi pomohl, jsem mu za to vděčná.! Ale asik , bych to měla nechat plavat, začátky jsou těžké, ale všechno to chce jen čas. Začít znova od začátku....Děkuju Jirko

pro "****" :
ahoj;to,co prozivas je naprosto pochopitelne,rozchod,kdy jeden miluje a druhy ne,je pro toho milujiciho vzdy bolestivy.Ale kazda bolest preboli,ver mi.Jsi schopna o tom mluvit,neuzavrela jsi se,to je pro Tebe jedine dobre.
Vis,dal jsem sve srdce zene,o niz jsem nic nevedel.Mesic a pul bylo vse tak idilicke,vztah byl malym rajem na zemi,ale pak zacaly z jeji strany slovni utoky.Nejdriv male,ale jak sel cas,projevovala se cim dal utocneji,hystericteji...Couval jsem od ni a nechaval ji chladnout,do hadek jsem se fakt nepoustel.Az jsem po 7 mesicich utekl.Ale utekl jsem,a prezto tu zenu mel stale na plno v srdci,chapes to?Ona pak uzavrela jakekoliv cesty a pro mne to bylo totez,jako by umrela.Hruza,jake trauma se ve mne rozjelo!!!Rok jsem se s nikym nebavil,zil jsem v podkrovi se zatazenymi roletami,chodil jsem jen do prace a odtud zas jen domu...Po nocich jsem pak cetl psychologii,abych se docetl,ze holka je citove oplostela a ma ruzne poruchy osobnosti.To bylo me trauma na druhou,kdyz jsem musel spolknout pochopeni,ze je psychicky nemocna uz desitky let a nikdo s tim uz nikdy nic neudela - urcite ji AD,coz mi ale nikdy nepriznala.+dalsi spousty lzi,ktere casem vypluli na povrch,kdyz jsem si ji dodatecne "lustroval" na netu...
No,ted po 20 mesicich jsem na tom o dost lepe,i diky memu vyliti se na doktorce,i diky chapavym reakcim tech,co city maji...
Tak se sveruj,vylij ze sebe tu bolest a mohu-li Ti neco poradit,zbav se vzpominek - pujde to snaz,kdyz vyhodis vse,co ti ho pripomina - fotky,darky co Ti dal,obleceni od neho...
Pro mne by holka mohla byt i porezana,hlavne kdyz umi prozivat city,empatie je dnes vzacnost,je treba ji v sobe hlidat.Vlozeni citu do citove oplostele osoby je vzdy velka chyba a omyl,ale ver mi,ze nas muzou potkat jeste horsi veci,ale my musime jit dal!! To by se tem surovym a necitlivym hodilo,aby to tu citlive a krehci povahy zabalily pri kazde kolizi,tu radost jim neudelame,nemyslis??Jirka

Vím že to musím hodit za hlavu, jít dál. Ale nejdeto.... To co jsme spolu prožili se nedá zapomenout. Každý den ho potkávat a dělat že se neznáme, níčí mě to.. Všichni říkaji tvař se před ním že jsi štastná, on časem pochopí o co přišel, jenže to už nezvládám.... Mám být štastná? To bych neměla mít všude ty jizvy které mi způsobil....

Lidi ....mám dvě děti každé je jiné a mám pocit že je mám ráda...mám ale problém že .. Beze mě se obejdou... Co myslíte? Já vim že se obejdou....myslíte že se obejdou tak že jsem k ničemu?

Ten pocit, když se bojite...Já zažívám co ty....asi....přesto pros?m napiš víc....

Ten pocit, když se bojite...Mi neuvěříš...tak dlouho jsem si říkala memůžu bez něj být....a trápila se....nikdo mě nemohl pochopit....adnes si říkám....né že mohla..On mě tak ponižuje...před kamarády...mysl?š že to mám překousnout nebo mu mámm dát sbohem? Už nemůžu odpouštím a nadnáším se stále.....prosím poraď mi...

Tak zrova jsem si rikala jak...Nevěš hlavu....jsi bezva a tráp?š se skrz vola!!
Že není v?l? Ale jo.......to tyjsi ta skvěláááa