deprese a sebevrazda

Řekni to jejím rodičům nebo někomu kdo ji je blízký.Dost hnusně tě psychicky vydírá a to je na houby.Zní to drsně ale bič a pryč než tě pohltí.Máš svůj život a jestli má opravdu nějaký psychický problém měla by se léčit.Odved ji k psychiatrovi a jestli nechce tak ji řekni na rovinu jak to cítíš a udělej za tím vším tlustou čáru.Nemáš to lehký ale takle to stejně nikam nepovede a na doktora budeš za chvíly zralej taky.Tak to nedopust.Přeju ti hodně štěstí.

co by jste poradili prosím, když se chci dlouho rozejít s přítelkyní ale ona furt řká že se zabije, je fakt blázen, nevím co mám dělat, jsem nešťastný, je to už hrozně dlouho, prosím poradte fakt moc prosím

to je fakt,ale to nemůže pochopit člověk,který to neprožil,ta skutečnost je nepřenosná,stojíš před tramvají a nic necítíš je ti to jedno,je to otázka hormonů v těle,nepomůže pomoc nejbližších,nic,jen léky a čas

Annie deprese je jak rakovina,nedá ti spát ani normalně žit a hodně vyčerpává a až ji skutečně budeš mít,tak to pochopíš a nedej bože,když je chronická,tak ten člověk opravdu nemá moc na výběr

Zdravo, jak jednoduche je si vzit zivot, ale jak tezke je zivot darovat? Nosite ho v brisku 9 mesicu a ocekavate, ze Vam bude ten Vas potomek delat jen radost. Piplate se s nim nekolik desitek let a ani Vas nenapadne, ze by se mohl nekdy sam nebo nekym jinym / pricinenim zabit. Takze prosim, Vy co myslite na to, ze si jen tak z deprese umanete, ze odejdete, vzdy si prosim vzpomente na to, komu budete chybet!!!

Co ti nato říct Klubko? Řekl jsem jen pravdu, kdo chce ať věří a třeba mu to pomůže a kdo nechce nemusí. Tento článek jsem sem dal proto abych pomohl jiným, aby si uvědomili že není vše ztracené a že je cesta ven. Popsal jsem svou cestu a to dle pravdy. Ty jim tu cestu bereš a to je od tebe dost sobecké a hloupé.

Nic méně vzkaz ostatním. Pokud máte deprese a neberete na ní léky od doktora, můžete prubnout volně prodejný preparát DMAE, zlepšuje náladu a zvyšuje IQ, není nejlevnější ale fakt funguje.

rozhodně věřím tomu jak zazvonil ten telefon. To jo to jo to jo. A hlavně ti závidím ty lidi kolem tebe, kteří ti pomohli.

Já jsem se taky pokusil ve21 letech o sebevraždu,ale měl jsem velkou oporu ve svý holce,nevzdávej to,uvidíš,že se zamiluješ znova,tenhle za to určitě nestojí,vždyť vás podvádí obě dvě,tak šup od něj!

Když ti umře pejsek,tak nejlepší lék na smutek je okamžitě si obstarat nové štěně.Probuď se proboha!Najdi si jiného!Zatím co přemýšlíš o svém sebezničení,tak na tebe určitě někde čeká ON,ten,kdo si tě bude vážit,bude na tebe hodný,bude dobrým tátou tvým dětem.Nebyla by to škoda ho nepoznat?

Mozna taky pridam svou troskou do mlyna.je mi 21 ltt,dva roky jsem mela pritele, ktereho jsem milovala, nikdy jsme nepoznala vetsi lasku a bojim se,ze nepoznam.Nechal me,ale porad jsem s nim,i kdyz ma jinou, ktera je v Mlade Boleslavi a ja jsem s nim v Brne, kde prozatim oba studujeme. Schazim se s nim, milujeme se a byvaji to rkasne chvile, ale to,co me uzira uz dlouho, nekolikrat jsem se pokusila o sebevrazdu a porad planuju, tak to udelat, aby to bylo opravdove, nechci byt nikomu na protest...nevim, jak to mam vydrzet

Já se nezlobím, jsem od narození dysgrafik a dyslektik za to nemůžu, ale zase jsem prý díky tomu velice tvůrčí člověk :-)

Lvíče jsi pašák.

Ale tohle není dopis pro tebe ani hodina pravopisu tak to ty nepodepsaná prosím tě neřeš.Přeji krásný dokonalý večer.

Lvíče, dokázal jsi mnoho a přeju ti, aby ti už bylo jen dobře. Ale kromě toho, že pracuješ na své fyzičce, bys měl zapracovat taky na své češtině. Tolik hrubek, to je hrůza. Já dostat od chlapa takový dopis, dost by u mě klesnul.

Můj příběh není o nic jiný než ty které jsem si zde přečetl. Chci říct jen to že zkušenosti se sebevraždou a depresemi mám také a popsat svou cestu jak jsem se jich dokázal z velké části zbavit. Můj příběh s depresemi začal kvůli klasice, tedy zhrzené lásce, ale nejen kvůli ní v podstatě si zato můžu sám, zavinil jsem pád svého vztahu a na místo abych se snažil ho zachránit a vybojovat ho zpět, jsem se vzdal a pokusil se o první sebevraždu. To mi zničilo život na dalších 8 let. Propadl jsem neskutečným depresím s mnoha kolapsy jelikož se rozvinul u mě tzv. Psychosomatický syndrom, tedy má mysl začala fyzicky ničit mé tělo. Dopracoval jsem to tak daleko že před několika měsíci jsem upadl do naprosté tmy, přestala fungovat má paměť a selhali játra ledviny a další orgány. Nebyl jsem schopen vstát z postele, necítil jsem bolest ani hlad, prostě nic, jen prázdnotu, chlad a tmu kolem sebe. Jediné na co jsem myslel bylo že se oběsím a i k tomu nakonec došlo. Jen zvláštní okolnost mě zachránila, byl to telefon, který zazvonil ve chvíli kdy jsem si dával smyčku kolem krku. Byl to omyl, ale dívka na druhé straně mi hlasem připomněla tu, kvůli které jsem se tenkrát vzdal. Projel mnou blesk a já jsem začal bojovat se stvůrami v hlavě, v tu chvíli mi došlo že náhody neexistují že někdo si přál abych žil a že R stále miluji a chci jí ještě jednou v životě vidět. Začal jsem jí hledat a našel jsem nejen ji, ale i cestu, která mi možná zachránila život a pomohla mi uvědomit si že to co prožívám je jen v mé mysli a že nikdo jiný než já sám to nezmění. Podařilo se mi R kontaktovat a promluvit s ní, řekl jsem jí vše po pravdě a k mému překvapení mi nesmírně pomohla, dostat se zase po 8 letech na nohy. Od té doby, každý den jsem svědkem spousty malých zázraků kolem sebe které jsem předtím neviděl. Díky ní jsem změnil svůj život filozofií že pokud chceš změnit okolí musíš změnit sebe. A hlavně že musím věřit ve svou cestu, je jedno jakou, ale věřit a být přesvědčen že cesta kterou jsem si vybral je správná. Řídím se již výhradně srdcem a ne rozumem. Začal jsem na sobě makat. Chodím do posilky dělám extrémní sporty a snažím se svou negativní ale i pozitivní energii přesměrovat do fyzické roviny. Určil si cíl že už se nikdy nevzdám a budu bojovat do rozervání těla zato čemu věřím, ale nevzdám se protože to je to co mě tenkrát srazilo na zem. Vždyť nic není takový cíl aby ses nepokusil, touha je zůstat a neodejít, padnout a vstát a rány nevnímat! Od té doby se mé deprese dost zlepšili a dokonce na čas i zmizeli. Tragédií osudu však je že Radka nyní bojuje o vlastní život s nemocí která ji může zabít. Moje deprese se proto znovu objevili, ale bojuji s nimi, protože vím že ji nesmím zklamat a že potřebuje morální podporu víc než kdy já sám i přesto že jí odmítá.
Co z toho plyne? Najdi si skutečnou příčinu svých problémů a začni u sebe! Projdi fázemi jako jsem musel i já, Pochopením, odpuštěním a nakonec hlavně vyrovnáním. Smiř se a začni napravovat chyby. Nehleď nato jak veliké jsou a jak dávno se stali. Protože ty chyby jsou hluboko v tobě a stále tam jsou a musí být napraveny. Oni jsou zdrojem tvé deprese a smutku. Je to nesmírně těžké a každý musí najít svou cestu. Jen se nevzdávej!
I přesto že R je vdaná, a patří někomu jinému, je to pro mě hrozně skvělí člověk a já jí tímto chci poděkovat a požádat o odpuštění zato jak moc jsem jí tenkrát ublížil a ze srdce poděkovat zato co pro mě udělala ona dnes a hlavně aby se uzdravila, protože takoví člověk jako je ona musí žít, aby mohla pomáhat takovým jako jsem já nebo vy. Díky

zkušenost se sebevražednýnmi pokusy už mám taky.Poprvé, to je již 10 let jsem se v depresi pohádala s manželem a natruc jsem se mu chtěla pomstít a tak jsem vzala chlorprothixeny(asi20) a čekal co to udělá.Probudila jsem se za 2 dny.Manžel říkal ,že jsem mu vysvětlovala, že jsem špatně zkombinovala léky a že se z toho vyspím.Uvěřil mi.Po probuzení jsem měla velice nepříjemné pocity v končetinách, měla jsem pocit, že se mi nohy natahují a nebyla jsem schopna být v klidu.Ani chvíli jsem si nemohla odpočinout.Až po týdnu už jsem to nemohla vydržet a zajela jsem si na psychiatrii do třinecké nemocnice a tam mi dali akineton. Okamžitě mi zabral, to byla úleva.Podruhé jsem si z blbosti vzala 20 chlorprothixenů a 40 hypnogenů.Zkoušela jsem co to se mnou udělá.Prý jsem vyváděla,oba moji chlapi mě hlídali a nevěděli co se děje.Zůstal mi následek,že snáším špatně jakýkoliv nový lék, především mívám problémy s dýcháním.Jsem kráva.Je zajímavé, že opravdu v těžké depresi si na život nesahám.Doufám,že už to nikdy neudělám,ubližuju všecm lidem okolo.Ale moc si nevěřím.Možná,že mě zachrání silný pud sebezáchovy,který se u mně dostavil po zkušenostech se špatným dýcháním.Držte se a nedělejte blbosti.

Neurol vynechte, Citalec vemte, zítra si zajděte k lékaři, pokud můžete a lepší by bylo jít k psychologovi, měl by poznat zda léky, či nikoli, ne všichni psychologé, ale můžou léky psát , takže by Vás eventuelně poslal k psychiatrovi, což není nic tragického, dejte vědět, jak jste na tom, mějte se Pa z.karollina

Ano, Neurol 3x denně a Citalec 20 1x denně. Děkuji za odpověď, určitě se teda poradím s lékařem, z čeho to mohlo být. Možná, místo léků, by byl lepší jen nějaký psychoterapeut, kdo ví..

Neurol (ten máte brát 3x denně?),je lék s rychlým nástupem, měl by Vás uklidnit, takže ten můžete vynechat a při dlouhodobém užívání vzniká fyzická závislost, Citalec je AD s léčebným nástupem až za pár týdnů, pročtěte si příbalové letáky,(mohlo by tam být něco o Vašem prožitku napsáno a pokud ne, určitě se poraďte s lékařem) zřejmě se jedná o nežádoucí účinek. Citalek je navíc celkem moderní AD, a dá užívat i několik let, při vysazování se musí pomalu ubírat dávky, nelze s tím "seknout" ze dne na den, i když na něj závislost nevzniká, jde pak o potíže z náhlého vysazení, což není ještě Váš případ. Citalek se užívá zpravidla 1x až 2x denně, zda si dobře vzpomínám? A poslední příspěvek má naprostou pravdu, bohužel.

deprese, ktera chronifikuje bez lecby se pak leci strasne obtizne...moje zkusenost