maniodepresivita

No, jeste se to asi poradne nerozjelo, ma asi smiseny stav. Nevim, nejsem odbornik...
Je ale pravda, ze meho manzela v hypomanii (manii) presla chronicka ryma, dispepticke problemy, bolest zad... Je neuveritelne na co vsechno ma deprese vliv...
Myslim, ze tu knihu bys mela asi vratit do knihovny, protoze on ji zrejme nekam uklidi :) P.

pro P: Tak nevim - kdyz jsem mu ji pred 14 dny davala, tak mluvil rozumne, rikal, ze chce byt tyden sam, precte si to, bude se lecit a na sobe pracovat - a po tydnu jsem zjistila, ze nic neudelal a uz taky planuje jak u sebe vsechno zrenovuje, zboura pricku v kuchyni a zmensi koupelnu aby zvetsil predsin, udela skrine, vymaluje - takze asi mas pravdu - je to tady. Ale co ty obcasne stavy uzkosti s tlakem na hrudi?

Btw. veta "Nemam cas" je priznak hypomanie a manie. Cele leto jsem neslysela nic jineho, ale pritom jsem videla jak hodiny a hodiny telefonoval nebo delal nesmysly-neplodne neco "kutil". Nevydrzel chvilku na jednom miste, delal "poradek"=vyhazoval obleceni, ale napr. i degistor...
Skoda, ze mu tu knihu nemuzes nechat na stalo, protoze on si ji urcite precte, ale az mu bude zase spatne, ted to nema cenu-je preci "zdravy"... P.

Pro Martina:Je pravda, ze kniha napsana nejakym doktorem je dobra, ale myslim ze v prvnim stadiu rozhodovani - o lecbe/nelecbe, by mela urcite vetsi uspech knizka od stejne postizeneho, ktery se s tim uspesne popral a podal tak jakysi dukaz ze to jde, ze to ma smysl. Tot o tom svedectvi. A pro rodinu a okoli nemocneho by zas byl zas uzitecny ten "Denik neboli zapisky "bipolarnika", aby lepe dokazali nemocneho pochopit. Teda, nevim co na to reknes - urcite neni jednoduche jit takto s vlastni kuzi na trh - zvlast pri tvem povolani ucitele - ale treba bys to mohl napsat pod pseudonymem.

pro P: Rada bych neco citovala, ale jak jsem ji vypujcila z knihovny, jen tak jsem ji prolitla, ma ji zatim muj pritel (uz 14 dni a podotykam ze ji jeste "nemel cas otevrit" - neni divu, na seznamu kamaradi a vecery s alkoholem - tipuju to na zacatek hypomanie.)Takze jen tak ve zkratce co si vzpominam - jeho osobni pribeh, BAP + zavislost na alkoholu, jak se odmital lecit - pak odhodlani k lecbe ale nepochopeni a nekompetence psychiatru, az do doby, kdy se jeho manzelce podarilo najit dobreho psychiatra. testy a otazky ke stanoveni bipolarity, prakticke rady jak poznat dobreho psychiatra, adresy, kontakty, telefony a e-maily ruznych asociaci BAP, pribehy nemocnych a jejich svedectvi jak se zmenil jejich zivot po lecbe. To je tak v kostce. Az (nebo jestli vubec) si ji pritel precte, tak jestli mi ji prodlouzi, zkusim neco citovat.

Je tedy pravda, ze knihy o BAP na trhu nejsou! Slohova cviceni zvladas (viz. denicek), moc dobre vis o cem mluvis (viz. vlastni zkusenosti s BAP). Jeste najit nakladatele... Muzu ti zarucit, ze ja si tu knihu 100% koupim a muj manzel casem 100% taky :)) P.
No, zpetne koukam, ze ja bych ti korekturu cestiny rozhodne delat nemohla :))

Chtela jsem te pozadat,jestli bys nemohla z te knihy citovat pasaze (teda prosim v cestine :)), ktere te obzvlast zaujaly. Ja, a predpokladam, ze i vetsina ostatnich si tu knihu v italstine sotva nekdy precte. Jeste kdyby byla v anglictine... P.

Martine, jak procitam tvoje prispevky - tolik cennych rad a zajimavych veci - tak mne napadlo - nechces napsat knizku? Treba neco jako BAP z pohledu pacienta (rukopis si nech schvalit psychiatrem)- myslim ze by takova knizka pomohla hodne lidem, at uz nemocnym nebo jejich blizkym, kteri si marne lamou hlavu, co se v hlave nemocneho odehrava, co proziva atd. Plus prakticke rady pro nemocne, tvoje svedectvi a povzbuzeni. Myslim ze na ceskem trhu takova knizka neni, ja jsem takovou psanou pacientem nasla, je bezvadna, ale bohuzel ne v cestine, uz se mne na ni ptala i P. Neco si privydelas, neco z vytezku das na vyzkum BAP a urcite by to hodne lidem pomohlo. Co ty na to? Jestli se k tomu nekdy odhodlas, tak si zamlouvam prvni vytisk! :-)

Anyz: Proč ten negativní smajlík? Vždyť úsečky jsou nejlepší, ne?
Alena: jistě, není to sranda. A nemusí to být rovnou HIV, takové Céčko tě taky dokonale složí a je 100x nakažlivější...
Jinak já se mám celkem dobře. Díky poslednímu duševnímu zhoupnutí jsem zhubnul o další dvě kila - výborně! Ještě jeden výkyv a budu ve středu optimálního BMI.
Své nedávné názory nebudu komentovat, stále v tom mám zmatek.

Martin a P.:Vracím se k úsečkám :-( Asi jsem neobstála..vzdávám to. Ale přesto věřím, že to s tou BAP jde..jen se musí chtít!! Mějte se tu fajn a díky všem za info o ty potvůrce BAP.

P: Diky. Myslim, ze nejde jen o sebeobetovani, toleranci a davani lasky bez odezvy - s tim by se snad jeste dalo - i kdyz obtizne - zit. Snad nejnebezpecnejsi jsou rizika manie - at uz pro nej (muze sebe nebo nekoho jineho z neopatrnosti zabit nebo zranit pri rizeni v opilosti - a cloveku nezbyva, nez se porad o nej strachovat), a nebo i pro partnerku takoveho cloveka - nekde se opije, bude mit rizikovou nahodnou znamost a pochybuju ze by myslel na ochranu, neco chytne a od nej pak partnerka - takze zit s nelecenym je jako hrat se svym zivotem ruskou ruletu - a tady uz nejde jen o pochopeni a toleranci, nebyt ruznych nemoci, tak bych takovou neveru i presla, ale v dnesni dobe AIDS to muze byt otazka zivota a smrti.

Drzim palce, at to ustojis! Mam pocit, ze vsichni, co ziji s clovekem s BAP (nelecenym) v podstate omezuji svoje ego, a jak napsala jednou Anyz, jsou na hrane sebeobetovani. Musi byt tolerantni, schovivavy, milujici a v urcitem obdobi za to nedostavaji zadnou zpetnou vazbu...
Muzes byt v podstate rada,ze sis situaci vyjasnila po nekolika mesicnim vztahu, u me po skoro 20.letem manzelstvi to byl vetsi mazec!! Ale uz se blyska na lepsi casy ;) P.

Ivo, pokud se zodpovedne leci, zkusila bych to, ale pokud ne nebo se ještě rozhoduje bud opatrna, vyckavej jak se to vyvine a radsi nic moc neocekavej

Jak pokracujes v hledani lekare? Nebo jsi to uz vzdala? P.

V tvem pripade je kazda rada draha. :) Byt tebou, tak bych si urcite na netu nasla nejake info o BAP. Je jich tu mtaky...
Pokud budes citit, ze zit s BAP bude pro tebe zvladnutelne, tak do toho jdi. Pokud se budes domnivat, ze to nezvladnes, tak neni co resit.
Za sebe mohu rict (z vlastni zkusenosti), ze zit s clovekem, ktery se neleci je nad moje sily... P.
Napr.

http://www.pharmanews.cz/2007_01/manio.html

Dobrý den všechny vás moc zdravím a chtěla bych vás poprosit o radu přes internet jsem se seznámila s člověkem,který je velice milý ,když mi píše jsou to slova jen taková ,která každá žena ráda čte,ale co mi jěště neřekl a celkem to chápu,že má BAP,bohužel jsem se to dozvěděla přes kamarádku,která zná jeho ženu vím jak v té době ona vypadala strašně zhubla a trapila se jejich rozchodem,ale přitom on o ní mluvi velice ošklivě i o její rodině přitom ona ted žije nový život má přítele a vypadá spokojeně.Nevim jak přesně takový člověk v nemoci reaguje jak se chová a také jestli se už nemoc nemusí projevit pokud by byl spokejený nevim jestli se najde někdo kdo mi pomuže nebot sama nevim co dělat do té doby než jsem se to dozvěděla jsem byla štastná a ted mám obavu jestli tento vztah brát vážně.Moc vám děkuji za radu všem.Iva

Martine, zbytečně se týráš! Nepřemýšlej o všem (o sobě) tolik.. Jednou jsi dole, jednou zas nahoře.. Tvé hodnocení nech na druhých :-))Určitě v něm projdeš dobře!

P.: Jsem z toho úplný blázen. V hlavě mám dokonalý zmatek, tzv. vygumováno. Dusivý tlak na hrudi ale zvolna slábne, třeba to bylo nějaké nachlazeníčko nebo ona jarní únava.
Stále si myslím, že jsem BAČKORA. Kdepak BAP, prostě máslíčko. Je mně líto toho, co jsem tady všechno nablábolil.
Ještě podotknu, že jsem si samozřejmě všiml toho, že teď uvažuji stejně jako ve své ukázce z deníku. Myslím si ale, že se jedná o vzácné chvíle, kdy vidím pravdu v její zoufalé nahotě. A obávám se toho, že za nějakou dobu zase padnu do růžového sebeklamu o nemoci. Je přece mnohem líbivější být nemocen než neschopen.
Ach jo, raději toho nechám...:-(

Co jarni unava? Uz jsem ji nastesti prekonala!
Martine, ty rozhodne nejsi simulant!!! P.

P.: Ano, ale simulant prostě tu a tam onemocnět musí - patří to k jeho hře. Je to nemalá finanční ztráta, ale výhody z této hry jsou pro simulanta podstatnější.
Teď spíše řeším problém, zda je z této situace nějaké rozumné východisko. Jak přestat být simulantem? Jak se postavit na vlastní nohy?
Manželka při prvních známkách těchto úvah významně kývla hlavou a řekla, že bude zase lépe. Takže nic. Možná bych mohl zkusit kamaráda, který by měl být nezaujatý. Není to nic příjemného, když ti nerozumí tvoji nejbližší.
Jinak se cítím pořád poněkud malátně. Buď jsem přepracován ze školy nebo na mě něco leze. Rozhodně to ale není deprese...