Sebepoškozování

Ivo, jak to vypada s moznym miminkem? Jsi jeste v Ostrove?

Ahoj Katy,děkuji za odpověď...zkousela jsem si na rady terapeutky zapisovat sny ale pak me to prestalo bavit jinak jsme si v lecebne psali kazdy den denik...Nemam naladu utapet se ve svych pocitech vis? Me jizvy uz vypadaji lepe, nektere jsou hluboke a sklebi se na me, jine dlouhe bílé jako podle pravitka... Mame spatnou historii v rodine,hlavne z maminčiný strany, prý jsem si od ni prenesla nejake informace uz v brisku a proto se ted trapim...je to slozitejsi...nevim ale prijde mi ze mi terapeutka pomaha, volam ji kdyz je mi spatne a kdyz mam neresitelny problem,vzdy si na me udela cas a po rozhovoru s ni je mi lip...zkouseli jsme toho uz dost, mamka ted prosla rodinnými konstelacemi v Lažanech, coz by pry melo pomoci me i ji vyrovnat se s minulosti...od te doby co prijela se mi uz nezdaji desive sny kazdou noc...ale řezani me to nezbavi...jak tak pocitam, prichazim na to ze pauzy mezi rezanim jsou mesicni...dalsi rezani se blizi jedno vychazi i na Vanoce a silvestra...hrozne tomu chci zabranit tak snad se mi to povede...Silvestr nesnasim, nemam s kym ho stravit takze zustanu asi doma...a Vanoce...jsou smutný,nasi se sice snazi kazdy rok hlavne maminka...ale myslela jsem ze budeme s pritelem a uz jsem premyslela co mu koupim:o(Tento vikend je vazne nejaky studeny a pochmurny ale u nas uz snezilo:o)Tak mi ten bílej sníh docela udelal radost:o)mej se krásne pa

Ahoj Leničko!Nemáš se vůbec za co omlouvat, je správné, se rozepisovat, vyventilovat, dostat ze sebe své pocity... Zkoušela jsi to někdy? Jen tak si vzít papír a psát a psát co tě napadá, co je v tobě, co tě trápí?? Hodně to pomáhá! Řekla bych ti, abys nedávala na rady lékařů, ale snažila se sama, ale asi je to hloupost, protože vím, že je to hodně těžké. Mám názor, že čím víc lidí do toho zatahuješ, tím víc se z tebe svaluje odpovědnost a pokud spoléháš na ostatní, nikdy to nekončí, nic nepomůže - musíš poslouchat sebe, musíš sama chtít! Zní to tvrdě a asi blbě, egoisticky a neempaticky,ale pomáhá to! Neznamená to, že v tom máš být sama. Opora ostatních a možnost se někomu vždy vypovídat je hodně moc důležitá, nejdůležitější, ale ostatní do tebe nevidí, oni mohou jen hádat, i terapeut. Už jsi do toho asi hodně spadla, viď? Já měla takové stavy, že jsem prostě vzala nůž a v afektu jsem řezala a řezala, chtěla jsem se pořezat co nejvíc, někdy i podřezat, Kamarádka pak řekla dost a byla na mě hodně tvrdá, ale zároveň moc hodná. Donutila mě k tomu se zamyslet, uvědomit si, že odpovědnost za sebe mám jen já, neskrávat se za jizvy, ale naučit se mluvit, vyjadřovat, a když už, alespoň u ní jsem musela mít krátké tričko, abych se nebála sebe samé, protože když jsem si ty jizvy zůsobila, měla bych to takévidět a nezavírat před tím oči. Hodně to pomohlo, naučila mě svobodě, možná to také potřebuješ. Nevím, co ti poradit, přes net je to blbé. Já tím určitě chtěla i upoutat a nebýt naprosté náhody, byla bych už mrtvá, ublížila bych rodičům a všem, což jsem v té temnotě neviděla. Nebudu ti říkat neřež se, protože to takhle nejde, ale řeknu ti: Chápej se!!! To je to nejdůležitější. Nespoléhej na terapeutku, je to určitě nejsnazší, ale zničí tě to, svůj život máš v rukou ty a druzí tě můžou podporovat a chápat, ale ne za tebe jít. Čím víc to budeš rozpitvávat, tím víc se budeš topit, myslím, že když si sáhneš na srdce, tak to víš. Máš někoho, na koho se můžeš kdykoli obrátit kdo tě podrží? Zkus nad jizvymi zapřemýšlet, nad každou z nich! Když je huboká a klikatá, většinou to značí afekt a zlost na sebe, pokud je povrchní a dlouhá, je to zmatenost, strach, krátká rána zase jen - bylo to jen krátké říznutí ze zvyku, závislosti nebo jen potřeby upoutat... Zkus to, ty rány volají o pomoc,ale ty tu pomoc musíš odhalit! Moc ti držím palce, vím, že je to obrovská bolest a zoufalství, ale podaří se to změnit jen když budeš opravdu chtít. Neber to jako zvyk něco,s čím nic nejde dělat- jde, ty můžeš, ty máš tu moc!!!Drž se, Leni, zvládneš to! Netuším, proč se řežeš, neznám tě. Je to okolím? Nedostatečnou sebedůvěrou? Nelibostí s životem a se světem??? Určitě je to zoufalství, samota, úzkost..., ale z čeho, co je to, co tě trápí?Moc ti držím palce a hodně štěstí!!!Písni, když budeš chtít:)Přeji co nejhezčí víkend, i když asi trošku deštivý...:/pa:)!

Ahoj Katy,Prosla jsem tritydenim sanatoriem v České Lípě, zde me nasměrovali na pí terapeutku ktera přišla na spoustu zajímavých věcí které by mohly být příčinou...začla jsem už v 17ti, před našima jsem to tajila měsíc pak se o tom dozvěděli v den mých 18tin, ted je mi už 19...Zatím se to moc nedaří->myslím tím přestat...vydržím to tak měsíc a pak z pravidla skoncim na pohotovosti v nemocnici, kde si polezim na psychiatrii a nebo jen jedu na osetreni k my doktorce...je to stále dokola...Navíc už nemám v životě žádnou jistotu jako dřív...před dvěma týdny jsme se rozešli s přítelem,který mi hrozně pomáhal...letos maturuju, nevím co po gymplu, bojím se ze me nikam nevezmou...je to stále dokola...Ja na radu doktorky koupila Bepanthen plus a ten mi ted dosel...tak jsem myslela ze mi poradite...Nějak jsem se rozepsala,omlouvám se...Lenka

Ahoj Lení, já se řezala rok, takže tě chápu. Neznám nic, po čem by se to líp hojilo, kamarádka lékařka i jednou přinesla mastičku, která se používá na chirurgii při operacích a ta byla milionová, ale není prodejná. Nejlepší způsob je přestat!!! Proč se řežeš? Ty jizvy, rány, které si působíš, umí mluvit, co ty tvé říkají????

Ja nic neznam, ty moje jsou uz bile a nestydim se za ne. Nemam duvod se za ne stydet. Ale podivej se sem, tady to par lidi resi, co s jizvama, treba to bude fungovat:http://www.doktorka.cz/run/chat/treplies.asp?message=2605

Ahojsebepoškozuju se už přes rok...rany se mi přestávají pěkně hojit, zůstávají mi nehezké rozšklebené a zarudlé jizvy, co s nimi? Neznate nekdo nejakou hojivou mast?...Vim ze mast nic nevyresi...no nevim jak to lépe napsat...bojím seDěkuji za radu

Co má,Péťo, cenu? Ty máš cenu, tvůj život, tvé štěstí...!Nezáleží na tom, že to nevyjde, to se stává. Čím míň očekáváš, tím jsi šťastnější... Vím, že se to lehko píše, musíš chtít hledat to hezké, ale to nenajdeš nikde, když to nebudeš cítit v sobě...

Bezva jsi to rekl

"ale co ma cenu? kdyz vetsina z veci nevyjde???"Petrushko, ale i zit se musi trenovat. Umeni zit neprichazi samo o sobe. Uvidis, ze kdyz budes dostatecne trpeliva, ze casem vetsina veci vyjde. Musis to proste furt zkouset, i kdyz to vypada, ze to nejde. Nebo je Ti uz sedmdesat? ;o) Co ma cenu? Cenu ma treba ta cesta k tomu, aby to vychazelo ...Dan

ahojky Ciri, jsem moc ráda, že se za tím odmlčením neskrývalo nic hrozného, právě naopak. nyní by jsi se měla obrnit trpělivostí a vytrvat v terapii, ony ,,zázraky" se nedějí hned, ale přicházejí po špičkách,a tak, že si jich mnohdy ani nevšimneme. Hodně síly Dráža

Ahojky Katy. Dekuju za odpoved.....ale co ma cenu? kdyz vetsina z veci nevyjde???

Ahojky Niky.Dekuju za odpoved..... Jsem moc rada, zes odepsala..... jak si mam vazit sama sebe? ja si sebe vazim, ale neverim si ( mam malou sebeduveru) a ublizuju si vzdycky, kdyz mam depkku, nebo se mi neco nepovede, a tak..... musim koncit, papa a jsem rada zes odepsala

Ahojky lidi, dlouho jsem se neozvala, ale chodím sem koukat.Teď jsem na tom trochu líp (po tý aférce jsem si dávala celkem pozor, ale párkrát jsem se neudržela), ale teď jsem už celkem dlouho na tom líp. Jo a chodím k psychologovi, tak uvidím, jak to bude dál.Držím vám všem palce, mějte se. Ciri

ahoj péťo, já to odpověděla rovnou na mail, doufám, že ti došel... - došel?přeji moc si a posílám spoustu úsměvů!držím palečky, podívej se kolem, jak je svět krásný a rozmanitý, zkus si v něm i ty najít něco hezkého, co ti bude dávat spokojenost a sílu - opravdu to stojí za to! Krásný zbytek dne!

Petrusko, nevim jestli ti nekdo odepsal, ale ja ti preji zatim mnoho pozitivnich sil! Jenom by me zajimalo jak se ti to stalo.Proc mas v sobe tolik dusevni bolesti,ze si musis delat fysicke? Nebo se nemas rada? Co te trapi? Hlavne si uvedom, ze nikdo neni perfektni, kazdy dela chyby a hlavne kazdy clovek se nekdy nacuci na ten zivot. Ale nic neni nemenne a i kdyz dnes prsi,je na sto procent jiste ze slunko zase vysvitne. Prestan se trapit, strav hodne casu s lidma aby jsi nemela moznost si ublizovat a vymysli si nejaky cil ktery bys mela dokazat. Napriklad zapsat se do kursu anglictiny a najdi si pen pal. Kdesi v jine rubrice psala Petra, ze si vzdy urci cil a pak se na tom uplne soustredi - chtela diploma, tak se velmi ucila, chtela vlastnit kone, sla pracovat do zahranici asi jako nany, ale nasporila si a ted ma krasneho kone. Ostatni se jen divi a prali by si podobne, jenomze ona na tom zapracovala. Tak si uvedom co ty bys jsi si prala a vytyc si cil a hlavne nepouzivej svou energiji negativne. Zivot na tebe ceka a kazdy z nas se narodil s nejakym talentem, tak nestracej cas. Napis mi ze se zacinas mit rada a kazdy den kdyz se probudis si reknes - jsem cenny clovek! Precti si knihy o healing - lecitelstvi.

Ahojky Ivulko, pořád se chdím a zatím marně čekám, zda napíšeš, neustále se zaobírám myšlenkami na tebe, jak se máš, jak vše zvládáš. Snad je vše OK.Ahojky Ciri, už jsi se taky dlouho neozval, ani nevím, jak to dopdlo s tím ,,říznutím"vlastně je tu všeobecně nižší návštěvnost:o))Dráža

Ahojky, mohl by mi nekdo prosim vas odpovedet? :o(

Ivo jak se mas? Jenom bych se chtela zeptat jestli tvoje mamka zkusila leceni alkholizmu? Velmi dobry svetovy program je jako neco AA Anonymos Alcoholics. Ma to byt nesmirne dobre pro vsechny co maji problemy s adiktivitou. Obe dve by jste tam mely chodit. Ale prozatim ja bych ji poslala jednoduchou karticku ze ji pozdravujes a myslis na ni. A priste ji napis zase neco positivniho. A timto mozna zacne neco dobreho, ale nezapomen ze ona je nemocna. Ty jsi zde ta silnejsi positivnejsi osoba jelikoz se snazis udelat zmenu a pracujes na svem uzdraveni. A hlavne neber jeji nalady osobne, jenom si predstavuj jak se vse napravi a vetsinou se i to stane

Ahojky holky.....Jak tak koukam, mame asi astejnej problem, ja si ublizuju uz asi od brezna letosniho roku. Chodim k psychiatrovi a psychologie, ale jak vidite, je to k nicemu a navic jsem schytla toho nejhorsiho, kteryho tu na Ceskokrumlovsku mame, takze me ceka prestup jinam..... :o( Porad mam depky, a spatnou naladu, jsem silene podrazdena a ublizuju si. ja uz nevim co s tim. zavrit me do ustavu! treba by to pomohlo, konecne bych byla zas ta vysmata holka, ktera je absolutne v pohode, ale co jsem ted? uplnej odpad.....;o( rada bych si s nekym, kdo ma podobbny problemy psala, kdyztak odepiste na mailik :o)Mejte se krasne, Vase Petrushka