Sebepoškozování

jo, jo, život je děsně složitý, občas mi přijde do mysli část písničky od Anastacie- ostatně texty jejích nových písniček jsou hodně od srdce-je poznat, že něco prožila- I am sick and tired of always being sick and tired, nejsi na tom stejně?já občas jo odborníci tvému problému říkají závislá porucha osobnosti, jenže nikdy není nic jen černé ani bílé. zkus se více upnout sama k sobě. mám tendenci se taky na lidi upínat, ale párkrát jsem si tvrdě naletěla a už to nedělám,ale tendence k tomu mám. nemám se moc ráda, druzí jsou přednější, ale cítím v sobě takové to zraněné dítě a potřebu ho chránit, takže vlastně chráním i nechráním sebe, prostě chci říct,raději budu sama než snášet nějakou agresi, vždy když táta nadával a řval, jak mě praští a že mu budu ležet u nohou, pevně jsem se postavila a klidně mu řekla,ať praští nebo ať vypadne( chránila jsem poslední část své hrdosti a i to ,,dítě",aby se za mě nemuselo stydět víc než je nezbytně nutné, za ten risk, že mi urazí hlavu to stálo, tělo mi nikdy nepřišlo tak důležité-je vůbec moje?- jako duše)nikdy nepraštil ale nevypadl,ale to je jedno, no nevím, nějak jsem se do toho zamotala, až mě to samotnou překvapilo, protože tohle jsem už dlouho v hlavě neměla, natož abych to někam napsala, jo, budu muset končit, úplně mě to vykolejilo, omluvte mou indispozici Dráža

Ahoj Dane a holky,Bohužel holky,asi do toho vidíte.Vždycky jsem si myslela,že to pouto mezi chlapem a ženskou chápu,že to všechno okolo,že ženská má jiný myšlení atd.jsou kecy.Bohužel čím jsem starší a ti chlapi okolo mne také tím víc přicházím na to,že to tak opravdu je,i když jsem si to nikdy nepřála.To,že já se nechám vláčet je pravda.Každý se mnou může jakkoli vláčet do doby,než se absolutně sesypu.Dan to vidí tak,že dřív jsem ho vláčela já.Co jsme se znali,a to asi od mých šesti,sedmi let mně miloval.Vydrželo u to tak strašně dlouho.Ale já mezitím měla někoho jiného a on se pravděpodobně trápil,ale já s ním být z mnoha důvodů nechtěla být.A on teď cítí že je v právu mi tu bolest oplatit,aniž by si to přiznal.Ví jak moc na něm visím-tak jako on kdysi na mně.Denně za mnou chodil,jezdil pro mě do školy,kdykoli jsem chtěla udělal pro mne cokoli,ale já ho nevyužívala,bylo to vzájemné,ale on to tak necítíl.Teď se to obrátilo a on vláčí mne-ale neoplácí.Moje postupná slůabomyslnost mu nahrává.Zůstala jsem sama a jediné co potřebuju je on,jako on kdysi byl uplně sám a měl jenom mně.Teď má spoustu přátel,možná napůl imaginárních protože myslím,že polovina jeho historek je pouze idea k tomu,aby mne naštval tím,jak je najednou na mne nezávislý a může být s kýmkoli,jako já kdysi když jsem měla spoustu přátel,které se teď rozprchli jako dospělí všude možně.Má ve mne tu strašnou jistotu a i kdyby zhasla a já ho upustila sama od sebe,nevím zda by ho to vůbec ranilo.Mohl by se věnoovat své práci a otci tak,jak si to přeje.Jediné co by mu chybělo je sex.Ale jeho kolegyňky a vynikající kamarádky(žádnou jsem doposud neviděla)jistě rády pomohou s jakýmkoli problémem,jak tvrdí

Dane, ráža to napsala přesně. Dan se chová se tak k Mišce proto, že cítí, že ji má jistou. Ať udělá cokoliv, ona mu to odpustí, dovolí mu prakticky vše, jenom, aby ji neopustil. Nemá tím pádem, o co usilovat, co opečovávat, o co se bát a tak se chová chladně věcně bezcitně. On ji používá, ona mu bezmezně slouží... V takovém vztahu nemůže dojít k harmonii, jenom v případě, že by to poloha, která by oběma partnerům bytostně vyhovovala.Má-li Miška tak bujnou fantazii, nebylo by špatně zkusit psát. Možná by vznikly čtivé příběhy, do kterých by vypsala svůj smutek i vztek, vlastněveškeré emoce. Taková neškodná efektní terapie.

ahojky Miško, tvůj příspěvek je velmi silný, trochu jsem přemýšlela, kdyžtak mě pošli někam...:o))není problém právě v tom, že se mu snažíš ve všem vyhovět, že ví, že tě má ,,jistou" ať udělá cokoli? měla by jsi v tomto vztahu určit hranice, kam až může zajít on a kam jsi ochotná zajít ty bez toho, aby tě to ničilo a deptalo.snadno se to píše, vím, taky mám ty svoje hranice velmi chabé,ale je asi nutné obrnit se trochu proti ostatním a říci jim NE, když to NE cítíme, ale chce to asi cvik. Občas mi Miško přijde, že se trápíš zbytečně, že si tím vším strašně moc ubližuješ, jistě rozchod s Danem by byl jistě hodně moc bolestivý, ale tahle bolestná agonie, kterou s ním prožíváš přece není lepší?! máš mnohem větší cenu, než si myslíš.no, snad jsem se tě nijak nedotkla, možná si myslíš, co ona o tom všem ví! nevím, ale takhle to cítím a protože jak jsi napsala je to tu upřímné, tak i píšu Dráža

Diky holky za prani k svatku. Ja svatky nesleduju a tak me to prekvapilo, nicmene mile. :o)Misko, jsem rad, ze e-mail dosel. Tak to asi byla chyba na Seznamu, kdyz mi psali, ze ta adresa neexistuje. Vobcas, trebaze zridka, to blbne. Technika, no ... ;o)Musim tedka pracovat, ale par slov... Misko, mas velke a silne touhy a potrebujes lasku a nehu a pochopeni a spolecnost (vsechny ty veci jsou STRASNE dulezite pro temer kazdeho) a nedostava se Ti toho, toho, co tak moc potrebujes. Mozna, kdyby jsi to nalezla, nejmene polovina, spise mnohem vice Tveho trapeni by vymizelo. Tak mi to aspon pripadne. Jenze jak to udelat? Myslim, ze nehlede na Tve detstvi a minulost, uz jenom absence tech zivotnich citovych nutnosti by dokazala spoustu lidi rozhodit. Jsi strasne upnuta na Dana, nezdrave. Prekvapuje me, ze je tak neprijemny. Musis ho necim stvat... nevim cim. Tak by se preci nechoval ani kdyby k Tobe choval neutralni pocity? No nic, tedka musim. Vsak ja zase napisu.Dan

Ahoj Dane,jestli šlo o mail jak jsi psal o tom netu,to mi přišlo.jinak nevím,adresa je správná.Hlavně Ti přeju všechno nejlepší k svátku,ať jsi zdravý,šťastný,veselý,milovaný a ať se Ti splní vše,co si přeješ...Dneksa byl zvláštní den.Byla jsem tak trochu už otupělá tou samotou tady,že už jsem ani nevnímala ty telenovely :-).Pustila jsem se do zkracování kalhot co jsem si koupila k Vánocům.Nešlo mi to.Křičela jsem po baráku hodně moc vulgární slova a málem jsem se rozbrečela,přitom šlo pouze o to,že mi zajela jehla mimo.ASi stopadesátkrát jsem se píchla o špendlík,co jsem měla v těch kalhotech až jsem se prostě naprosto sesypala z toho,jak jsem byla navztekaná a vyřízená,že se to pořád opakuje a že jsem k ničemu kdyřž po dvou letech praxe neumím ani rovně podešít šev.Chytla jsem z toho pěknou horečku,chvala mi krev z nosu jako vždycky,takže jsem si musela zakouřit,ale ani to nijak zvlášť nepomohlo.Od tý doby to jen jelo.Zastavil u mne Dan,psala jsem mu že mu chci něco důležitýho,toužila jsem aby se mnou byl alespoň on když jsem byla uplně sama.Řekl mi,že je unavený,že je od rána v práci a že večer jde s klukama a kolegyňkama na rozlučku před Vánocema.Jako by mne trefil kamanem.Rozlučka před Vánocema,když se vidí každý den.Prostě mně chtěl dostat a oplatit mi to.A jestlipak víš,čím jsem se prohřešila tentokrát?Co mi oplácel?Ten den jak jsem psala sem ten hodně sentimentální přísppěvek se to trochu se mnou táhlo.Večer jsem mu napsala zprávu,což obvykle ani nedělám,protože nesmím,že jsem přemýšlela a že ho miluju a že to tak prostě cítím.Naštval se,protože jsem překročila jeho pravidlo,jen mi odseknul něco v tom smyslu že sem taky někdy o něčem přemýšlela...To jsem ale byla ochotná překousnout.to bylo jedno.Pak teda odprosil a přišel.Milovali jsme a do toho mu přišla zpráva.požádal mne,zda si jí může přečíst.Svolila jsem,protože jsem si myslela,že si dělá srandu.Bohužel ne a já to slízla,protože jsem se tomu divila že si uprostřed sexu se mnou píše s nějakou kolegyňkou.Chvíli jsem dělala fóry,ale nechtěla jsem si ho rozhádat.Takže jsem svolila,nechala jsem se jím strhnout do postele a vyhověla jsem mu.Tekly mi slzy když jsem ho pozorovala,jak ani nehne brvou po tom,že mám taky nějaký city.Prostě o tom nepřemýšlí.Večer se celá akce opakovala.Kdybych něco řekla,stejně by mně nepochopil a akorát bych si koledovala o hádku nebo rozchod.Stačí mi ty kecy okolo a vzdám se jen proto,aby přestal.Alespoň na Vánoce ne.Vydržela jsem už toho spoustu,tak proč ne tohle?Horší je,že je to trochu úlet jsem si ještě nepřiznala.Ale je pravda že jsem nepřiznala sama sobě doteď že to,že mne Tomáš bil a mne to ubližovalo,takže si sotva přiznám tohle,i když je to snad ještě horší.Tomáš mne vždycky potom hrozně dlouho choval v náručí,říkal mi jak mne miluje,jak mne potřebuje...Jak já by jsem chtěla aby mne Dan objímal a říkal mi něco hezkýho.Jenže on to necítí...A ještě něco co je dnešek docela haluz.Teda vypovídá to spíš o mém vnitřním haluzu.Když jsem byla malá,hodně jsem si vymýšlela historky a všem to cpala do hlavy.Byla jsem dost chytrá,takže mi to děti věřili.Asi v první nebo druhý třídě jsem si vymýšlela,že moje máma umřela ve válce a ta ženská,co pro chodí je teta.Vyprávěla jsem detailní historky z jakýsi pofidérní války,kde umřela moje máma.Je fakt,děti si vymýšli leccos a já měla hodně bujnou fantazii,ale nelžou většinou o tom,co si přejí?Proč bych si přála aby moje máma byla má nevlastní a ta vlastní byla mrtvá?Co bylo mezitím nevím,ale zasekávám se v době nedávné.Když jsem žila s Tomášem,hodně lidem jsem lhala o tom,jak je náš vztah idilický,jak se starám o jeho dceru,jak mu vařím,jak spolu spíme a spíme v jedný posteli a jak je to tak strašně nádherný,když mi posílá ty hezký zprávy a říká mi,jak mne má rád.Vynucovala jsem si a snad jsem tomu i sama věřila,že to tak opravdu je,vynucovala jsem si prostě to,že se můžu o někoho starat,že na mne někdo čeká.Chtěla jsem být dospělá,chtěla jsem se starat o jeho dítě,chtěla jsem být jako jeho žena.Tak jsem to nalhávala.ale pravda byla uplně nikde jinde.Uvařila jsem mu jednou,jeho dceru jsem jednou chovala,navíc vedle jeho bývalé ženy.Z postele po sexu odcházel rovnou do práce a že mne miluje mi říkal jenom schlastanej na sračku,když mne zbil a vyhodil a oslovoval jménem jeho bývalé ženy.Tady je pravda.Žádná idila,tu jsem vytvořila já.A nemohla jsem přestat lhát.A teď Dan.Hodně si píšu s bývalým a ještě s jedním kamarádem.Nen den,kdy bych nenapsala do zprávy jakoukoli zmínku o tom,že něco děti a že něco Dan a že na něj čekám.sPousta známým s kterýma se nevídám jsem nalhala,že s spolu bydlíme.Píšu věci o vaření,o praní,o dětech.A nemůžu přestat.Kolikrát mne tak strašně láká psát,že jsem konečně těhotná a že jsem strašně šťastná,že se o mne Dan stará a já o něj...Prostě sito vymýšlím a hrozně mne to ruinuje.Myslela jsem,že to dětský období je za mnou,ale á nevím co se děje.Je to tím že prostě po něčem toužím tak to realizuji ve snech a navíc je to brutálnější tím,že to předhazuji dalším aby to bylo velkolepější anebo jsem prostě prolhaná lhářka?Vím kde jsou meze,nejsou to básně,jen mluvím reálně,ale uplně smyšleně.Dokážu splodit uplně cokoli o něčem,co bych chtěla a sand i sama sobě to nakecat do hlavy pane bože...Nikdy jsem nikomu neřekla že lžu.Také je pravda,že když jsem psala sem jak jsme byli s Danem v Chorvatsku bylo to takéuplně jinak.Vykašlal se na mne,odjel za nějakou kamarádkou na Moravu a já jela sama.Snad jsem si i tam povídala sama pro sebe za jeho hlas...Za to se všem omlouvám.Zde se dokážu udržet,protože zde je upřímnost hlavní prioritou,protože vás mám ráda.Ale jinde...Když si píšu s někým cizím,jsem schopna nalhat uplně cokoli a ještě nikdo mne nepodezříval,že lžu.Tak v čem to je?Jsem opravdu tak zlá a hnusná,falešná lhářka?Nikdy bych nikomu neublížila,nechtěla nikomu nic udělat,ani nechci být zajímavá,ale jen potřebuji ventilovat to co mne strašně tíží...CHtěla bych žít jinak.Utápím se v tom že jsem sama,že nikdo nechce se mnou žít,že musím chodit do školy a ne pracovat a o někoho se starat.Dřív to byla sranda,ale teď mně to hrozně trápí a otravuje,nebaví,je to hrozně moc silný a já jsem nešťastná když jdu hloub do toho všeho...Pane bože.Potřebovala bych se pořádně pořezat abych si uvědomila,jak jsem pitomá.Já se omlouvám zato všechno,promiňte,já jsem nikdy nechtěla být taková svině.Snažila jsem se být vždycky pro všechny,pro sebe jsem brala minimum ne li nic,chtěla jsem jen být pro ostatní a klidně se rozdat,tak proč jsem taková svině...Přijde mi jak když se hádám sama se sebou...Jsem fakt nějak mimo.Myslela jsem si,že tohle už mám za sebou z tý doby,kdy mi bylo dvanáct třináct a nevěděla jsem kudy kam.Ale teď to bylo v pohodě a já se zpětně dívám,co za sebou mám a co všechno jsem dokázala přibarvit.Nesnáším lež a sama to dělám.I když nikomu neubližuju,nejradši bych si dala pár facek.Mám ráda realitu.Všechno by mělo být tak,jak to osud určil.A nesnáším změny.Ale proč tedy je zase nějakej problém v tom,jak jsem nemožná?

DANEČKU,přeji Ti k Tvému dnešnímu svátku jen to nejlepší a ať se Ti splní Tvá nejtajnější přání. A dlouho to s námi tady ještě vydrž.Pa pa

to je moc fajn, hlavně, že cítíš, že to je ta správná cesta, je jasné, že nebude krátká, ale určitě stojí za to po ní jít, určitě máš i dobrého terapeuta,ty testy musely být asi dost náročné(soustředění, čas..) neumím si představit, co všechno mohou obsahovat. pevné podrážky Dráža

aojky :)no na terapii taky chodím, to bude na dlouho... taky jsem absolvovala psychotesty a byla jsem na jejich vysvětlení, bylo to hodně zajímavé a velmi poučné, protože to vyšlo opravdu přesně...

ahojky Johannko, je to již opravdu hodně dlouho, co jsi se naposledy ozvala,chodíš mimo léků na nějakou stálou s dlouhodobou terapii? je dobře, že se hrabeš ven z toho bahna, ještě utřít kukadla a sbvět bude zase barevný:o))Dane, je to tak, ošklivé ženské se schovávají do laborky, protože jsou stydlivé, zatímco hezcí chlapi se tam zašijou, aby unikly spárům vdavekchtivvých dámiček:o)) je tedy pravda, že v laborkách nejsou kostnatci, zato já mám doma ve skříni kostlivce, měla bych ho asi vyvenčit:o)) vše nej nej k svátkuhurá konečně víkend, tak hodně pohody a klidu do něj všem Dráža

Misko, nejde mi poslat zpravu na Tvou adresu:Tvoye-Misha"seznam.czNeslo to ani na:T voye-Misha"seznam.czDan

ahojky všem.. dlouho už jsem tu nebyla ale čtu, čtu... tolik by člověk chtěl podat pomocnou ruku ale tenhle boj si asi musí vybojovat každý sám... po psychologických testech mi diagnostikovali schizoidní poruchu osobnosti... vysvětlování by bylo na dlouho, ve zkratce je to jako schizofrenik ale není to nemoc ale osobnostní rys.. takže se s tím musím naučit žít... a trochu se změnit abych to unesla...beru nově zyprexu a velmi pomáhá... no a na akutní stavy mám rivotril... už jsem si dva měsíce aspoň neublížila...kéž byste našli všichni taky z toho bordelu cestu ven

Ahoj Dane,S tím internetem,to bohužel nezáleží na mne,to záleží na veliteli zájezdu(to je tatínek kdybys nepochopilJ)A kde jsi?Nevěděla jsem že jsi v cizině.Jela bych hned pryč

Iví klídek,Napsala jsem toho dost takže mám problém i já sama se trošku zorientovat v tom,co jsem všechno dala najevo a jak se k tomu stavím.Když se to napíše je to ožná lepší k zorientování situace,ale tím víc si to te´dka třídím.Nepospíchej,když budeš chtít,písni.A navíc,mne se moc líbilo co jsi napsala,bylo to moc hezké a moc Ti děkuji.Naše city jsou nejspíš oboustranéJA jak se máš,je Ti dobře?Tedy,relativně dobře?Písni.PapaP.S.Mail zašlu

Ahoj,tak už tu sedím pěkně dlouho a čtu.Jsem nějaká zmatená....nebo já nevím co.....Miško, ty mi teda dáváš zabrat:o). myslím to v dobrým....Ale tvý příspěvky si budu muset přečíst víckrát, je toho na mě nějak moc.A taky se přiznám, jsem docela překvapená....takový příspěvky jsem od tebe nečekala....no teď to asi vyznělo dost blbě.Prostě jsem trochu v šoku z toho, co jsi psala a co jsi prožila.........Vůbec nevím, co mám napsat. Ale aspoň Ti napíšu, že Tě moc obdivuju, jsi chytrá a skvělá holka a mám Tě vážně moc ráda.Moc ráda bych si přečetla ten Tvůj příběh...opravdu moc ráda....tak jestli chceš tak mi ho pošli na mail.Budu moc ráda.A promiň mi prosím, že zatím moc nedokážu nějak reagovat na Tvé příspěvky.

Dan to všechno napsal i za mne...

Cau Drazo, s tim sypanim popele na hlavu to prilis neprehanej. Jasne, ze mas strach kdyz se blizi zkouskovy. Jenze to je pripokakanej kde kdo. Ty, mezi jinyma, vic, protoze jsi citlivejsi. Ja myslim, ze i u nas by se mely zavest pouze pisemne zkousky, aby nekteri hajzlove zkousejici si nemohli vylevat sve frustrace na studentech. Nemysli, i u nas byli takovi parchanti a schvalne snizovali studentum sebevedomi, shazovali je a vysmivali se jim a meli rypak nahore. Konecne, kdyz jsi podle nich tak blba, tak jak to, ze jsi se dostala az to tohodle rocniku? A jeste kdyz jsi nemocna a spousta jinejch studentu takovy zdravotni problemy jako Ty nema? Drazulinko, na blbe ucitele se vykasli, protoze Ty potrebujes ziskat zapocty, zkousky, dodelat si skolu a teprve pak se ve skutecnosti ucit byt lekarem. Tedka je to jen takovej zaklad. Podle toho, jak si pisem, jsi chytra az az. Nenech se od blbcu nebo sprostaku vytacet, jasny?"...probírám to a došla jsem k závěru, že se budu muset nakonec zašít někam do laborky a stane se ze mě kostnatá profesorka, pustit mě léčit lidi by bylo nezodpovědné, když určitý typ léčby sama potřebuju:o)) No kdyby k tomu v Tvem pripade v nejhorsim doslo (v nejhorsim proto, ze bys nebyla s pacosi, jak bys chtela), tak nebude zase tak zle. I v laborce je zabava. A copak jsem ja kostnatej?? ;o) Ale ja myslim, ze soudis prilis brzy. Nevis co bude zejtra, natoz po skole. Nepredbihej tolik. ;o)Jdu pracovat ... do laborky. Zacnu okolo sebe pocitat kostnatce :O)Dan

"Moc se Ti omlouvám,protože to bylo právě to jediný co jsem nechtěla-trefit hřebíček na hlavičku.... cítím se blbě,že jsem zase vlezla nikam,kde nemám co dělat."Ale Misko, neprehanej. Vzdyt jsem psal ze se nic nestalo. Jak jsi to mohla vedet? Vzdyt je to nahoda. Nemusis se VUBEC citit blbe ani se omlouvat, vzyt jsi to neudelala schvalne. Pohoda, ne? ;o)"Až se někdy dostanu k neomezenému netu,přečtu to všechno."Mas net pres pevnou linku? Pausal? Vim, ze Anila ma bezdratovy spojeni a rikala, ze ji to stoji asi 500 mesicne a ma neomezenej pristup na net. Zavedeni toho systemu ji stalo mam dojem circa 2000 kacek. I Johannka rikala, ze bezdratovy spojeni je levnejsi. Ona tomu rozumi vic nez ja. Nekecam. ;o) Ja nemam ani mobil, protoze ho nepotrebuju, ale az prijedu do Cech, tak se na nej chystam. Uzrcite mi nekdopak poradi. Tak treba by takovy spojeni na net bylo pro Tebe tez lepsi? Nemusela bys cekat do sesti vecer."Ale moje otázky jsou takové,které jsou uplně mimo mísu."Kdyz jsou mimo misu, tak mi je napis na e-mail. Ja se taky nebudu rozkecavat o svej Viagre, jsem na Sebeposkozce, jak tomu rika Johannka, a mam dojem, ze na problemy s erekci je na Doktorce jina diskuse (este jsem tam ale nebyl).Jdu pracovat. Tak zatim pa, Dan

Všicí sedím u netu:o)) už třikrát jsem něco napsala a zase smazala, jsem strašně nervozní jsem jako vosí hnízdo šťouchnout do mě, tak to bude pěkná mela:o))naštěstí jsem doma sama, a snad do sebe šťouchat nebudu:o)) vždycky, když už jsem hodně unavená tak přecházím do defenzivy,podle hesla nejlepší obrana je útok, i když u mě dost předčasný, ale nějaký nečekaný konflikt už by mě uzemnil docela, právě si sypu popel na hlavu, že jsem se rozhodla pro tuhle školu,už se to blíží, zápočty, předtermíny, kolik zkoušejících mi zase dá najevo, že jsem naprostý blbec a jak je možné, že jsem se na školu vůbec dostala, to se taky divím.tak tu místo učení sedím a snad už nemám skoro žádné nehty, aspoň ušetřím ostří nůžek:o))probírám to a došla jsem k závěru, že se budu muset nakonec zašít někam do laborky a stane se ze mě kostnatá profesorka, pustit mě léčit lidi by bylo nezodpovědné, když určitý typ léčby sama potřebuju:o)) mám pocit, že výše zmíněným rozhodnutím zachráním mnoho životů:o)) dneska jse plná takové té divné ironie a kritiky sam ak sobě, až to opadne,bude slzavé údolí a sebelítost:o))snad mám doma dost čokolády:o)) jinak budu vymýšlet blbiny:o))tak jsem právě zjistila, že jsem opravdu neměla co napsat a že jsem psala o ničem, tak aspoň něco:Miško tvůj příspěvek je nabitý velkou hybnou silou a má dostatečnou motivační průraznost, nutí k zamyšlení i ,,starého mazáka" ta záchrana kůže je trefná ahojky, je dobře, že jsi tady Dráža

Ahoj Dane,Moc se Ti omlouvám,protože to bylo právě to jediný co jsem nechtěla-trefit hřebíček na hlavičku.Je to moc citlivá záležitost na to,abych to mohla propírat i sama před sebou,protože mi do toho hlavně vůbec nic není a cítím se blbě,že jsem zase vlezla nikam,kde nemám co dělat.Vím,jak to dokáže ovlivnovaat situace.Ale pokud chceš,mluv,jestli nechceš veřejně,napiš mail.Tvůj položivotopis jsem přečetla,tedy tu jednu stránku.Zbytek jsem si tak nějak dala dohromady z matných vzpomínek.Bohužel nikdy dřív jsi pro mě nebyl tím,co teď,takže jsem tomu asi nevěnovala takovou pozornost,jakou bych chtěla věnovat.Až se někdy dostanu k neomezenému netu,přečtu to všechno.Ale moje otázky jsou takové,které jsou uplně mimo mísu.Tak za padesát let,jestli se toho dožiju,budu určitě taková drbna jaký jsou naše sousedky.Moc špatný.Ať píšou všichni,já si chci dopisovat