Totální endoprotéza kyčle

Blani, je to v knížečce od Mudr. Sosny: Náhrada kyčelního kloubu. Dnes knížečku opět pročítám. Pořád jsem měla menší výčitky, protože většina pacientů po TEP jde na rehabilitaci. Mě ji v nemocnici nedoporučovali. A ejhle i v této knížečce je zmiňuje o pacientech, kteří jsou schopni samostatně dodržet doporučený pohybový režim. Tak jsem se uklidnila. Je to na str.39 a na str. 56 je o tom rotopedu a nadměrném cvičení. Tak si to myslím já, všeho s mírou, implantát má nějakou životnost, jak ty pneumatiky.
Blani nastupuji 22 tento měsíc, čili za 14 dní. uf, uf, zítra mám první autransfuzi.

Ted jsem se zasmála, máme nějak rozsáhlý články, vidíte to? Hotový romány :o)

Petro 30, 6 týdnů jsme cvičili,posilovali,protahovali, hodně jsme zmákli, ale jak tady píšou holky, potom ty pokroky jdou pomalu. Znervoznuje to, když to brání v chůzi. Musím vydržet a doufat že se to povolí vše. Mám strach,když byli ladem 20 let,že už se úplně nevzpamatujou. Nezbývá než cvičit a doufat a nepropadat panice, což se mi občas nedaří. Peťo,když to zhrnu trápí mě jen ten jeden zkrácený sval, jinak rozsah pohybu mám výtečný,vzhledem k mýmu stavu. Horší pak bude naučit mě chodit. Špatně zapojuju svaly při chůzi, no opět 20 let jsem chodila tak aby to šlo, ne tak jak se má. Ještě se pěkně zapotíme, z jara půjdu znovu na tu rehabku za tím mím fyzioterapeutem a budeme se opět potit.Ale,že Ty sedneš na turka je super. Tak to Ti ty vyšetření musí dopadnout na jedničku.

Hanko, kde si to četla o tom rotopedu co psal A.Sosna? Máš http?

Ajo a Aleno, taky jsem občas viděla na blízských že si už myslí,že simuluju a předstírám větší bolesti. Nepochpí to nikdo kdo nezažije. Ještě že aspon nemám problémy s váhou, mám 4 kg dole a ted jsem spokojena. snad to udržím, naučili mě málo jíst. tak snad se "nerozežeru."

Äjo kdy máš nástup, nechce se mi listovat zpět. Byla se mnou paní na rehabce a ta byla s druhou kyčlí, poslala bych ji domů, nebylo na ni poznat,že má jen 12 dní po operaci, snad jen chodila pomalu ale pohyby rozsah na jedničku, říkala že sama je překvapená,že první zlobila daleko víc. Můžu říct že cvičila líp než já po 6 týdnech na rehabce.

A co Yvonka? Ta už běhá a na nás nemá čas?:o))

Aleno, ve všem z tebou...Ajo, i já bych měla zhubnout. Prý 1 kg nadváhy se promítá do kyčlí jako 4kg. Ale přijímací lékař tady říkal,že mi redukční dietu nedá, že mám hubnout až po rekonvalescenci.Ale jak diety znám, rozhodně by pro rekonvalescenci i hubnutí byla lepší zelenina a bílkoviny než buchty, marmeláda, bílé pečivo, co je součástí normální diety. Tak to budu řešit až doma. Aspoň 8kg by to chtělo.

BLANKO, jde o to, abys hlavně posilovala všechny svaly kolem kyčle rovnoměrně, tj. nejenom přední stehenní svaly, ale i boční a zadní. Navíc ty přední stehenní svaly mají tendenci se po operacím právě stahovat (to mi říkala právě ta fyzioterapeutka), takže potom je třeba je uvolnit, řešila bych to spíš s dobrým fyzioterapeutem, nebo rehab. sestrou, ti by ti měli ukázat cviky, kterými to uvolníš. Mě např. můj ortoped na otázky tohoto typu odpovídal, že je chirurg, ať to řeším s nimi.

Petro 30, na rotopedu šlapu max.15 min.2x denně nebo 20 1x denně jak kdy a bez zátěže a pomalu, jen abych jak říkal fyzioterapeut zdokonalila pohyb kyčle. Určitě to nemám přetížené. Nevím jak bych popsala ten správný sval který to je, nic mi nepřeskakuje. Potřebuju to jen natáhnout a sebemenší nátah mám pocit že se ´= zcvrknutí. Schválně se na to zeptám primáře ve středu,su zvědavá co mi řekne.

Aleno, ve všem z tebou souhlasím. I moje rodina nechápala a občas na mě hleděli jak na simulanta.
Nedávno jsme potkali vzdáleného 64 let příbuzného, o kterém se v rodině povídalo, že má nějakou strašnou nemoc s klouby. Ona je to artroza. Je po dvou TEP
Hanko i mě bylo řečeno fizyoterapeutem, že přílišným cvičením se může víc pokazit. Po první operaci jsem na rehabilitaci nikde nebyla, cvičila jsem z nemocnice naučené cviky sama doma. Po čtyřech měsícich jsem jela do lázní. Operovanou nohu mám dobře rozcvičenou, nikde nic netáhne, nebolí. O rotopedu jsem také četla. Můj problém je akorát v nadváze. Měla bych zhubnout, což se mi moc nedaří, ale pomalounku to jde.

BLANKO, vypadá to, že je to přesně ten problém, podle toho, jak to popisuješ, taky mě ten sval bolel a hodně mi - jakoby "přeskakoval" - asi jezdíš hodně na rotopedu, ten sval je přetížený, a tím pádem se zkracuje. Chtělo by to víc posílovat hýžďové svaly a aby s tebou někdo dělal ty jemné balanční -protahovací cviky (které jsou hodně založeny i na správném dýchání), aby se svaly správně uvolnily, pak už se kolem toho kloubu tak nestahují.
HANKO, s tou fyzioterapeutkou je to náhoda - volal jí přímo můj ortoped, ale myslím, že se tak chová ke všem,nejen ke mně, je to prostě o štěstí. Nezbývá než se různě ptát známých, možná i po diskuzích. A taky se ptát konkrétněji. Někdo má pocit, že když se na něj rehab. sestra usmívá, je milá a udělá pár věcí, že je dobrá.
Já třeba když můj stav před dvěma lety vyhodnotily jako artrózu II. stupně, začala chodit na rehabilitaci, kde mi rehab. sestra doslova "rvala" nohu (chtěla obnovit rozsah pohybu), výsledkem bylo, že jsem druhý den nemohla došlápnout na pravou nohu.
Měly by to být především jemné, balanční cviky - na koordinaci svalů kolem kyčle, hodně záleží na dýchání. Dobrý fyzioterapeut vám nejen ukáže, co máte cvičit doma a jak to máte cvičit, ale dělá s vámi i cviky, které sami doma neuděláte, a na které potřebujete odborníka. Právě tyhle cviky mě hodně posunuly, a vrátil se mi rozsah pohybu.

Aleno, pod všechno, co...na břiše. Ajo a Vladimíre, ředění krve mám injekčně Fraxiparinem. Podepsaly jsme s jednou sousedkou, že nám můžou nahlížet do dokumentace, dělají na to nějaký výzkum. Údajně to není s těmi tabletkami až tak ideální, i když je to, samozřejmě, pohodlnější, tak asi dělají srovnávací studie.Tak se těch injekcí asi nezbavím.Ajo, přeju, ať ti ten úsměv vydrží do opetrace i po ní. od toho 22.11.budeme držet palůce.Blanko, v té brožurce píše dr.Sosna, že se přeceňuje údajně "samoúčelné" šlapaání na rotopedu, doporučuje raději jít na procházku. Že je to s výdrží endoprotézy jako s pneumatikami, častým používáním se "ošoupou", snižuje se životnost.Jen ten názor přžedávám, sama taky budu šlapat, až nastane čas.Cviky proti kachní chůzi mi na té adrese, když ji zkopíruji, nejdou otevřít, asi dělám něco špatně. Ještě to zkusím.Petro, prosím tě, jak hledáš dobré fyzioterapeuty. Na rehabilitaci a pohyb vůbec hodně dám, budu si potom v Brně taky muset najít někoho opravbdu dobrého.Nejsou nějaké stránky, kde si pacienti sdělují zkušenosti s kvalitou fyzioterapeutů?

Ajo,
jak už jsem kdysi...Aleno, pod všechno, co píšeš, bych se podepsala. I mne tyto stránky drží a přinášejí mi spoustu užitečných informací. Ani jsem se ještě neozvala všem kamarádkám a už jsem psala Vám.K tomu Condrosulfu, o kterém píšeš - vysvětloval mně MUDr.Moster, což je uznávaná ortopedická autorita, bývalý primář u Sv.Anny, který má nyní bohatou soukromou klientelu a píše své rady na mnohé internetové stránky, že Condrosulf je užitečný na malé klouby, např. na prstech. Na velké že je lepší Artrodar a ten mi taky dva roky předepisoval. Myslím, že v kombinaci s Artrilomem /na bolest/ a magnety, které jsem si koupila, to byla pomoc, která mi pomáhala operaci oddalovat co nejdál.Brufen může pěkně zlikvidovat žaludek.V Darkově mám být do 3.12., ale v Bohunicích mi říkali, že mi budou nabízet prodloužení pobytu. Vladimíre, to, že Darkov spolupracuje jako návazn á péče s Bohunicemi jsem si našla na stránkách bohunické ortopedie, pak jsem byla na takové edukační předoperační přednášce, kterou toto oddělení před operací dělá, byla jsem tam v září a k přeložení z lůžka na lůžko do Darkova jsem se přihlásila. Ale odjížděla se mnou jedna pacientka, která si to vyřídila až při operační hospitalizaci.Nabízeli buďto rehabilitaci v Bohunicích nebo ten Darkov nebo vyhověli, jak kdo chtěl. Moje spolupacientky šly jedna do Blanska, kde už to znala, je to prý docela nové rehabilitační pracoviště, nově vybavené, např. "pohyblivými" postelemi a mnoha různými udělátky pro zpříjemnění pobytu. Druhá šla do Prostějova, není to tam prý nic moc, ale měla to blízko k rodině, resp.rodina k ní.Ajo, s tím mým ležením na boku to je tak, že ještě na JIPce nás polohovali, takže to bylo zcela pasivní, na oddělení potom se dalo chytit šibenice a bočníce postele, bolelo to převracení, ale zase si odpočinula záda. I když žádná poloha nebyla chvilkami příjemná, byla jsem celá oleželá, upocená. V doporučeních mám i nadále střídat tyto dvě polohy, vím, že MUDr.Sosna ve své brožurce doporučuje dvakrát denně půl hodiny ležet

Petro 30, já mám právě problém asi s některým svalem nevím jak se jmenuje je to na přední straně tam jak jsou přípony a ten sval u třísla. nevím jestli víš kterej myslím, mám pocit, čím víc ho protahuju tím víc se mi zcvrkává. možná je to ten stehenní jak si psala. už jsem z toho nervozní drží mi vlastně tu nohu tak že ji mám pořád jakoby delší. jak ho natáhnu tak budu moct se srovnat a normálně chodit. No jo, prostě musím mít vždy komplikaci. Ale jak píše tuším Alena, hlavně že chodím a hýbu se bezbolestně. No nic jdeme ke tchýni na kafčo. Pěknou neděli. všem.

Aleno, nejraději bych tě...Ajo,
jak už jsem kdysi psala, od jisté doby jste se všichni tady stali mou druhou rodinou. A nestydím se říci, že jsem si s vámi rozuměla v mnohých věcech dokonce daleko lépe než s tou svou vlastní, která nedokázala spoustu věcí pochopit, protože byli všichni zdraví. Zejména ze začátku. To jsem ještě o této diskuzi nevěděla, hodně jsem se trápila, protože mi bylo jednak hodně blbě a druhak jsem přemýšlela, zda opravdu dělám vše proto, abych se dala co nejdříve do kupy a neobtěžovala své okolí, jak mi bylo občas naznačováno. Po čase už sice všichni kolem mne pochopili, že jsem si opravdu ve svých problémech "nelebedila", ani jsem si je "nepěstovala", ale kdybych tuto diskuzi a všechny ty lidi tady objevila dřív, bylo by mi tenkrát určitě lehčeji. Všichni mi tady tak moc pomohli, že i proto sem stále chodím a i v budoucnu se sem budu uršitě vracet. Třeba jen na kus řeči, třeba někoho podpořím tak, jako vy všichni mne, když mi bylo nejhůř...

Aleno, nejraději bych tě objala! Bylas to hlavně ty, která mi dávala sílu. Ty sis vše prodělala o pár měsíců dřív než já. Byly jsme na tom podobně. Jsem moc ráda, že jsi pořád "tady" a pomáháš nejenom mě, ale i ostatním. Jak píše Petra: udržuješ oheň

Aleno, jsem tak ráda že je...Ajo,
já zase věřila na ten Condrosulf, co mi předepisoval tehdejší ortoped, který říkal, že artroza je zatím mezi 2-3, takže nic k operaci (i při těch hrozných bolestech) a já "mladá", takže to snad zabrzdíme. Ale ono se to v podstatě stále zhoršovalo, až to vzalo skok na 3-4 a operace nutná. I když jsem si už před tím říkala, že bych na operaci šla hned,abych se zbavila toho zoufalého trápení, tak mě to tak vyděsilo, že jsem si ještě nechala prázdniny s vnučkou a teprve v září se objednala k operaci. To už jsem si ale našla nemocnici, kde nebudu dlouho čekat, kde mě vezmou co nejdříve, tedy v listopadu. Před nástupem jsem byla tak psychicky vyřízená, že jsem si říkala, že bych to snad na té své kolečkové židli s Ibalginem 600-800 proti bolesti snad nějak do konce svého života dojezdila, tak co se hrnu na operační sál...Tato diskuze mi ale také strašně pomohla. Ta obrovská podpora, optimismus všech, kteří už to měli za sebou, všelijaké rady, atd., že jsem šla nakonec do toho špitálu poměrně klidná a pak už všechno šlo ráz na ráz, vč. druhé operace, zase sice se strachem, ale už se nedalo uhnout. Dnes jsem skoro rok po první operaci a skoro sedm po druhé a vůbec nechci myslet na to, co bylo před operacemi. I moje okolí mě vnímá jinak než dřív, také to pociťuji. A já, když odněkud odcházím, tak pořád zkoumám, zda mám všechno, co jsem zapomněla...no, jsou to pochopitelně ty francky, bez kterých jsem posledních 2 a půl roku nedala ani ránu a měla jich pořád plné ruce. Mám je tak zažité, že mi podvědomě přijde, že mi pořád něco chybí... A ono nechybí! Chodím bez nich!

Blanko, díky moc za jméno rotopedu, ano německou firmu Ketler znám - dělají i skvělá městská kola.. jsou teda trochu dražší, ale je to fakt luxus, na jaře si chci jedno koupit do města.
Supr je ten link ke svalovým disbalancím, je tam spousta věcí, co mi říká i má fyzioterapeutka.
ALENO, taky tě moc zdravím :) je fajn, že jsi tu stále přítomná a tzv. udržuješ oheň :)
Blanko, většinou je problém ve svalech - a zrovna v mém případě, i když je to trochu jiné (nemám tepky), tak jsem si uvědomila, jak důležitá je opravdu dobrá rehabilitace - s fyzioterapeutkou děláme BALANČNÍ CVIKY.
Myslela jsem si, že už si nikdy nesednu do tureckého sedu (hlavně pravá noha byla dost zkrácená v rotacích), bolelo mě často pravé koleno... též vše bylo od kyčle, ona mi to úžasným způsobem všechno srovnala. A to jsem předtím cvičila každý den hodinu doma sama, jezdila na rotopedu, všechno, ale výsledkem bylo, že jsem přetížila přední stehenní sval, který vše táhl a ta nerovnoměrnost ve svalech mi způsobovala různé bolesti ve stehně a v koleni.
Ona mi to vše krásně vyrovnala, vysvětlila, řekla mi přesně, jaké cviky a na jaké svaly mám cvičit - a od té doby jsem naprosto v pohodě, nebolí mě pravá noha vůbec.
Také mi říkala, že svaly kolem kyčle mají tendenci se stahovat a zatuhávat, a je právě potřeba je uvolnit, důležité je také posilovat hýžďové svaly, ty zase mají tendenci povolovat - čili výsledkem by měla být rovnováha mezi hýžďovými svaly a svaly kolem kyčle: mně to dokázala vyrovnat až ta fyzioterapeutka.
Takže teď si spokojeně sedím v tureckém sedu :) a když stojím bez berlí, tak se cítím stabilně, svaly mi to drží.
Jo, a většinou jsem se setkala s názorem, že bolesti bývají většinou od svalů,proto je tak důležité svaly zpevnit.

Aleno, jsem tak ráda že je tato diskuze. Ten velký strach co jsem měla! Ještě loni v létě jsem tvrdila, že se nikdy nenechám operovat. Bála jsem se operace a myslela si, že pomocí léků od bolesti to nějak dožiju. Tak jsem byla blbá! Ale snad to k něčemu je, že jsem si sáhla až na dno. Jen když pomyslím na ty probdělé noci. Obličej skřivený od bolesti. Dnes rodina i známí říkají, že se pořád usmívám.

Aleno, dnes jsem fyzicky v...Ajo,
já na tom byla fyzicky celkem dobře po první operaci jen nějaký ne moc dlouhý čas, než se znovu ohlásila druhá noha. Bez francek ani ránu, operovanou jsem šetřila a neoperovanou už za sebou jen v hrozných bolestech tahala. Kloub už byl nepohyblivý (a nekrotický). Do druhé operace jsem to v podstatě odjezdila ve své "oblíbené" kancelářské židli na kolečkách. V duchu jsem si zoufala, že ani snad po další operaci nebudu schopná chůze, jak jsem celá oslabená a ochablá... A ONO TO JDE ! Někdy mi přijde, že zázraky se snad dějí... Sice moje chůze není na jedničku, ale CHODÍM a nic NEBOLÍ. Ajo, ať už to máš co nejdříve za sebou, ať jsi už co nejdříve nejšťastnějším člověkem pod sluncem.

Hanko, díky. Je moc fajn,...Petro,
moc Ti držím palce, aby Ti vše dobře dopadlo a abys opravdu do této diskuze, pokud jde o TEP, nepatřila. Ale jinak už jsi stejně naše, jsi součástí naší "party" a já jsem vždycky moc ráda, když se objeví nějaký Tvůj příspěvek, nejlépe optimistický.

Aleno, dnes jsem fyzicky v lepší kondici než před první operací. I když neoperovaná občas bolí jak čert, mám pomocnici francku, kterou nosím obráceně - jako hůlku a i když chodím pomalu, tak každý den toho nachodím celkem dost. Jsem jak utržená z řetězu.
Když pomyslím, že snad budu za pár měsíců bez francek, nechce se mi tomu ani věřit.
A kdyby vše probíhalo jako při první operaci, budu nejšťastnější člověk pod sluncem.

Ještě mám dotaz, nemůžu...Blanko,
asi Tě bolí sval, možná tkáně v okolí kloubu. Po tak velkém zásahu do organismu bude delší čas trvat, než se všechno zahojí. Já byla čas od času také na vážkách, co mě to vlastně bolí, ale nakonec je vše o.k. Teď se jdu mrknout na ten odkaz, co jsi poslala, předem děkuji. Když chvíli jdu a dostaví se únava, automaticky nasadím kachní chůzi. Jinak Ti přeji, ať dopadneš dobře na kontrole, já jdu 11.11., tak jsem trochu nervózní, co mi řekne ortoped. RTG mám sice v pořádku, ale vzorovou chůzi mu zřejmě nepředvedu. Já jsem ale šťastná, že po tom obrovském trápení nemám žádné bolesti a že vůbec chodím, protože nic takového jsem v posledních 2 a půl letech nezažila.