Totální endoprotéza kyčle

Jinak, děvčata, mám po roční kontrole, všechno je v pořádku, tak věřím, že ano. Byla jsem na Moravě na víkend a ve sklípku u dvou vinařů jsem pila na zdraví nás všech :-)

Vehorko, taky ti držím palce. Zítra už budeš jako nová :-)
Napiš!

Vladimíre, fakta o lupusu a...Dobrý den Petro.Prosím Vás ohledně nějakých rad.
Před týdnem mi zjistili avaskulární nekrózu v obou hlavicích stehenních kostí;v krčcích obou femurů a v acetabulech.
Bolesti mám rok,trvalo bohužel dlouho,než jsem přemluvia obvodního lékaře,aby mě poslal vůbec na nějaké vyšetření.Jinak je mi 35,žádné léky,žádné zdravotní problémy nikdy nebyly.Teď tohle.Mám dvě malé děti.Jsem z toho docela hotová,cítím,jak se to zhoršuje.To co jsem ušla v březnu už teď nejde.Na oropedii jdu teprve 30.6.Do té doby se snažím alespoň něco nastudovat.Sama cvičím jógu,jen jednoduché protahování teď,nevím co jiného.Bolesti mám defakto 24 hodin.Skoro 2 měsíce nespim.Prosím o jakoukoliv radu,jak postupovat..cvičení,co jste pila??.Moc děkuji

Vehorko,
pokud ještě dnes...Nakukuju :-)
Narkozu si pry mam vybrat, takze jsem tam co jsem byla :-)
Dekuji

Vehorko,
pokud ještě dnes nahlédneš, tak bych ti ráda popřála, ať vše dobře dopadne, ať se brzy rozchodíš a ať už je jen lépe a lépe !!!
Jak to bude možné, tak se nám ozvi, kočko !!!

Vehorko, jak píše Alena, je...tak to s emi ulevilo, mi už se zdá že se v hrůze budím že spím na boku :-)

Vehorko, jak píše Alena, je to opravu tak, na operaovaném boku se prostě ležet nedá. Takže se neboj, že by tě to svádělo. Já sama ležela buď na zádech, a to ti povím, to není nic příjemného, protože jsem právě zvyklá ležet na polobřiše nebo na boku, ale když musíš tak musíš. Uvidíš sama, ale neboj se ničeho všechno přejde, přebolí a s tvým optimismem, budeš jak čipera za chvíli.

Odezva žádná od 3.6., řešíte dost dlouho jen kalhotky, jakoby to byl jediný problém po TEP.
Tak ahoj všechny.

a dobrý jo? tak to už abych...Super :-) a hlavně se ničeho nebat :-)

Jinak mám 6 týdnu po...a dobrý jo? tak to už abych byla po o a mohla odpočítávat :-)

20.6 mám nástup na značky...Jinak mám 6 týdnu po operaci a sex už byl také :-) tak abych povzbudila,gyn.operaci mám totiž také za sebou.

Květo,
všichni tu píšeme...Škoda že tu není ještě někdo kdo se mnou v nemocnici ležel.Opravdu jsem z této nemocnice vedle :-)my si pak i z toho dělaly s zenskyma srandu z té ohromné péče.A úplně nejhorší byl zážitek ze sanitářu,to jsme měly pocit že jsou víc než primář :-)Ale lékaři jsou tu opravdu bezvadni a myslím že všichni.Jinak vás tam opravdu nebudou zbytečně držet,pousti domů brzy.

Já operatéra nějak...Tak já se taky trochu připojím - já v prádle nedokážu spát. Z toho důvodu nemám ani pyžamo. Takže kalhotky jsou pro mně úplně zbytečná složitost :-). Když jsem šla mezi lidi, šla jsem v županu. Cévku jsem neměla. Jak jsem zjistila na JIP, dávají ji jen když se nezvládne jít na malou do dvanácti hodin po operaci (v Plzni).
A na operovaném boku jsem před první operací nemohla spát už několik let, tak jsem to zkusila asi až po šesti týdnech, když jsem se na kontrole zeptala operatéra. Ale teď, jak už jsem na něm byla zvyklá spát, jsem to zkusila asi po třech nedělích nebo po měsíci - už přesně nevím - i když jsem zase do šesti týdnů měla ležet jen na zádech. Ale to byla jiná situace.
Prostě, jak jsi napsala, operace dopadne dobře a tomu věř. Ostatní si zařídíš jak ti to bude vyhovovat :-)

Na JIP jsme byli 24 hod,tam...to zní skvěle, doktor mi říkal, že mě sedmý osmý den vyhodí z nemocnice, takže mi možná nelhal :-)

Vehorko,
neležet na...20.6 mám nástup na značky a 21 na sál- doufám, výsledky už mám OK, ještě chtějí zubaře a gyndu a tam to určitě klapne taky :-)
Dopis s termínem mi přišel za 14 dní po tom, co jsem řekla že operaci chci, takže mě to dost potěšilo, že nečekám na termín dlouho. Už mám jen stavy bolí málo/bolí hodně/nechodím, takže moc na výběr jsem toho neměla. Vlastně já všechny operace od loňského roku řeším jen kvůli sexu, s bolestí jsem se už naučila žít :-)
Takže fakt věřím, že to bude jen lepší a lepší. Plán je jít po 6 týdnech lehce do práce, ale už tak po 14 dnech nebo tak už lehce pracovat z domova- někdo lidem prémie spočítat musí :-)

díky holky za povzbuzení

chtěla bych se zeptat, jak...Na JIP jsme byli 24 hod,tam byla péče bezvadná.Operovali mě v pondělí a za týden v pondělí mě vezla sanitka domů/mám to z Prahy přes 100km/,kdyby mě pustili už v pátek tak se nic nestalo,jelikoz o víkendu se s vámi nic nedela.Jen v sobotu přišla jiná rehabilitační a to je zas na dlouhý vyprávění :-) fakt šoky:-)

Já operatéra nějak...Vehorko,
neležet na operovaném boku zvládneš po "o" docela dobře, ani to nemusíš trénovat... Naopak tě velmi potěší, až se překulíš na ten neoperovaný. A to bude sláva, uvidíš, jak se ti po "o" den ode dne bude zlepšovat nálada s každým pokrokem, který uděláš.
Jsi skvělá baba se správným přístupem k "věci", takže když já sama porovnám hysterektomii s TEP, tak po TEP je to větší adrenalin (ten pozitivní, pochopitelně). Jinak to k porovnání samozřejmě není. Držím palce a buď stále tak optimistická, jak doposud jsi :)
Kdyže na to jdeš?

Vůbec nemá cenu už to...Květo,
všichni tu píšeme o tom, co jsme zažili, tedy i ty. Čili zažitá fakta. Teď mě ale vážně zajímají tvoje zážitky z vinohradské nemocnice. Když jsem se chystala na TEP, i o ní jsem uvažovala, měla dobré reference, proto i píšu Vehorce, že to tam ti Dr. umí. Nakonec jsem kvůli čekací době skončila v Boleslavi. Nikde jsem žádného známého Dr. neměla, v tom jsi měla štěstí a jistotu. Jak už jsem psala, tak jsem pobývala v několika nemocnicích v Praze (Bulovka, Motol, Homolka, Střešovice), na Vinohradech ještě ne. Už několik let je ale mojí spádovou nemocnicí. Sice jsme více na chalupě než v Praze, ale co kdyby? Můj dotaz se teď netýká sice TEP, ale spíše všeobecné situace. Tvůj poslední příspěvek (minuly jsme se) mě popravdě trochu znepokojil. Předem díky za odpověď.

Jsem po 2 TEP - 2009,2010,...Já operatéra nějak neřeším, protože operace dopadne výborně, to jsem se rozhodla a tak to bude :-)
Vím, že to nebude jako po hysterektomii, ale zvládnu to,jen chci být připravená na vše a ne v nemocnici šílet, že jsem si měla vzít to či ono. Rehabilitaci si odpustím, jsem v tomto směru stále osmiletá holka co brečí na táboře, že je tam sama takže doma mi bude přesně tak jak říkáš :-)
Žiju sice sama, ale obklopená přáteli, takže kancl se rozhodl že mi bude vozit i obědy domů takže až mě pustí z nemocnice, sama nebudu a jsem rozhodnutá se s tím poprat.

Jen by mě zajímalo, jak jste zvládaly neležet na operovaném boku? já to trénuju ale každou chvíli jsem na něm

Jsem po 2 TEP - 2009,2010, takže už dlouho. Před první operací jsem na tom byla moc špatně, takže i počáteční "rozjezd" byl složitější. Když mě poprvé "vyndali" z postele k nácviku chůze, tak už si ani nepamatuji, zda jsem byla bosa či v pantoflích, v kterých jsem pak chodila. Vzhledem k mému tehdejšímu stavu to ani zpětně neřeším, hlavní je, že mě rozchodili. Po druhé operaci jsem už byla čiperka, od začátku v pantoflích, hned první chůze - chodba tam i zpět. Dvě operace a pokaždé jinak.
Kalhotky jsem měla a hned, jak to bylo možné, je pomocí holí denně na sebe oblékala. Koupila jsem si před "o" levné (po 20 Kč tenkrát) od Vietnamců a na operované straně je rozstřihla kvůli jizvě. Doktorům i rentgenologům jsou možná naše zadky i předky jedno, mně ale ne, protože jsem stydlivá. Je to na každém, jak to kdo cítí.
Župan jsem s sebou měla, v nemocnici nepoužívala, bylo tam příliš velké teplo. Po chodbě jsme všichni chodili v košilích a v pyžamech. Jeden víkend nás ale vzal rehabilitační instruktor do nemocničního parku na procházku, to pak byl potřeba župan. Posloužil také těm, kteří jezdili výtahem do přízemí ke kávovému automatu a na cigáro.
Obě operace jsem absolvovala na Klinice Dr. Pírka v Mladé Boleslavi. Domů jsem tenkrát šla 7. den po "o" - ještě se stehy, ty mi bral operatér cca 9 dní poté v ambulanci. Z nemocnice i na stehy mě vezl manžel autem. Na rehabilitaci ani v lázních jsem nebyla, cvičila jsem poctivě (někdy nepoctivě) sama doma. Proč? Z psychických důvodů. Mám za sebou už od mládí poměrně dost operací a pobytů v nemocnicích, takže "všude dobře, doma nejlíp" pro mne platí naprosto jednoznačně. A ze svých zkušeností mohu říci, že všude se našel nějaký protivný doktor či sestřička, ale většinou byli všichni spíše obětaví a vstřícní. A také je to dost o spolupacientech, na které jsem naštěstí měla většinou kliku.

Takže VEHORKO, ničeho se neboj a jdi do toho. Nejdůležitější je operatér - a pokud vím, tak ti vinohradští to umí stejně dobře jako v ostatních špitálech!!!