potrat - cena

Na uvedeném telefonu Tě budou příznivci Hnutí pro život za použití zastrašování a citového vydírání od potratu odrazovat. Ovšem zajistit Tvým dětem jídlo a ostatní životní prostředky nedokáží. - Peníze na potrat by Ti měl pomoci zajistit partner, kterého to rozhodně přijde levněji, než kdyby na dítě musel platit dlouhé roky alimenty. Jiná věc je, že kdyby lékař uznal, že je potrat nutný ze zdravotních důvodů, tak máš tento zákrok zadarmo. Další možnost je požádat o hmotnou pomoc v nouzi sociální odbor příslušného úřadu.

zde to nejdůležitější:
Komplikace:
- komplikace spojené s anestézií
- komplikace při výkonu: krvácení, poranění dělohy (může vést až k nutnému odstranění dělohy)
- komplikace po výkonu: krvácení, infekce, neúspěch zákroku a přetrvávání těhotenství

Následky:
Výkon či jeho komplikace mohou vést k následným psychickým poruchám, neschopnosti otěhotnět či těhotenství donosit. Některé komplikace mohou vyžadovat další operační zákroky.

Milé dámy!zjistila jsem až......Můžeš mi napsat na mail [email protected]. Jsi, jak jsem si všimla, v krizové situaci a pokud nechceš psát mě (nejsem odborník, ale mám "uši"), znám jen jeden kontakt na odborníky a to je: Poradna (nejen) pro ženy v tísni / tel.: 800 108 000 / [email protected]

Milé dámy!zjistila jsem až po rozchodu s přítelem,že jsem v 7týdnu těhotenství,nějak jsem v těch hádkách nezaregistrovala,že mi,,to"nepřišlo.Mám už3 děti a další nechci,ale na potrat jsem nikde nesehnala.Jsem úplně na dně a nevím co dál.Můžete mi někdo,PROSIM,poradit?!

"Myslím, že řešením by bylo pokládat obě varianty - chtít dítě/nechtít dítě - za naprosto soukromou záležitost každého z nás a prosazení liberálního zákonodártví - viz Británie."
This.

"ať jž pro či proti interrupcím"
Mám dojem, že nikde na světě (snad s výjimkou Číny, případně nějaká lokální rasistická opatření) neexistují žádné aktivity pro interrupce... jedině aktivity proti proliferům, ať už se to týká obhajoby práva na potrat, nebo vyvracení bludů (což zde na Doktorce dělá Zdeněk); také bych neměla zapotřebí vykládat o svém postoji k potratům, kdybych nebyla házena do jednoho pytle s několika exotkami, které interrupce litují a ve výročí brečí (je lepší brečet 1x ročně kvůli interrupce, nebo 365x ročně kvůli nechtěněti?).

Třeba jsem si nechala vytrhat osmičky, jsem s tím zcela spokojená, žádné fyzické ani psychické trauma z toho nemám, ale zmíním to jen občas, když narazím na tématický dotaz (který stomatochirurg v Praze? jak dlouho se vám hojilo? které analgetikum koupit?); v naší společnosti neexistuje žádný aktivismus na obranu zubů moudráků, který by tvrdil že lidé s vyškubanými osmičkami trpí doživotní depresí a neschopností žvýkat, takže není co vyvracet.
Samozřejmě že kdyby takový aktivismus existoval, nebo dokonce kdyby mi byl zákrok odmítnut a ostatní zuby se mi kvůli tomu zkřivily ještě hůř, nebo kdyby mě to celé roky bolelo, tak pak bych samozřejmě zuřivě bojovala proti osmičkám, a vsadím se že bych si vypěstovala k osmičkám nenávist a každý večer bych si představovala jak vyškubané zuby drtím v kleštích.

"Domnívám se, že naše společnost, bude-li jí dána ještě příležitost, dospěje do stavu, kdy nepůjde o počet narození, ale o kvalitu narozených."
Zatím je to spíš menšina kydající o tom, že radši bude týraná, jen když se narodí, a většina která na tohle téma mlčí. Jak se říká - špatné věci se dějí, když dobří lidé nic nedělají.

"Neuvažuješ, že bys své aktivity přenesla do reálného společenského prostoru? Mám na mysli politku."
Politiku rozhodně ne; pokud bych se rozhodla přejít do RL, tak bych zvažovala spíš bombové útoky (např. proti kojeneckým ústavům v Polsku) a podobné akce. Politika mi přijde zkažená a málo radikální.
Ale viděli jsme krásné výsledky ze Španělska, když jim tam buchnul vlak, tak lidé okamžitě zvolili politiky, kteří stáhli vojáky z Afghanistánu, podle hesla "ňákej Afghanistán za to nestojí" - vsadím se, že by lidé byli schopní reagovat i podle hesla "ňákej potrat v pátym měsíci za to nestojí".

Myslím, že řešením by bylo pokládat obě varianty - chtít dítě/nechtít dítě - za naprosto soukromou záležitost každého z nás a prosazení liberálního zákonodártví - viz Británie. Pokud by se pokládalo za neslušné, nebo raději tabu, někomu mluvit do výsostně privátní záležitosti jakou je rozmnožování - nebylo by třeba žádných pochybných občanských aktivit či hnutí, ať jž pro či proti interrupcím. Domnívám se, že naše společnost, bude-li jí dána ještě příležitost, dospěje do stavu, kdy nepůjde o počet narození, ale o kvalitu narozených. A k té kvalitě patří milující lidé, ideálně matka. Není proto ani dnes racionální přemlouvat těhodné ženy, které svůj stav pokládají za nežádoucí, aby dítě porodily.
A dovolím si osobní otázku k Heleně. Neuvažuješ, že bys své aktivity přenesla do reálného společenského prostoru? Mám na mysli politku.

Proč ukamenování?:-)
Jen jsem vysvětlovala očividný omyl (Ivka si zřejmě myslela, že preferuji zabíjení novorozenců před interrupcemi).

Jinak, v civilizované zemi (třeba Velká Británie) není třeba vůbec řešit vraždy nechtěných dětí, protože tam jsou interrupce zcela zdarma, a na žádost až do 24. týdne těhotenství - tož pokud tam nějaká ženská zabije mimino, tak je jasné že bylo chtěné, a že ho porodila jen pro zábavu ze zabíjení. V ČR člověk nikdy neví, každopádně vzhledem k planetární cirkulaci atmosféry jsem pro - nechci dýchat stejný vzduch s nechtěňaty.

Heleno, to je vodvaz :))) předpokládám, že vaše ukamenování nastane co nevidět :))

Pro mě osobně je tedy porod nepřijatelný, takže možnost "zabít novorozence a rozervat ho na kusy" je vlastně celkem nereálná (nejsem tlustá, abych na těhotenství přišla až tím, že ze mě vypadne děcko); kdyby z nějakého důvodu (třeba že bych nevěděla jak se to dělá) nebyla možnost žádné interrupce, tak bych se ovázala bombami na palestinský způsob a jela do Polska a tam se odpálila na nějakém místě, kde je hodně dětí... jistě jsou některá z nich nechtěňata. Ideální by to samozřejmě bylo v dětském domově, ale kdyby se nedalo dostat dovnitř, tak klidně na normálním hřišti.
To by byla nádherná mučednická smrt.

"Pokud někde porodíte, můžete díte strčit do babyboxu a zapomenout, že existuje :-)))"
Jo, to určitě, někdo kdo mě devět měsíců mučil a terorizoval se dostane do adoptivní rodiny a bude mít hezký život... tůdle!
A hlavně, jak už jsem psalo, to by přeci bylo prolife! Donutili jsme jí porodit, a vzniklo miminko, šlo k adoptivním rodičům a je šťastné - vidíte to, liferismus fungoval!
Nikdy! Ženská, která dá nechtěňato do babyboxu, je svině.

"Ale to víte... Prostě to tak nějak nejde :-)"
Ano, a proto jsou třeba dostupné interrupce. Nechtěné dítě je třeba zabít, a pokud to nějaká žena neudělá, tak by měla být trestána za podporu liferismu.

"Potřebovala byste někoho, kdo vás bude umět ochránit. A to je většinou chlap. A ten by po vás možná chtěl to dítě."
Bůh neudělal lidi rovnými, lidi udělal rovnými pan Colt:-) Takže žádný chlap:-)
A jinak se samozřejmě radši nechám zavraždit, než abych rodila.

"Takže raději vraždění škrtneme a budeme rádi za možnost časné interrupce, ne? :-)"
Však se to celé týkalo situace, kdy to z nějakého důvodu padlo (legislativní zákaz časné interrupce, pozdní zjištění těhotenství) - nechceš si moje příspěvky číst pořádně, trubičko? Nebo ti to mimino už začíná tlačit na mozek?

Možnosti dle správnosti:
1. hysterektomie
2. sterilizace
3. antikoncepce
4. časná legální interrupce
5. časná nelegální interrupce
6. pozdní legální interrupce
7. pozdní nelegální interrupce
8. zabití novorozence
9. umístění do kojeneckého ústavu a blokování adopce
10. adopce
11. mateřství
Pokud není nejlepší možnost z jakéhokoli důvodu dostupná, tak postupujeme k té níže uvedené možnosti. Nejlepší je samozřejmě jít v osmnácti na hysterektomii. Pokud nám jí neudělají, snažíme se o sterilizaci. Pokud nám jí neudělají, bereme antikoncepci. Pokud selže... atd.

Je to už dost jasné?

Nebo to mám nakreslit?

Ale, Helenko, lidi se přeci nezabíjejí, a to ani když nás štvou. Pokud někde porodíte, můžete díte strčit do babyboxu a zapomenout, že existuje :-))) Vražda je zločin, na tom jsme se jako civilizace tak nějak shodli.

Možná by se vám vraždou nechtěného dítěte nějak ulevilo, stejně jako by se ulevilo sexuálnímu sadistovi, kdyby mohl beztrestně znásilňovat a vraždit ženy. Ale to víte... Prostě to tak nějak nejde :-)

Představte si, že bychom se tu vraždili na potkání. Odhlédneme-li od morálního aspektu, museli bychom tomu přizpůsobit celý životní styl. To byste mohla na akademickou kariéru zapomenout. Potřebovala byste někoho, kdo vás bude umět ochránit. A to je většinou chlap. A ten by po vás možná chtěl to dítě. Brrr, představte si tu hrůzu... Takže raději vraždění škrtneme a budeme rádi za možnost časné interrupce, ne? :-)

Dodatek:
To, že bych případné nechtěňato zabila, to pokládám za samozřejmost, a divím se že to lidem přijde jako "zrůdnost".
Samozřejmě že žena, která naschvál nejde na interrupci ač má tuto možnost, a pak zabije dítě, je odsouzeníhodná.
Ale pokud dítě zabije žena, které bylo v potracení zabráněno, tak to pokládám za hrdinství, za obdivuhodný čin, a vadí mi že to lidé odsuzují. Právě zabíjení dětí je jedna z metod, jak se bránit liferismu... samozřejmě je to tragické, že ta žena musela podstoupit těhotenství a porod, a v každém případě by se proti nechtěňatům mělo zakročit dříve, ale když už k tomu došlo, tak je dobře že se "nesmířila", ale že se dítěti za těhotenství pomstila.
A hlavně, že liferismus nebyl efektivní - sice nedošlo k potratu, ale dětský život se stejně nezachránil.

Je obecně známo, že když mají lidé shodné názory, není diskuse možná. Právě jsme to, Ivko, demonstrovaly :-)) A vlasně také potřebnost Helen.

22.7.2011 13:37 - Ivka

To mi mluvíš z duše. Nemám co dodat a to je u mne vzácné :-))

Také existují i ženy, které děti mít chtějí, ač děti rády nemají :-).

Děti mám ráda výběrově. Záleží na konkrétním dítěti v konkrétní situaci. A takhle to má asi většina lidí. Mít rád zpovykovaného nevychvaného fakana snad ani nejde. Ale jsou i jiné situace, kdy jsou děti fajn.

Helena stále zdůrazňuje, jak ji těší vyvolat u lidí pocit, že je "zrůda".
Hm, to mi také moc nesedí. Pokud je to skutečné potěšení, tak je Helena mimo běžnou normu. Ale spíš to spadá do: MLUVIT, MLUVIT, MLUVIT :-)

Myslím, že ze všech zemí na světě jsme totalitním pámbíčkářům (muslimům, křesťanům, já nevím čemu...)přistřihli křidýlka. Kdybyste viděl, jak to funguje kdekoliv jinde... A to nemusí být Polsko, kde co řekne pan farář, prostě platí, i kdyby to byla kardinální blbost.

Mně osobně nevadí, když si pámbíčkáři mezi sebou klepou na ramena a přivádí na svět těžce postižené děti. Je to drahé, ale alternativa k tomu je povinný potrat a to je zase totalita na druhou stranu. Nevadí mi, když Jehovisti odmítají transfuze, ale ne když se to týká jejich dětí.

Dokonce jsem svolná k tomu, aby muslimky vyšetřovala výhradně doktorka a když není k dispozici, tak holt sestra a hlásila doktorovi, co cítí.

Všechno to většinou vede k drahým komplikacím, ale těžko můžeme víru lámat přes koleno a nutit je k něčemu, co je jim vyloženě proti srsti, přestože je to rozumné.

To, že si vietnamky nechtějí lehat do bíle povlečené postele je věcí kulturní a ne nábořenskou. U nich se v bílé pohřbívá. My bychom si taky nechtěli lehat do černého povlečení se zlatým nápisem Spi sladce... :-)

Safra, "mě" :-)

Ale ony jistě existují slušné ženy, které sice dítě osobně nechtějí, ale jinak mají děti rády :-))

Osobně si myslím, že averze vůči dětem je častější, než by si Helena myslela :-) Mně taky cizí děti nějak zvlášť netankují. V současnosti je tak trochu frikulín prezentovat se jako duševně narušená osoba. (proč to tak je, netuším, ale možná to souvisí s médii, když v 19 století frčel Goethe, taky bylo in uvažovat o sebevraždě). Helena stále zdůrazňuje, jak ji těší vyvolat u lidí pocit, že je "zrůda".

Je mi líto, ale z toho, co jsi psala dříve, co píšeš a jistě i psát budeš, Heleno, plyne, že Ti nejde ani tak o obecné prosazení práva žen nemít dítě, jako o uspokojení z postoje "jsem proti všem". Měla bys připustit, že se může stát, že žena, která děti v 25 letech mít nechce si může děti o deset let později přát. No a co? Stejně tak přání mít děti může být celoživotní. Žádný problém. Většina žen děti mít chce - ne z důvodu společenského tlaku, ale protože to tak osobně cítí. To je jistě také OK. Problém je přece v tom, umožnit, aby když momentálně kterákoli z žen z výše uvedených skupin nechtěně otěhotní, mohla se svobodně rozhodnout, zda si dítě ponechá, nebo zvolí interrupci a nikdo, snad s výjimkou partnera jí to nebude rozmlouvat, pokud sama o radu nepožádá. Státní orgány mají v naší liberální společnosti přímo povinnost ji umožnit, aby své rozhodnutí realizovala nejbezpečnějším možným způsobem. Že budou existovat skupiny, které upřednostňují právo na život nenarozeného dítěte před právem ženy na způsob života, který sama zvolí, je v otevřené společnosti opět samozřejmé a pochopitelné. Také budou existopat jiné skupiny s jiným názorem, což je OK a také Heleny :-). A to je dobře. Můžeme, my ženy, být vděčné, že žijeme právě dnes a právě tady.

Zejména mi jde o sterilizaci.
Pokud se budou childfree ženy prezentovat jako slušné ženy, které sice dítě osobně nechtějí, ale jinak mají děti rády atd., blablabla, tak na to lidé budou reagovat "ale co když si to ve čtyřiceti rozmyslíš, pak budeš strašlivě litovat!".

Když se budou prezentovat jako zrůdy, které těší rozdupávání dětských hlav a chechtají se zprávám o připínáčkách v botech, tak lidé budou reagovat "TEBE BY MĚLI PODVÁZAT TY ZRŮDO!!!".

Když jsem to zkoušela slušně, tak lidé pořád jen mleli o litování, a o osobách XY které v osmnácti dítě nechtěly a pětatřiceti ho chtějí... když jsem se začala vyjadřovat upřímně o tom jak nenávidím děti a jak mi působí rozkoš přemýšlet o zabíjení ubrečených mimin, tak lidé začali sterilizaci (nebo kastraci) sami dosti rozzuřeně navrhovat.

Je třeba si uvědomit, že pokud jsem žena, tak mě lidé defaultně pokládají za fakanofila. Takže je třeba MLUVIT, MLUVIT, MLUVIT. Jinak z žen toto stigma nesmažeme.