Reklama

Jak na HUBNUTÍ II.

Jane (So, 17. 1. 2004 - 18:01)

Tak jsem udělala, proč jsem přišla, neb jsem úžasná a geniální, a koukám na další várku na zítra. No asi se do ní pustím, šéf mi laskavě dovolil přijít zítra brzy, což se mi vážně vůbec nechce. Jdu na to, aspoň si aspoň jednou přispím:-)). Jen ta cesta odtud je večer nepříjemná, ale já jsem žena hrdinka, že ano.

Alena (So, 17. 1. 2004 - 18:01)

JANKO velmi, velmi ti rozumím. Když se občas dozvím, jak se někde některý nebo některá šíleně zamiloval(-a) a pálí mosty, tak mi to připadá neuvěřitelné. Někdy se pokouším vzpomenout, jestli jsem vůbec někdy tak moc zamilovaná byla, ale asi jo. Teď, když se s někým seznámím a zdá se, že by to mohlo dospět k důvěrnějšímu vztahu, obrním se podvědomě přesně tou opatrností, o které píšeš. Pak si sama sobě nadávám, že jsem prdlá, že na jedné straně brečím, že se mi citu nedostává a když mi ho někdo chce dát, tak ho podezřívám, že to stejně není upřímné a v předpokladu konců to nedokážu vychutnat.Nebo bych to řekla ještě z jiného pohledu - jak se podvědomě bojíme té bolesti pádu z velké výšky, tak raději se do velké výšky nikdy nepustíme .... ale taky nikdy nepoznáme tu slast z toho, být tak nahoře.Tvojí první větě, že už nebudeš mít rodinu, taky kývám. Nechci se rozvádět, protože z pohledu okolí nemám důvod a nikdo by mi to neodpustil - moje máma, manželovi rodiče a hlavně syn. Ale - kdyby už nebyla máma a syn měl svojí rodinu, viděla bych to asi jinak. Těžko si však dokážu představit zvykání na jiného chlapa v domácnosti. To asi raději bydlet sama a s někým se scházet. Jenže pak zase to smutné stáří v samotě - to taky není vábná představa.´VLAĎKO to víš, že jsem se pokoušela o tom mluvit a mockrát, ale každý mluvíme o něčem jiném a většinou to skončí hádkou. A i kdyby ne, tak si zkus představit situaci, kdy v emocích několik hodin řešíme, proč spolu nespíme a jestli se máme nebo nemáme rádi a po té on udělá v posteli nějaký chabý pokus o dotyk a já zareaguju vztekle, že zas takový chudák nejsem, aby se musel nutit z povinnosti - teď se musím smát, jak je to vlastně prdlý, oba jsme zabejčený a cit vychládá, přesně jak psala VĚRA. Já vím, že teď si to někdo přečte a moudře pronese, že lidi se přece musí domluvit a že jeden musí ustoupit a všechny ty manželské osvědčené rady ... mohu vás ubezpečit, že vše znám, mám Plzákovu školu a stejně si neporadím.Ale máš taky pravdu VLAĎKO, že není komu se svěřit - leda tady vám anonymně :-). Mám jednu kamarádku, které mohu svěřit i takový problém a ona mě vyslechne a pak mě "utěší" tím, že u nich jsou taky vánoce častěji :-), ale já vím, že to jen tak plácne, že ta frekvence je sice malá, ale aspoň nějaká.Po 20 letech manželství nečekám žádnou romantiku, stojím nohama na zemi, ale občas si říkám, že mému manželovi asi nikdy nikdo neřekl, co vlastně ženská potřebuje a jak málo stačí, abychom si spokojeně kvokaly :-). Proto jsem tu kdysi psala, co všechno chci vtlouct synovi do hlavy, až se rozhodne oženit :-).MILUŠKO kochám se miminkem, úžasné :-). K té tvojí neteři - to je právě to, kdy si říkám, že bych se měla stydět, že fňukám, když mi toho zase tak moc nechybí. Ale to už jsme my lidé takoví ...MAXO - nemáš nějaký dobrý recept na lososa a tuňáka? Zakoupila jsem v Makru a je mi líto takové dobrůtky jen tak podusit.Alena

Míla (So, 17. 1. 2004 - 16:01)

Ahoj dívky,všechny zdravím.Tak teda na rodině je fotka,Ani jsem to netušila,protože panu doktorovi se to nedařilo,stále to ukazovalo,že v pořádku,ale fotka tam nebyla,tak řekl že si stím ještě pohraje a už se mu to asi podařilo.Mimi je doma,dneska nás pustili.Teď spinká vedle mně,máma si šla na chvíli lehnout.Zatím je v kočárku po neteři.Už se tam kroutí.To mlíčko asi fakt nebude,řekla mi to i dětská lékařka,že to nevidí růžově.Tak to se nedá nic dělat.Holky ty příběhy jsou smutný,někdy hrozný rány.Ted něco takovýho prožívá moje 25ti letá neteř,odešla k rodičům i s dítětem pro chlast,ale on stejně dělá scény,napadá je v domě ségry,volali už policii,to je děs.Náš vztah manželská je taky naprd,už jsem tu psala,definice? - tak nějak tam není nic.On si myslí jak je vše v pořádku,ale není,já jsem jen ve střeu,kdy to zas bouchne,a tentokrát už naposled.Zatím se tím nijak netrápim,čekám na pokračování,není ale ani láska,ani důvěra,ani nic.Možná ta práce v kamionu a delší nepřítomnost hodně pomáhá,kdybybyl tady,nenechal ba své slabosti pro automaty a o to rychlejší by byl konec.No - dost s chlapama.Vlaďko díky, co malej?Dnes file,kaše.Doufám,že už nic.Maxo - já se opravdu polepším.Dneska tu byla ségra podívat se na miminko,přivezla snaše višně v čokoládě,no - pustila jsem se do nich a ona hned "dyť jsi řekla,že budeš na dietě,co to je?".No tak já už se vzpamatuju.Dieta to asi nebude,ale zkusím ty večery nežrat, a dát se do toho cvíča.Zatím Pa Míla

Vlaďka (So, 17. 1. 2004 - 15:01)

Ahoj v sobotu,Tak jsme dneska doma, léčíme se. V noci jsem byla asi osmkrát vzhůru, pořád jsem kontrolovala teplotu. Paralen dostal v deset dopoledne, teď jsem měřila tak má 37,2. Snažíme se do něj tlačit co nejvíc tekutin, ale pomalu, nechce jíst. Tak snad se to zlepší, pevně věřím.Dala jsem do alba maxa, kde jsem si dovolila vytvořit svoje podalbum dvě fotky co jsme vyfotili u našich. Jak jsem již psala, většinu jsem omylem vymazala i jsem to obrečela, ale co zabiju se?MÍLO- ten odvar z ovesných vloček mi tenkrát poradila dětská sestra co k nám chodila, stará paní to byla. Množství a koncentraci upravujeme podle věku a podle toho jakou chceme hustotu. Ten úplně základní byla polévková lžíce vloček na 200 vody. Pomalu vařit asi 15 minut, míchat. Potom přecedit přes husté sítko. Do toho odvaru zamíchat sušené mléko, to které používáme. Postupně jsem přidávala více vloček a tak okolo třetího měsíce jsem je i trochu propasírovala přes to sítko. Vlastně to už byla spíš taková řidší kaše. Krupici dostávaly děti až dost později, tak okolo roku. Jo a viděla jsem fotku, moc Vám to oběma sluší.JANKOM-to co popisuješ jsem zažila, ještě jako mladší, když mě nechal dost bolestivým způsobem můj kluk. Potom se ze mě stala taková nedůvěřivá osoba a taky jsem to řešila odchody a ještě i jinak různě. Nebylo to nic moc. Trvalo mi to asi 3 roky než jsem to v sobě překonala. U Tebe je to asi horší, ale stejně si myslím, že bys to měla zkusit nějak vyřešit. Fakt nejsou všichni chlapi stejní.ALI- asi se ptám blbě, ale mluvili jste spolu s manžou o svých citech a pocitech? Je to moc těžké, člověk je většinou vůči těmto rozhovorům dost uzavřený. Protože když člověku něco chybí a něco ho trápí, komu to má říct, když ne tomu nejbližšímu. VĚRUŠKO-dík, že na mě myslíš, doufám, že se brzy uzdraví.EVÍKU-už jsem se Tě chtěla dávno zeptat, jaké znamení jsi v čínském horoskopu.Příští týden nám začíná rok Opice. Dostala jsem k Vánocům knihu Čínský horoskop na rok 2004, je to zajímavé čtení. Taky jsem dostala solnou lampu, tak si v ní pálím svíčky, je to super.Moc Vás všechny pozdravuji a ještě nakouknu.Pa pa

JankaM (So, 17. 1. 2004 - 14:01)

Ještě musím dodat. Skutečně jsem se zamilovala a zamilovaná jsem. Jen už s tím bojuji, veškeré moje obranné mechanismy jedou na plné obrátky. Užívám si ten pocit, ale už víc s nadhledem, rozhodně mu nepodléhám. Prostě srdíčko je zazděné, funguje jen hlava. A nejsem na to pyšná, to mi věřte.

JankaM (So, 17. 1. 2004 - 13:01)

ALENKO, tobě píšu zvlášť, protože když jsem si tě přečetla, otevřely se mi staré rány. Takže vám to musím napsat na rovinu.Už nikdy nebudu mít rodinu. Pro mě představa rodiny byla vždycky spo jená s tátou mých dětí. Ten je pryč. Nemůžu si domů přivést partnera, protože tam není místo. Sama odejít nemůžu kvůli mamince - kluci by se mnou nešli a nechat je na krku mámě, to nejde. Pokud si někoho hledám, není to pro další život, je to jen jeho zpestření. Strašně se bojím dalšího zklamání, proto je opouštím dřív, než oni mě. Když cítím, že bych se mohla hodně zamilovat, prostě do toho vztahu nejdu, utnu to hned na začátku. Teď jsem to sice moc neuhlídala, ale už jsem se zase srovnala. I tento bude opuštěn dřív, než nakopne on mě. Takže nikdy nebude žádné hlazení, polibky a držení ruky před spaním, protože v tu dobu už jsem doma a sama. Je to hnusné, já vím. Ale rozchod s manželem mě strašně poznamenal, vzpamatovávala jsem se z něho skoro 5 let. Nedokážu věřit těm zamilovaným řečem chlapů, vůbec jakýmkoliv jejich řečem, pokud to nejsou služební hovory. Je to moje preventivní obrana, další takové zklamání by mě zabilo.Rozbila jsem vám snový obrázek, toto je moje realita. Aspoň jsem se při psaní vybrečela a už mi zase bude líp.Už nebrečím. :o)))

Jane (So, 17. 1. 2004 - 13:01)

Bože, MILUŠKO, to je nádherný bobeček! Sandra je moc krásná, jsem tu úplně naměkko.

Jane (So, 17. 1. 2004 - 13:01)

Ahoj kočičky,mám pracovní víkend, dneska tu mám docela hnusnou práci, tak se jdu přesvědčovat, že je vlastně báječná a hotovo bude za chvíli:-)).MARTINKO

JankaM (So, 17. 1. 2004 - 13:01)

MILUŠKO, já tě teď viděla i se Sandrou - a ty ani nešpitneš!!!! Je krásná, červeňoučké tvářičky a dupačky!!! Sluší vám to oběma.:o))

Alena (So, 17. 1. 2004 - 13:01)

MAXO moc pěkný povídání, já to vždycky hltám jak román. Nepředpokládám, že bych někdy Ameriku viděla na vlastní oči a věřím, že ta mentalita a chování lidí už jsou hodně odlišné od Evropy. Tu monstrózní obezitu známe z fotek, tady toho hodně koluje přes e-maily nebo je to na různých sranda serverech a taky vždycky na to nevěřícně koukám, jestli to není jen nějaká fotomontáž. Tady by takový člověk snad ani nemohl na ulici, jak by na něj všichni civěli. Růžičková byla kolos, říkala, že měla už i 200 kg, ale pořád tak nějak držela tvar. Je to zajímavý, že země jako USA, kde je na jedné straně přehnaný kult těla a krásy, tak zároveň dokáže tolerovat a dělat vše pro ty, kteří jsou fyzicky na druhé straně. Asi to souvisí i s tím, že tam žije tolik různých národností pohromadě.Jak budeš mít chuť, piš nám tyhle zajímavé postřehy o odlišnostech, fakt je to moc zajímavé.JANKOM ve mě toho je na rozdávání, jen kdyby někdo chtěl :-). Nechci to tu rozpatlávat, máme za sebou různá období pokusů o řešení, čím víc se o tom mluvilo, tím to bylo horší, pak už si připadáš jako prosící chudák. Manžel byl dva roky v invalidce po psychickém zhroucení (stres z přepracování), to udělalo hodně. Nikoho nemá, on to prostě nepotřebuje. Nakonec bez sexu se dá žít, daleko víc ti chybí drobné projevy něžnosti, lásky, polibky, doteky. No prostě to, co ty právě teď máš ve vrchovaté míře :-))). Můj manžel se mazlí se psem, se mnou ne. Kdybych mu ale řekla, že mě nemá rád, tak se urazí, protože pro něj mít rád znamená úplně jiné věci. A to řešení "vedlejšáky" je samozřejmě možné, jenže nakonec zjistíš, že to není ono. Prostě nejvíc ti chybí ta ruka v ruce při usínání, něžnosti třeba na dovolené, o vánocích a jindy, kdy máte na sebe nejvíc času, drobnosti v každodenním soužití a to nikdy nemůžeš mít s tím druhým, který je jen na občas. Ale zaplaťpánbůh i za něj, když je :-)).Alena

Věra (So, 17. 1. 2004 - 13:01)

Vlaďko, doufám, že je už lépe a že zábaly a další léky zabírají. A hodně tekutin a vitaminky k tomu. Kdyby se ti něco nezdálo, raději volej lékařeAlenko, myslím, že na absenci některých radostí je brzy a je třeba-a je možné s tím něco dělat. Než usne cit..JankoM, jo taková jsem byla :-))Dnes jsem na přání mužské části rodiny kuchtila chlupaté knedlíky se zelím a - no no, bůčkem, byť libovým. Dala jsem si též, odvážila, bylo to skvělé - a najednou jsem měla před obličejem Vlaďku z fotky,jak na tom tále porcuje maso. Svou porci jem odvážila a tím myslím do druhé části dne mi zbývá jen zelenina a jogurt.Díky nepřežrání nejsem znavena na rozdíl od svého drahouška, který padl na kanape. Copak mladej, ten to večer vytancuje, ale já za půl hoďky bych ráda ruku v ruce vyrazila ven. Tak uvidím. Je nádherně, alespoň za oknem.A ještě si vytisknu a vylepím Madlamky citát. Je nádherný.PaVěra

MADLAM (So, 17. 1. 2004 - 09:01)

MOTTO DNE:STAROEGYPTSKÁ MOUDROST-NEJVĚTŠÍ ZLO JE ODEJÍT Z POČTU ŽIVÝCH DŘÍVE, NEŽ JSI UMŘEL.-ŽÍT JE TO POSLEDNÍ, NAČ MÁ ZANEPRÁZDNĚNÝ ČLOVĚK ČAS, A NENÍ NIC TĚŽŠÍHO, NEŽ VĚDĚT, JAK ŽÍT.-ŽALUDEK NEPOSLOUCHÁ PŘÍKAZY.Přeji Vám krásný,nedeštivý,příjemný a bezkonfliktní den, (holkám za velkou louží sluncem proteplený) a nám trošku toho sluníčka taky, když ne na obloze, alespoň v srdíčku.Mějte se krásně.

JankaM (So, 17. 1. 2004 - 08:01)

Dobré ráno berušky,taky na mě sedla nějaká lítostivá - nic vážného, jen takový jemný smutek, trochu tečou slzičky při čtení některých vašich slov.ALENKO, zdá se mi to, nebo jsem zase zahlédla velkou horu smutku, kterou nosíš v sobě? Tvému manželovi to může opravdu tak vyhovovat, znám podobný případ z okolí, o kterém na 100% vím, že ten muž nikoho nemá. Ale já zastávám názor, že když se v povídání, něze a sexu člověku doma nedostává, má právo vzít si jinde (pokud možno bez rozbíjení svazku). Netlučte mě za to, vím, není to podle Desatera. A přeji ti, aby se ti co nejdříve splnilo přání z dopisu Ježíškovi.:o)MAXO, děkuji za odpověď. Tušila jsem to, nevěděla, že je to tak hrozné. Docela bych tam teď chtěla žít, abych se zbavila svých mindráků. A taky vás americké a jiné cizokrajné holky obdivuji, protože vy jste se mohly (vzhledem ke svému okolí)vykašlat na to, jak vypadáte, a neudělaly jste to.Dík také za modrou oblohu a kytičky, úplně jsem ucítila jejich vůni.VĚRKO, ty jsi byla taková hříšnice?? Já bych chtěla přestat kouřit, ale zatím nechci nic slibovat, cítím, že nejsem v tomto moc silná v kramflecích. Kouřím tak do 5 denně, omlouvám se tím a současně si za to nadávám,protože co to je, přestat při 5, že? To bych snad mohla zvládnout.Přeji krásný den, ať všechny naše smutky odvane vítr.

Maxa (Pá, 16. 1. 2004 - 21:01)

JANKO, nemohu Ti rici presna cisla, musela bych pohledat ve statistice, ale to bys musela videt proste na vlastni oci. Velka cast Americanu je obeznich a tezce obezni potkavam take. Maji vseobecne malo pohybu, na Fl se dostanes vsude jen autem, JULINKA jezdi na kole, ale ty vzdalenosti jsou velke a ja ji obdivuju, mela bych strach, ze mne srazi auto... Ale o takovem doslova zdeformovani lidskeho tela se vam ani nezda, co je mozne:( Mne osobne pri pohledu na ne prepada hluboka litost, protoze jejich smyslem zivota je zrejme pouze jidlo a musi trpet nespocetnymi chorobami. Nemohou se pohybovat, prijedou autem, presednou na vozik (jsou v kazdem supermarketu)a neuvidis na nem sedet stareho cloveka, ale tezce obezniho. Dozivaji se samozrejme nizkeho veku, nechapu, ze srdicko muze vubec utahnout tu horu masa a tuku. Ale na kazdeho cloveka je mozno koupit obleceni, dziny, trika, v tomhle nemaji problem. Kdyz jsem priletela poprve, rikala jsem si, jak to delaji v posteli? Casem uz jsem si rikala, proboha, jak mohou delat ty nejbeznejsi veci od hygieny po oblekani, obouvani atd... Ale tady se na ne nikdo nediva posmesne, jsou nemocni a jako s nemocnymi je s nimi zachazeno. Tak obezniho cloveka, jako potkavam obcas tady, jsem v Cesku opravdu nevidela. Pro mne byla "nejvetsi" vzdy Ruzickova a jeji syn. Ale tady jsou jine vahove kategorie. Ovsem aby jsem Ti nevytvorila dojem, ze jsou tady vsichni jako sudy. Lide tady take sportuji, chodi do fitka, behaji po plazich po cely rok. Ja se prestala stydet svleknout se do plavek pri 100 kg. A ver, je to moc prijemny pocit. Ne proto, ze bych videla i v opalovackach daleko silnejsi zeny, ale proto, ze se mi nikdo z Americanu nebude posmivat, nenapadlo by je zkoumat, jakou mam nadvahu a ze mi z plavek leze bricho. Jsou jini, nez my. Daleko tolerantnejsi k chybam i nazorum druheho. Berou Te takovou, jaka jsi. Nemaji touhu rikat, co bys mela a nemela. Ale to je na dlouhe povidani:)Dnes byl dalsi nadherny den, modra obloha, slunicko mi rozkvetlo dalsi kvety pnoucich muskatu, ruzove a syte fialove, zahrada stale hraje vsemi barvami, tak snad nebudou ty ztraty na Jare prilis velke. Chladna jiste jeste prijdou.MILUSKO, pitnacek urcite dodrzim, nedela mi to problem. Ale pristi patek uz zase jedeme, jasny?:)Preji vsem, aby uz brzy prislo Jaro, slunicko, i kdyz zubate, prvni snezenky, ocuny, petrklice, narcisky, teste se a vsechny chmury Marti ksaaa:)Prominte ten roman.Prijemny vikend vsem.Maxa

Míla (Pá, 16. 1. 2004 - 21:01)

Vlaďko - držim pěsti,snad ten zábal zabere,je to pro ně utrpení a pro tebe taky,ta bezmoc,chudinka malej.Já si taky myslím,že to nepůjde,a jak se ten odvar odvařuje?Díky

Vlaďka (Pá, 16. 1. 2004 - 21:01)

Hezký večer,mladík má 39 a něco. Balíme ho do mokrých prostěradel, dostal Paralen, snad to zabere. Nejsem v pohodě, snad budu.MÍLO. vlastní zkušenost je- nerozkojí. Howg.Prostě nám to nešlo. Až za pár let jsem se dozvěděla, že je to nadměrnou velikostí tukové tkáně. Ale ty ovesné vločky- odvar- nejlepší věc. Ozvi se.Jdu měřit, prosím, at?klesne....

Alena (Pá, 16. 1. 2004 - 20:01)

Díky všem za info o tom vyšetření. Když má tolik lidí zálibu v análním sexu, tak by to nemělo být nijak hrozné, že :-), ale řekněte to před 75ti letou máti - to nejde :-)). Hlavně aby nic nenašli!!!! Její nejstrašnější noční můra je umělý vývod bokem, s tím by nikdy nesouhlasila.MARTINO - ten tvůj příspěvek, to byl úplný výkřik, z ničehož nic ... kdopak ti ublížil? Zas nějaká baba v práci? Víš jak to chodívá ... svého štěstí si začneme vážit, až když nás stihne nějaká opravdová pohroma. Tak se trošičku polituj, ale rychle se za to omluv vyšší moci, protože jsi krásná, sexy, zdravá, máš práci, milujícího atraktivního manžela, který pro tebe zřejmě udělá vše, mimořádně pěkného syna a dceru, oba zdravé, dokonce jsi přišla už ke skorosnaše a skorovnoučeti, máš dům na bydlení a zahradu, máš sladkého kadeřníka, který ti dělá radost :-), máš plno přátel, se kterými vychutnáš svoje oblíbené vínečko a máš ještě plno dalších věcí, které ti zpříjemňují život. Tak co nemáš? Zkus to specifikovat. Já ti třeba řeknu, že se mne vlastní manžel fyzicky dotkl naposledy v září loňského roku. Normálně spolu žijeme, bavíme se, smějeme se a ležíme vedle sebe - chápeš ten pocit "nemilované" ženy, který mne čas od času přepadne? Někdy je to až zoufalé. A přece si pak vždycky uvědomím, že sex je jen jedna část života a i když jsem ji dřív považovala za hodně podstatnou, tak najednou se dá žít bez toho nebo to řešit jinak a není to důležité. Iva píše, že jsme tu jak klub odložených žen :-), ale která z nás nemá něco nešťastného v sobě, co buď uloží hluboko do sebe nebo to potřebuje dostat ven - možná že žádná. A jsem přesvědčená, že to souvisí i s našimi problémy s váhou - ta ochranná vrstva tuku před tím, co nás bolí.To jsem se nějak rozepsala ... snad mi to nebudete mít za zlé.MILUŠKO - kdyby tak šlo všechny vystěhovat do vlastních bytů a starejte se laskavě o sebe, viď? To by byla pro tebe úleva. Snad se jednou dočkáš. Hodně mi připomínáš jednu známou - 3 děti - kluci, jeden slušný, žije s podstatně starší ženou s dítětem, druhý lempl, který plodí děti, opouští je a plodí jinde další (ta známá si jedno to dítě musela vzít na starost, protože maminka ho nechtěla) a třetí chlastá, gambler, našel si ženskou, mají dítě a nemají kde bydlet. Ta známá s mužem má 2pokojový byt v paneláku a starou chalupu na vsi. Dokud se dá bydlet v chalupě, tak je s mužem tam, přes zimu se tísní 5 lidí v tom bytečku. Až letos se jí povedlo jim sehnat byt - jinak už to vypadalo, že si vezmou sami půjčku a někam se odstěhují do podnájmu. Po xx letech žije jako člověk. Ale trvale trne, že ten mladej přestane byt platit, vyhodí ho a vrátí se k ní.Alena

Míla (Pá, 16. 1. 2004 - 20:01)

Vlaďko - ona má tyk "kozy jako vozy",jenže zětím nějaké prázdné,prý tu mléčnou žlázu dokáže tuková kkáň tak utlačovat,ale prýá se ještě může stát zázrak,prý se někdo rozkojí až do devíti dnů.Tak uvidíme,ona by i chtěla,ale když to nepůjde,tak to nepůjde,to se nedá nic dělat.Dají nám nějakou hypoalergenní Be-Bu,či jak to je,akorát že je to škoda a je to drahý.Nu což,necháme to na přírodě.Zítra mi přiveze ségra kočárek po neteři na doma,tak to zatím přežijem,než bude ta matračka do postýlky,on ji má neteře manžel v bytě,z nějž odešla,patří do té postýlky,jen nám ji nechce dát.Teda nám jo,jenže je to v ČL a jet tam pro to,Ach jo.Už mám připravené místo na přebalování,na koupání,kurňa už aby tu byly.Jsem sama doma,tak jsem celá rozohněná.Dělá mi starost,spíš mě móc štve ten mladší - Eviku - že sis horadší nepřikovala do toho kouta.Šel se přihlásit na pracák,ale nemá nárok na podporu,prý sociální dávky,já bych ho kopla do pr...,nechce se mu nic dělat a ni si nic neshání.Tak jsem se rozčilila,že jsem mu řekla,že v pondělí mi ukáže kam nastoupí,sedí celý dny u internetu,čumí na filmy a muziku a povečerech chodí s klukama,domů v noci a strašně se diví že se mi to nelíbí.Takhke mu to vyhovuje,On má snad chuť pracovat jen když je teplo a přes zimu přezimuje a já ho dtará kráva živim.Tak si taky musím vylít ten vztek.Já už ho přiměju k činnosti.Pa Míla

Věra (Pá, 16. 1. 2004 - 20:01)

Tak jsem slezla z rotopedu, i jsem cvičila, spočítala dnešní příjem - 7150Kj. Dala jsem si vše do deníku e kalkulačky a podle nich jedu pod své doporučené hodnoty, takže bych měla být hubnoucí óóó. A večer se budu snažit už nic nejíst, protože NECHCI a pokud budu chtít, tak zase do sebe hupnu vlákninu rozpuštěnou ve vodě. Je to dobré šidítko.Janko. díváme se občas na nějaké americké dokumenty natočené z reálu a tam jsou hodně lidé vícenežprostornější. Maxa ale to má odkoukáno lépe.Miluno, děsně jsem se řehtala. Babulko - a od tebe to byla také správná trefa. Doufám, že už koukáš na svět normálně. Důležité je, že pozadí je skvělé, což při hypertenzi nebývá. Kouřit přestaň, asi moc na vybranou nemáš. A zvládni to přes náplasti, vyplatí se do nich investovat, když tvé dávky nikotinu byly takto smrtonosné. Víš - jí s odstupem let nechápu, proč jsem kouřila. / abstinuji od r. 1995/ Přitom jsem hulila jak komín od 17 let, to ještě málo a čím dál víc. A 5 let mi trvalo, než jsem přestala. Možná, že by přechodně pomohly nějaké anstistresové preparáty, pokud to nikotin v náplasti neutáhne. Tak na první 2 týdny. Tak jdu pracovat práci.Dobrou noc Věra

Verča (Pá, 16. 1. 2004 - 19:01)

Ahoj holky.Moc chvátam, tak toho moc dneska nenapíšu. Protože jsme dneska s tou kámoškou v tej posilovně nebyly /bylo jí blbě/ tak jdu teď chvíli rotopédit a pak půjdu koukat na telku. Mam toho za celý ten týden akorát tak dost. A to ten příští /co se týče učení/ bude ještě horší.Tak já pádim, držte se.Ahojky váš BENJAMÍNEK :)

Reklama

Přidat komentář