Jak na HUBNUTÍ II.

Citim s vami obema, zazila jsem to s tatinkem.Preji hodne sil do dalsich dnu.Janka

ALENO, já už věřím, že dokážu pomaloučku (velmi pomaloučku) zhubnout i bez usilovného cvičení, pokud udržím ten "přirozený" pohyb na dosavadní úrovni. Ale s rotopedem to prostě jde rychleji a mým nohám by asi taky prospěl. Ještě více plavání, ale ta zima, ta zima.. jednu věc se mi nepodařilo nikterak napravit - to snížené vytváření tepla, které si moje tělo navyklo po mnoha dietách. Velké horko nemusím, ale nejlíp je mi při 23-27 stupních.

Maxo, to je krásné prostředí a asi moc příjemný život. Tak bych si představovala ideální dovolenou, fakt. Tak 3 měsíce. A pak by mi bylo asi smutno po práci. No nejsme to ženské pitomé, chtít pracovat?Juj a ty kuchtíš po našem, koukám? To se musej všichni olizovat. Traduje se, že naše kuchyně patří k těm chutnějším. Ale věř, ta tvoje koupelna, ta se mi tuze líbí, živě si to představuji, jak bych si v ní užívala. A přeju ti hodně spokojenosti v krásném prostředí.Věra

Ahoj,jsem moc ráda, že tu píšete o tzv. nepřrozeném a přirozeném pohybu.Já taky necvičím, nerotopedím a nepraktikuju nic podobného. Když jdu do bazénu tak tam víceméně trdluju, skáču do vody, ale moc neplavu. Když jdu na houby ,jsem schopná nachodit hromadu kilometrů a baví mě to, ale jít na procházku jen tak...? Celou dobu se těším domu. Když jsem cvičila, už od rána jsem se netěšila na cvičící hodinku, bylan jsem otrávená. když jsem si to odcvičila ráno, byla jsem akorát ráda, že to mám za sebou a takový hrozný pocit ZÍTRA ZNOVA. No, už mám klid. rotoped je úspěšně prodán za poloviční cenu, doufám, že někomu kdo ho užije. Já se na něm projela za rok asi 3x. No a teď sem opíšu něco z chytré knihy, kterou jsem zakoupila asi pžed rokem, ale přečetla až včera v noci.Hubnutí není pro každéhoI lékaři si uvědomují, že na každý člověk by měl být nucen hubnout. Obezita je často podvědomá obrana jedinců. kteří za svého života silně emocionálně strádali. Nezáleží na tom, jak se nenávidí za to, že mají nadváhu, ale přesto jsou kvůli svým kilům navíc zdravější. Když se tyto osoby snaží zhubnouit, často se psychicky hroutí a trpí depresemi, naplňuje je pocit viny, jsou znechucení a nenávidí sami sebe protože jsou slabí a nenažraní. pokud je to možné. měli by tito lidé zapomenout na odtučňovací kůry a snažit se pouze posílit si zdraví. jsou to obvykle veselí, chytří, inteligentní společníci bez kterých by společnost nebyla úplná. Pokud nemáte manžela, který se s vámí chce předvádět jako s novým cadillakem, existuje jen málo důvodů proč byste měly vypadat jako manekýnky. Pokud si myslíte, že budete lépe přijímáni ve společnosti, pokud zhubnete, uvědomte si, že sami máte rádi své přátele s nadváhou. Hlavním problémem nejsou přebatečná kila, ale neschopnost přijmout sám sebe se svými silnými i slabými stránkami. pokud se nenaučíme mít ?ádi sami sebe bez přehnané ješitnosti, jetěžké milovat nesobecky i ty druhé.

Ahoj holcinky:)MARTI, napis mi mejlik, kam chces prchnout? Drzim palce.ALENO, jojo, pamatujes si to dobre:)RENATO, mam cas na vsechno. Na manzela, na sebe, na deti, na pratele, na dum a zahradu, na fotografovani, na hudbu, na divadlo, na knihy, na cestovani, na vnimani nadherne prirody, mam cas videt to, co uspechani lide nevnimaji, proste mam stesti. Cas si vytvorili lide sami a neustale je nuti nekam spechat, za necim se honit, ale je to pouze relativni pojem. Nemam rada planovani, rad, stereotyp urcitych cinnosti, dodrzovani presnych casu. Miluju neplanovane cinnosti, rano se probudit do krasneho dne a jet na cely den na vylet, jen tak se podivat (rikavam jednim okem) do zahradnictvi a privezt si plne auto kvetin na zahradu, to je moje poteseni. Nemohla bych mit nalajnovany zivot ani na tyden dopredu. Ale kazdemu vyhovuje neco jineho, to je samozrejme.HELLEN, v dome mame plovouci podlahy, chuze je pohyb a pohyb prirozeny, takze mne to vyhovuje. To vis, ze kdyz jsem v Praze pracovala, doma jsem take setrila kazdy krok a byla jsem rada, ze si vecer sednu na chvili ke knizce. A co se tyka koupelen:) Nemam doma zadne prasatko, mame radi oba poradek, takze i v tomhle si vyhovujeme. Jen kdyz prijde na navstevu vnucka, s laskou rozkramari vsechny supliky v kuchyni, "vareni" je pak ve vsech mistnostech a dum vzhuru nohama:) Dnes je cekame, chystam kure jako kachnu se zelim a knedlikem, tak uvidim, jak si amicci pochutnaji?:) Ja kuratko se zelim bez kuze a knedliku, to je jasne. Ale s tim nemam potize, my jedli v mladi vsechno s bramborem.BABULKO, krasne napsano, jako vzdy, co slovo, to perla.HELENKO, preji mamince uzdraveni a moc na vas myslim...Mejte se hezky.Maxa

Babčo, věř, že je dobré, že maminka je ve svém světě, pokud je jí v tom světě dobře. I když z hlediska zdravých je to asi zlé. Loni jsme zažívali moc zlé časy s manželovou maminkou. Byla také ve svém světě, najednou o řadu let dříve a stále moc hodná. Dopadlo to nevyhnutelně špatně, ale nebyly podmínky pro návrat. Tak se děvče držVěra

Kočenky, jste zlatíčka, ale nechci, abyste byly smutné!! Já jsem ráda, že maminka je "pryč", povídám si s ní o tom, co povídá ona, a jsem ráda, že snad když je "tam", tak tu bolest a starost"tady"nevnímá. Snad. Babča Helena

ADRIANO já to nedovedu vědecky vysvětlit, ale mám ověřeno, že "normálním" pohybem hubnu (je-li tedy dostatečně intenzivní), ale "umělým pohybem" ne. Takže sekání zahrady, zrytí zahrady, přeházení kompostu, svižná celodenní tůra, sekání dřeva ... a ráno je kilo dole. Denodenní utrápené šlapání rotopedu nebo trdlování v posilovně - a váha nic. Pot ze mě leje při obojím. Je teda fakt, že ta práce je vždycky na několik hodin, kdežto cvičení maximálně hodinu. Tak to asi bude tím. A hlavně ta práce mě nějak uspokojuje, dokonce i baví, zatímco cvičení protrpím :-).A.

BABČO, moc bych přála mamince, aby se jí noha zlepšila... cukrovka je svinstvo :-(ALENO, já myslím, že ke zhubnutí přispěje jakýkoli pohyb navíc oproti dosavadnímu. Na nějaké poučky ohledně tepovky a délky zátěže kašli, KAŽDÝ pohyb navíc se počítá! Byla by škoda říct si, že když nedokážu intenzivně cvičit hodinu v kuse při té "správné" tepové frekvenci, tak to nemá cenu vůbec. Stejně jako se za nějaký čas nasčítá i jediný krajíček chleba denně navíc, nasčítá se i jediný krok denně navíc. Pomalu, ale jistě..RENATO, když už jsme u těch "nářečí", to bys koukala, jaké novotvary občas spáchám, namíchaná Praha, jižní Čechy, Brno, střední Morava... plus hraní si se slovíčky a jazykovědci by se oklepali hrůzou :-)))"Kup si vobojí a přijedem pozdějc" :-)

Ahoj holky,jenom zdravím, jsem teď tři dny mimo, moc práce a skoro nejde net.BABČULKO - moc na vás s maminkou myslím a držím palečky i motlitbičku, ať to dopadne co nejlíp.

No,jo, já asi nepřijedu dýl, alébrž pozdějc!

Babčo Helenko, moc na vás obě myslím. Hrozně moc. Slova nemám ale cítím tvou tíseň. Zvládněte obě co nejlíp jak tvou bolest u srdíčka, tak maminka bolest fyzickou.

NO jo, pražanda DANA kupuje voboje:o)V praze se taky říká - přijedeme dýl?:o)O Slovensku ani nemluvím,ale to je jiná mluva:o) Tož jsem sehnala borovici silici,dětský olej a už si mnu prstíčky jak mu to dnes promasíííruju:o)Nooo ALENKOOOO ono ani ne tak čím ho natřu ale kde ho natřu:o)A bude mě u toho řádně kručet v břiše, jelikož pitňák je v plném proudu a na mě jde první krize.Jdu si uvařit čajos.Jooo a zase jsem utrácela.Koupila jsem si elasťáky u Litexu-nějaká novota, prý bokovky ale jsou super a taky jsem tam objevila ve slevě tanga od Litexu a tak budu dnes masírovat Tomáška v novém oblečku:o))To dopadne....ALI to s tou domácí posilovnou a nechutí sejít dvoje schody asi chápu.Já mám rotoped v ložnici a taky jsem zhnilá si na něho sednout.On je ale šíleně rozhrkaný,nebaví mě to na něm tak jak na rotopedu v posilovně.Ale vy to tam máte určitě vybaveno mnohem líp,takže alou do toho:o)BABČO to je smutné s maminkou:o( Držím palečky a nejen já ať to vše dobře dopadne a ty neřeš smutek jídlem.Jde to?

tak se mějte krásně a já se ozvu asi až v pondělí. martina

No to chci vidět, čím ta RENATA toho chlapa natře :-).Domácí posilovna - to je označení pro naši místnost udělanou z jednoho sklepa, kde je rotoped, žebřiny, lavička na žebřiny, boxovací pytel a multifunkční posilovací stroj. Zrovna minulý týden jsme tak seděli s manžou ve vyhřátém obýváku a konstatovali, že bychom to všichni táááák potřebovali sejít dolů a makat na sobě a jak nám chybí vůle. Akorát mladej chodí, ale taky nepravidelně. Kdybychom to neměli, tak budeme samozřejmě tvrdit, že mít posilovnu, tak makáme jak borci. To je jako s rotopedy v obýváku - kolik já tu pomatuju holek, které si ho pořídily s velkou slávou, aby po měsíci zjistily, že se na něj dá věšet i prádlo.Ale teď, jak končí práce na zahradách a večer je brzy tma, tak věřím, že se zase do toho dáme. Už teď chodívám se psem pomalu za tmy, jak nemám co na práci.Ale na zhubnutí to není, jak víme. Spíš na zpevnění těla a když by byl člověk důsledný, tak věřím, že i nějaké to vytvarování by se dokázalo. Hlavně si spíš potřebujeme posílit nohy na lyžování a zpevnit záda.BABČO - ach jo, to je tak smutný ... hned se mi vybavují ty návštěvy u táty v nemocnici, když to šlo ke konci. A co ta druhá amputace? Bylo by to řešení? I když já plně chápu maminku, že už by k ní nedala svolení. Drž se, buď statečná.A.

Babčo,neboj. To ti řekne každý zdravotník, že staří lidé v cizím/a hlavně nemocničním/ prostředí ztrácejí orientaci. Myslí si ,že jsou někde jinde a někdo jiný, vrací se do dob mládí, mluví z cesty. Po návratu domů se to upraví. Hlavní je, aby se zdravotní stav zlepšil a odvrátila se amputace. Držím palečky a jsem s tebou. Iva

Žabča babča, držím palčeky, myslím nielen na teba ale aj na maminku. A je mi smutno...

babčo to je mi moc líto.vydržte holky obě.Dano díky.

Babčulko Helenko, je mi to moc líto, že máš Ty a hlavně maminka trápení, já si to dovedu živě představit, je to moje každodenní noční můra. Je smutný, že se nám rodiče někdy ztratěj do "vlastního" světa, někam, kam za nimi nemůžem, ale kdyby to mamince mělo trošilinku pomoct, tak ať je tam někde ztracená, ale třeba trochu šťastná. On si ten organismus možná tak trochu pomáhá, tam "někde" to bebíčko třeba tolik nebolí. Buď silná, opři se o ten svůj humor, prostě MUSÍŠ bejt silná, nedá se nic dělat, tak to holt chodí, to je ten běh světa. Napřed se ty mámy staraj o naše rozbitý kolena a teď jim to musíme nějak vrátit. Co na tom, že už máme "svejch" starostí dost. Tak seber zbytky sil, myslíme na Tebe, třeba se ještě stane zázrak! Aspoň malinkej.D.

a u nás: kúp si oboje, prídeme neskôr