extrasystoly

Honzo, určitě můžete být v klidu. Ve vasem pripade jsou extrasystoly skutečně nervového původu. Může to nějaký čas trvat, ale určitě to brzy přejde, musíte být psychicky v pohodě.'

Myslím, že si je pořídím , dekuju za radu. Snad se mi tim muj problem vyřeší.'

Honzo, u Vás jsou asi antidepresiva na místě. Určitě Vás uklidní a nebudete všechno tak intenzivně prožívat.'

Je mi teprve 21 let a mam problemy se srdcem. Mam zvysenej krevni tlak asi 135/90. Uzivam sectral. To co tu popisujete - ES prozivam obcas taky. Pripada mi, ale ze to je dusledek mé nervove nerovnovahy. Mel jsem psychicke problemy - trpel jsem panickou poruchou , agorafobií (hlavne kvuli rodinnym problemum). Ted se bojim i zajit na blbe vysetreni kardio. Bojim se měření tlaku. Cim vic se bojim tim vic se zveda tlak. Holter mi pomohl zjistit jaky tlak vubec mam. ES me vadi pri usinani. Je to sice jen obcas ,malokdy ale pokud se dostavi tak na to neprestavam myslet. Nevim jestli si nemam poridit antidepresiva.'

Ahoj všichni, jsem ráda že nejsem sama kdo má takový problém. Extrasystoly mívám v od minulého roku a musím souhlasit že je to velice nepříjemné, hlavně večer před spaním.Dělali mi taky různé vyšetření přes Holtra, ergometrii, EKG a taky na nic nepřišli. Z jedné strany jsem ráda že jsem v pořádku, ale jelikož jsem zdravotní sestra a pracuju na kardiologii vždycky mě vyděsí aby se extrasystoly nezvrhly v něco horšího.Musím přiznat že mi taky pomáhá Lexaurin, ale ten užívám jen občas. Všem doporučuju Magnesium, při pravidelném užívání mívám pokoj.'

dobry vecer,mela sem take potize se srdcem,jeden cas mi nasli AV blok2.stupne a chteli mi davat kardiostimulator ale pak sem sla na poradne vysetreni a zjistili,ze to na stimulator neni.mam take extrasystoly,nekdy je vnimam kazdy den ajindy tydny nic.doktor mi rek,ze to neni nebezpecne.ale kdyz se to zhorsi,take se toho bojim.chtela bych vedet jestli se to muze zvrhnout v neco horsiho a to teda nevim.zdravim vsechny

dobry vecer,mela sem take potize se srdcem,jeden cas mi nasli AV blok2.stupne a chteli mi davat kardiostimulator ale pak sem sla na poradne vysetreni a zjistili,ze to na stimulator neni.mam take extrasystoly,nekdy je vnimam kazdy den ajindy tydny nic.doktor mi rek,ze to neni nebezpecne.ale kdyz se to zhorsi,take se toho bojim.chtela bych vedet jestli se to muze zvrhnout v neco horsiho a to teda nevim.zdravim vsechny

Přeju celé naší partě extrasystoláků hodně síly do nového roku 2008 ať je tenhle rok pro nás všechny krásnější a pokud možno pohodový :-))))a sluníčko v duši - to je nad léky
Lenča'

Antidepresiva návyková nejsou. Mám Citalec.
Návyková jsou spíš anxyolitika (Neurol, Lexaurin,...).
Jak už jsem psala, tak ES mám stále, ale už tak nevyšiluju. Celkově jsem se zklidnila a nebojím se chodit mezi lidi.'

Lindo,a jaký ti napsali?Já z nich mám trouchu strach,že je to návykový.A pomáhají ti?'

Rozo - děkuju za odpověď. To muselo být vážně hnusný. Psala jsi, že půjdeš k psychologovi. Ten si s tebou sice pěkně popovídá, ale problémy to asi nevyřeší. Já jsem našla aspoň částečnou pomoc v antidepresivech.'

Lindo,dojela jsem sama k doktorovi,tam mi dali injekci do žíly,potom několik prášků a čekali,co bude,chtěli mě poslat do nemocnice,což jsem nechtěla.Nakonec to trochu polevilo, tak pro mě manžel dojel,odvezl mě domů,a večer mě syn vezl znova,ale to nebyla fibrilace ale spousta ES.Byl to děs,na prsou jako když tě někdo drží silou a srdce absolutně bilo mimo rytmus. A právě od té doby mám panickou poruchu a šílený strach.Do té doby jsem věděla,že mám ES,věděla jsem o nich,ale nevytáčely mě tak moc.Vždycky jsem to zvládala.Ale od doby fibrilace jsem úplně mimo,už je to 10 let a je ten strach čím dál tím větší a jsem na tom čím dál tím hůř.Nevím,jak to dopadne.Neunesu psychicky vůbec nic,ihned se mi rozbuší srdce,stačí jít k zubaři.O ostatním ani meluvím.Mějte se hezky.'

Rozo - můžeš mi prosím napsat, jak jsi prožívala fibrilaci síní? Omdlela jsi nebo jsi byla při vědomí? Co s tebou doktoři dělali?'

Když taky čtu příspěvky,tak jsem si vzpoměla,když mi tohle začlo úplně nejvíc,tak jsem večer usnula v křesle a spala jsem na levý straně opěrátka,úplně zkroucená do pravýho úhle.Když jsem se probudila,měla jsem šílený záchvaty ES,musela jsem na pohotovost,trvalo to ceouý noc až do poledne,kdy jsem z toho dostala fibrilací síní.Večer mě odvezli znova,a následovalo spousta vyšetření.Takže to odpovídá tomu,co píšete,že jsem si něco skřípla v páteři.Jenže člověk okamžitě začne se bát,že je to od srdce a proto jsem tam,kde jsem.Nevím,jak z toho.V lednu jsem se objednala k psychologovi,tak uvidím.Hezký den.'

Jarko díky za povzbuzení, zkusím ten čaj, já už jednou v něčem podobným byla a pak jsem se z toho taky dostala sama, tak snad se mi to podaří i tentokrát, nejhorší je právě to jak pozorují kolem sebe ty lidi co si vůbec nelámou hlavu jestli se jim něco stane nebo ne a jen jimtiše závidím, ale na druhou stranu mě to zase povzbuzuje k tomu abych se dostala do normálu, když to jde jimtak proč ne mi, dodává mi to dost odvahy.A ty ES mám asi taky nejvíc od páteře, já mám s ní problémy od mala a můj kardiolog mi to pořád říká, nervičky a zádá. Já ECHO mám udělaný tedkom v listopadu a vše v naprosté normě.Tak už na to ani nemyslím.Snad bude líp.'

Rozo, Andreo,
já měla dřív jednu dobu to co vy. Když jsem musela někam jít, byl to děs. Stačila jenom blbá návštěva u holiče i ten rodičák. Já si předem brala čtvrtku Vasocardinu, který jsem užívala na tachykardie a vsugerovávala si, že to bude potom OK. Někdy se mně to i podařilo. Pravidlem bylo, že se mně srdce chtělo utrhnout, návaly do hlavy a na omdlení. Všichni si vesele povídali a já se modlila, ať už to všechno je za mnou a já můžu jít do bezpečí domova. Připadala jsem si jako blázen a raději jsem to ani nikomu neříkala. Nakonec jsem se z toho ze všeho jaksi dostala, pila jsem Nervus čaj a dá se říct, že je to dobrý. Jenom mě trápí tak jak vás extrasystoly. Ale já to mám asi od zad. Koncem ledna jdu na ECHO, tak uvidím.'

Holky, také jsem se o sebe bála a nemohla jsem nikam chodit. Přes rok užívám antidepresiva a je to o moc lepší. ES sice nezmizely, ale už se tolik nebojím někam chodit.'

Rozo atd. já prožívám přesně do puntíku to co vy a je to děs. fronty, čekárny, třídni schůzky, prostě vše co musím. Tam kde nemusím je to celkem v pohodě, ale nesmím pomyslet na to co když se mi udělá zase zle,pak na to hned myslím a je to tu. A šíleně ve mě zmítí panika, já mám k tomu ještě závratě a to je další úděs, když mám klid od ES tak zas příjde motání hlavy a to je furt dokola....Doufám, že zas příjde nějaké období klidu. držte se...'

-ještě jsem chtěla dodat , že já osobně to asi od zad nemám ...ale četla jsem že to může být mechanickým drážděním srdíčka u mne spíš tlakem který cítím v levém podžebří..takové bublinky ,říhání atd.Lenka'

Ahoj Rozo,to co píšeš je smutné...já teda až takhle daleko s neurozou nejsem.Nezvládám situace kde vím že nemužu nikam uniknout:řídím a najednou zácpa a čekání na zelenou,třídní schůzka-sedět a poslouchat,pohřeb,fronty u pokladny,jízda autobusem,čekárna u lékaře taky nic moc..prostě prostor z kterého se nedá jen tak uvolnit a ve kterém jsem obklopena lidmi.Ta plovárna by mi zrovna nevadila tam vím že si mohu dělat co chci , kdy chci.Chodíš alespoň na místa kde je ti příjemně?Myslím třeba procházky v přírodě.Máš nějaké kamarádky ?Já se musím přiznat že v tomhle jsem asi zaostalá ,kamarádka které jsem se se vším svěřovala se mi odstěhovala,bydlím v menším městečku a tak jsem vděčná aspon za internet.Podle toho jak píšeš by bylo škoda s tím něco nedělat a být takto izolovaná od lidí:-)'