extrasystoly

Blanko,napiš mi.'

Ahoj Zuzko a ostatní.Neboj se si postěžovat,děláme to tady všichni a myslím,že nám to pomáhá.To,co popisuješ,zažila většina z nás tady.Asi ti moc nepomůže,když ti řeknu,že se na to dá po čase trochu i zvyknout:-( je to ale běh na dlouhou trať.Myslim,že pokud si necháš udělat vyšetření,uleví se ti.Po mě chtěl kardiolog doporučení.Ale mě ekg zaznamenalo ES až když sem ho měla po třetí.Myslim,že pokud půjdeš k psychiatrovi a dá ti AD,tak je můžeš vzít až pokud ti bude nejhůř,třeba už jenom ten pocit,že je máš při sobě,ti pomůže.Drž se a dej vědět :-)))'

Zuzko, klidně piš a stěžuj si. To je taky taková terapie, myslím si, že nám to všem tady taky pomáhá. Na mamku se nezlob, že to nechápe. Kdo to nezažil, tak těžko pochopí, co člověk prožívá.Na kardiologii si zavolej a zeptej se, jestli potřebuješ doporučení-někde ho nechtějí, jinde vyžadují, je to individuální. Jo a k psychiatrovi se taky neboj, já taky musela jeden čas brát antidepresiva a tenkrát mi dost pomohly. Je to dost dlouhodobá záležitost, někdy je potřeba upravit životní režim a prostě se rozmazlovat. Tahle doba je dost hektická a my citlivější jedinci všechno intenzivněji prožíváme. Jak říkala moje psychiatrička-spoustu lidí vůbec neprožije takové vjemy,city a emoce jako my, jsou o ně ochuzeni. Ať je ti Zuzko lépe.'

Dáša:díky moc za odpověd.už sem plánovala že pudu k psychiatrovi, ale napřed sem zkusila psychologa a různý volně prodejný bilinkový přípravky. Nějaký antistresový tabletky z kozlíku, medunky, chmelový šištice a podobně, maj preventivně předcházet úzkosti. asi týden to pomáhalo, pak už tolik ne. zkoušim to vydžet bez toho všeho, k ad bych sáhla asi až v nouzi. pitomý je, že člověk opravdu nikdy neví kdy ho to přepadne:-(týden sem ok, i když na to myslim tak mi nic neni a pak najednou bum a sem tak dva dny v háji, mam staženej krk, cítim každou chvíli tu hnusnou úzkost...a to sem si všimla že hlavně po nějaký stresový zátěži.ještě včera mě píchalo po celym hrudníku, trochu mi pomohlo když sem si šla zaplavat a dneska zas ok.jenom doufám že až příde konečně jaro tak se to nějak samo zlepší.¨Vim že tyhle problémy tu má dost lidí, nechci si nijek stěžovat, ale vpodstatě to nemam komu svěřit, nikdo to nechápe, máma mi už kolikrát řekla jak sem zahleděná do sebe...což mě dost mrzí, protože když to na mě příde tak se asi dost sleduju, ráda bych aby to tak nebylo, ráda bych si toho nevšímala, ale chvílema to bohužel nejde:-(
Ještě sem se chtěla zeptat, když budu chtít jít k nějakýmu kardiologovi, musim mít doporučení od prakt. doktorky? moc se mi k ní nechce po všech těch vyšetřeních krve.'

Pro Jarku:Řekni to svému ošetřujícímu lékaři, léky ti určitě vymění.
Pro Zuzku:Jak se říká, všechno je jednou poprvé. Ty stavy co popisuješ zažila a zažívá asi spousta z nás, jsou někdy opravdu dost nepříjemný. ES hodně s úzkostí i PP souvisí, je to takový začarovaný kruh. Střídavě se k tomu objevují silné bolesti hlavy, žaludku, dýchací potíže, bolest na hrudi, tlak v krku, různý třes nebo brnění.Taky se mi to objeví spíše v klidu, třeba až po zkouškách. Fyzická námaha mi od toho docela pomáhá, ale někdy to člověka stejně ochromí. Psychoterapie je dobrá v tom, že člověku pomůže odkrýt skryté vnitřní možnosti a sílu. Všichni je máme, ale když je nám zle, tak jak jsme ochromení na ně zapomínáme. Antidepresiva taky pomohou, ale pozor každému jiná-někdo prý potřebuje spíš "uklidnit" a někdo "nakopnout", jak říká moje mudroška. Nebojte, bude vám lépe.'

Chtěla bych se zeptat, jak ty es vlastně cítíte?jak se to projevuje?Už někdy v září, když sem byla na dovolený u moře se mi den před odjezdem stalo, že sem měla problémy s dýcháním, takovej pocit že sice dýcháte, ale nemůžete dodechnout.To se mi stávalo z horka už dřív, hlavně když sem to přehnala s opalováním, ale tentokrát sem po dvou, třech hodinách už nemohla, snažila sem se zvracet s nadějí že mě to snad nějak rozdýchá, chytla mě totální panika. V medical centru mi pak píchli injekci na uvolnění dýchacích cest a poslali mě ještě jinam, nevim přesně proč, ale v taxiku mě najednou začaly brnět všechny končetiny, klepala sem se, měla sem ty nejhorší představy...pak mi dali diazepam a bylo to ok, i když sem to ještě pak nějakou chvíli cítila. Prostě typickej panickej záchvat, dělali mi rentgen a nic tam nenašli. Pak sem přijela dom a snažila se na to nemyslet. Bohužel, jakmile u me nastal nějakej stres, sice sem už neměla problémy s dýchánim, ale začaly hnusný úzkosti trvající třeba celý dva dny, kdy mam úplně ztaženej krk, je mi hrozně...pak to je zas chvíli ok.Ale o zkouškovym se mi najednou stalo když sem se učila, že při nádechu sem v hrudníku ucítila takový hnusný loupnutí, jako by mi v hrudníku něco poskočilo...vůbec to nebylo příjemný. Po zkoušce a když ze mě mohl ten stres spadnout sem se pak cítila nejhůř..furt to přeskakování v hrudníku. Asi dvakrát se mi stalo že to bylo jenom jednou ale během těch tří vteřin sem měla pocit že se mi z hrudníku stal snad rosol..pak sem se ještě chvíli pěkně klepala, byla sem dost vyděšená. Jednou se mi to takhle stalo když sem už usínala, jako by se mi celej hrudník najednou stáhnul...byla sem u doktorky, udělala mi veškerý krev. testy, poslechla si mě s tim, že dodechuju až dolů a že se zdá že když se rozrušim tak mi trochu buší srdíčko...nic víc.Chodim k psychologovi kvůli těm úzkostnym stavům, ale tohle si nedovedu vysvětlit, vadí mi to a bojim se toho, když usínám, nemyslim na nic ji ýho než na to, co můžu mít se srdcem i když vim že mít s nim něco vážnýho tak už to se mnou hl.při fyz.námaze sekne, ale mě spíš pomáhá když chodim, rozeběhnu se, prostě du něco dělat, když se mi rozbuší srdce. Ale to přeskakování mě štve, cítim to až v krku, pořád myslim na to kdy to zas příde.Dřív sem na nic takovýho ani nepomyslela, nic takovýho se mi nedělo. Myslíte že může jít o ty ES?Nebo prostě nějaká náhlá, silná úzkost? Prosim poradte, vadí mi to a děsí mě to pořád víc:-('

prosím vás,stalo se vám někomu,že vám po užívání Efectinu začali E.S.?TrpímPPa už tři měsíce beru Efectin.Tento týden mám každý denE.S.a je to čím dál horší.Dnes je to děsné,několikrát do minuty mě vynechává puls§pokašlávám a jsem dušná.Nikdy v životě jsem to neměla,ani v době největších panik.V příbalovém letáku bylo mezi velkým množstvím vedlejších účinků napsáno srdeční arytmie.Vzala jsem si Neurol O,25 a houby. Dík za odpověd.'

Blanko,napiš mi na adresu "petrluci"centrum.cz.'

Jani, já nemám zkušenosti co se brňení nohou týče,ale je možné,že to máme každý v jiné části těla,mě se někdy při ES stane,že mám jakoby nával do hlavy.'

Čekala jsem,jestli se někdo ozve,že s ES mi zabrní nohy,ale asi to mám jen já,nikdo nenapsal.'

Dášo, taky díky napsala jsi to fakt moc pěkně. Souhlasím s tebou, že někdy mi připadá, že se už blíží můj konec. Casto si říkám, že mám určitě nějakou nemoc, že není možné aby mi bylo takhle zle a mohly za to "jenom" nervy. Nevím jaký lék by mi pomohl. Antidepresiva jsem brala ,ale byli k ničemu.'

DÁŠO,moc díky za tvůj kráský příspěvek,moc se mě líbí, jak si to napsala.'

Ahojky, zdravím všechny. Jak tak pročítám ostatní příspěvky, tak si to každý z nás pěkně "užil" nebo stále "užívá". Mně všechny potíže, včetně ES, nastartovalo před 8 lety totální přepracování a nahromaděný stres(psychiatrička říkala, že to mohou být věci až deset let nazpět). To roční utrpení, než jsem se sama odhodlala jít na psychiatrii , nikomu nepřeju(neustále bojovat s vlastním tělem a přesvědčovat ho, že musí jíst, musí chodit, musí se mýt apod.). Antidepresiva mi tenkrát pomohla v tom, že mi přestalo být neustále na zvracení, přestalo vnitřní motání hlavy a jakoby občas zamlžené vidění a postupně mi začalo být lépe a lépe, a už jsem nemusela se svým tělem tak neskutečně bojovat, což pro mě byla neskutečná úleva. Diagnóza zněla úzkostná porucha s panickými stavy. Pět let nic neberu, už nechytám takovou paniku, když mě znovu podobné problémy zaskočí. Musím se vždycky zastavit a říct si, že bych měla asi zvolnit tempo, chodit pravidelně spát, koupit si "Béčka" a hořčík, zase si začít dělat pravidelně nějakou relaxačku. Dodnes nechápu, jak jsem to před těmi osmi lety mohla vůbec zvládnout chodit do práce a starat se o dvě malé děti. Člověk se celý život učí, takže já se taky snažím na sobě pracovat-jako třeba nedusit problémy a trápení ve svém nitru. A pro Sáru-nejsi hypochondr. Ty potíže jsou někdy fakt tak děsný, že si člověl myslí, že umírá. Připadá si jako blázen. Když jsem tohle řekla psychiatričce, tak se jen usmála a řekla mi, že to je právě důkaz, že blázen nejsem(kdo blázen je, tak si za každých okolností myslí, že je zdravý a že žádný problém nemá). Takže buďte všichni klidní a spoustu dní bez úzkostí, paniky a žádné ES.Držte se a nebojte, bude líp.'

Pro Janu, Blanku a Sáru. Pokud vás extrasystoly ničí psychicky i fyzicky, zkuste si nechat předepsat Rytmonorm. Bere se třikrát denně, vedlejší účinky nejsou.Za den budete mít pokoj.'

Jano, já mám ES i panickou poruchu. Již dříve jsem to psala. Bohužel někdy je to opravdu k nevydržení. Mívám často bolesti hlavy, velkou únavu a další potíže. Připadám si jako hypochondr. Ale dle lékaře je vše od nervů i ty srdeční potíže. A tak vyloženě přežívám.'

Já taky ráda čtu příspěvky,protože já mám pocit,že už to někdy nevydržím.Zrovna dneska před obědem mě to vzalo,nepomáhal žádný manévr,jak psal Petr,až jsem musela s třesoucíma rukama vyndat Neurol,který nosím u sebe,ale nikdy jsem si ho ještě nevzala,tento týden už podruhé,protože ES nechcou samy přejít.Tak když si potom přečtu,že je někomu taky tak,tak si říkám,je nás víc, kdo má tyhle problémy.Ještě by mě zajímalo,jestli někdo k tomu má brnění v nohou,já mám pocit,že se mi nachvíli odkrví nohy,nebo jak to popsat,prostě při každé ES mi to projede až do nohou.Díky všem.'

Petře,s tím posledním příspěvkem souhlasím.Taky mi vadí, když lékaři opakovaně předepisují lidem analgetika a anxyolitika,aniž by je upozornili,že tyto léky jsou návykové.Na druhou stranu je pravda ,že jsou lidé,kteří se tím ládují a ani nemají snahu ,jak píšeš,změnit své životní návyky.Pro ostatní ,co píší o panické poruše:také jsem tím prošla,bylo to snad nejhorší období mého života.Příčin ke vzniku PP bylo určitě víc,ale dlouhodobé ES,vyvolávající opakované intenzivní strachy,ty myslím,byly dost podstatným důvodem.Bohužel,přestože lékařská věda je na velmi dobré úrovni, jsou lékaři dobří i špatní,nelze každého člověka zbavit všech problémů.Co se PP týká,tak z vlastní zkušenosti mohu napsat,že to,že jsem se z ní jakž takž dostala,byla má velká snaha.Prostě stále si opakovat,že se jedná o záležitost psychickou,že příznaky,kterými se projevuje,nejsou projevy tělesné nemoci.Teď nepíši o depresi,vznikající přímo v mozku,která se dá těžko ovlivnit vůlí.Deprese,jejíž příčinou jsou vnější vlivy,může s panickou poruchou a ES souviset. I v těchto případech,si myslím,že mohou AD pomoci,protože dle mého,se jedná o začarovaný kruh.Se vztahem AD a panické poruchy zkušenost nemám,protože dříve měla AD hodně vedlejších účinků,projevujících se v působení na srdce,proto jsem je nikdy nechtěla.Občas jsem sáhla po uklidňujícím prášku,když se mi zdálo,že potíže,které mě přepadly ,snad neskončí a já umřu.Zjistila jsem ,že hodně problémů způsobuje hyperventilace,takže když jsem cítila ,že se záchvat blíží,tak jsem začala dýchat pomalu ,se zakrytým nosem.Hlavně mi,myslím pomohlo to ,že jsem pomalu sama sebe přesvědčovala,že neumírám,že je to "jen"psychický problém.Občas se o mě PP pokouší i teď,ale zvládám to.Rozepisuji se jen proto,protože si říkám ,že žádná zkušenost nemusí být pro druhé k zahození.Mějte se a držte se,také mi pomáháte tím,že o sobě píšete.'

Jo a ještě:Jano já mám také oboje,jak psala Helča,bohužel :-('

Petře,souhlasim s tebou,první psychiatr u kterého jsem před mnoha léty byla,když nepomáhala psychoterapie,byla lékařka,která mě viděla ani né 2minuty a hned mě naordinovala lexaurin v tak silných dávkách,které mě sice úplně na čas zbavily problémů,ale odnaučit se na ně mě dalo spoustu práce,současná psychiatrička se tenkrát lekla jak mě mohla dát tak velké dávky.Takže,jsou případy,kdy opravdu doktoři tluměji práškama,než aby hledali příčinu.Bohužel.'

JANO JÁ...ANO TO JE ONO,bohužel.'