ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Cauky, chci vam jen napsat, ze rozchod vas hodne posili a az se z toho oklepete, budete uplne jini a lepsi. Neverila jsem tomu, ale je to tak. Cas je hrozne sikovnej lekar, zahoji vsechny rany a teste se na chvili, kdy zacnete vnimat vsechny negativa, ktery ten vztah mel, kdy zjistite, ze ON dokonalej nebyl a bez nej vam je lip a hlavne, ze diky tomu rozchodu jste poznama nejbajecnejsiho muze vaseho zivota. Protoze ten, pro koho stoji za to brecet vas nikdy ale nikdy nedovede k slzam! Drzim palce, uz zase zamilovana a usmevava Libby (trvalo mi to dva roky od rozchodu po 4letym vztahu).

To Liška: Chápu tě. Taky nedokážu předstírat, že je všechno v pořádku když není. Každý na mě pozná, že něco se děje. To samý je to mlčení, to napětí. Asi bych se s ním jenom pozdravila a už bych šla pryč, hrozně by mě to drásalo. Víš, mně připadá nejhorší když ten kluk nebo chlap neudělá nebo neřekne vůbec nic nebo se tváří, že to s ním nehnulo a že je všechno ok. Už jenom kvůli tomu, že ten druhý už pro něj nikdy nebude jako někdo cizí z davu, měl s ním nějakou dobu hodně společného, tak by se k němu měl chovat jako k někomu blízkému, nedělat mu zbytečně ještě větší utrpení.To samý se může stát za čas i jemu. To mlčení a napětí časem určitě zmizí. To jsou 3 normální reakce po rozchodu. Nejdříve velký smutek a bolest,člověk si to nechce připustit, že se to stalo, pak-vztek až nenávist, to už si uvědomujeme,že se to nezmění a nakonec - odpuštění a vyrovnání se s tím,už to bereme jako něco, co bylo. Každý si tím projde a víckrát, akorát je hrozný, že to nějakou dobu trvá a nedá se to uspíšit.

Taky právě teď prožívám rozchod..Moc to bolí pořád brečím..Byla jsem se svým přítelem 2,5 roku, myslela jsem, že je vše v pohodě a on mi najednou ublížil..Už asi 4 měsíce před jsem zpozorovala, že je jiný, že už mu nechybím a nejezdí za mnou tak často..Teď nevím co mám dělat..Nejradši bych ukončila život.

To Janca:
Ahoj.Novýho celkem nic. Je to jak to bylo. 1. asi dorazilo to auto před našima a následný moje sdělení (když začala sms komunikovat)že bylo té 2. Normálně se ta 1. začala stahovat zpět.Dokonce mi napsala "nech bít své srdce pro ni" Minulé pondělí bychom měli s 1. kulaté výročí tak jsem jí napsal, že na ni v tento výroční den moc myslím a ona neodepsala. Následně napsala až druhý den a to brzo ráno a v tom smyslu ať dávám pozor na cestu (jezdím do práce autem)že napadl nový sníh a je mokro. Když jsem odepsal, že vím že neodepsala hned asi proto že chce zapomenout, tak souhlasila v odpovědi a psala, že na to (na výročí) taky celý den myslela a že je to pro ni tak jako pro mně spojení "pupeční šňůrou" a že měla telefon snad 1000x v ruce ale neudělala to! No vidíš a udělala to pak ráno, kdy využila nového sněhu!Napsal jsem jí teda na oplátku něco pak v pátek a bylo to stejný ale nejednalo se o sníh ale o mokro. Odpovědí mi byla sms v obecném chrakteru a to ve smyslu že v sobotu mimořádně nepracuje a co dělá právě v tuto chvíli. Myslím že to teda jde do mínusu a to kvůli tomu, že ví o té 2. a poznala, že celkem "žiju" a rozvíjím to sní.
S 2. jsem byl o víkendu na lyžích, je to sní fajn ale já se pořád nemůžu zbavit myšlenek na 1. což jsem jí naznačoval.
Ach jo, ty baby! Ještě nikdy jsem nebyl v takové situaci= rozchod návrat rozchod, nová žena vzápětí, dobré vztahy a láska s rozejítou... Jsem jako rozervanec!!
A co Ty? Návrat ze zahraničí se blíží!!??

Ahoj Ozzy neboj najdeš si lepšího jako mi všichni.Mě je taky pořád hrozně.Každej den na něj a na to proč to tak najednou udělal myslím.Každou noc se mi o něm zdá.Přála bych si ho vymazat z hlavy ale nejde to.Nevím ale já jsem pro nás dělala maximum a jemu to bylo asi jedno.Držím všem palce že to zvládnete ale jen čas to jednou zahojí!!!

Jé Jančo, to je tak příjemný, když sem vlezeš, je ti bídně a někdo se na tebe ptá, jak se máš... :-) Moc děkuji za optání.

A co je nového? No, jakoby je to lepší. Cítím takovej ten pocit toho, že to pomalu, ale jistě odchází. Když ho potkám(což se snažím omezit, ale bohužel v podmínkách, které mám je to dosti těžké), tak už mi není tak divně, nemám už ten vnitrní pocit, jako bych si říkala" "Ježiš, už je tady, co teď , jak se mám chovat, co mám dělat".. ale už zůstávám naprosto (skoro):-) v klidu a snažím se ho neřešit.

Ale co se dnes nestalo. Přišel opět do hospody, ale tentokrát bez svého kámoše. Já tam seděla s jiným kamarádem, který záhy odešel domů. Já dopíjela a platila, když on si pak přisedl ke mně. Nic, ptal se jak se mám, co je novýho. A já tak seděla, odpovídala a jakoby cítila strašnou nenávist, ale přitom mi bylo dobře. Ale pak.. pak nastalo hrobový ticho. A já sem opět na vážkách. Řeknětě mi, proč se spolu nedokážeme normálně bavit, prohodili jsme pár slov, klasická konverzace a pak ticho. Já se ho chtěla na ledacos zeptat, co v práci, co byt, jak se má a tak, ale taky jsem mlčela, i když sem se chtěla ptát,On taky mlčel a já citíla takový to napětí. Jak člověk ví, že by se normálně bavil, ale teď to prostě nejde.. ale sakra proč? Tohle mě vždycky dokáže rohozdit. I když je to naprostá kravina, ale já to nechápu.
Sakra, proč jsem se s ním normálně nebavila, aby věděl, že už mi je ukradenej, a že už ho beru jako na úplně normálního člověka, ted si třeba bude bůh ví myslet jak mě to furt žere, přitom to není pravda...ach jo

Radare a Liško, co je nového?

Ahoj holky já sem mu zase musela sama zavolat abych se ujistila, že je konec, protože se mi prostě už neozval. Jen tak mi řekl ahoj lásko dal mi pusu když ode mě naposled odcházel a už se neozval. Byli sme spolu sice jenom 8 měsíců ale tak moc to bolí. Asi sem do toho vztahu dávala moc velký naděje. Byla sem tak blbá vždyť mě mohlo napadnout, že to takhle skončí když je mladší než já a silně nevybouřenej. Teď prostě nevim co mam dělat. Konečně sem měla někoho s kym mi bylo vážně hezky a teď mam akorát tak nervy v hajzlu. Nejhorší sou ty představy jak vám spolu bylo krásně a teď to měl prožívat s někym jinym, spát s někym jinym...Všem vám držim palce aby ste si našly někoho kdo si vás bude vážit

Ahoj Jáji tak to sme na tom úplně stejně akorát on nikoho nemá protože vztah ho jen otravuje.A pro věci si musím chodit k němu do práce protože on nemá čas a přesně aby se už semnou nemusel otravovat.Je to člověk kterého vůbec neznám.A taky jsem tam šla v nových hadrech vysmátá protože mě vyšla práce a pak mě to vše přešlo a byla sem zase smutná.Ale můžem si aspon říct že oni nám za to nestáli.Jenže to mi zatím moc nepomáhá.A stím bydlením mi nejdřív řekl že mi bude prostě jen tak platit půlku nájmu.A když sem se hned odstěhovala zpátky knašim protože tam bych to nevydržela a stím že se na vše vykašlu tak sem si to za 2 dny rozmyslela že to kvuli němu nezahodím a ptala sem se ho jesi bych tam nemohla chvíli bydlet než si něco najdu řekl mi že si myslel že už to konečně snáma nějak dopadne a že tam můžu být měsíc ale problém je vtom že on tam semnou nechce být a nemá kam jít.A že já sama v Praze,otce alkoholika to mu asi nedošlo.Ale jsem ráda že jsem to zvládla protože dřív bych si to nedokázala představit.Na jednu stranu ho nenávidím a na druhou miluju toho kterým byl dřív.Chjo...

Misko, mě taky říkal, jak mi bude pomáhat, jak mě má rád, jak mi přeje hodnýho chlapa, jak ví,že mi ublížil. Prý budeme kamarádi, můžu se na něj kdykoliv obrátit... Výsledek? Při posledním předávání věcí se choval přesně jak píšeš. Vezmi si ty věci, jsem rád, že už je to naposledy co tě vidím, co se s tebou otravuju, spěchám za svou novou láskou. Bylo mu jedno, že jsem zpátky u rodičů (ve 30), se kterými si nerozumím, že nemám kam jinam jít. Před ním se chovám jako ta, co je úúúplně v pohodě, hubená, v nových věcech, na každém prstě 10 chlapů. Nevolám mu, nepíšu, nevnucuju se. To on mi vždy zavolá, máš tu poštu, přivezu Ti ji. Máš tu věci, přivezu Ti je..... Jsem tak strašně sama a smutná......

Ahoj všichni!!Semnou se taky před měsícem rozešel přítel.Byli jsme spolu skoro 3 roky ztoho přes 2 roky jsme spolu bydleli.Nemyslím si že jsem naivní ale jemu jsem vážně věřila že mě miluje a je to láska na celej život (dobře,jsem asi naivní).Ještě pár dní před tím než mi to řekl jak moc mě miluje atd.Vím že se semnou rozešel kvůli tomu že neví sám co chce a jsme mladý na to být asi jen s jedním člověkem.Ale když mi začal říkat jak si strašně dlouho nalhával že mě měl rád, že si nedokáže představit mě nikdy nepodvést, že je mu semnou dobře ale to je vše atd... tak jsem myslela že mi někdo vrazil kudlu do zad.Nechtěla jsem věřit tomu co říká.Podotýkám že do té doby se ke mě choval krásně až na naše neshody otom když začal chodit čím dál víc do hospod a asi 2 nepřišel domů.Vybral si práci protože mu pníze stouply do hlavy.Dělal 6 dní v týdnu a nemusel a jasně že sám to už nezvládal.Bylo mi hrozně protože kvůli tomu všemu jsem přišla o práci která mě bavila,najednou sem neměla kde bydlet a navíc o někoho koho miluju nejvíc na světě.Byl to pro mě šok.Spíš jsem to nečekala.Ale pak jsem se vzchopila a řekla si PŘECI kvůli němu nezahodíš všechno a myslím co tě nezabije to tě posílí.Takže mám novou práci,bydlení a čekám že jednou najdu někoho kdo ocení moji snahu.Snažím se držet, nepíšu mu a nevyhledávám ho.Ale nejhorří je že si ještě budeme dávat nějaký věci a při minulým setkání se choval jako ve stylu příště si už vem vše abych tě nemusel už vidět.A když se semnou rozcházel tak mi říkal jak mi sevším pomůže a nakonec mě nechal ve srač...Bylo mu jedno že nemám kde bydlet,atd.A já se kněmu chovám celou dobu normálně ikdyž se držím ale čekala jsem že i on se zachová líp.No nic kdyžtak mi někdo něco veselého písněte ať na to nejsem sama protože spoustu lidí to nechápe.Mějte se hezky a buďte silný!!!

já zhubl za 3 týdny 12 kilo takže super, stres je nejlepší dieta ale dost nepříjemná

Zapomnela jsem dodat,ze jsem prvnich 14 dni nespala a nemohla jist.Zhubla jsem 8 kg a drzim si krasnou vahu.Vypadam pry skvele-rikaji blizci:-))
Takze vse zle je pro neco vzdy dobre a ta svoboda je uzasna.

Jajino,nejvic mne nastvalo,mimo jine,ze bych byla na antidepresivech nekolik let a on by si uzival.
Zkus si jakymkoli zpusobem dokazat,ze je o Tebe zajem,mne to moc pomohlo a obdivne mejly od cizich muzu mi udelaly dobre:-))
Hlavne nevzpominej na hezke chvilky,ale na ty spatne a na vse,co predchazelo rozpadu vztahu!Jak z nas delaji blbky.....nenech se deptat!! On Ti zato fakt nestoji a vzpominky na hezke chvile mas jen Ty.
nino,taky nez jsem to sem napsala,vahala jsem radu dni.Jenze den ode dne mi bylo lepe a lepe...Samozrejme mi byva smutno,ale ne po nem.Proste nejsem zvykla zit singl,ale to se naucim.Predstava meho bejvalaka s jinou zenou mi nic nerika a ani neboli,je mi to fuk.Takze nepredpokladam,ze bych se do nej nejak znovu zamilovala.
Fakt mi z toho pomahaji inzeraty a dopisovani.Mela jsem jedno rande,sla jsem tam jako telo bez duse a kdyz tam cekal krasny chlap,cely uneseny mnou,byl to ten pravy okamzik,ktery mne spravne nasmeroval.

Ahoj H., moc blahopřeju. Já to mám dnes sedm týdnů (po 12-ti letech) a je to stále špatné, ba horší. Neumím se tak zdravě naštvat.

mila H.)tak to je obdivuhodne ,ze si to tak prekonala ,len aby po case nenastupilo horsie obdobie dufam,ze nie si dost vyzreta ale predsa len su to roky a nie dni drzim ti palce aby si bola stastna)

nina,tak ubehl docela kratky cas od toho,co se mi prihodilo.Prvnich 14 dni jsem probrecela a soucastne musela resit majetek.Doktorka mi pak napsala antidepresiva s tim,ze to bude trvat 1-3 roky-bolest,trapeni a brani leku.Prisla jsem domu,silene se nastvala a leky zatim odlozila.Dalsich nekolik dni,jsem bojovala s tim,zda si je vzit.Na seznamky vseho druhu jsem dala inzeraty a odpovedi chodily-svete div se,vsude jsem dala fotky a zajem je stale velky!Proste po necelych 4 tydnech od rozchodu,jsem si doma uz zpivala,poustela hlasite hudbu kterou on nemel rad,skakala ze schodu-taky to nesnasel a delam dodnes vse,co nikdy predtim.Pastu na zuby naschval mackam od prostredka a jeste do ni bouchnu pesti.Citim se volna jako ptak,jen mne dostava obcas pocit osameni.On mi posila sms,jak mu je smutno blebleble.Vubec ho uz nemiluji,ani nenenavidim,dokonce ho i lituji!Zadne leky neberu a uz vubec mi ten smutek netrval ani ten rok.Proste jsem si rekla,ze budu silna holka a takovy clovek mne nesmi znicit.Jedine,co mne dostava-zhoubna nemoc se nepotvrdila.Ale pokud dostanu koliku,vezmou mi jednu ledvinu.Je neoperovatelna.On po te informaci sdelil,ze ma svuj zivot,tedy ne mne.Takze si tady nekdo myslite,ze bych pro takoveho polocloveka mela byt smutna?!Ja tedy ne a vsem Vam smutnym preji,aby jste dostali takove myslenky a zazrak do hlavy jako ja a prestaly ty,ktere si to nezaslouzi milovat.Uz ted mam diky internetu nove kamarady ochotne pomoci.Je mi blaze a tomu bejvalakovi uprimne dekuji,ze mne opustil!Ja si ziji svobodne a on nekde u jine musi poslouchat:-))

citala som tuto diskusiu a najviac ma dostal pribeh pani H.,tak to je sila a videla som uz kde co.ale aby manzel po 23 rokoch podla pisania dobreho manzelstva a po 3 mesiacoch zblbnutia odisiel tak to je gol ,myslim ze mu zasibalo ..to nie je normalne alebo sa cele tie roky pretvaroval a cakal na vzplanutie?je mi zle z toho kam speje tento narod sama nevera,zly sex,vsade sa pise len o uspokojivom sexe ,nehovorim je to sucast zivota ale nie je to v poslednej dobe jedina vec ,ktora zaujima ludstvo?ked to tak vidim som skeptik a neverim muzom ,ludom a nerobim si iluzie ani o tom mojom ,radsej sa nezamyslam co robi ked je mesiac prec...pracuje mimo ,len sa mi zda ze telesne potreby zvitazili nad dusevnymi ..skoda..

pro Martinu...někdy v lednu jsem ti radila, že si každý zaslouží ještě jednu šanci. Tvůj manžel ji evidentně propásl, tak ted jsi na řadě ty..natrápila jsi se už dost.Můj manžel taky odešel,hledat sám sebe:-), užil si a zjistil, že pro tu druhou je neperspektivní a už by se chtěl vrátit.jenže i já si chci ted užít svou svobodu, které jsem přišla na chut.šanci mu dám až Já budu chtít.Tak uvidím jak dlouho bude bojovat o návrat.Tak co mohu radit..? Věř sama sobě!Dej mu to co chce ...svobodu.Když ti ubližuje ten nejbližší člověk,který je vedle tebe,kterému jsi dala 2 děti, tak je to sobec, a jeho chování se mu vrátí, a té pipině bude dělat to samé .Měj se moc ráda.to není sobeckost to je nutnost.pa

Ivko, tím časem se taky uklidňuju, ale už je to půl roku a žádná změna. Pořád to bolí stejně - hrozně :-(( No musíme vydržet!