ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

To T.: Mezi lidmi trávím hodně času, mám hodně přátel, pomohli mi, jsem jim za to vděčný, ale já se cítím sám i v pokoji plném přátel.
Nola: Jo naděje, ta umírá poslední :-)Fazolí jsem za ten rok potkal celkem dost. A máš pravdu ŽIVOT JE KRÁSNEJ! A díky ;-)

Každopádně vyrovnat se s rozchodem je těžký a jednoznačná rada jak se z toho dostat neexistuje. Já si nedovedu představit, život bez koníčků (sport, motorka, fotografování, počítače) a pokud zbyde čas tak do hospody :-) No a to je má rada jak se s tím vyrovnat. Bude to ještě nějaký čas trvat :-(, ale snad to půjde. Jen už mě ten divnej rok nebaví.

to Reverend: A naděje?To je hezký slovo,ne?Vždycky tu bude,pokud budeš chtít...život sám o sobě je krásnej,tak proč ho zahazovat kvůli jedinýmu člověku,který tě zranil.Jasně,určitě je o 100% lepší když máš vedle sebe někoho,komu na tobě záleží,ale musíš nejdřív toho člověka najít,hledat ten diamant mezi fazolema :-) Protože někde je a čeká až ho najdeš ;-)

Reverende chodis mezi lidi?
Podstatou je najit sam sebe, byt sam se sebou spokojeny, ale neprestat verit druhym.

Tak je to rok, co jsem sám. A? Děs, hrůza, osamění. Nechci ji zpátky, za žádnou cenu, ale cítím se tak sám. Svůj život jsem od rozchodu vyplnil mnoha skvělými koníčky, prací a přáteli. Utěšuje mě jen myšlenka, že se smířím s tím, že budu navždy sám. Takže po roce to není ok a dlouho asi nebude. Je mi pořád skoro jak den po rozchodu. Žiju v pohodě, ale jsem strašně necitlivý, neschopný se seznámit s jinými lidmi, asi to je tím jak se soustředím v poslední době na jen na sebe. Jen jsem chtěl řít, těm kteří opravdu milovali a partner se s nimi rozešel, čeká vás nepředstavitelné peklo a jeho konec - v nedohledu :-( jediná výhoda - dokonale poznáte sami sebe a začít respektovat SEBE SAMÉHO, to je velká výhra. Všem "rozejitým" přeju sílu!

Vlastně to nejlepší, co tě může potkat je to, že je rozchod jednoznačnej a že už toho druhýho nemusíš potkávat, což bohužel není můj případ:-(

Vítku a Lou,je mi 40 let a věřte,že rozchod bolí i v tomto věku-hrozně moc mě to bolí.Vy jste mladí,já zažínám stárnout,o to víc to bolí.Byla jsem hodná a obětavá,asi jsem měla být mrcha.Mějte se hezky,bude líp.

Lou,velice děkuji za odpověd a přeji at se ti co nejdříve uleví.Je to hrozný jak se dnes lidi chovaj a příjde mi že slušnost je tet něco co lidi neznají.Já toho špatného mám za sebou už moc a nejen vztahových věcí takže moje psychika je dost špatná,snad se brzy dostanu do duševní pohody,protože trápení člověka omezuje v životě a je to k nevydržení.Přeji ti at je ti co nejdříve lépe a drž se!

Ahoj Vitku, ver nebo never vsechno chce jen cas, jak uz tady bylo 1000x napsany. Me potkalo neco podobneho pred 2 mesici (a to si rikam ze ve 30 uz bych mela byt otrla). Taky to bylo vsechno moc hezky, byla jsem ujistovana jak je mnou hrozne stastnej a pak stacilo aby prisla slecna ktera ho z hodiny na hodinu okouzlila vic a me zacal ruzne lhat a mlzit. I kdyz je to drsny, urcite je ferovejsi, ze ti rekla "nemiluju te" je to strasne bolestivy ale uprimny, ja se s tim trapila skoro cely ty 2 mesice, nez jsem zjistila co za tim bylo a jak to bylo skutecne, protoze porad lhal, lhal jeste minuly tyden 2 mesice po rozchodu a to je proste "charakter" k pozvraceni. ted uz je ve me jen vztek, jak moc jsem pro nej udelala a jak mi to bylo oplaceno. ale to je zivot :( a jak rikala uz moje babicka "kazdy dobry skutek ma byt po zasluze potrestan..." nepropadej depresi!!! snaz se kazdou volnou chvili travit nejak aktivne, a i kdyz to jakoby nejde, tak udelat si v hlave prostor i pro neco jinyho... jen cas cas cas. vim jak ti je a je to desny. hlavne kdyz si toho EX nemas uz za co vazit. ale ona ti alespon nelhala, to casem s vice zkusenostma taky ocenis. I kdyz ted je to sila... :( Drz se!!!

Ahoj všem,chtěl bych se touto cestou zeptat jak se člověk může vyrovnávat z rozchody?Já do vztahu dávám maximum a jsem normální kluk který se chová tak aby holka byla štastná.V každém novém vztahu jsem opatrnější a nechávám všemu volný průběh.Nikoho do ničeho netlačím a spíše tomu druhému naslouchám.Pokud mě ale holka začne dávat na jevo jak o mě stojí a já jí,tak tomu po čase začnu věřit.Vztah je pak pěkný a nemáme žádné potíže.Pak z ničeho nic sms-nemiluji tě a přestane veškerá komunikace.Toto se mnou dělá hrozné věci a i po jiných špatných zkušenostech to velice těžko snáším.Protože mám přátelé do pohody a ne do nepohody tak je to dost těžké.Jelikož jsem se neskutečně trápil a začal propadat depresím tak jsem navštívil psychiatra a ten mi předepsal léky.Bolest to je hrozná ale časem se to snad zlepší.Nevím jak se s tímto vyrovnávají ostatní lidé ale přeji jim aby se nikým netrápily.Vztahy jsou dnes strašný a mám strach už z někým začít chodit.Děkuji všem za odpověd.vit.naj"seznam.cz

snad čas všechno vyřeší a pomůže...je to fakt děs....přesně to co si myslíte emma a terrinka

to emma:díky moc...fakt...je to hrůza...i když něco dělám tak na něho myslím...a říkám si proč?

Jo, přesně, musíme najít sebe, abychom se mohli vydat hledat ostatní. taky na sobě vidím, jak se všechno bortí, když myslím na něj a na to, že nemůžeme být spolu. ale svět j eo mnoho lepší, když myslím na sebe a na to, co můžu dělat pro sebe. jsem už dost stará, ale pořád jsemnetrpělivájako malá holka.musím najít svůj klid v sobě a být trpělivá...buď se vrátí nebo přijde jinej, ale v žádným případě se nesnížím k tomu někoho uhánět a nebo nechat ze sebe dělat matraci :-) držím palce všem.

V posledni dobe jsem hodne zmatena z okolniho sveta, ale zejmena z mezilidskych vztahu vubec. Muze a jejich uvazovani nepochopim, bohuzel musim rict, ze nechapu i zeny a dokonce ani sama uz nekdy nevim, co tim svym jednanim myslim sama. Laska, cit asi lidi uplne domota, jednaji pod vlivem vasni a emoci jsou z toho zmateni a nevi, co vlastne chteji,...podle toho to tak vypada.
Pocituji to sama na vlastni kuzi, pred necelymi dvemi mesici se mnou rozesel pritel, a ted je to take na houpacce. Nevi, co chce, vse, co dela je tak zmatena, misto toho, aby s tim neco udelal resi to upijenim v alkoholu. Ja uz jsem z toho tak zmatena, ze rikam DOST! A tohle si musite rict take, nebo vas to znici. Snazte se vypnout, pokud to jde izolujte se do nejakeho klidu - jdete do prirody, budte chvili nekde sami, relaxujte. A cekejte. Tohle se asi vyresit neda, neda se to pochopit, tak jdete a zacnete u sebe - nejdriv musite (musime) najit svoji vnitrni rovnovahu, lasku k sobe samym, a pak se teprve muzem pustit do boje s nevyrovnanymi, zmatenymi lidmi, co nevi, co chteji,...
To Jane21, nech to byt, myslim se smysli, dej tomu cas, nic nehrot a vsechnu silu dej do toho byt trpeliva...

ahojte..no já dneska mu napsala na icq tohle:promiň že ti píšu, ale nevím proč jsi mi nepsal asi ne po 3 týdnech co nejsme spolu.To není tak jednoduché jak si myslíš, že si najednou budeme psát jako že nic. Je to pro mě moc brzo. já potřebuju hodně času na to abychom si mohli psát jako kamarádi. ani nevíš jak MOC MI CHYBÍŠ.prostě tě pořád HODNĚ MILUJU a to za 3 týdny nezměním na kamarádství. Můžeš mě mít v icq, já tebe taky ale nepišme si. je to divné že si nepíšeme a jak jdeme spát tak si napíšeme na dobrou noc. Prostě to nechápu. Trápím se. Opustil jsi mě a to hned tak nepřestane bolet. Fakt promiň
a on mi na to odepsal jen OK
co si o tom mám myslet

No...tomu říkám zapeklitá situace, jenže po tolika letech se nedivím, že se ho nejde pustit, jenže to je právě to, co ve všech případech co tady jsou, by měla holka udělat - a nezájem přitahuje, to je pravda, ikdyž ne to, že dáš najevo nezájem, ale tím, že nedáš najevo zájem.tím, že chlap vždycky ví, že tě má jistou, se o nic snažit nebude, ani myslet.
jak z toho ven? vystoupit z kolečka pro křečky.já jsem to udělala, prostě jsem přestala cokoliv dělat, aby si mně všimnul, spíš aby si všimnul, že si ho nevšímám já.jaký je výsledek?ozýval se stále častěji, vyhledával moji přítomnost...pak jsme měli rozhovor na téma proč po mně touží, když jsme se rozešli a on si našel jinou, proč myslí na mně a má černé svědomí?? je to stupidní a ironie osudu...nevím ale, jestli mu někdy dojde, co se s ním vlastně děje.a te´d jsem to s ním skoncovala a řekla mu, že dokud nebude mít se mnou absolutně čisté úmysly, že se mně nesmí ani dotknout, jinak už ho v životě nechci vidět.buď dá pokoj a nebo mu něco dojde.ale každopádně se nemůžu ubránit dojmu, že stejně zase začne se ozývat, akorát doufám, že buď bude mít on tak čisté úmysly, nebo aspoň já budu mít tak silnou vůli, abych mu odolala, když čisté nebudou.ale myslím, že je to jediná cesta k vysvobození...???

tak jsem zase tady,u mě se stav nemění, občas je mně lépe,ale většinou jsem na tom hodně špatně... miluji ho, chci ho zpět, vídáme se... já jsem byla na sobotu se známými v brně na párty, bylo to moc faj, myslela jsem, ale na něj, když jsem okolo viděla zamilované dvojce... ale i tak to hodnotím dobře, v celku jsem se bavila, v neděli večer se stavil po basketu, ta jeho nová mu napsala sms, že je u něj doma, ona už má totiž i klíče, svou vlastní neschopností se postarat sama o sebe si je vysloužila, aby ji prý nemusel dělat taxikáře... strašně mě to zranilo a hrozně to bolí, ona pracuje víc než 10 let a nebyla si schopná zařídit život, jen se stěhuje od chlapa ke chlapovi nebo při nejhorším přespává u matky v obýváku,no a už po pár týdnech je u něj jako doma,já která jsem soběstačná a samostatná jsem si tuto důvěru u něj nezasloužila asi právě proto, že jsem schopná se postarat sama o sebe... tak strašně to bolí... včera večer se stavil, byli jsme u mně v besídce-zahradní domek, kde je krb telka, sedačka, prostě chatka na akce, když prší, koukali na telku a jen tak leželi hladili se a tiskli se, bylo to příjemné a fajn, milovat se nechtěl, prý protože, já vždycky začnu o ní, mám ty své řeči a on nemůže, vím, že tím, že mám jen 1 téma mu ji v podstatě předávám, on se o tom nechce bavit, měla bych být milá a v pohodě, aby se mnou chtěl být.... vše si uvědomuji.. říká mně, že mu chybím, že na mě myslí, že mu se mnou bylo fajn, ale pak se sbalil a šel k sobě, kde na něj čekala ona.... tak strašně to bolí, ale já ho chci přesto zpět, byli jsme spolu necelých 12 let a to přátelství, které mezi námi bylo a ještě je, je pro mě nějak nenahraditelné, nedokážu si ho pořád vyhodit z hlavy, i když mě opustil kvůli mladší a hezčí zěně,která toho v hlavě moc nemá, přes to všechno bych jej chtěla zpět... jezdí za mnou, chce se mnou trávit čas, ale je ho málo a vždy odjíždí zpět za ní, strašně to bolí a nevím jak dál, jak s tím naložit, jestli se pokusit bojovat, protože vím, že mě má rád, cítím to i mně to říká, včera mně řekl, že si myslí, že ho to s ní přejde, že přece vím, jak to je... a že to co bude mezi námi záleží jen na nás... já fatk nevím jak dál, co s tím....mám strach, že ona,protože je takový v podstatě sociální případ si s ním bude chtít udělat dítě, řekla mně to i kartářka a on se toho taky bojí, že by jej mohla podrazit, ale asi ji i částečně věří, já fakt nevím, chvílemi mám pocit, že se mně ztrácí, že se víc a víc zamilovává do ní a chvílemi, že je se mnou rád, že mu chybím, že myslí i na mě.... říká, že na mě myslí, že mu chybím, ale zase to ale, je s ní!!!! je to šílené a nevím jak z toho ven...? T

Jen se chci vyjádřit k tomu že "je zaručené, že nezájem přitahuje".
Na mě to neplatí v žádném případě, pokud necítím z druhé strany zájem, velice rychle začnu hledat jinde.
Kolikrát přemýšlím, jestli je chyba ve mě nebo jestli to o tom nezájmu neplatí u více lidí (v tom případě by to byla pověra).

rozhodne bud silna a vydrz to. co je zaruceny nezajem pritahuje. jen ho nech, pokud tam ten zajem je, tak tam bude. ze hned zareaujes ho muzes treba odradit.

Já bych ještě chvíli počkala.
A´t to nemá tak jednoduchý.
A kdyby to nemyslel s tím návratem vážně, tak ať se nějak neztrapníš.
Konečně, on ti zatím příležitost nedal, tak si na ni klidně počkej.
Jestli to vydržíš.
:-)

ahojte psala jsem tu už dřív a ted mám takový možná malý nebo velký problém...v pátek o půl 11 večer jsem byla na icq...psala jsem si s kámoškama...a ted najednou mi někdo kdo není v seznamu píše: dobrou noc jančo...a pak hned byl offline..dívám se a byl to můj bývalý co se semnou rozešel před 3 týdny ....psala jsem mu že potřebuju čas na to než budeme kamarády asi cca 2 měsíce...trochu jsem se lekla co chce a řekla si že by si konečně uvědomil že mu chybím a že udělal chybu že se semnou rozešel...ted jsem na icq a on je přihlášený ale nenapsal mi je na statusu N/Y...nevím co mám dělat...