ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Jo, tak to je přesně to, co si nedokážu představit a nejhorší,že ani nechci.jsem alergická a nejen štěkám, ale asi i koušu, ikdyž to nechci, protože vím, jak se mi ostatní snaží pomoct, ale žádný takový rady, byť dobře míněné, nepomáhaj.ještě, že aspoň ve světlých chvílích věřím, že "to bude lepší", ale jezdím jak na horský dráze nahoru a dolů, nejhoší je, že cejtím když jedu nahoru a už se začnu bát, že pojedu šupem dolů, a už jsem na sobě vypozorovala, jak moc to jede nahoru, tak prudce to pak jede dolů a je mi ještě hůř.jako dneska. ráno jsem psala, jak to bude dobrý.a pak jsem viděla fotku jeho nový holky...je mi tak podobná, že se mi to ani nechce věřit...a jak myslíte, že mi je teď?????

Ahoj všichni v tomto věčném tématu.

Nové začátky a odražení se ode dna...no, to by byl asi ten nejtlustší román v historii lidstva, nemyslíte?

Málokdy sem zavítá někdo z expisatelů, komu se to povedlo, někde se šťastně zaláskují a už nemají tu potřebu sem chodit. A právě proto sem občas juknu...dodat trochu naděje.

Sice mě to bolí u srdce, když vás čtu, protože ty pocity jsou až neskutečně stejné a vrací mě to 2 roky zpátky, ale na druhou stranu je to dobré v tom, že si to připomenu a o to víc si vážím toho, co mám.

Taaaaaaaaaakže: nezoufejte, byla jsem v úplně stejných s******h jako vy. Nedá se to popsat, to se musí zažít, že? Ano, přesně. Už NIKDY se nepoložit druhému na dlaň, protože ta se dá změnit v pěst...blablabla. Všechno tohle jsem si říkala...no a přesně jak píše Andy...tak se to nedá!!!

Jednoho dne přijde někdo, kdo za to riziko stojí...a vy se hezky položíte na tu přenádhernou dlaň a vaše minulost začne být jen vzpomínkou, která nerve srdce. Najednou vidíte věci jasnýma očima...a světe div se! Jste zamilovaní ještě víc než do ex, vaše láska je lepší než ex! Přijde vám to neuvěřitelné? No ano! Taky jsem na všechny tyto věty byla alergická a štěkala na každýho, kdo se jen snažil naznačit, že přijde někdo další! Přišel...viděl...zvítězil. A i když už vím, jak snadno je možné se sem mezi vás zase vrátit...jsem si jistá, že to přežiju...a to je nejvíc!

Takže vás chci alespoň trochu uklidnit...vaše pocity jsou normální...a bude líp. Prostě bude, věřte!

Ahoj všichni v tomto věčném tématu.

Nové začátky a odražení se ode dna...no, to by byl asi ten nejtlustší román v historii lidstva, nemyslíte?

Málokdy sem zavítá někdo z expisatelů, komu se to povedlo, někde se šťastně zaláskují a už nemají tu potřebu sem chodit. A právě proto sem občas juknu...dodat trochu naděje.

Sice mě to bolí u srdce, když vás čtu, protože ty pocity jsou až neskutečně stejné a vrací mě to 2 roky zpátky, ale na druhou stranu je to dobré v tom, že si to připomenu a o to víc si vážím toho, co mám.

Taaaaaaaaaakže: nezoufejte, byla jsem v úplně stejných s******h jako vy. Nedá se to popsat, to se musí zažít, že? Ano, přesně. Už NIKDY se nepoložit druhému na dlaň, protože ta se dá změnit v pěst...blablabla. Všechno tohle jsem si říkala...no a přesně jak píše Andy...tak se to nedá!!!

Jednoho dne přijde někdo, kdo za to riziko stojí...a vy se hezky položíte na tu přenádhernou dlaň a vaše minulost začne být jen vzpomínkou, která nerve srdce. Najednou vidíte věci jasnýma očima...a světe div se! Jste zamilovaní ještě víc než do ex, vaše láska je lepší než ex! Přijde vám to neuvěřitelné? No ano! Taky jsem na všechny tyto věty byla alergická a štěkala na každýho, kdo se jen snažil naznačit, že přijde někdo další! Přišel...viděl...zvítězil. A i když už vím, jak snadno je možné se sem mezi vás zase vrátit...jsem si jistá, že to přežiju...a to je nejvíc!

Takže vás chci alespoň trochu uklidnit...vaše pocity jsou normální...a bude líp. Prostě bude, věřte!

Jo,my všichni víme, že ať ti podrazí nohy kdokoliv a je jedno z jaké strany, nikdy to nečekáš, takže to vždycky bolí, protože kdybys to čekal, nedopadneš až na zem. Má to jednu výhodu, když padneš na zem, zjistíš, že je tvrdá, ale taky dost pevná na to, aby ses o ni mohl opřít rukama, když si chceš kleknout, pak stoupnout...ale když to zvládneš, pak budeš vědět, že stojíš oběma nohama na pevné zemi.taky jsem se nechala srazit na kolena a vím, že než budu zase jistě stát, bude to trvat, ale neztrácím naději, že ten okamžik přijde. a úplně přesně vím, jak to bolí...a stejně se už teď těším, že až přijde okamžik vyléčení, půjdu do lásky zase naplno a dám tomu celé své srdce. ikdyž teď si nedokážu představit, že budu milovat někoho jiného...protože jsem ještě pořád na kolenou, nejsem vyléčená, a pořád v koutku duše žiju minulostí s naivní vírou, že když láska neumírá. jenže je to právě ta naivní víra,která mně zvedla ze země aspoň na kolena... a jak říkali dneska v rádiu: LÁSKA HORY PŘENÁŠÍ,ALE S BLBOSTÍ ANI NEPOHNE.

Pak jsem to, Reverende, špatně pochopila...
I tak je to jedno, chápu, že Ti někdo podrazil nohy, ale když si to tady všechno čteš, vidíš, že s podraženýma nohama na světě nejsi sám. Je nás víc a třeba nás to bolí víc o to, že pro nás to byl někdo, s kým jsme sdíleli něco víc než Ty. Nemění to však situaci, že to bolí stejně. A jak Ti tady ostatní radí, do dalšího vztahu jdi naplno. Myslím, že když někomu Tvoje srdce propadne, stejně to ani jinak nejde. Nevím. Já se toho bojím, proto jsem teď ráda, že jsem sama, nedokážu si představit žít život pro někoho jiného, možná to bude tím, že z toho svého karambolu zatím nejsem ještě pořád vyléčena. Ale věřím, že to jednou zase přijde...snad...takže prostě asi musíš taky věřit a žít život "zatím" tak, aby to prostě stálo za to...i když...

to Reverend:Tvůj názor je i můj :-)Od toho je tady ten systém faults and consequences-zakopneš,spadneš,vstaneš a poučíš se z toho,i za cenu toho,že budeš příště sobečtější a budeš myslet víc na sebe.

andarosa-LOST:
Mám na to jiný názor, ale třeba jej někdo změní.

Anda ma pravdu, nema smysl do toho jit napul, je super pro nekoho zit,... ale je treba nezit jen jim.

to reverend:
vsichni, co zacali chodit na tohle forum, sverili svoje stesti do rukou sveho protejsku a dopadlo to rozchodem. Jestli to byla chyba - nevim, kazdopadne, v mem pripade, mi to prislo naprosto normalni, ze jsem si myslela, ze po boku toho dotycneho budu stastna...
Jedno vim jiste, do dalsiho vztahu, ktery snad nekdy prijde, pujdu naplno-zas budu videt jen jeho, bude pro me vsim - takze si nejspis zas nabiju "hubu" a objevim se tu pak znovu ))). Bohuzel neumim delat veci jen na pul...
Neprislusi mi ti radit, ale stejne tak, jako nejsou stejny vsichni chlapi, tak nejsou stejne ani zeny a ta, co potkas si nezaslouzi, abys byl opatrny kvuli necemu, co sis uz driv prozil.

Tak a ted se do me muzete pustit ;o)

T.:
Nikdy jsem netvrdil, že stavím život na ženě. Tu chybu, kdy jsem svěřil svoje štěstí do rukou někoho jiného už nehodlám opakovat.

Ahoj Zi,
Já s s nikým nerozešel :-) (důležitá věc!)
Já byl zkrátka s dívkou kterou jsem strašně, strašně miloval. Znáš to - bydleli jsme spolu smáli jsme se stejným věcem, měli společné zájmy, brečeli jsme spolu. Ona byla mé druhé já, polovina mě. Proto jsem raději sám, tak nějak TEĎ něvěřím lidem. Zvykám si (ano už celý rok) na život bez ní a nad tím, jestli potkám jinou lásku nijak neuvažuju. Zkrátka - jak je v názvu diskuze - vyrovnávám se s tím a chvílema to není jednoduchý.
Jo a normální rozhodně nejsem :-)

Reverende....a s zenskou se budes citit lip? nemuzes stavet zivot jen na zensky

Tak pokud bereš ženský jako "fazole" tak raději zůstaň sám.....

Ahoj muflonku,
je to moc smutné, co píšeš o svém vztahu.. Tak dlouhém, to musí opravdu bolet.. Co tvému partnerovi jeho nová přítelkyně nabízí, co ty ne, jestli se můžu zeptat? Myslíš, že se s tebou rozešel kvůli tomu, že je ona mladší a hezčí?

Ahoj P73,
četla jsem Tvůj příspěvek, no jen mě napadá.. Píšeš, že máš svou ženu a dceru rád.. Nepomohlo by, kdybys jim to třeba častěji říkal? Víc třeba se svou ženou byl? Třeba by to ocenila..

Hele, Reverende! To je hrozně milá přezdívka,jen doufám, že si ji nenecháš po zbytek života, to by byla fakt škoda! Je mi divné, že i chlap může prožívat nějaké peklo na zemi, když se rozešel s holkou. Tomu moc nerozumím. Když ji už opravdu nechceš a přitom jsi "vystrašený" ze samoty, tak proč jsi vlastně sám? Věř mi, že i tak jako mi připadá, že nikdo normální na světě už není a že pokud je, tak nepotká mě, tak někde ten člověk je, jen ho najít. A taky věřím tomu,že za rok ho prostě nenajdeš...já čekám na spásu z nebes 3/4 roku a řekla bych, že jsem se možná přehoupla z jednoho mraku na malý mráček...jen mi prostě nejde do hlavy, jak může být chlap, který se rozešel s přítelkyní, sám...že bys byl normální chlap? :o))))

Mě už to po tom čtvrt roce přijde jenom jako noční můra,neskutečná,nereálná...jako by se nic z toho nikdy nestalo,jako bych ty lidi vůbec neznala....neskutečná úleva ;-)

musím být trochu mrška když on mě zradil a opustil...

no já jsem s bývalým ještě nenavázala kontakt...jak jsem mu psala....že potřebuju čas....a nejhorší na tom je že se mi díval dva dny pořád na profil nevím co s tím sledoval...a chodí už i na chat...takže je to maras...jsem se rozhodla že mu po 2 měsících napíšu jako přání k svátklua na to hned stanovím prvidla našeho kamarádství tím způsobem že mu napíšu že už nikdy o nás nechci slyšet...že to co bylo bylo....že mu odpoštím ale nezapomenu...že začneme od znova ale jako kamarádi nic víc...to jsem zvědavá na jeho reakci... no jeho svátek se blíží....

KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO
7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta NEJDE JEN O HUBNUTÍ, ALE PŘEDEVŠÍM O KVALITÍ VÝŽIVU ORGANISMU