ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Rád bych se vám svěřil, brzy mi bude 35 a ačkoli mám mnoho ženskej vedle sebe, ještě jsem žádnou neměl.
Mám trochu kompexy, protože jsem slabozraký, téměř slapý a mám strašný strach z odmítnutí.
Před asi 10 lety jsem jedné dívce navrhl, vztah, ale byl jsem odmítnut, od té doby jsem to už nikdy neudělal. Nechci nikomu koho mám rád, kazit život.
I teď musím speciální program, který mi to všechno zvětšuje.
Řekněte mi je to normální, abych po jednom odmítnutí, ztratil sebedůvěru?

Jirko,mě na tvém příspěvku zaráží ta děsná rychlost našeho soudnictví při rozvodu tvé expřítelkyně. Já jsem se také jednou rozváděla,ale na předvolání jsem si počkala skoro půl roku od podání. Zkrátka je blbost,aby podala žádost a do měsíce byla rozvedená.Ano,jestliže neměli děti a měli vyřešené společné jmění manželů,rozvedou je na první stání.Ale než se to dostane k nějakému soudci na stůl,on si to prostuduje a najde vhodný volný termín,to chvíli trvá.I když je to třeba menší město,kde se tolik nerozvádí.Tak to na mě dělá dojem,že tě bývalá přítelkyně tahala za nos v mnoha směrech. To co zažíváš je smutné,je mi tě líto,ale celé to na mě působí divně už od začátku.Navíc,manžel jí rozbije hubu a ona se k němu zase po nějaké době vrátí? Tak je úplně blbá a ty se kvůli ní netrap.

Jirko, drz se a za svoje slzy se nestyd. Naopak to musi ven, vsechny ty emoce. Zbytecne to v sobe nedus, to by bylo horsi!

lana, teď to bude asi vypadat že to dělám schválně, ale asi je to fakt smůla, v práci jsem byl už pět dní za sebou, nemyslím tam na nic jinýho než na TO. Jen se těším abych už byl doma a strčil hlavu pod polštář. A občas to i v práci musím jít rozdejchat ven z haly. Přátele ? Nějak jsme je měli společný a s dalšíma jsem je zeznámil, a protože to byly většinou holky, tak teď jsou s ní. Mám asi jen dva nebo tři lidi, který jsou se mnou a chtějí pomoct, ale jsou daleko a nebo nemají čas. Zkusil jsem i pozvání přes internet na sklenku, ale mozek mám na ostatní věci asi vypnutej. Snažím se koukat dopředu, a vím že to bude lepší. Ale je to špatný teď a z toho mi nejde vylézt. Snažím se na brusle, ale to bych musel jezdit 24 hodin v kuse abych na to nemyslel, byl jsem plavat, ale nešlo to, bylo tam naštěstí víc vody než v mých očích. Vždycky jsem byl romantik (ale realista), ale po tý události před lety jsem na všechno položil ocelový víko. Bohužel se jí ho povedlo odsunout. Ach jo. neměl jsem se do ní zamilovat, neměl jsem poslouchat ty slovíčka, zblbnul jsem.

lana: ááááámen, podepisuju!

Jirka: Ale no taaaaak, všechno zlý je k něčemu dobrý, já dostala kopačky téměř po 8 letech, první láska, otec mých dětí, nikdy lepšího nepotkám atakdále...přesně jak píše lana!!! Dnes už se tomu musím smát...ale tenkrát...

...tenkrát to bylo strašný, taky jsem myslela, že se mi rozskočí srdce, jenže ono to člověka vážně neuvěřitelně posílí! Máš za sebou takovou tragédii a takys to zvládnul! Protože to se prostě musí, musí se jít dál.

Jsem o chlup starší než tvoje ex...a mohu ti tedy říct, že zde nehraje roli nějaká délka předchozího a vašeho vztahu...já bych tohle NIKDY neudělala...protože se člověk nemá citově vázat na jiného, když to nemá v sobě srovnané...a to ona neměla! Buď rád, že se projevila takto brzy a ne, až jste třeba měli děti.

A nelituj...zbyly ti určitě i krásný vzpomínky.

ahoj všem, jsem další zoufalec, kterej neumí zvládnout takovou věc jako je rozchod a hledá na internetu. Pořádně se ani nemám komu vykecat a tak jsem tu. Byl jsem s ní "jenom" 7 měsíců, ale nějak mi teď nejde se z toho dostat. setkali jsme se na párty, líbali jsme se, druhý den mi napsala sms, třetí den napsala že se jí po mě stejská, čtvrtý den pro mě přijela do práce a pak mě chtěla vidět každý den. Byla ale zadaná, jenže to mezi nima bylo už nějakou dobu nefunkční a on jí podváděl, pak jednou v noci zavolala ať pro ní přijedu, byla od krve a s modřinama. po dvou měsících podala žádost o rozvod, třetí měsíc byla rozvedená. Kvůli mě. Řekla že už ho nikdy nechce, že chce jenom mě a napořád. Ze začátku jsem do toho nechtěl jít naplno, před 11ti lety se mi přítelkyně zabila při autonehodě. A ve mě bylo až do letoška úplně prázdno. Přesvědčovala mě, jak moc mě miluje, že se mnou chce zůstat na celý život a jestli jí opustím tak mě zabije, tolik proplakaných nocí kvůli tomu že už to nikdy nechce prožít, plánovala se mnou dítě, chtěla si mě nastěhovat k sobě. 7 měsíců byla spokojená a šťastná, dovolený, víkendy v cizině, výlety... smáli jsme se stejným věcem, ve všem jsme se shodli. jediná věc mi vadila, nechtěla "zatím" nikomu říct že někoho má, že je to moc brzo po rozvodu. a já to respektoval. Zamiloval jsem se do ní a všechno jí věřil. důvěřovali jsme si a o všem si povídali. No a pak přišel 5.srpen, pozvala mě na pohár z lásky. jeli jsme a v cukrárně proběhl hovor na téma "tajení svojí lásky". řekla že neví co chce a musí si to všechno v hlavě uspořádat. 3 dny přemýšlela. V neděli 9. srpna večer přijela, řekla doslova: "CHCI TEĎ BÝT SAMA DOKUD SI TO NEVYŘEŠÍM" ale že vrátit se k exmanželovi nechce, že mu nedůvěřuje, že musí být sama a když už si to tak rozhodla, tak že to dodrží. Hodinu jsme se objímali a brečeli. Druhý den jsem od společných známých slyšel jen suchou větu "my se do toho nechceme plést, ale myslíme si že si za to můžeš sám". Pak jsem se dověděl že jsem jí "prý" nenechal dýchat a že neměla volnost (??prosstě nechápu??) před 14ti dny jsem byl ve městě u známé v obchodě, asi to byla náhoda, ale přišel tam její ex a za minutu i ona. nějak jsem to nezvládnul a z města rychle odjel. Psal jsem jí, proč to všechno, odepsala že jí pozval na oběd a že to vypadá že to dají zase dohromady. Proboha proč, zapoměla snad ? Jsem prostě idiot. týden jsem trpěl, práce nepomáhala, spíš naopak, doktorka mi dala prášky na spaní a nechala mě 14 dní doma. nepomohlo to. Teď tu sedím a řvu jak malý děcko. A přitom už to bude měsíc. Ty voe, je mi 33 a řvu.

jo a ještě ženit se nechce....už zanic

Ahojki...díky za názory....jako řeknu vám jednu věc...včera mi řekl že mě chtěl poprvé jen na ty tělesné potřeby...ale pak se do mě zamiloval a i on se tomu divil...jak řekl na druhý den mi mohl říct že jsem byla jenom jeho úlet a bylo by .....jeho žena už to ví...se ženou už si nerozumí měsíce ale už rok...on spí jinde ona taky...tu žádost nepodala byla to od ní jen výhružka...že prý ho nece ztratit a takové ty kecy....řvala po něm ale on byl v klidu...on už nece nic zachraňovat ,pořád mi to připomíná a říká... pokud to půjde tak si ce najít podnájem ale bydlet budeme spolu až tehdy když nebudeme spolu 24 hodina denně...má slíbenou nějakou práci kterou dělal kdysi...takže asi 3 měsíce a odchází do nové práce...jakoo nevím ale věřím mu řekla jsem mu že se toho bojím protože vím jací jsou chlapi a on mi na to řekl že se taky bojí ale je rád že mě má a že se do mě zamiloval...ještě jsem spolu vůbec nespali zatím ...ale choutky jsou ale není kde a není čas...už jsem spolu týden a 3 dny....tak uvidíme....jako dávám si bacha co říká a jako řekl toho dost jako střízlivý i jako mírně opity ale nikdy neřekl hovadinu.....snad budu ta jedna z mála která nebude zklamaná...držte palečky..jinak moc díky

mozna, btw. ta ke ktere utekl se jmenuje taky Eva, nahoda?

kaco, promi?, ale si naivní hlupaňka!!

Ahoj Di a všichni ostatní,
13.8. jsem tady brečela nad odchodem svého přítele k jiné po 11 letém vztahu. no a jaký je vývoj. Přestěhoval se k ní, "spálil mosty", 14 dní u ní bydlel a dle svých slov ji miloval a po 14 dnech začal čím dál víc myslet zase na mě. Po týdnu zjistil, že už s ní být nechce, že to byl omyl (hlavně sex s ní byl naprd) a tak že se vrací ke mě, protože ona mu řekla, ať se odstěhuje. No pod most jsem ho poslat nechtěla, tak se nastěhoval zpátky domu. Teď je to už 14 dní, spíme spolu, sex je super, ale jinak...přijde mi, že si nemáme co říct. Kdyby přišel o týden později, už bych ho domu nevzala, kupodivu jsem se z toho prvního šoku z opuštění dostala nějak rychle, i on tím byl a stále je zaskočený. Te´d mám zase já dilema, jestli s ním vůbec chci být. Nevěru bych odpustila, hlavně když vím, že sex s ní byl tragický, což dělá dobře mému egu. Ale to, že pálil mosty a všechno kvůli ní obětoval, zradil a hlavně v tom byly city...to nemůžu rozdýchat. a navíc s ní chce dál kamarádit, s tím prý musím počítat. Nechápe, proč mi to vadí. Tak Di a ostatní, Váš názor????

Ještě bych podotkla,že podat žádost o rozvod a opravdu se rozvést jsou dvě různé věci. On kdyby ti přišel na nevěru tak by byl konec a že on je nevěrný manželce je o.k.? Taky nevidím problém ve věkovám rozdílu,ten bych neřešila.

To nerikaji jen zenaci, tuhle frazi maji naucenou jakkoli zadani kluci a ja opravdu nechapu, ze jim na to jeste nekdo skoci.

Jano 21 - myslim, ze syn no problem, vekovy rozdil +- no problem(vcera jsem se nahodou dozvedela, ze tabulkove je idealni vekovy rozdil do 10-ti let nebo vek partnera/2+8 :o) ) a velke minus ze delate spolu v praci.
Jde o to, ze chlap z rozpadleho manzelstvi trvajici 10 let se hned nevrhne do dalsiho vazneho vztahu.
To vase vzajemne ujisteni o vaznosti me opravdu rozesmalo - on by ti slibil i zlaty prase, kdyby to melo vest k tomu, aby se u tebe dostal, kam chtel... s tebou jen uspokojuje svoje momentalni telesne potreby - vic ani tuk.

Vem to logicky,když tě bude chtít ženáč sbalit, jak to udělá? To je pořád dokola to samé,doma mu to neklape, rozvádí se,s manželkou nespí, tebe miluje a s ní je jen kvůli dětem,až se rozvede tak si tě vezme,clapi lžou,když chcou ženskou sbalit. Nemám ráda házení všech chlapů do jednoho pytle, ale tohle mi připadá jako ukázkovej případ.

ahojki dlouho jsem tu nebyla no ono jako stejně bych tu ani nic nepsala...ted ale se musím zeptat začala jsem chodit se ženatým mužem, který má syna, ale jeho manželka požádala o rozvod hooodně dlouho předemnou než jsem se s ním seznámila...už si prý po 10 letech nerozumí a ona na něho hází po rodině špínu už ho i prý 1 podvedla...už i půl roku spolu nespí....no slíbili jsem si že to opravdu budeme myslet vážně že nebudeme milenci, ale opravdový pár...viděla jsem že když jsme mluvili o nevěře tak řekl že kdyby mi na to přišel že by byl konec....je o 12 let starší...tak nevím jestli to ženatí muži po takové dlouhé době se ženou myslí třeba semnou opravdu vážně...jako já se do ničeho nenutím dávám tomu čas....ale ptala jsem se ho jestli to náhodou neudělala manželka na truc s tíám rozvodem...a on říkal že i kdyby to nebyla pravda tak by tu žádost o rozvod podal on....akorád je mi líto toho malého je mu teprve 5 let no...jo a jeho žena je vzdělaná a on ne a její rodina mu pořád předhazuje že on je jenom vyučeny ...jo a mnželka byla zvyklá na velké prachy a ted to bude hodně špatné protože změnil práci a tam to není moc slavné...mimochodem on je semnou v práci...tak nevím no jak to mám brát...

Hele, LL, krotit není nutnost...když je na druhé straně ta správná osoba, rád do lasa vlezeš! :o)

Anda>>> To byla citace... Tedy opis tveho textu.

Pod tim muj komentar.

Hele Di, me jen tak nekdo nezkroti ! o)

... asi se boji, ze bych mu poslapala lakyrky )))
...coz chapu

Každý očividně ne :o)

Anda, srovnej si ho...pěkně drzej, ne? :o))) Místo aby se nabídl za tanečníka, pffff...

to předtím jsem psala já, ale to asi každý pochopil
A.