ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Deny rozhodně si to nedávej za vinu!Když jsem si to četla,tak jako kdybych to psala já.Mám stejnou skušenost.Nechávala jsem mu volnost aby si nemyslel,že jsem nějaká stíhačka.Později jsem se dozvěděla,že měl mě,aby nebyl sám.Tohle jsou typy kluků kteří sice budou vrkat pro tebe jak holoubci,ale vyčkávají na někoho "lepšího".

Tak se taky hlásím do klubu. Rozchod se odehrál v listopadu min.roku., a já jsem pořád v pr..... byl to divný rozchod. Takový tichý. Žádné hádky nebo vyčítky.Mám takovou divnou povahu. Jsem velmi,ale velmi tolerantní člověk. Nikdy jsem mu nic nezakazovala, nebo nevymlouvala atd. On byl prostě jiný než já. Sportovec se spoustou koníčků a kamarádů. V pondělí hokej, v úterý tenis, ve středu posilovna atd. S kamarády( samozřejně jsem ho nechala ať se baví) prostě absolutní volnost. Já byla víkendová přítelkyně. Přes týden jen pár SMS nebo telefonátů. Mě to vyhovalo a jemu taky... Když jsem se pokoušela navrhnout, že třeba půjdu s ním, řekl jenom A CO BYS TAM DELALA? TAM JSOU JENOM CHLAPY...Ale zapoměl říct, i holky, ale ne jejich. Jenom rádodajky co tam sedánkují v baru a čekají kdo jim co koupí. Ale zpět k mu rozchodu. Takže týden se neozval, v pátek aby jsme se domluvily na víkend taky ne, takže jsem čekala a čekala... Já totiž nikdy nevolala. mám v tomhle docela blok, vždycky jsem čekala až se ozve on. Asi další chyba. Takže týden nic, druhý týden nic. Tak jsem se asi po 14 dnech ozvala CO JE???? Jen výmluva, že má moc práce a že mu to vůbec časově nevychází. Já jsem mu už trochu ostřejc řekla, že jedna blbá SMS nebo několikavteřinový telefonát by ho nezabil. A zavěsila jsem. Čekala jsem další týden!!! HAJZL jeden!! Napsal mi jen že odjíždí na prac.cestu na týden. Tak a ten samí den jsem ho potkala ve městě s jinou holkou. Ruka v ruce. Myslela jsem, že dostanu infarkt. Ta holčina jako by mi z oka vypadla. Možná kdyby je viděl nějaký náš známí, jak si myslí, že jsem to já. Viděl mně ale vůbec reagoval a přešel kolem mně jako by mě neznal. Od té doby se neozval. Prostě jsme se ani nerozešli normálně mně zasklil. Teprve postupně jsem se dovídala malé střípky např. že s ní chodí už měsíc a že ho doprovází na akce. Asi to byla chyba, že jsem ho pořádně nedokázala držet v opratích a moc jsem ho nechávala samotného. chlap asi musí být pořád hlídaný a nikde ho ženská nesmí nechat samého. Takže jsem sama a docela si to vyčítám.

Zuzíku, moc jsem to nepochopila... Proč si myslel, že jsi ubohá?

Stalo se mi, že jsem chodila s klukem, o kterého jsem fakt stála, ale i když jsem dělala všechno možné i nemožné, chtěl se se mnou rozejít a já nevěděla proč, zjistila jsem to až později
Já jsem si myslela, že pro něj budu zajímavá, jako velmi emancipovaná a zodpovědná žena, často jsem mluvila o tom, že dítě chci mít až tehdy až se o něj budu schopná postarat a takový ty velmi emancipovaný řeči.
Na někoho by to možná zapůsobilo, ale tento můj kluk byl z velevážené rodiny a myslel si tím pádem jak jsem ubohá a já jsem jen tím chtěla zdůrazňovat, že si neberu kvůli penězům a postavení.
Ten vztah se nevydařil, nevím jestli je to dobře nebo špatně, ale je to jisté ponaučení.

Každý rozchod, nás může něčemu novému naučit, můžeme na sobě zapracovat a budeme mít tak širší nabídku při budoucím výběru a možná když se změníme, i ten kdo o nás dřív nestál, nás bude chtít.

JanaB - no, radíš jí teda pěkné věci... možná na to mám špatný názor, ale nejdříve musí vyléčit svoje zlomené srdíčko. Teprve pak bude schopná začít nový, plnohodnotný vztah...
Proč teda hned novýho chlapa? Jen proto, aby nebyla sama? Nic to podle me neřeší.

Jane 21: Ještě se budeš nějakou dobu cítit, že jsi úplně k ničemu, že nikomu na tobě nezáleží, ale věř, že to je jen přechodný stav, smutno, pusto prazdno, ale i to jednou skončí. Čas je na to opravdu nejlepší lék.
Ostatní "losťáci" ti k tomu také určitě napíšou svoje.
Drž se.

Pro Jane21: Holka, co ti mám poradit?? Chce to čas.... a hlavně nějakého nového chlapa!!

Ahojte lidičky..nevím jestli se tu hodím, ale můj přítel mě opustil ted' nedávno a já to beru hodně špatně nevím co mám dělat....jsem mladá ale tenhle vztah byl pro mě tak silný že to špatně rozdýchávám...byli jsem spolu 1,5 roku...vím že to není moc dlouho ale to co jsme spolu prožily je tak silné že jak si na to vzpomenu tak se rozbrečím a řeknu si proč já nevím jak se mám rozdýchat...bolí mě tak srdce že to jsem tak slabá něco dělat :_(

To mas tezky:(

Je zvláštní, že zrovna hodní chlapi, kteří by něco takového holce nikdy neudělali, si žádnou nemohou najít. A to nejsem ani škaredej. Líbil jsem se holce (dozvěděl jsem se to od její kámošky), pozval ji na rande, byla moc ráda. Jenže asi zjistila, že jsem spíš rodinej typ, trochu nudnej, moc toho nenamluvím a moc se se mnou asi nenasmála, protože jsem trochu stydlín. Za 14 dní mě kopla do pr.... No škoda, časem bych se určitě otrkal, mám rád humor. Přitom měla za sebou dlouhodobý vztah taky s nějakým dobytkem. Jenže pořád hledá ty samé typy jak byl on. A to samé Vy, nemůžete na Ty svoje haj... zapomenout, protože Vás tyto typy chlapů přitahují.

Nejak to tu utichlo a nechce se mi verit ze jsou vsichni naprosto v pohode, jak se mate?

Práce maséra
Pro mě je práce maséra poslání. Myslím si, že pro práci maséra musí mít člověk talent, masáž není jen několik málo tahů, které se naučíme v některém z masérských kurzů. To bohužel nestačí ani na nějakou relaxační masáž v soukromí. Často se setkávám s lidmi, kteří o sobě řeknou, že umí masírovat a chrlí na vás všechny super moderní a nesmyslné techniky, pomocí různých kamenů, přístrojů a jiných vymožeností, jak jinak, než stoprocentně podloženo východní filozofií a doloženo třiceti diplomy z dvou denních kurzů, které pořádají možná stejní odborníci, jako ti kteří se diplomy honosí. To ale nejsou maséři, to jsou obchodníci. Když se konečně dostanete k tomu, že na vás dotyčný položí ruce, zjistíte, že vám mnohé doteky připadají nepříjemné, zbytečné, některé vás bolí a přesto nevedou k odstranění vašich potíží.
Na druhou stranu, se setkáte s člověkem, který není masér a třeba jen z legrace vám položí ruce na ramena a vy ucítíte příjemnou úlevu a uvolnění. To je u mě talent! To teplo z dlaní, upřímný cit, snaha vám pomoci. To se nedá naučit. Nejsou svaté ruce, co se modlí, ale ty, co pomáhají. Mám skvělou zkušenost s tím, když mě moje osmiletá dcera natře za krkem, při hře na masérku. Je to tam! Mám ještě dvě dcerky a ty mají prostě talent na jiné věci.
A když takto talentovaný člověk, jde do kurzu a jde tam, protože má chuť se něco naučit a ne proto, že ho tam poslali na rekvalifikaci z pracovního úřadu, máme velkou šanci že se potkáme s dobrým odborníkem.
Masáž je prostě umělecké dílo, balet rukou, doteky sochaře, podepřené o talent, vědomosti a dlouholeté zkušenosti. Je to také kus psychologie, naše doteky vstupují do prostoru soukromý našich zákazníků. Masér těžko pomůže někomu, kdo je svázaný vlastním mindrákem a stydí se za své tělo.
Náš úkol není je přesvědčit o tom, že jsou všichni dokonalí ani o čemkoli jiném. Masér musí vědět, cítit a vážit si lidského stvoření. Za každou vráskou, jizvou a jinou nedokonalostí nevidím něco odporného, ani odpudivého. Každé tělo vypráví svůj příběh i to naše.

MASÉR JAN KOHOUT
Narozen 10.9. 1968 v Brně
Od svých osmnácti let se věnuje studiu manuální léčby. Za šestnáct let své praxe, dosáhnul vynikajících výsledků v oblasti současných i alternativních přístupů léčby pohybového aparátu. Vytvořil vlastní postupy při léčbě. Do dnešní doby léčil více jak 60 000 pacientů. V současné době pracuje v brněnských lázních na ulici Kopečná.
K jeho zákazníkům patří mnoho významných osobností jako například:

Pan režisér Rudolf Chudoba ( např.Manéž Boleslava Polívky)

RUDOLF CHUDOBA (1948, Československo)
Od roku 1957 žije v Brně. Vystudoval pražskou FAMU. Jako nezávislý scenárista a režisér dokumentárních filmů zaměřených zvláště na hudební tematiku spolupracuje s Českou televizí, hudebními archívy a společnostmi. Nositel ceny Pierot za rok 1995 a 1999, kterou uděluje FITES.

Jurij Gorbunov Cena Thálie 2005

Národní divadlo Brno
prof. RNDr. Dalibor Povolný, CSc., univerzitní profesor biologie

Pan Dušan Tomek přední český léčitel akupunkturista

MUDr. Umlauf, CSc. primář odb. ambulance pro akupunktůru a přidružené obory.
Bohužel nejlepší akupunkturista, který žil v Brně byl primář bývalého oddělení akupunktury, nyní je to oddělení léčby bolesti ve Fakultní nemocnici v Brně - Bohunicích MUDr. Umlauf, který již zemřel. Nyní na oddělení léčby bolesti působí MUDr. Haklová, která se rovněž akupunkturou zabývá.

novy link na ostrov

http://ztraceni.no-ip.info/

Zdravím všechny, mám takový dotaz. Jsem s přítelkyní skoro sedm let, bydlíme spolu atd. Na začátku tohoto roku se semnou rozešla ( důvod i mé chování). Nicméně se ke mě po dvou měsících vrátila a znovu spolu bydlíme. Jinak náš rozchod probíhal celkem v klidu, dokonce sme i zašli na kafe atd. A teď jsem se po dlouhých naléháních na ní dozvěděl že se líbala se svojí kamarádkou. Nikdy se totiž netajila že život s holkou by byl jednodužší. Tak nějak nevím co stím ani jak se zachovat. Byla to pro mě docela rána. Máte někdo podobnou zkušenost? Díky.

Nazdárek, MM :o)

Jojo, občas sem ještě zavítám...na tohle se totiž zapomenout moc nedá...byla to síla :o)

Taky si na tebe někdy vzpomenu, jak se ti asi daří a jsem opravdu ráda, že dobře...s tím strachem z až neskutečnýho štěstí, který pomine...to jsme dvě...tak nevím, jestli nám mám gratulovat nebo obráceně :o) Neee...jasně že gratulovat! Měj se moc krásně a holčička ať je zdravá a roste do krásy!

Ahojky Di, vidím, že sem pořád jukáš :-) Já už strašně dlouho ne, ale občas na tuhle diskuzi myslím, na to se nedá zapomenout, ani na to, proč jsem si tu kdysi foukala rány a musím říct, že mi to tady strašně pomohlo...
Jen pro info, u mě všechno ok, jsem šťastná, až z toho mám někdy strach... Ač jsou různé názory na znovuobnovení vztahu, tak u mě to funguje!

Je to děs, jak se tady mění jen jména a scénáře se v různých obměnách pořád opakují, škoda, že se nedá nějak přeskočit tu hroznou smršť v hlavě, která vždycky nastává, i když se člověk kdovíjak snaží. Doufám, že ji nebudu muset znova někdy absolvovat, i když si myslím, že když jsem teď už zas o něco starší a někde jinde, hodnoty se trochu přeskupily, že bych to možná prožívala jinak než tehdy, ale asi se nedá říct, že nějak jednodušeji!
Takže všem nešťastníkům přeju, ať se drží a neutápí se ve smutku, ať se vrhnou do práce, sportu, uklízení nebo prostě nějaké nové záliby, která čistí hlavu a není čas na přemýšlení o tom druhém...

No jo,taky tu teď mlátím hlavou do zdi a rvu si vlasy nad tím jak jsem byla slepá,hluchá,pitomá a naivní....vždycky jsem byla rozhodnutá,že se mnou žádnej chlap zametat nebude,že to budu já kdo je bude mít všechny na háku....a prásk!Mozek se sbalil a odletěl nejmíň do Afriky a já ze sebe dělala blbce...nic nepomohlo že by mi všichni říkali vykašli se na něj,máš na lepšího....neeee,Nola si musí prostě napřed rozbít hubu než něco pochopí.....

Nolo, drsný příběh...nejdřív jsem si taky říkala, že si snad děláš srandu...a jak může někdo něco takovýho dopustit...ale když jsi TAKHLE mlaďounká, tak to se opravdu dá pochopit.

Jinak k té rodině a kamarádům...no...časem uvidíš, že TO je ta horší část rozchodu, že ON už ti chybí jen minimálně, ale ta komunita, kterou jste si SPOLU vytvořili, ti chybí moc.

Já dostala kopky po téměř 8 letech a věř mi, že i když už je to rok a půl a jsem už dááávno vyrovnaná a moc spokojená jinde, pořád jsem se nesmířila s faktem, že některé lidi už nikdy neuvidím...jen proto, že jsem přestala bavit JEHO...takže se připrav na to, že to bude drsný, ale bohužel nejde být každou nohou v jiný řece...až přijde nový miláček...přijde i nová rodina a přátelé...takový je život...bohužel.

to LL - LOST:Nevím co jsem čekala,nic takovýho jsem si nepředstavovala ani v nočních můrách :o)Je mi teprve 20,s ním jsem byla od svých 16 a byl to úplně první vážnej vztah.Všechno se učím za pochodu.Zní to možná srandovně,ale takový zkušenosti se všema možnýma situacema ve vztahu nemá ani moje máma,která žije ve šťastným manželství :-D Aspoň zas vím,že člověk má být připravenej na všechno,i od někoho,do koho by to nikdy neřekl.
Jinak přerušit kontakt konkrétně s ním není až takovej problém,aspoň pořád nebudu jak na horské dráze.....jenže jde o jeho rodinu,ta je skoro jako moje.Jeho sestra je moje kamarádka,jeho máma skoro jako moje máma,se všema vycházím výborně,tzn. že mě zvou na různý akce,oslavy,jeho ségře hlídám děti.....možná to není ideální stav,protože takhle je velká šance že se s ním budu chtě nechtě potkávat,ale já na ně prostě nechci vyhlásit komunikační embargo,protože je mám moc ráda.

Ty jo LL - Lost, to je sice úplně pravdivý, ale ne moc povzbudivý :-)
Nám se to už říká snadno, s tím větším odstupem, ale stručně: Opravdu, jak říká T. - Lost - přerušit kontakt!!! Nebo spíš ZRUŠIT ÚPLNĚ a neobnovovat.
Mono, já jen zírám, tohle je něco, co snad nikdo nechce zažít, ale mám kamarádku, které se stalo něco podobného. S přítelem se po sedmiletém vztahu zasnoubili, koupili dům, začali ho rekonstruovat a asi půl roku před plánovanou svatbou se najednou z jeho ´kamarádky´ stala přítelkyně. To, že tou už nějakou dobu samozřejmě byla, kamarádka taky netušila. Je to hnus a od protějšku pořádná srabárna. Nevím, na co čekal a nerozešel se rovnou. Táhnout to, byť jen třeba měsíc na dvě strany, nechápu.