ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

pro veverku..

v tobe chyba...Marťane, máš vlastně pravdu. Když se to tak vezme, byli jsme spolu opravdu jen půl roku... Jenže já už nás brala jinak, prostě jsme si chyběli když jsme byli od sebe, spolu nám bylo pořád fajn a já se trápila s tím, že nemůžeme být více spolu. Proto jsem se honila, podvědomě jsem měla pocit že neudělám-li to, ztratím ho. A moc jsem se soustředila na řešení situace, kterou by partner nejradši nechal ať se vyřeší sama. A já z toho byla smutná, že on nic nevymyslí a má řešení jsou všechna ta špatná :-( A tak jsem ho tím ztratila.. Na hlavu, co? Ale děkuji ti za tvé zajímavé pohledy na věc

pro veverku..

v tobe chyba...je mi to líto

pro veverku..

v tobe chyba neni.. ber to tak ze kdyby v tobe nejaka chyba byla , davno by ti ji omlatil o hlavu..

ty musis vedet jak rozchod probihal.. ale porad mi vrta hlavou ten kratky usek nez si nasel jinou

navic, nemuzu se zbavit myslenky, ze jste spolu jen pul roku.. ty 4 predchozi jste byli na skole(-lách), takze jste si jen mimo uceni prakticky bezstarostne uzivali..
.. a z toho mi vycházi, bud si roli sve manzelky predstavoval jinak ( mohl si myslet ze budes zenou v domacnosti..), nebo nebo se neceho zalekl.. tvoji kariery,samostatnosti..( nemusela ses take treba libit jeho matce, muze to byt jeji mazanek.. nevim..)

z pohledu chlapa, duvody ktere uvadi k rozchodu jsou nesmysl.... spis se ti boji rict primo , co v tom je..
mozna ze by to jina zena videla jinak, ale nemyslim ze se pletu..

jen si predstav ze by jste byli spolu a do te tvoji honicky ( tvoji, ne jeho) by prislo jeste dite .. to by ses psychicky slozila...

pro veverku..

holka,presne...já vím Marťane že je to logické, ale to už jsem zkoušela a vždy mi to vyjde tak nějak vyrovnané. Já vím že jsem se honila a dojížděla, ale bylo to z logiky věci (on pracoval sice na půl úvazku, ale od 5:30 ráno do poledne, a pak ještě hodinu večer až do šesti, takže prostě dojíždění z jeho strany nebylo možné) a musím říct že se zase snažil po svém. Nikdy mě nezapomněl autem vyzvednout na zastávce abych nešla těch 10 minut pěšky domů, vždycky měl už nakoupeno na večeři, nikdy mi ráno nezapomněl udělat svačinu do práce, a protože měl díky pracovní době více času, tak většina úklidu domu (mimo vaření, žehlení ..) ležela na něm. Ale byl to stále jen jeho dům, do kterého já jen dojížděla. Takže já se starala nejvíc aby měl vypráno, vyžehleno a uvařeno..Myslela jsem že je to tak akorát vyvážené, jen mě trochu zaskočila věta když jsem si teď od něj balila věci. Prý nechtěl, abychom se tak honili (MY HONILI..). Opravil to sice abych se já tak nehonila, že mu to prý vadilo, ale v tu chvíli nevím, možná mu začalo vadit že musí nakupovat večeře a uklízet doma sám, protože jak jsem kolikrát slyšela jeho maminku, tak to přece byly ženské práce... Ale při mém časovém rozložení by to opravdu nešlo vše zvládat a přece nebudu tahat denně nákupy na večeři až z Prahy.. Navíc jsem se na nákupech značně finančně podílela.. Přemýšlím už nad každou kravinou co mě napadá, je mi strašně smutno a nechápu to :-(

pro veverku..

holka,presne jak pise oukej.. nejspise v tom byla jina.. neni mozne aby tak brzy po vasem rozchodu si nasel nahradu.. pokud te mel rad jak tvrdi..
a i kdyby v tom jina nebyla, tak si srovnej vedle sebe co on do vztahu dava a co z nej bere... zkus vynechat city a to srovnani proved pouze mozkem,logicky.. myslet te prece naucili na vysoke skole..
vyjdou ti zajimave veci..

Veverko, hodnoty nehodnoty, taky se přikláním k názoru, že měl ženskou minimálně vyhlídnutou už ve chvíli, kdy se s tebou rozcházel. Nevěřím, že chlap nevydrží dvě noci v týdnu o samotě. A i kdyby, určitě existuje spousta jiných způsobů, jak ten problém vyřešit. Nehleď na to, co ti napovídal o tom, jak mu chybíš. Chlapovi můžeš chybět, i když zrovna leží vedle jiné, o kterou stojí možná i víc. To jsem si taky zažila. Buď hrdá, jsi skvělá ženská a pokud s tebou nechce být, jeho smůla. Když mu nestojíš za trochu námahy, proč by ses kvůli němu měla trápit? Asi ty hodnoty zas tak vysoko nemá, když dokáže opustit ženskou kvůli tomu, "že je mu dva dny v týdnu samotnému smutno". A ještě ti nejspíš lže. To je chlap? Zasloužíš si lepšího a lepší přijde! Smiř se s tím, že teď budeš nějaký čas po něm truchlit, ale nic si nevyčítej. Není to vůbec tvoje chyba. Navíc se to děje úplně všem, takže buď ráda, že jsi o tento zážitek nezůstala ochuzena, může ti hodně dát! :):):)

zdravime veverku..

v tom...Marťane, nedokážu si představit že by člověk s tak nasazenými vysokými hodnotami jako on měl jinou... Vrátil se bydlet k rodičům, prý doma nevydrží že mě tam všude vidí.. Ještě mi řekl, že ho k rozhodnutí pohnalo to, že jsem se tam necítila jako doma (jo, jenže já tam pořád měla jen pár věcí a de facto tam bohužel nebydlela, ač jsem chtěla...) a že jsem byla poslední dobou smutná. To je fakt že se mě pořád ptal co se děje, proč jsem smutná. Ale ptal se fakt pořád, i když jsem jen přemýšlela, nebo sledovala pořad nebo byla jen unavená. A má odpověď že smutná nejsem ho neuspokojovala. On se chtěl totiž jen smát. A nejvíc smutná jsem byla když jsem si chtěla zkrátit pracovní dobu a dojíždět denně, abychom byli stále spolu a on to pokaždý zamítal s tím, že budu jedině unavená a že to nemá smysl. A že se stejně neuvidíme, protože po práci chodí cvičit a brzy spát (vstával na ranní hodně brzy), a teď mi vyčte že byl doma sám. Přitom řešení než tam najdu práci jsem mu nabízela :-(

Marti,to bude jen nějaký blok z ještě nezahojeného vztahu,přejde to.

zdravím všechny... muj pribeh asi znate... 5 let vztah, na podzim po domluve klidny rozchod, ted sou to 4 mesice, sme pratele a vsechno je v poho. Kvuli rozchodu jsem se nijak extra netrapila, vzala sem to, jak to prislo, zivot si uzivam i bez byvaleho a je mi fajn. Ale problem je, ze sem od te doby, zkusila byt se 2 jinyma klukama, ze zacatku vsechno uzasne, bezva v pohode, ale pak sem zjistila, ze ho proste nedokazu mit rada a bez toho ve vztahu byt nechci. A ted se to opakuje zase... Mate s tim nekdo zkusenosti??? je to normalni??? Jak dlouho jeste? Pritom ti kluci jsou skoro ve vsech smerech lepsi nez muj byvaly a hlavou bych je brala vsema deseti, ale srdcem to proste nejak nejde... Muj byvaly ma ted novou holku a kupodivu mu to preju a rada ho vidim stastneho :-)

veverko,v tom někdo bude jiný,bolí to,ale stalo by se to později stejně.

zdravime veverku..

v tom byla zenská.. nic jinyho.. a ten dotycny ti to neumel rict primo..
ty jsi zlata, pokud je pravda co pises tak nemas chybu..
ja jsem s partnerkou 350 km od sebe , vidime se v nejlepsim jednou za mesic.. silene se mi styska, ale v zivote mne ani nenapadne najit si jinou..
radil bych ti vratit se do prahy, najit si lepsi praci, svuj byt a venovat se svym konickum..
na toho kluka se vykasli..
je tu sice pravdepodobnost ze ,az se te dotycne nabazi, ze ji pusti k vode a bude chtit zpatky k tobe,ale to bych ti radil si to roznmyslet poradne
.. z toho co pises mi vyplyva ze jen ze vztahu bral, nedaval do nej nic... nakonec utekl ze strachu pred rodinou a povinostni za jinou
to ze ti s nim bylo krasne , to byla zamilovanost z tve strany a jeji ruzove bryle...

ahoj, tak jsem dnes narazila na tuto zajímavou diskuzi. Pomůže mi někdo alespoň svým názorem???Dnes je to měsíc co se se mnou rozešel přítel po 4,5 letech. Jsem z toho absolutně na prášky, pořád jen brečím a nemůžu vůbec nic dělat :-( Přítel byl prostě můj ideál, v mých očích jedinečný, splňoval všechny mé požadavky na partnera na 100%. Neměli jsme spolu žádné problémy, hádky nic. Prostě idylka. Pak to přišlo jak z čistého nebe. Rozdělila nás podle něj vzdálenost (každý jsme z jiného města, 100 km od sebe)... 4 roky jsme spolu studovali VŠ při práci, vídali se pravidelně ve škole, trávili víkendy. Po čase školy jsme nějak neměli zvýšenou potřebu řešit společné bydlení, bylo nám skvěle, i když už jsme oba přes 30 let... Po škole on nechtěl do Prahy, takže já bych musela odejít do malého města. I když bych si profesně i finančně dost pohoršila, souhlasila jsem. Bohužel v dobách ekonomické krize, jsem tam přes půl roku nemohla najít práci. I když už mám přes třicet a už bych i založila rodinu, viděla jsem to jako řešení našeho problému, přítel ještě chtěl počkat. A já nechtěla odejít do cizího prostředí jen tak bez ničeho, bez práce a být v dnešní době nezaměstnaná a viset mu jak balvan na krku :-( A tak jsem dvakrát v týdnu po práci dojížděla, vracela se opět rovnou do práce, víkendy trávila u něj... No honila se a samozřejmě že to bylo na domácnosti (jeho i mojí) vidět. A teď mi řekl, že nemůže milovat někoho, s kým není každý den, že nechce abych dojížděla a on na mě pořád čekal, že chce přijít domů aby tam ten druhý byl a aby se domů těšil, a ne že tam bude sám. A ty dvě noci ze sedmi co byl sám mu bylo moc smutno a strádal. Ale nikdy mi to neřekl jak moc ho to ničí :-(( Jsem naprosto zoufalá, nikoho takového jako on už nikdy nepotkám, jak se o mě staral a byl skvělý a pozorný.Zažila jsem pár vztahů a teď už si nedokážu představit život bez něj. Navíc ve svém věku už jsem chtěla zakládat rodinu, a teď abych někde začínala od začátku?On má po 3 týdnech novou známost

Di, ale ona mi řekla i věci...a tel prosim...potrebuji poradit a moc...a odkud je ...diky

Di, ale ona mi řekla i věci...a odkud je a tel prosim...potrebuji moc poradit...diky

Ahoj, mám trochu jiný problém než ostatní. Ten kdo se rozešel jsem byla já.Žili jsme spolu přes tři roky, koupili si byt, psa a bylo všechno super. Jenže jednoho dne jsem si uvědomila, že je všechno na mě, že tahoun vztahu jsem já, dávala jsem do něj uplně všechono, žila jsem pro něj tělem i duší, ale on mi nic nedával. A každému dojdou časem síly Byl čas kdy jsem potřebovala čerpat energii já a nebylo kde. Nechci mu křivdit, když bylo nejhůř tak tam byl, ale stále mi něco chybělo. Hledala jsem to jinde, to byl impuls kdy jsem si řekla, že takhle to nechci, chtěla jsem, aby jsme měli nějaké společné zájmy, ale nebyla vůle. Rok jsem přemýšlela, že odejdu, že pokud by jsme byli v podnájmu, tak už jsem pryč. A teď když jsem odešla a měla bych se soustředit na nový vztah a být šťasná tak mi to nejde. Nejde mi se radovat, dřív jsem byla veselý člověk, ale teď mi to nejde. Trvá to už přes půl roku, několikrát jsem se pokoušela vrátit, ale jen s batohem, takže tak napůl, ale nešlo to. Můj nový přítel všechny návraty vydžel čekat, je to trpělivý chlap a mám ho moc ráda, ale stále tu pupeční šňůru nemůžu přetrhnout. Možná proto, že to byl první chlap s kterým jsem žila a měla společné zázemí. Snad mi něco poradíte, jak se zvednout a začít žít.

pavel - moje vlastní zkušenost. Pryč od ní a to co nejrychleji. Druhá šance už neexistuje.

já mám ty vlastnosti o kterých píšeš a je mi to prd platný, jsem na tom nejspíš stejně jak ty,  

Ahoj, pročetla jsem celou...p.a.v.l.o vydrž, já si taky myslím žeje to jen jeho nerozumná unáhlenost. Vím v čem teď žiješ .Netrap se protože ubližuješ jen sama sobě,a nic tím nevyřešíš! Děj mu čas a prostor,nenut ho do žádného rázného rozhodnutí, protože bys tím celému Vašemu vztahu jen ublížila. Věř a najdi v sobě dost sil na tuhle víru, že vše dopadne dobře Tvůj muž pochopí ...vím o čem luvím a vím také jak je to těžká..já takhle trápením přežívám nevěru svého muže už dost měsíců a po mnohaletém manželství a svou unáhleností a tím, že chci mít jasno,protože nesnáším lež apřetvářku jsem asi vše prohrála ....a velice těžko se v dnešní době hledá ten správný chlap pro život aspoň já mám tu smulu a nemůžu najít toho, který věrnost, čestnost,pravdomluvnost nepovažuje za přežitek dnešní doby.

Pavel:Radím Ti dobře, rychle pryč! Tohle je konec, dívka co skočí na pitomý básničky :-) No, jo, podobnej osud. Čemu se divit.... :-) Rozdejdi se s ní co nejdříve! Odejdeš z toho vztahu se vztyčenou hlavou. Fuj, taková zlá, hloupá holka! Úplně vidím jak Ti je z toho zle! 

Diana to napsala výstižně,je to bohužel srab,karý neumí řešit problémy a ještě se chce s tebou vídat dál,to je sprostý a co plány,barák co jste spolu budovali,poslala bych ho do prdele