ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

HELE jako fakt...

http://ztraceni.no-ip.org
A pokud jste z Praglu... Klidne nekdy live !! A pak pochopite, ze Vase pribehy jsou naprosto ukazkovy ! NOLA ma dokonalou demonstraci se vsema aspektama. Vyborny pribeh.

LL - LOST

Ahoj T.

Hele klasika vid ? Letadlovky jako vysity !!!

Mona, spis se zamysli co ma ona a ty ne ! Jinak klasika.

Nola, Jako cos cekala ?

Je jasne ze zarlite na ty po Vas, ale nemyslete si, ze to ty muze nejak zajima. Jsou uz jinde. Pro ne je to uzavreny.

Mentalita chlapu, byly jste proste nahrazeny. Zamyslete se. Ostatne po roce a pul prezije jen vztah ktery nezacal na sexu a fyzicke pritazlivosti !!! Zbytek casu se to uz jen veze az to jednou zastavi.

A jeste neco...tohle trapeni, kdy jsme s tim ze je konec smirene, ale kazda sms v nas zvbuzuje nadeji, je to jen a jen ZVYK. Jsme zvykle na nekoho s kym jsme stravily par let. A ten je na case odbourat.

Mona+Nola: Holky zapomente, preruste veskery kontakt. Taky mam za sebou neveru, rozchod, navrat, rozchod....citila jsem se dost silna, ze to je za mnou, a pak jsem procitla a ono neni. Vyrktnete je ze sveho zivota, najdete tam nekder hluboko svoje vlastni ja a pockejte ssi na nekoho, kdo si Vas zaslouzi. Pojdte k nam na LOST, v Pze se docela casto schazime a pomahame si.
http://ztraceni.no-ip.org

okopírováno z diskuze Dá se odpustit nevěra ? :
;
14. 4. 2009 19:01:27, xxx
.. tak pokud jsi ho opustila jen na základě této sms,tak si on může gratulovat a najít si jinou, lepší..
1) ze tveho mobilu to nebylo.. takže jsi musela vlézt do jeho
mobilu..
2) klidně to mohla být provokace..

žena která nedokaže odpustit tak si musí uvědomit že svatej se na ní vykašle a ostatní jsou jen lidi.. chybující lidi..

takže má na výběr.. buď zůstat single( doporučuji) nebo začít myslet ..

jsem proti nevěřě.. ale tzv ""úlet"" pokud by byl poprvé se dá za jistých podmínek(řádná lítost,omluva, snaha zachránit vztah) řešit a prominout..

druhý úlet... kopačky..

důkladnym zvážením situace ,a případným prominutím( zaleži taky na postoji obou partnerů po provalení nevěry ) žena v žádném případě nedává najevo svoji slabinu ani hloupost..
naopak.. zachová si soudnost a hrdost..

ovšem okamžitým vyhazovem, bez možnosti alespoň vyslechnutí druhé strany a ješte k tomu na základě nějaké sms z partnerova mobilu, to je akorat projevem nezralosti ženy..
odpovědět >>

Nolo, nevěř tomu, že je mu to fuk. Není. Jen to umí ti chlapi lépe skrývat a jsou naučení nedávat to tak najevo. Kdežto na nás je to hned vidět. Tady taky jedna, se kterou bylo poměrně nevybíravým způsobem skoncováno... Po 3 letech pohodového vztahu /nebydleli jsme spolu/, kdy jsme se prostě spontánně rozhodli, že si koupíme byt... Bylo to asi před dvěma měsíci, vrhnul se do toho, vyřídili jsme spoření, půjčky, hypotéky... Mně nebylo ani moc podezřelé, že se to snaží celé dát na sebe, prostě mi to přišlo hezké, jako že ukazuje, že se postará.... Před velikonocema mi řekl, že se tam stěhuje... I S NÍ. Už rok to táhl na dvě strany - s kolegyní z práce. Já tu od té doby sedím jak opařená, nejím, nespím, nechápu. Nejsem podezíravý typ, nešmírovala jsem ani jsem mu nelezla do počítače a do mobilu. Poté, co jsem tohle z něj vypáčila, já byla jak oněmělá, on se celej rudej sebral a vypadl. Já mu vlezla do mailu, a nechápala jsem.... Ted tady sedím a pořád jsem v němým úžasu, jak mohl, ten dobytek. Já po něm nic nechtěla, neměli jsme spolu žádnej majetek, měla jsem za to, že jsme spolu proto, že spolu CHCEME být a že je nám tak dobře... Jsem asi kráva, ve svých 34 letech, že jsem stavěla na důvěře. Ta nová, je vlastně "staronová", je to dost krutý se tohle dovědět. Oni spolu před 5 lety chodili, pak rozchod, ona odjela, pak se vrátila, a ten šmejd jí našel práci u nich ve firmě. Takže jakou jsem měla šanci, že.... Nejvíc mě štve, že vím, o koho jde, a jak vypadá... Není hezčí, právě naopak, jenže je hubená, takovej sportovní typ, to ja zas nejsem... Kdybych jí neznala,nevěděla o koho jde, tak mě to tak nes*****e. Takže zatímco já s ním plánovala společnej život, on mě měl něco jako náhražku. Takže mu teď přeju něco podobnýho jako tady,Nolo, popisuješ. A´t si zkusí vstoupit dvakrát do téže řeky....

Docela román,co? :-D Měla jsem bejt spisovatelka

Ahojte všichni vespolek,musím říct že tahle diskuze mi aspoň trochu pozvedla náladu,už si konečně nepřipadnu jako jedinej opuštěnej člověk na světě,kterej místo líbání se pod rozkvelýma stromama sedí doma a likviduje kvanta papírových kapesníků (a není to rýmou!).Přesně před měsícem jsem se po 4 a půl letech rozešla s přítelem.Všechno vlastně začalo už dřív,když jsme spolu byli zhruba 3 roky,něco mi přeskočilo v hlavě a já už jsem si nebyla jistá jestli ho vážně chci,nudila jsem se s ním a podle toho jsem se k němu začala chovat-byla jsem zlá,nepříjemná...dopadlo to tak,že po měsíci tohoto mého jančení ztratil trpělivost.Postupně se mi přestal ozývat,začal pořád někam jezdit,byl najednou hrozně cizí a podivný.....v té své naprosté nevšímavosti jsem to nepochopila.Pak se jednou neozval celý týden a teprve potom napsal,že si potřebuje promluvit.Vlastně se mi tím ulevilo,taky jsem to chtěla nějak vyřešit,byla jsem přesvědčená že už ho nemiluju.Sešli jsme se,on byl hrozně milej,dal mi kytku a po půl hodině vysvětlování proč bysme to měli skončit z něj vypadlo že mě podvedl...to mě totálně rozhodilo,ačkoli jsem to chtěla skončit,nějak se mě to prostě dotklo a zlomilo.Pořád opakoval jak je mu to hrozně líto,že to si nezasloužím,že jsem hrozně hodná a milá a že to byl jen úlet na jednu noc,nic víc a že mu na mě záleží a kdesi cosi....no skončilo to jakože pauzou,kdy si oba rozmyslíme co dál....dva dny nato už se mnou chtěl jít ven,říkal jak mu chybím atd....prostě mě zase oblbnul a tak nějak jsme se k sobě vrátili (aspoň podle mě,on to prý bral jinak).A já trubka jsem se do něj znovu zbláznila,možná to bylo tím pomyšlením že by patřil někomu jinýmu než mě....prostě jsem do toho zase spadla,šíleně.Všechno se zdálo být znovu v pohodě,perfektní vztah jako na začátku....a pak jednou,už nevím proč,jsem se mu podívala do mobilu.Stihla jsem toho přečíst málo,ale rozhodně mě to přesvědčilo o tom,že úlet vypadá jinak.Samé sluníčka,berušky,pusinky,jak moc mu chybí,jak to bylo skvělý....následovala šílená hysterická scéna.Nechápu jak (byla jsem úplně pitomá asi),ale podařilo se mu přesvědčit mě,že jsou to jen smsky a nic víc,že to nijak nebere.....ale od té doby to bylo čímdál horší...řekl že bysme měli zpomalit a být jen kamarádi,choval se ke mě jako bysme se snad ani neznali tak dlouho....byl to prostě děs,ničilo mě to,protože já jsem ho znovu milovala ale on už mě ne....pak jsme odjeli na dva týdny na dovolenou,každej zvlášť,celou tu dobu se mi ozýval,psal jak mu chybím a tak....po návratu jsme si padli do náruče a všechno se zdálo být zase ok....jako horská dráha....mě už nenapadlo se do mobilu dívat,ale začala jsem si všímat že třeba hledal na netu básničky,ale mě nikdy žádnou neposlal...pár týdnů to takhle šlo a všechno bylo zase super,zase se začal chovat jako dřív,tak nějak zamilovaně....ale moje podezřívavost nepřestala.A jednoho krásnýho večera jsem šla na jeho pc zkontrolovat si mail.Bohužel už tam byl přihlášený on a nechal rozepsaný mail...byly v něm fotky z jeho dovolené,na které byl s ní.Nevím,jak jsem te večer vedle něj přežila,ale prostě jsem předstírala že nic nevím.Doma jsem pak celou noc přemýšlela co dál.Druhý den jsem se s ním rozešla.Řekla jsem mu,že vím o všem,s kým na dovolené byl atd. a že to prostě nezvládnu.Tvrdil,že tam nebyla s ním,ale se svými kamarády (haha),prostě všelijak se mě snažil přesvědčit.Nedala jsem se,a tak jsme se rozešli.Celou dobu mě pak kontaktoval,psal mi,scházel se se mnou,snažil se mě dostat zpět a já husa se k němu po měsíci vrátila.Bylo to znovu perfektní,oba jsme se snažili,vypadalo to že když jsme přežili tohle tak už zvládneme všechno.Jenže já začala být strašně žárlivá.Začala jsem mu kontrolovat mobil,email,počítač,prostě všechno.Na icq jsem po téměř detektivním pátrání našla celou historii zpráv,které si nesmazal,v počítači všechny fotky které s ní měl...hrozně mi to ubližovalo,ale nedokázala jsem s tím přestat.Každá věc mi byla hned podezřelá,za vším jsem viděla podvod.A proč taky ne když mi celé léto lhal a vypadal tak přesvědčivě?Každopádně to nějak fungovalo,já se krotila ve výčitkách a on mi zase na oplátku dokazoval že chce jen mě.Bylo sice pár situací kdy flirtoval s jinou,ale po následujících scénách byl zase jako beránek.Takhle to šlo další rok.Na začátku roku jsme se ale začali hádat čím dál víc,mě nevyhovovalo jak se ke mě choval,on zas tvrdil že jsou to všechno blbosti.Začal skoro každej den chodit do baru a bavit se s kamarády,začali u něj přespávat ,,kamarádky'' které neměly kde spát,prostě všechno se začalo nějak kazit....zase mě začal štvát,všechno co dělal (nebo spíš co nedělal),jak se změnil....víc a víc jsem se s ním hádala kvůli své žárlivosti,skoro každej den,hotová Itálie.On mi vyčítal že za vším vidím nevěru,že se pomalu nemůže ani k žádné holce přiblížit,že mu slídím ve věcech.....nakonec to došlo tak daleko že jsme se hádali týden v kuse,u něj zase přespávali nějaké kamarádky,ačkoli jsem jasně řekla že si to nepřeju...pak jsem za ním jeden den dojela,abych se s ním konečně usmířila,dopadlo to ovšem tak že tam zas byly ony ,,kamarádky''prakticky už málem nastěhované a navíc si zase psal s tou se kterou mě předtím podvedl.....moje hysterická scéna a on prohlásil,že už to takhle nechce,že se chce rozejít.....že mě miluje,ale tohle že už nesnese....no nakonec než jsme si to vyříkali brečeli jsme oba jak želvy a tak nějak jsme zjistili že nemůžeme být spolu ale ani bez sebe....a pak ze sebe vysypal že mě podvedl znovu,že se s jednou tou ,,kamarádkou'' líbal,den předtím než jsem přijela....taky se ukázalo že mi ve spoustě věcí lhal,dělal něco jinýho než mi říkal....zase jsme si dali čas na rozmyšlenou,jenže já to bez něj prostě nedokázala vydržet,ani si to jenom představit.....hned následující den už jsme byli zase u sebe,jenže tvrdil že chce víc volnosti,že se nebudeme vidět tak často,třeba jen jednou týdně,abysme si sebe víc vážili....prostě to ale nebylo ono,ačkoli jsme byli spolu,bylo na něm vidět že by byl nejradši kdybych už jela domů,navíc když jsme spolu nebyli tak mu nic nebránilo v tom,aby se s tou ,,kamarádkou'' díval na film (pche,každej sexu říkáme jinak,že?),chodil s ní do hospody.....prostě ona byla najednou ta první,začal jí dávat přednost,vrkat s ní přede mnou.....jenže mě všechno docvaklo až když jsem se jeden večer nehorázně opila....a poslala ho do háje.Všechno popíral,tvrdil že za to můžu já a moje chování,byl hnusnej.Odjela jsem až ráno,on už spal jinde,když se vrátil tak mi jen řekl měj se a tím to pro něj skončilo.....to bylo před měsícem,následovalo pár smsek na téma jak potřebuje čas si to srovnat v hlavě....párkrát jsme se od té doby viděli a tom je právě celej ten problém......ačkoli je to hajzl a všivák,hrozně mi chybí a lituju toho co se všechno stalo.Vím,že je mi bez něj líp,že s někým takovým jsem fakt nikdy chodit nechtěla.Vrátila jsem se ke svým kamarádům,našla si nový zájmy,akce....Žiju tak jako nikdy předtím,nemám čas skoro ani spát.Vždycky se všechno zdá být úplně ok,už si říkám jak ho vůbec nepotřebuju a že mi už na něm nezáleží,jenže pak ho někde uvidím (s jeho rodinou jsem pořád v kontaktu) nebo mi napíše nějakou banální smsku a já se v tom zase plácám jak kapr na suchu.Vím,že s tou ,,kamarádkou'¨' mu to nevyšlo,že se pak plazil po všech holkách v dosahu,že si ted našel nějakou vdanou a starší ženskou,že jsem mu už absolutně lhostejná a to mě štve asi nejvíc....že on zapomene na 4 roky se mnou tak jednoduše,nejsem pro něj nic a já musím bojovat o každou minutu ve které na něj nemyslím......nechci ho zpět,pohrdám jím pro to co dělal a jak mi ublížil a zároven mě k němu pořád něco táhne,pořád na něj myslím a vše co dělám se ho tak nějak pořád týká....nevím jak z toho klubka pocitů ven :o(

Míšo, myslím, že budu mluvit i za ostatní "zlomené", že je fajn, že jsi nám napsala i takovouhle zkušenost. Protože věřím tomu, že spousta z nás má ještě někde vzááádu hlavičky takovou malou ješitnou naději, která, kdyby pro ni přišla chvilka, by vzala za své. Taky si myslím, že vracet se je ztráta času...i když...mám kamarádku, co zažila takový booom po 5 letech a teď je šťastně vdaná a čeká miminko s tím, kdo ji tehdy tak ublížil...ach jo, někdy je život hodně pestrý a nenechá člověka v klídku...já se teď nacházím ve stavu hledání sama sebe, jinak ve stavu těžké apatie vůči všemu a všem, takže taky paráda...

ja som zazila rozchod po necelych siedmych rokoch. bolo to pred tromi rokmi a este stale to trochu boli. mala som odvtedy viacerych ''partnerov'', ale ani s jednych to nevydrzalo, pretoze som nebola vyrovnana so svojou minulostou. teraz, s odstupom casu, si ale myslim,ze to cele predstalen k niecomu bolo. naucila som sa byt sama sebou, mam ovela viac znamych, viem, co chcem..viem, comu sa musim vyhnut aby mi dalsi vztah vydrzal 'nielen' sedem rokov. velmi vela som rozmyslala, rozoberala som kazde alternativne riesenie, priznavam si,ze som spravila vela chyb, neocenila jeho kvality...ale toto vsetko som si uvedomila az casom. stal sa zo mna vyzretejsi clovek, mam sice obrovsku bolavu skusenost, ktoru tu navzdy ostane, ale snad sa mi podari z toho zobrat len to naj, co vyuzijem ..to je proste zivot a take veci sa deju, tak ako niekto, pride o nohu, ruku, alebo sa narodi handicapovany, alebo niekomu zomrie blizky clovek..., tak niekto musi prekonat rozchod. a ..verim tomu, ze existuju horsie bolesti ako rozchod. drzim palce vsetkych.

Smutni, já už sem jen tak občas juknu, LL to vzal pevně do rukou a vytvořil zlomeným srdcím super zázemí. Ale jinak já stále na obláčku (o víkendu už rok!), takže děkuji za optání.

iri ja mam problem sama ze sebou, ne s temi pany:)

Ajoj,
jsem zde poprve.Rozchod...........jen velká bolest,je to dva roky a stále to bolí.Nerozumím snad ani sama sobě, ale asi to tak má být.Gratuluji každému, kdo tohle překonal.Nějak jsem se začala více bát.Je to zvláštní, ale snad to přejde.

T: Je to otazka casu..dnes jsem mel napriklad dalsi rande s jinou slecnou a taky nic moc..my se dockame neboj..jen nehazet flintu do zita a nelamat to pres koleno :-D

zdravim vsechny pritomne a preju jim co nejmene starosti... E.T.

Iri coz o to, ja bych chtela taky, ale jsem proste stale LOST. Po vcerejsku to vim, LL a A. diky.

Iri coz o to, ja bych chtela taky, ale jsem proste stale LOST. Po vcerejsku to vim, LL a A. diky.

Smutni: tak tak..je to krok kupredu..

T:Az tak jo? Tak to ja bych nekoho chtel..je fajn mit se o koho oprit,kdo te bude podporovat,jen si nejsem jistej, jestli je uz na to srdce pripravene...je to otazka casu,tak uvidime.
Ale pokud jsi opravdu dotapala a vis verdikt,tak aspon vis co chces a byt sama taky nemusi byt na skodu..on se casem najde nejakej princ uvidis.. :)

Iri ja taky tapala a dotapala, ze v podstate ani nikoho nepotrebuju (zatim).