ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

No tak samozřejmě, pokud bych ovšem viděla, že je mu dlouhodobě přednější xkrát týdně partička...tak to by se taky obešlo bez scén... respektive...jednu bych udělala, tu finální :o)

Život je šíleně krátkej a otravovat si ho blbečky (ženský rod nevyjímaje), na to se právě chce mít ráááád! No ne? :o)

Určitě,,, kompromisy musí být na obou stranách,,,to je jasné.. a co se týče těch scén a vyptávání, to samozřejmě také musí mít své hranice... když někam bude jezdit furt.. tak je jasné, že se zeptáme...záleží na situaci...já ted celou dobu se snažila být v pohodě,, a jak to dopadlo:-)) ale néé, já vím,, tam to bylo o něčem jiném,, v mých očích šampion a já v jeho jen kamarádka...

ups seklo se to:(

moc ti dekuju za tvůj nazor s ex se rozchazime rok ale v pondeli sem to ukoncila ja.. takze je to pomerene dost cerstve. zkusim si to nejak vyresit v hlave a zkusit se otevrit tomu novymu klukovi.. i kdyz je to fakt tezky

moc ti dekuju za tvůj nazor s ex se rozchazime rok ale v pondeli sem to ukoncila ja.. takze je to pomerene dost cerstve. zkusim si to nejak vyresit v hlave a zkusit se otevrit tomu novymu klukovi.. i kdyz je to fakt tezky

moc ti dekuju za tvůj nazor s ex se rozchazime rok ale v pondeli sem to ukoncila ja.. takze je to pomerene dost cerstve. zkusim si to nejak vyresit v hlave a zkusit se otevrit tomu novymu klukovi.. i kdyz je to fakt tezky

sad girl
mela by sis to v sobe srovnat co nejdrive - novy kluk nejspis ani netusi, ze v tvoji hlave a srdci neni jen on - jestli vubec je. A neni to k nemu vubec fer.
Nevim, jak dlouho to je, co jsi se rozesla s byvalym pritelem, ale nejspis jeste nejsi pripravena neco noveho.
V porozchodovych vztazich je naprosto normalni, ze toho, koho jsme milovali, omlouvame. Ale pokus se na to kouknout nezaujatzma ocima, kvuli cemu rozchod byl.
Jestli jsi nasla osobu, se kterou ti je dobre a rozumite si, tak bys veskerou svou pozornost mela zamerit na nej a vazit si toho, ze mas po svem boku nekoho, komu na tobe zalezi.
Je to nejspis cerstve, takze cas ukaze, pokud s nim budes a nepokusis se o navrat k ex, jestli to byla spravna volba.

Petulko, sceny nejsou samozrejme dobre a jsou velkym zabijakem vztahu, ale zas nic se nema prehanet, takze ani byt laxní.
Priklad z meho vztahu - ono to tak trochu nejde, nevyptavat se, kam jede a s kym jede, kdyz tou neplanovanou "panskou jizdou" zrusil jednu z tech mala nasich naplanovanych akci...v tu chvili clovek nevydrzi mlcet a jen chapave prikyvovat a vypadat u toho, jak moc velke ma pro to pochopeni.
A ze to je o kompromisech? to jedine souhlasim, ale nesmi byt jen z jedne strany.

Je fakt, že kluci celkově neradi scény, nějaký řešení, vysvětlování, a podle mého láska a vztah je o kompromisech. Takže když si kluk řekne, jedu na pánskou jízdu a holka to prostojí bez větší úhony, vyptávání se,, má vyhráno, čím víc ten kluk bude vidět, že tý holce se neboří svět, když má její kluk někam jet,, tak někdy je to o dost lepší, než histerické scény.
Co se týče rozumu a srdce při zamilovanosti.. no,, musím souhlasit, že mozek opravdu někdy vypne a řídíte se srdcem, i když moc dobře víte, že to může dopadnou špatně( mozek se stále ozývá a napovídá), ale ,, srdce je silnější a nevnímá ho.. já na tohle věřím a dost často se takhle v tomto stavu plácám.. Říkala jsem si nezamiluj se.. možná se mi to povedlo, i dkyž... jeslti mi vadí, že má novou slečnu, tak asi neúspěšně.. ale na druhou stranu si říkám,, stejně by na to asi jednou došlo a asi bych nebyla prostě já ta pravá...

ahoj holky, tak jsem se ridila vasimi radami a rozesla jsem se s tim hulvatem. dokonce se mi objevil v ceste naprosto perfektni clovek s kterym si moc rozumim, ale ma to jeden hacek porad nemůzu prestat myslet na toho prvniho a jako bych mu porad byla verna... nedovedu se otevrit ty lasce toho novyho a zacinam litovat ze sem se s nim rozesla omlouvam ho :( jak ste se pres tohle prenesli?? je mi fakt smutno

SRY mi ujela mys... No lepsi nez nohy. o)

Sava? Ať si doplňuju diakritiku, jak chci...nějak mi z toho nic nevychází :o)

Nenenene...pokazila jsem, to bych tu těžko někdy přispívala, kdyby ne...

Hmmm...názor zajímavý, ale opět nesouhlasím. Tohle dělení na srdce a mozek...možná pro vysvětlení té tvé teorie to funguje, ale celkově beru člověka jako celek...mozek i srdce se proplétají...a sebevědomí k prdu rozhodně není. Naopak. Druhý to sakra vycítí a zařídí se podle toho.

Nebudem se dostávat k genderový diskuzi, že zatímco všechny holky prahnem po sebejistých chlapech, pokud jsme my ty sebejisté, máme problém někoho najít...to by bylo na dýl...ale všeobecně si myslím, že pokud si je člověk vědom sám sebe, dělá méně chyb, které vyplývají z opaku: nevyšiluje z každé dámské/pánské jízdy, nevynucuje si ustavičné přesvědčování o citech, nevěší se na druhého, dovede se zabavit...atakdále.

Plést se můžeme všichni :o)

Di je proste sava. Ale naprosto jasny je, ze ikdyz rikas, ze kdyz mas velike sebevedomi nemuzes nic pokazit... Pokud milujes, tak si myslim, ze nejake sebevedomi je ti tezce k prdu. Jdes do toho srdcem a ne hlavou. A srdce reaguje jinak a proto lidi zkratuji. Mozkem reaguje jinak a proto tam se ukaze sebevedomi. Demagogicky receno. Nekdy srdce rika to a mozek ono. A zalezi kdo znich to vyhraje. Cim vice lasky tim srdce vitezi. A mozek si pak rekne, tak na tohle se muzu vy... a vypne se. No a pak kdyz srdce je zraneny zacne se ptat mozku proc ? Dohaje co je spatne. A mozek lakonicky, si porad, predtim si me takty nepotrebovalo... No a mame tu zkrat jako prase. Ale muzu se plest. To je ta ma imaginace procesu ...

LL = Leg Lover - žádná slečínka :o)

Zakázané ovoce-Není to pravda pro všechny, tohle mi nikdy nic neříkalo, vždy jsem si sakra dobře předem uvědomila, co mám a můžu ztratit. A že bych chtěla toho, co mě odmítá? No pokud pominu porozchodový stav, tak taky ani omylem...ono se mi to tedy moc často nestalo :o), ale i tak...maximálně zadumám, proč mě nechce, ale štvát se za nějakým pomyslným vztahem? Ne-e.

A tyhlety tanečky...dělej nedostupnou, bude o tebe zájem...tak to taky těžce ignoruju. Buď to sedne nebo ne...a vyplyne to přirozeně.

To Diana LL- lost

Myslím,že obě máte svým způsobem pravdu.. je to jak kdy... záleží hodně na situaci, ale s tím, že zakázané ovoce chutná nejlépe nebo to, že nejvíc chceme toho, kdo nás odmítá je určitě pravda..
Jenže, když jsem se rozhodla, že si budu takto užívat s tím, že se nezamiluju, každý mi radil, užívej, ale chovej se furt stejně, nezamiluj se, nepodlehni.. já se pak ale bojím, že když budu dělat nedostupnou, budu dobývána (ted to myslím obrazně), že se taky může stát, že si dotyčný řekne, ona nemá zájem, je chladná,, co se budu snažit a půjde o dům dál.. pak bych si vyčítala, že jsem se měla chovat jinak, přítulněji a třeba by mi bylo lépe.. tohle si ted taky vyčítám.. snažila sem se nezamilovat a v určitých chvílích se chovala až možná dost chladne, nedolejzala za ním, moc mu nepsala, čekala, co udělá on a až poté reagovala,, ted se mi v hlavě honí myšlenky, že kdybych po něm "šla" třeba bychom byli spolu,, ale třeba taky ne, já vím... ted už je pozdě na nějaké výčitky.... a možná lepší, že se nebudu trápit já , ale jiná,, (vyzní to možná trochu sobecky, ale tak to nemyslím)

No nevím, nemyslím, že by se to dalo použít nějak plošně...nejdůležitější faktor je, jak si stojíme sami před sebou, jak moc si sami sebe vážíme a kam až sahá naše sebevědomí.

Pokud je tohle všechno v plusových hodnotách, nemáme přece tendenci někoho dusit žárlivostí, dělat kiksy z nervozity, že něco pokazíme...

A pokud si pořídím novou superkameru, vážím si jí, po novějších modelech nekoukám a jejích funkcí využívám plně, velmi plně :o)

Muzi zarli na muze prednimi, Zeny zarli na zeny po nich... Jinak neni mozne nekoho donekonecna presvedcovat. Z vlastni zkusenosti vim, ze nejvice nas pritahuje ten jenz nas odmita. Ptame se proc ? Je to vyzva. Mhohdy ale kdyz podlehne ztracime zajem a rikame si no to neni ono. Je to jak s vecma. Nekdo si preje hrozne super videokameru a kdyz ji ma neni cas ji vyuzit. Proto ma rada je prosta. Cim vic v zivote neco chceme tim vic delame chyb a tim vice o to prichazime. Napriklad kdyz moc chceme nejakeho cloveka zarlime i na autobus co ho veze a kdyz neni po nasem jsme hnusni a podrazdeni a tim cloveka od sebe odzeneme. V lasce stejne jako v manzelstvi je obsazena sobeckost, ktera pesahuje sve hranice a rodi oddanost... Neberte zivot prilis vazne, stejne z nej nevyvaznete zivi..... Preji krasny slunecny den vsem.

LL- Lost.. děkuji za rady.. já v ten pátek tam za ním fakt jedu, říkám si, že se aspoň naučím se k tomu všemu postavit čelem. bude nás tam více, bude tam zábava, je to jakoby má dovolená, tak co, přeci si kvůli němu nebudu kazit něco, na co se skoro celý rok těším,.možná to bude těžké, kor, když tam bude i ONA, ale třeba o to víc, mě to postaví na nohy,i když začátek bude těžký, ale .. musím se to naučit, když si to takhle vždycky sama zavařím. A třeba ještě jednou bude ten, kdo mi časem napíše,,, když mu bude ouvej.
Jinak co se týče citátu, tak ten na mě padne jak prdel na hrnec,,, ti co by chtěli mě , nechci já a ty co chci, nechtějí mě,, začarovaný kruh, z kterého momentálně nejde vystoupit.

Terrinka: Často se s námi rozchází partner kvůli tomu, že má jinou. Stane se to. A v první fázi po rozchodu máme tendenci se ptát, v čem je ta druhá lepší? Proč to udělal, proč nás opustil kvůli ní? Vidíme na

tak dneska jsem po 2 měsících napsala bývalému...už mě to trochu přešlo...člověk už nemá sílu se zaobírat tím co bylo...je třeba jít dál a hlavně svoji cestou..psala jsem mu k včerejšímu svátku...pak jsem mu napsala že nechci nic o nás a o tom co bylo slyšet...že začneme znova ale znova jako kamarádi upřímní kamarádi atd...nic citového spíš dání určitých pravidel...tak snad odepíše...jsem zvědá na jeho reakci

tak dneska jsem po 2 měsících napsala bývalému...už mě to trochu přešlo...člověk už nemá sílu se zaobírat tím co bylo...je třeba jít dál a hlavně svoji cestou..psala jsem mu k včerejšímu svátku...pak jsem mu napsala že nechci nic o nás a o tom co bylo slyšet...že začneme znova ale znova jako kamarádi upřímní kamarádi atd...nic citového spíš dání určitých pravidel...tak snad odepíše...jsem zvědá na jeho reakci

se na vojně s rozchodem vyrovnával v pohodě, hlavně, když jsme museli stát hodinu v pozoru, to pak byla úleva.
A myslím, že i když to téma vezmu vážně, tak se úleva jednou musí dostavit. Někomu to trvá pár dní, někomu pár let, ale jednou to přijde a podle mého je potřeba se na to takto dívat, i když to bolí jak prase. Zkušenost mám, tak sorry za ten počáteční infantilní fórek.