ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Vlasti, já děkuji Vám,...Původně jsem vůbec už nechtěla na tuhle diskuzi nic psát,ale když to tu čtu tak mi to nedá.Reverende srovnávat rodinu s firmou může jen naprostej ignorant,co absolutně neví nic o lásce,toleranci,souznění atd. Názor,že žena rozhoduje jen o vaření a praní a ty o všem ostatním,no potěš..tebe bych teda chtěla mít doma. Ty seš jeden z těch despotickejch namyšlenců co si myslí,že si před nimi každý sedne na zadek(žena) Mít rodinu znamená být na vše dva,rohodovat společně,radit se,komunikovat s druhým,dělat kompromisy,nebýt jen sám za sebe.Já mam něco za sebou,mam dítě,partenra a prožívám láskyplný vztah,takže mluvím ze zkušenosti,neplácám. Tak jako jste dítě počali OBA,tak se o něj musíte oba starat,rozhodovat o výchově oba,o prioritách a ne,že o všem rozhoduješ ty a ona tě jen MUSÍ poslouchat.Co když jednou neposlechne? Co uděláš? To je přesně ten tvůj názor,že je jen a pouze žena a ty jsi king vid? To snad neni možné,že s tebou manželka může vydržet,ale vvlastně jo,asi dost vyděláváš když zmiňuješ firmu. Takže o lásce to u vás nejspíš neni.Ty s tvými názory nemůžeš vědět co je pravá láska,proto tu druhým radíš,že jejich ženy jsou děvky,že odstěhování se s dětmi je únos atd..ty prosím tě už nikomu neraď. Jitko s tebou naprosto souhlasím a je mi jasné že ted se do mě zas naveze dalších 10 zakomplexovaných pisálků,ale upřímně je mi to jedno :-) dobrou noc..

Tak se do té země odstěhuj...Proč úchyle? Nějaký argument by nebyl?

Tak se do té země odstěhuj úchyle!!! A že kluk zústane bydlet s tátou a holka s mámou, je snad normální, ne?

Četl jsem si původní příspěvek od zonyla i reakci reverenda. Reverend použil dle mého názoru zbytečně hanlivé označení pro manželku zonyla a pokud se někdo zamiluje jinde, ještě to neznamená, že je děvka nebo kurevník. Záleží sice na okolnostech, ale v každém případě je to selhání. Pokud se má ke komu odstěhovat, tak si myslím, že to s ním již nějakou dobu táhla.
Pokud si někdo chce užívat života bez ohledu na závazky - děti, partner ap, tak nemohu stát na jeho straně.

Dost vypovídající je i informace, že starší kluk s ní nechtěl odejít. Nejsem znalcem práva, ale věřte mi, že udělat něco takového v jedné zemi (jen tak odejít z manželství s dětma bez příčiny), tak je tu okamžitě předběžné opatření soudu a problémy se sociálkou.

Bože, bože, picněte už tu ukdákanou slepici Jitku a udělejte z ní polívku! :-)
Jestli máš takové moudra i v posteli, tak chudák chlap.
Zajdo Zajdo, to by jsi tomu dal!

Jistěže není, píšu ti to...Nechci na ni zapomenout a ani se od ní odmilovat,vím u koho je,myslím si že za nějakou dobu mu budou ty moje holky vadit,má hodně koníčku a ty bude muset objetovat.Myslím si že až se manželka odmiluje,pochopí co pro mě znamená a co já znamenám pro ni,nebo se mýlím?

Takže je to moje chyba?Jistěže není, píšu ti to tady pořád. Chápu, že v současném stavu máš tendenci se obviňovat, ale věř, že to tak není. Navíc otázka nezní kdo za co může, ale jak z toho ven!

Tak proč jste jí to...Takže je to moje chyba?

Nešlo o to že jsem se ji...Tak proč jste jí to nedovolil? Nevíte že zakázané ovoce chutná nejlépe? Měl jste jí pustit, ona by Vám nic špatného neprovedla, v té době Vás velmi milovala a celou dobu by stejně na Vás myslela. Jednou by se vytancovala, zařádila si, opila se, po druhé třeba taky, (a hlavně s kamarádkama, které my ženy v životě prostě potřebujem, je to dané geneticky, od přírody, když nás pravěcí muži nechali sedět před jeskyní a hlídat oheň, tak jsme tam kecali a kecali až se nám muži vrátí z lovu :D ), no a po třetí, by se jí tam už bez Vás nechtělo ;-)

Omlouvám se,ale uvedu vše...zonyl, ty jsi chybu neudělal, hodně důležité je s v tomhle období zaměstnat, výlety, práce, sport jak to jen jde. Pokusil bych se vyhnout antidepresivům, to je fakt svinstvo, lepší je zatnout zuby. Trpělivost a odvaha jsou asi v tuhle chvíli 2 vlastnosti kterých ti je potřeba. Vím, že to není jednoduchý, sám to vidíš, jak se k tomu někteří lidé staví, klidně tě obviní, že si za to můžeš sám. Ono to pěkně vytřídí vaše společné známé. Podle toho co o manželce píšete bych už se o obnovení rodiny nesnažil. Víš i když je to neuvěřitelný, jednoho dne potkáš ženu, která se k tobě bude chovat slušně a která tě nezradí. Děti bych se pokusil získat do svojí péče, i když tady v ČR nadliskej cíl a potom to je hodně náročný, pokud nepomůže rodina. Každopádně, jakým vzorem tvoje manželka může pro děti být... :-(

První 2 měsíce pro rozchodu jsou opravdu hodně těžké, člověk nechápe tu krutost, absolutní bezcitnost od té děvky. No ač nikomu nepřeju nic špatnýho, věř že až jí to docvakne co se stalo, ty už budeš někde jinde a možná s někým jiným. V první fázi, hodně pomůžou přátelé, rodina, podrží tě abys nepadl.

Jak jsi na tom - můžeš spát? Přátelé, rodina jsou blízko, pomáhají? Ty zmíněné antidepresiva? Jak by se v případě rozchodu dělil majetek, v tom máš jasno? Hlavně pamatuj, aby touto situací co nejméně utrpěli děti.

Jinak gratuluju, 3 děti chce svobodu a chodit na diskotéky - skvělá máma :-( jako moje ex, naštěstí jsme děti neměli.

Myslím že by jsi počkat...Nešlo o to že jsem se ji nevěnoval,mluvily jsme otom ale ona se chtěla bavit sama beze mě,chtěla jít na diskotéku nebo na ples ale sama a to mě moc mrzelo.Já abych zustal doma a hlídal děti.

chtěla jsem mu to natřít...Vlasti, já děkuji Vám, dnes si tu čtu jen lamenty na svou osobu a vy jste asi první kdo semnou souhlasí :) A jestli nenajdete, tak máte alespoň překrásné vzpomínky, které vydají za vše. Hodně krásných chvil ve Vašem krásném životě.

Omlouvám se,ale uvedu vše...Myslím že by jsi počkat měl. Přestaň se trápit a mysli na lepší budoucnost. Pokud je to tak jak píšeš, tak se vrátí. Užije ztraceného mládí, a vrátí se tam kde je jí dobře. Měl jsi to napsat hned jak to bylo. Já vím je to těžké. Ale chybu jsi udělal i ty, jen to nevidíš, nechtěl jsi jí nikam pouštět. Vidíš? Řekla ti to, ale ty to stejně nevidíš, že, vidíš jen svou bolest. Myslím, že toto s Tebou jistě chtěla řešit mnohem dřív, ale ty jí zřejmě odbýval a věnoval se svým zábavám, které jistě byly ušlechtilé, jak píšeš, děti a jejich sport, ale nikde nepíšeš o aktivitách s ní. Tak si svou aktivitu musela najít sama. Možná se pletu, ale ve velké většině, zdánlivě fungujících vztahů to takto je. Zkus navštívit nějakou poradnu, psychologa, ale nejdřív se poraď kdo zná nějakého dobrého, je totiž spousta nedobrých, co jen rejžují prachy na neštěstí druhých a nijak ti nepomohou. Hodně štestí :)

PS. blbce z Vás dělat...chtěla jsem mu to natřít ale udělala jste to za mě. chválím Vás. A to už mám něco odžito.
Když se chlap doma chová jako šéf tak pardon takového bych nechtěla. Jsem vdova půl roku a manžel mi schází. Takového už nenajdu a popravdě ani hledat nebudu.
Vlasta

Podsouváte - to zase ze mě...PS. blbce z Vás dělat nemusím, vy ho ze sebe úspěšně děláte sám.

Omlouvám se,ale uvedu vše na správnou míru.Nejsem špatnej táta a ani manžel.Jsem tip pro rodinu,rodina je pro mě vším,miluji manželku i to přesto co my udělala a hlavně miluji své děti.Byl jsem to já kdo pořádal pro své děti akce,zábavu,oslavy narozenin,kluk hraje závodně fotbal je po mě taky hraju,nevynechal jsem jeho jediný zápas a to hraje už od5let,dokonce se za ním chodit dívat i na tréninky,moje holky dvojčata 5 let jsem přihlásil na gymnastiku a je to samé jako u kluka,vozil jsem je na tréninky atd.Když byly děti nemocné bral jsem si na ně paragraf já,protože manželka měla zaměstnání kde to moc neschvalovaly.Když jsem se manželky zeptal proč a kde jsem udělal chybu odpověděla že nikde,jsem prý skvělí táta ale že ona se necítí být svobodná,že jsi chce ještě v 35 letech něco užít,diskotéky,zábavy atd,ale sama a že jsem ji nikam nepuštěl.Ted je u milence,říká že je do něj zamilovaná smýma dvěma holkama a u mě zustal kluk,který sní nechtěl odejít.Stýská se nám jak po mámě tak i po holkách,holky si beru pravidelně každý víkend ale když je vracim tak přijedu domu a řvu jako želva.Ctěl bych je zpět ale bojím se že se už nevrátí nebo mám čekat?

Podsouváte - to zase ze mě...Teda vy jste opravdu to, co si myslím že jste, a NE nerozumíme si. Buďte si jistý že i milující manžel dovede bezdůvodně mlátit svou ženu!!! Zase píšete o něčem o čem absolutně nemáte nejmenší ponětí. Proč neustále narážíte na rodinné právo o kterém nic nevíte?! Zajděte si aspoň do knihovni, než začnete vypouštět ty své bludy.
A ještě něco.... jak můžete srovnávat firmu s rodinou? A jestli zastáváte názor, že jste kápo kterého doma musí všichni bezmezně poslouchat jako ve firmě, tak jste tyran a despota. A zeptám se já Vás... Vaše žena je s Váma pro prachy, nebo z lásky? :D Nemusíte odpovídat, vím dobře proč s Váma je. :D Chudáku. Až si našetří a osamostatní se, tak Vám zdrhne, protože bez lásky se žít nedá, alespoň né moc dlouho. Lásku jsme dostali do vínku, tam ze zhora, a vždy bude naším cílem, a tak to je, bylo, a bude!

Já o svých chybách vím moc dobře ale ve vztahu vedu jen monolog...komunikace už nefunguje ani po dobrým ani po zlým ...
už ani nebrečim už začínám být apatická a to taky neni dobrý ...
nechci být splachovací ...
po 9 letech je těžký odejít ale asi to je lepší
někde začít na nepopsaný list papíru ...
pro sebe , ne hned sex nebo vztah ...
ale děsí mně že by mně než to co mně nenaplńuje už mělo zůstat ve stereotypu ....napořád....

urážky a facky samozřejmostí ...
cítím se jak majetek , jak fracek kterýho stále vychovává on ... a vše je málo i když se podřizuiji... bože mi bude 40 a nechám s sebou vorat ... vím že nejsem štastná ale bojim se být sama ... rodinu , přátele nemám ...
ale vždyt už sama jsem a dávno .. v tomhle "ne"vztahu ....
kde jsem jen inventář....

musim najít sílu vše zmněnit jsem srab ale nakonec to udělám ,protože už to nejsem já a dusím se a ztácím veškeré sebevědomí a nebaví mně život ...
byla jsem vždy vysmátá společenská žena a te´d se jen mračím a psychicky stárnu a šedivim stresem
to nejsem já ...

co vy na to ?

Jsem staromodně vychovaná , dnešní holky takhle neskončí ...

Nejsou na morálku ale na prachy ..

Já vždy preferovala blázen lásku a úctu
a nemám nic ...

nic Vám nepodsouvám,...Podsouváte - to zase ze mě nedělejte blbce, nicméně, jsem moc rád, že jste mě začla vykat a přestala urážet, děkuji.

Vychovávat dítě které nemám pod jednou střechou, o které se pravděpodobně stará, nebo nestará milenec, jde opravdu hodně těžko.

Vy píšete:
"zříkají, at už pod jednou střechou nebo v jiném městě, tak jsou to sobci největší a nezaslouží si žádný soucit!" 100% souhlas

A já na to říkám, i rodič který připraví dítě o druhého rodiče si nezaslouží žádný, soucit - nadneseně (podle mě si soucit zaslouží úplně každý, ale to je na jinou diskuzi).

Dále píšete:
"ale jestli výchovu přenecháváte pouze na své ženě, tak jste také pohodlný sobec"
- zkuste hádat :-)

"A ve fungující rodině, mají mít hlavní slovo všichni zúčastnění a ne jen jeden..."
- řekl kdo, nechápu? Proč by to tak mělo být, u nás doma by to rozhodně neprošlo.

Podívejte, co nám manželka udělá k jídlu, kdy vypere, kdy půjdem s malým ven, výběr paní na hlídání - do toho jí fakt nekecám. Jaké koupíme auto, do čeho budeme investovat peníze, jak budeme našeho malého vychovávat, k jakým hodnotám ho povedeme, jak se má chovat k ostatním, čeho si má vážit, rozhoduji já. Je to jako ve firmě, nedovedu si představit, že by se rozhodování ve firmě podíleli moji zaměstnanci, je to absolutně zcestná myšlenka to asi uznáte, navzdory tomu, já nejsem o nic víc než paní uklízečka, nebo údržbář. Jsme si rovni, ale někteří mají pravomoce větší, tak to je a navždy bude.

Princip rodiny je stejný, jako princip firmy. Na prvním místě jsou prostředky (má rodina i firma je má, tudíž nemusíme řešit, kdyby nebyli prostředky - rodina ani firma nevznikne), dále jsou to vztahy - spokojený zaměstnanec, zákazník, manželka - chápete, že dobré vztahy vytvářejí příznivé podmínky (pro rodinu, pro obchod).

Víte ve chvíli, kdy jsem se rozhodl založit rodinu a manželku požádal o ruku - vznikl mezi námi svazek, partnerství ve kterém máme každý svoji roli. Je to svazek do kterého jsme vstoupili oba dobrovolně, to že vůdči roli zastávám já, je prostě fakt, jako když se zaměstnanec svěří svému zaměstnavateli, oboum vznikají povinosti a na straně zaměstnavatele dokonce i větší díl zodpovědnosti, ale je to svazek bez kterého by nevznikali hodnoty. Už rozumíte? Jitko dovolím si osobní otázku, máte děti? Manžela? Chápete skutečnost, že aby loď proplula mezi útesy (a dnes těch útesů na rodinu číhá mnoho) může kormidlovat jen jeden?

O tom proč tazateli utekla manželka za milencem se můžeme jen dohadovat? Kdyby byla pokorná, tolerantní, respektující, se smyslem pro věrnost - (vlastnosti, kterých si u mojí ženy vážím nejvíc), myslíte si že by utekla? Vycházejte z daných podmínek... nepředpokládám, že jí milující manžel bezdůvodně mlátil... rozumíme si...

žádnou ženskou s tímto...Není třeba se omlouvat, je to Vaše ponaučení.
Pánové končím, mějte se tu fajn, koukám že z Vás stejně nic kloudného nevypadne, porád to samé.
Jedna radička (mužům i ženám) k této původní diskuzi... Dokud ze svých chyb budeme obviňovat všechny, krom sebe, nikdy nenajdeme odpuštění.