ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Petře, z bezcitnýho Pepi si nic nedělej, je normální cítit smutek a zoufalství po ztrátě člověka, kterýho miluješ...nevím, jestli jsou antidepresiva to nejlepší řešení, ale asi jo, někdy není ta bolest jen citová, ale fakt až fyzická, na hrudi, v břiše...taky jsem nemohla jíst, přesně jako ty, pořád jsem se ptala, když už mě to sakra přejde...a opravdu to přešlo, ale je to peklo. Vydrž, časem to bude lepší, ale ne hned...těžko radit, každej si to musí překousnout sám...ach jo, holt láska bolí, no..

Asi se mi nepodařilo odeslat ten elaborát co jsem Ti odpověděl, ale to je fuk. Vim, že jsou na tom lidi daleko hůře než já, to je také jedinné čím se utěšuju. Díky za racionální rady čauky

No asi máš smůlu, ale pokus se s tím něco udělat, protože jsou daleko horší věci, které se v životě stávají a pokud tě už tohle takhle rozhodilo, tak při něčem horším můžeš skončit v blázinci nebo spáchat sebevraždu.

Bereš to moc vážně,...Heh mluvíš úplně stejně jako můj kámoš.A shodou okolností máte i stejný jméno. On je tak bezcitnej, že mi nabídl tu jeho přítelkyni, že prý už ho se... Proč nemám alespoň zpoloviny opancéřované srdce jako vy?

Bereš to moc vážně, manželé jste nebyli, děti jste neměli, společnej majetek asi taky ne, takže to byla jen kamarádka, kterou jsi občas ošukal. Takových po světě běhá několik miliard. Takže bych z toho nedělal až takovou vědu.

Rozešla se semnou po třech letech přítelkyně, se slovy,,zítra se odstěhuju,nemá to cenu, každej jsme jinej a Ty stejně nechceš děti" což nebyla pravda. Koukali jsme se zrovna na televizi. Já jsem nomohl ani promluvit. Všechno se to ve mně sevřelo. Začalo se mi všechno mlžit. Nedokázal jsem jí ani odpovědět. Utekl jsem jako malej kluk. Chodil jsem po městě a nakonec šel spát k našim. Druhý den se mi to rozleželo v hlavě, tak jsem jí zavolal. Takhle studené a zhnusené odpovědí jsem u ní nezažil ani, když mluvila se svým nepřítelem. Opakovala větu, která mi zní stále v uších,, nechci se vrátit" Když jsem položil telefon,tak se to ve mně opět sevřelo a nemohl jsem 10dní nic jíst, při pomyšlení na jídlo se mi zvedal žaludek. Musel jsem vyhledat odbornou pomoc. Teď jsem 5dní na antidepresivech. Už je to lepší, ale stále mám nutkání Jí zavolat. Pořád to příšerně bolí, ale už se mi nesvírá břicho a můžu jíst. Nepotřebuji od nikoho poradit,chci se jenom omluvit, protože dříve jsme se foru takového typu s Pavlínkou smáli. Ona se asi směje dál. Mne už smích na hodně dlouhou dobu přešel :-( Přeji Vám všem brzké uzdravení z nemoci zvané Láska. Petr

NIKDY SE NEVRACEJ DO MINULOSTI,PROTOŽE ZABÍJÍ TVŮJ DRAHOCENÝ ČAS.PČÍBĚHY SE NEOPAKUJÍ,LIDÉ SE NEMĚNÍ.NIKDY NIKOHO NEČEKEJ.NESTŮJ NA MÍSTĚ.JDI JEN VPŘED,NEOHLÍŽEJÍC SE.LIDÉ KTEŘÍ TĚ POTŘEBUJÍ DOOPRAVDY,TĚ DOBĚHNOU A NEBO BUDOU KRÁČET S TEBOU TÍM STEJNÝM SMĚREM...A HLAVNĚ JE TŘEBA NECHAT LIDI ODEJÍT-KDYŽ SE VRÁTÍ PTŘÍ K TOBĚ,KDYŽ NE-NIKDY ANI NEPATŘILY....

NIKDY SE NEVRACEJ DO MINULOSTI,PROTOŽE ZABÍJÍ TVŮJ DRAHOCENÝ ČAS.PČÍBĚHY SE NEOPAKUJÍ,LIDÉ SE NEMĚNÍ.NIKDY NIKOHO NEČEKEJ.NESTŮJ NA MÍSTĚ.JDI JEN VPŘED,NEOHLÍŽEJÍC SE.LIDÉ KTEŘÍ TĚ POTŘEBUJÍ DOOPRAVDY,TĚ DOBĚHNOU A NEBO BUDOU KRÁČET S TEBOU TÍM STEJNÝM SMĚREM...A HLAVNĚ JE TŘEBA NECHAT LIDI ODEJÍT-KDYŽ SE VRÁTÍ PTŘÍ K TOBĚ,KDYŽ NE-NIKDY ANI NEPATŘILY....

Ahoj všichni, taky jsem po...Koukám,že rozchody mají skoro stejný scénář ve všech případech...a opravdu tady píšou většinu ti co je někdo opustil a je to tím,že právě je to víc bolí:-(a co je další věc skoro stejná na všech rozchodech,že ten co ublíží nedokáže jednat narovinu,nikdo neříká,že ten člověk musí zůstat ve vztahu za každou cenu,ale měl by jednat narovinu,prostě sednout si a říct jak se věci mají a ne dělat něco za zády a pak způsobit nečekanou bolest jako to bylo třeba v mém případě a co je nejhorší,že já jsem se ho často ptala jestli je všechno v pořádku,jeho odpověď byla pokaždé,že je vše v pořádku,že mně má moc rád a je mu se mnou hezky a teď nalítla jsem mu znova,protože ho mám pořád ráda a on pořád nedokáže jednat narovinu,tím by bylo vše mnohem jednodušší a lépe se s tím smiřovalo,takže lidičky nejste v tom sami,je nás těch ubolených a zklamaných víc:-(A tobě Jano taky radím změnit práci,i když to není vůči tobě fér,ale utrápíš se tam anebo posbírat všechny svoje síly a vydržet to,ale bude to chtít moře času a bude ti sypat sůl do ran,já ho sice nevidím,ale bojuju sama se sebou už 7měsíců,taky to je rozchod nerozchod a dokonce to vypadalo na návrat a teď sem zase tam kde jsem byla,takže buď zůstat a bojovat nebo odejít

Ahoj všichni, taky jsem po...na techto strankach maji lide podobnou jednu vec - jsou to prevazne ty, co byli rozejiti.
V zajmu zachovani dusevniho zdravi bys, pokud mas moznost, mela z prace odejit. Vztah mezi kolegy se nekdy nevyplaci... Jak dlouho jste spolu byli, poznali jste se az v praci?

Oprava: ,vyvolal´

Ahoj všichni, taky jsem po rozchodu s přítelem:( Ale.... jsme kolegové a vídáme se nadále v práci, je to strašné, rozešli jsme se před třemi měsíci, ale cítím, že to není ukončené, cítím strašné napětí mezi námi. Navíc expřítel, zřejmě aby vyvolala mou žárlivost, začal pokukovat po druhé, mladší kolegyňce. Ale pak večer napíše, ať se vrátím...nechci ho zpět, ale současně trochu žárlím. Zřejmě nezbyde, než z práce odejít:( Máte někdo podobnou zkušenost? Díky

Milá Nicky, naprosto si...Děkuju moc, už sem si říkala po opravdu srdečné odpovědi od Pepy, že se aspon odnaučím psát na takovýhle stránky, ale opravdu si mi pomohla.... Děkuju, vidím, že každý příběh tady, není lehký a i tobě držím palce ať na toho mizeru zapomeneš co nejdřív...podle mě si stejně za chvíli uvědomí co všechno ztratil... prostě neví co chcou

Nikdy by mě nenapdalo psát...Milá Nicky, naprosto si dokážu představit, jaké teď prožíváš období. O to horší, že se s tím člověk musí uvnitř poprat sám. Mám podobný příběh :-D - ještě 3 týdny zpět jsem měla přítele, který místo, aby si užíval volné chvíle se mnou (a že jich bylo málo), tak je radši trávil mezi "kamarády". Přesto, že jsme byli zasnoubeni mi po 9ti letech dokázal říct, že už se mnou nechce rodinu (a jak moc si ji přál) a chce si užívat a opustil mě (mimochodem trvalo mu týde, co začal chodit s jinou slečnou). To víš, že si taky přeju, aby se vrátil zpět. Ale vím, že už by nic nebylo jako dřív, veškerá důvěra v toho člověka je ze dne na den pryč. Tak nějak tuším, že i u tebe by to tak bylo... Zkus si teď dát pauzu a věnovat se chvíli sama sobě, zkus chodit ven s kamarádkama, zajít si do fitka, poznat nové lidi, cokoliv tě napadne ničemu se nebraň :-). Jestli se ti zdá, že udělal za vším tlustou čáru, tak se urazila mužská ješitnost nebo tě neměl dostatečně rád. Myslím, že bys mu měla také dát čas na to, aby "zjistil, co chce". Za čas se třeba sejdete a uvidíš, jestli to ještě budeš chtít zpět :-). Věř, že jestli máte být spolu, tak spolu budete a jestli ne, tak nemyslím, že si časem nikoho nenajdeš. Drž se! :-)

To víš, že je mu to jedno,...díky to fakt potěší na duši...

To víš, že je mu to jedno, když jsi na něho neměla čas a nakonec jsi to s ním ukončila. Taky bych za tím udělal tlustou čáru a našel bych si nějakou jinou holku. Nějakou normální.

Nikdy by mě nenapdalo psát na nějakou internetovou poradnu, diskuzi a vypovídat se s problémy zde. Ale moji přátelé jsou tím vším už dost unavení.... Ale abych začala po pořádku. Jako všechny co přispívají svými příběhy sem do téhle diskuze tak i já jsem teď v období po rozchodu a to dost čerstvém, je to teprve pár dní... Rozchod sem iniciovala já, chodili sme spolu rok a pul takže si určitě řeknete že to není zase tak moc, ale byl to muj první opravdový vztah, poslední dobou sme ale na sebe měli stále méně času, já seděla nad knížkami a on chodil po městě s ,,kamarádkami,, nevím, za ten rok a pul to pokaždé gradovalo, at už sem se dozvídala od přátel kde ho s kým potkali, nebo dokonce, že spal i udajně s jinou, sám mi přísahal že se nic nestalo, že akorát spali vedle sebe :) a dokonce brečel a litoval toho. Pro mě to byl duvod k rozchodu. Po tom když to člověk řekne si myslí, že je to to nejlepší co člověk udělal, ale po čase ani ne týden od rozchodu akorát brečím, vzpomínám na pěkný chvíle i když těch škaredých bylo podstatně víc, ale přeju si aby se vrátil zpátky. Samozřejmě mě zranilo i to, že v podstatě za tím udělal tlustou čáru a myslím že je mu to snad i jedno.... nevím vubec co dělat

Petro, ani nevíš jak Ti...Ondro,jak víš,že jsem mladá:-))se mnou je to složitější než si myslíš a není mi už 20:-)to co jsem prožila s ním byla pravá láska se vším všudy,byli jsme spolu přes tři roky,pak jsem zjistila,že mně skoro rok podvádí,byl to prý jenom úlet a já si zato mohla sama,že jsem na to přišla.Rozuměli jsme si,nehádali se,dokonce i teď mi říkal zlatíčko,tak neřekne ani té co s ní je,s ní se dokonce pořád hádá,nevěří ji,ale holt asi mu to tak vyhovuje.Jenomže já mu věřila jako nikdy nikomu a to strašně bolí a zklamal mně už podruhý,přitom stačí napsat nepiš,nevolej,ukončíme celý náš vztah,to by mi pomohlo víc než tohle,protože pořád čekám a přemýšlím co se zase stalo,pořád mi chybí a mám ho ráda,takže tě taky chápu,bolí to a moc...nejde jen tak spálit mosty a jít dál,já už se v tom plácám 7měsíců,chvíli dobrý,pak zase ne a prostě i když se s někým bavím myšlenkama jsem pořád u něj,takže zamilovat se už nehrozí

Petro, ani nevíš jak Ti rozumím. Chci jí zpátky, ale už to není možné. Také mě již ignoruje a kašle na mě.Ty jsi nejspíš mladá a časem Tě to určitě přejde. Ale mě už přece jen tlačí čas. Dávno jsem měl mít už založenou rodinu. Místo toho nemám ani partnerku a myslím, že hned tak nebudu schopen si nějakou najít a zamilovat se.

A ještě doplním,že taky mi nejde znovu se zamilovat,ta díra v srdci pořád je a myšlenky jdou pořád k němu,i když on je s jinou