ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

honzo jsem tez po rozchodu ctyrlety vztah-sice problemy ano ale uplne jineho razu a naraz buch zjistim ze to trictvrte roku tahne s nekym jinym me drsne lhal v mnoha vecech.... des, komuma clovek verit ze.... musis pockat na fazi vzteku a ona prijde ver mi...

Přítelkyně mě opustila ze dne na den po cca čtyřletém vztahu, ještě pár dní před se těšila na svatbu a vše okolo. Do poslední chvíle jsem si byl jistý, že mě miluje... no, nemilovala.
Je v tom někdo jiný, lžu sám sobě, že se vrátí, ale nepomáhá to.

Holky, já Vás miluju! Před 3 dny mě můj partner, moje dosavadní jistota zcela nečekaně opustil, odstěhoval se, bez předchozího varování. Od té doby se snažím aspoň před synem dělat, že to zvládnem, ale noci jsou hrozné! Když tady ale čtu, že to vlastně prožíváme všechny stejně, a hlavně, že nakonec, tak po půl roce to máte už nekteré za sebou - jsem hned veselejší ! Děkuji, i tohle mi teď moc pomohlo.

Já jsem 6měsíců po rozchodu a ještě jsem se s tím nevyrovnala.Pořád mi chybí,pořád se trápím a nemůžu pochopit.Takže smířit se s rozchodem je běh na dlouhou trať.Hodně mně to změnilo,hodně se straním a přestávám věřit,takže na nový vztah nemám ani pomyšlení,zatím co pro mého ex to není žádný problém.Život není fér k těm co milují...

Marti,mám spoustu...PÉŤO- můj miláček už zřejmě lituje,protože kdyby šlo pouze o vzhled a pověst,ale její inteligence je na úrovni 15leté holky,takže mně hodně svým výběrem překvapil a klesnul.Ani já ani nikdo z našich známých tomu nedává dlouhé trvání,jsou spolu měsíc a už byli snad pětkrát rozhádaný,to jsme nestihli ani my za tři roky.Takže hodně radikální řez a tohle těm chlapům fakt závidím,já to prostě nedokážu ani teď a ne ještě počas vztahu,buď miluji nebo nic:-(Moc bych to už chtěla mít za sebou a opravdu se tomu už jen smála,ale nedá se odhadnout jak dlouho to bude trvat mně:-(Zatím je to malinko přes měsíc,cítím se líp než úplně na začátku po rozchodu,ale ještě pořád se nedokážu dostat do sebe zpět:-(

Marti,mám spoustu kamarádek,kterým se rozpadl vztah ze dne na den z ničeho nic,takže ti chlapi to prostě řeší radikálním řezem,bohužel.Ale máme docela podobnou situaci,můj ex si taky našel nepříliš atraktivní slečnu,nejsem povrchní ale jen chci poukázat že já jsem naprostý opak,ona není vůbec jeho typ,taková domácí puťka.Ale je to jeho volba a rozhodnutí a tak nějak to musím respektovat,nic jiného mi ani nezbývá.A tak nějak si dokážu troufnout říct,že jim to moc dlouho nevydrží a bude dolézat zamnou ale to už bude pozdě.Takovýho chlapa už nechci a představa že by mi něco podobného udělal znovu?Ne,nejsem panenka na hraní a nenechám sebou vláčet.Věřím,že potkáme někoho kdo si nás bude vážit a neublíží nám.Takže nač se trápit kvůli jednomu když na nás čeká jistě někdo lepší.A jim se to jednou vrátí,boží mlýny melou.....a my?My se tomu už jen zasmějeme,jak jsme kvůli tomuhle ,,blbečkovi,, trápily.Tak hlavy vzhůru!!!

Taky se mi o něm zdávalo a...PETRO-tak to mi je moc líto,tvoje vina to určitě není,udělala si pro něj víc než dost.Ano,ta realita po probuzení je nejhorší a vědomí,že ho má jiná a on jí říká to samé co mně a nemá s tím problém.U nás to právě neskřípalo vůbec,dokonce měsíc před tím než se tohle vše semlelo mi říkal,že by mi nikdy neublížil jinou ženou a že když nebude se mnou už žádný vztah nechce a prásk a je pryč.Navíc mně vyměnil za naprosto nepřitažlivou ženu a to neříkám ze vzteku nebo žárlivosti, s IQ snad 20 a s neválnou pověstí,opravdu všichni nad ním kroutí hlavou,že v tom snad musí být peníze,jinak je asi slepý a hloupý.Taky tomu nechápu.Ani náznak,že něco na mně chystá,takže byla to rána taková,jako když ti někdo zasadí ránu přímo do srdce.Nejde zapomenout,byl to dlouhodobý vztah,v srdci jeho místo zůstane navždy i s tou jizvou,bolí to moc a taky ho nepoznávám,nikdy mi neublížil ani slovně,to co je z něj teď není snad ani on,taky úplně jiný člověk.Tak hezký den...

Taky se mi o něm zdávalo a budila jsem se zpocená a úplně vyděšená.A nejhorší je jak se člověk probudí,otevře oči a najednou tě to praští,zfackuje a máš před očima tu realitu.Děs.V mém vztahu to už poslední půl rok skřípalo,já chodila do práce,živila ho a on se mezitím jen bavil.Byla jsem tolerantní až až ale že t dopadne takhle,tak to mě ani ve snu nenapadlo.Dle mého názoru,v každém vztahu nastane krize ale nač stahovat kalhoty když brod je ještě daleko.Vše se dá řešit,jen si o tom promluvit a něco s tím dělat.No a on to vyřešil tak že se začil kurvit a a pak si nabrnknul jinou a žijí spolu doteď.Prostě jsem ho asi přestala bavit a nějaká vděčnost cha chá.Prostě chlapi,splašej se jim hormony a jdou i přes mrtvoly a vztah,který budujete léta je nenávratně v pr.Během chvilky se mi vše rozpadlo jako domeček z karet a já to nedokázala pochopit,proč?Je to těžký udělat tlustou čáru a začínat zase odznova,na startu a bez chuti do čehokoliv.Ale jak je vidět pánům udělat tlustou čáru nědělá problém.To jenom my se v tom utápíme,trápíme se a zapomínáme i několik let ale stejně nezapomeneme.Ten člověk v našich srdcích zůstane a do našeho života neodmyslitelně patří a bude patřit,přece jen i on v našem životě sehrál určitou roli.Jinak jsem momentálně ve fázi takové,že si říkám,že jsem žila vlastně úplně s cizím člověkem,vůbec ho nepoznávám a to bych za něj dala ruku do ohně a přitom je to lhář a zbabělec.AMEN Dobrou noc a držím nám všem zklamaným palečky!!!!

Jo já jsem teďka naštvaná...PETRO-ten pocit strachu ze zklamání je teď ve mně taky,na jiného se nedokážu ani podívat a jen na mně nějaký chlap promluví mám husí kůži,protože vidím už v každém pouze podlost.V mém vztahu nebyl ani náznak,že by za tři roky byl z něj úplně jiný člověk,jakoby z jiné planety,takže nikam nespěchám a o další zklamání taky nestojím

Jo já jsem teďka naštvaná...No já se dověděla,že už zřejmě lituje,tak mně to dost postavilo na nohy,protože tak to bývá skoro vždycky,že pak litují.Přesně tak,nejde jen tak zapomenout,my byli spolu tři krásné roky,ani náznak,že by se něco tak ošklivýho mohlo stát,ten vztah nepůjde vymazat,zůstane v srdíčku navždy a zůstane po něm jizva.Jo taky jsem nejedla,zapomínala i pít,v noci se pořád budím až spocená a často se mi o něm zdá,takže něco jako chřipka,jen bude trvat déle se z ní dostat

Jo já jsem teďka naštvaná na něj,potom co jsem se dozvěděla a určitě platí že čas všechny rány zhojí a sejde z očí,sejde z mysli.Taky ho mám pořád ráda,chybí mi,4 roky plný vzpomínek a najednou je to pryč ale přebolí to.Jsme přeci lidi a máme city,tak je jasný že nás to bolí.Ty pocity jsou hrozný,mě to žralo dnem i nocí.Jinak já v práci byla asi 4 měsíce nepoužitelná,řvala jsem jak želva a myšlenkama jsem byla mimo,lítost,vztek,touha po pomstě,výčitky,křivda atd.A představa že to v životě budu absolvovat znovu mě děsí,už se nechci takhle zklamat!

Taky to na mě padlo asi 2......úplně stejné pocity,akorát pořádně na něj naštvat jsem se dokázala jen jednou,druhý den jsem ho zase měla ráda a vlastně mám pořád:-(chybí mi moc,jeden den to je dobrý,cítím se skvěle,druhý den mi je zase smutno a chybí mi:-(je to měsíc a pár dní,takže čerstvý,ale už se cítím líp než třeba první týden,takže to chce opravdu čas a pomalu to přejde.Markéto já byla i ve stavu,že jsem 2dni nebyla schopna pracovat,nedokázala jsem být mezi lidma,potřebovala jsem být sama,vybrečet se z toho.Je to hrůza co?ale přejde to i nás,někoho dřív někoho později

Taky to na mě padlo asi 2 měsíce po rozchodu,jako bych si uvědomila až tehdy že je vážně konec.Najednou ta realita,že si nedělá srandu a myslí to vážně.Jako bych v myšlenkách doufala že se vrátí.Nevrátil se a zůstal se svou novou milou,taky mě to žralo,že to ona mi ho vzala.Byla jsem vzteky bez sebe ale teď se tomu s odstupem času začínám smát ať si toho blbce nechá.Už nevidím chyby jen u sebe a nic si nevyčítám,to on byl v tom vztahu ten sobec.Já jsem pro to udělala mnohem víc.Nezasloužil si mě.A kdyby se chtěl vrátit,tak já už nechci.Toho svýho máme vždychy zidealizovanýho a vidíme ho jinýma očima než jak to vnímá vaše okolí.Spousta lidí mi otevřelo oči a vým způsobem je to po těch letech zvyk a najednou je vše jinak.Musíme se naučit bez něj žít a myslet jen na sebe a né na to jak se má on.Vím že to je těžký,prošla jsem fázema beznaděje,smutku,zoufalství,křivdy,výčitky a tolik slz jsem prolila pro někoho,kdo za to nestál.Nejedla jsem,nespala jsem,nic mě nebavilo,nežila jsem.Ale už se s tím začínám smiřovat a každý se s tím vyrovnává jinak.Jinak taky jsem se ponížila tak,že jsem mu uřvaná volala a prosila aby se vrátil,to holky nedělejte,jemu akorát stoupne ego a shazujete pouze sebe!!!Máme přeci hrdost a jistě na nás někde čeká někdo lepší...Tak ať nás to brzy přebolí!!

Já jsem už více jak 2...já taky brečím, zrovna teĎ mám opuchlé oči od celodenního řvaní. To bude teda noc, asi si pustím nějakou komedií na dobrou noc. Ale nevím jakou. Stejně budu myšlenkama někde jinde..

Já jsem už více jak 2 měsíce po rozchodu a jakoby to na mě teprve teď dolehlo. Pořád na něj musím myslet, jak je teď určitě šťastný beze mě s tou jeho novou holkou a ty myšlenky mě úplně ničí. Nevím, co mám dělat když to zas na mě přijde a já jen brečím a nejsem schopná nic dělat. Nevím jak se uklidnit. Kdy to už přejde? Je to hrozně divný, 8 let byl jen můj a teď je najednou tak cizí a co jsem dřív mohla jen já už teď dělá jiná...ach jo

zatím jsem na tom velmi...ještě k těm fázím.... Doufám, že nenastane chvíle, kdy mu budu chcít zavolat a prosit, škemrat o milost...TAK TO TEDA NE!!!

Dostávám se z toho 7...zatím jsem na tom velmi špatně, je to teprve pár hodin. Celý den jsem skoro nic nesnědla a mamka mi dala i prášek od nervů. Ale to rozhodně už nebudu aplikovat, protože se nehodlám úplně psych.zničit! Nevím, co budu zitra dělat v práci, to bude teda hrůza. NEchci si absolutně nic vyčítat a hledat chybu u sebe, to by mě ještě víc zničilo, rozhodla jsem se, že nejlepší bude řešení, kdy všechnu vinu budu v myšlenkách dávat jemu.Byl to opravdu sobec,ego měl velké jak kráva, namyšlený zazobanec, který si myslí o sobě bůhvíco není. Nafoukanec. ATD... možná časem budu určitě přemýšlet i o svých chybách, ale ted ne, to by mě zničilo.... Nevím, jaké fáze mě čekají...

Dostávám se z toho 7 měsíc po rozchodu ale už začínám malinko fungovat.Svého ex už nepotkávám a je mi líp a začínám se nato dívat úplně jinak.Hlavně si nic nevyčítejte,nehledejte chyby u sebe a koukejte dopředu ne nazpět.Toto zklamání mě na jednu stranu posílilo a obohatilo o zkušenosti,které jsou k nezaplacení.Pro mě je stále oporou rodina a přátelé,bez nich bych se v tom plácala doteď.Věřte,že bude líp!!A jim se to jednou vrátí ale nám už to bude jedno.Tak Vám holky držím palečky!!!!Doufám že to nejhorší mám za sebou,prošla jsem si do slova peklem,očistcem.

Je tu někdo, kdo je taky......je nás tady dost,já měsíc po rozchodu...koukám,že kluci si rozchod umí načasovat.Markéto já byla do posledního dne miláček:-)neměla jsem ani ponětí,že se něco děje a neměla bych zřejmě dodnes kdybych nebyla v nesprávnou chvíli na nesprávném místě,dodnes nevím co to vše mělo znamenat,sám neměl vysvětlení:-(umím si představit jak ti dnes je...

Je tu někdo, kdo je taky...tož třeba já!! Včera jsem byla odkopnutá po cca 4,5 roku!! Neměla jsem vůbec žádné podezření! Normálně pro mě přijel na večeři v 19 hod., vůbec nic nebylo podezřelé, choval se normálně, když po jídle objednal víno a spustil na mě to největší klišé... si pro mě přiliš dobré, nezasloužím si tě, rozhodně tě nechci ztratit jako kamarádku, chci být teď sám, a přemýšlet o svém životě.... Jenom jsem zírala... No, zachovala jsem klid a chladnou tvář, v 21,30 mě vyhodil před barák a já se vypotácela do domu ani nevím jak. V pokojíku mezi 4stěnama jsem se totálně složila. Nespala jsem celou noc jen asi kolem 3 ráno jsem usnula. Právě prožívám nejhorší neděli v mém životě. Ach jo....