ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Ahoj.. Nevím, jestli je vhodné psát sem, mezi ženy, se kterými se rozešly životní partneři, ale stejně... Cca a rok jsem chodila s jistým Davidem, oběma nám bylo 14, přesto mam pocit že náš vztah byl daleko vyspělejší a to nejen protože jsem s ním měla nejeden pohlavní styk. Byl jen o několik týdnů starší než já. Býval citlivý, mírně plachý ale dával najevo svoji lásku. Po Delší době sme se rozhádali (prkotila, ale bylo nám 14...) a rozešli... Půl roku jsem trpěla jako zvíře a pak sme se zad dali dohromady... Nebylo to co dřív, ale hezký to bylo... Teď už jsme přes rok rozešlý, z citlivýho kluka je bezcitnej téměř děvkař, ale stejně ho miluju... Pevně věřím, že zapomenu, ale trochu řeším, že nejsem schopna zapomenout... Někdy ho potkávám i dvakrát týdně, píšem si... Bojím se, že jsem ve věku kdy mam poznávat nové partnery a lidi, jenže já nedokážu navázat nový vztah, protože každý je jiný než on... Bezmezně miluju někoho sobeckého, arogantního a bezcitného a bojim se, aby mě to nějak "nepoznamenalo". Trvá to od samého začátku už 4 roky, a to mi není ani 17... Myslíte, že je možné, že se od své první lásky nikdy nedokážu odpoutat? Jak mám začít nový vztah, když vím, že ho miluju? Díky

Jano,tobě to trvalo rok,mně už třetí,
je to k zbláznění,je to peklo

A rada jak počáteční krizové chvíle ustát, je snaha se co nejmaximálněji zaměstnat, já jsem si například přibrala ještě jedno zaměstnání na půl úvazku, prakticky celé dny jsem byla někde v čoudu a domů se chodila jen vyspat. Volné víkendy travte někde mezi lidmi, hlavně nezůstávejte sami doma, i když jste samotáři a nikdy jste společnost příliš nevyhledávali, tak teď toto v sobě popřete a jděte ven. Nicméně ale nezapomeňte si také důkladně pobrečet. To k tomu všemu patří:-)

23. 7. 2009 10:09:52, Jana (diskuse jak se odmilovat?)
závěr článku Jak přežít rozchod ze Ženy a život:

""Naštěstí i já jsem za čas pochopila, že rozchodem život nekončí. Možná se vám to v té chvíli může tak jevit, ale třeba za rok za dva zjistíte, že vám rozchod, jakkoli bolestný, přinesl hodně pozitivního. Už víte, že i tak složitou situaci zvládnete sama. Naučila jste se spoléhat sama na sebe, jste silnější, a tím pádem sebevědomější. Věřte, že vám po čase zase vstoupí do cesty zajímavý muž, kterého byste, nebýt předešlého rozchodu, nikdy nepoznala.""

Tato slova mi mluví z duše. Jsem cca rok po rozchodu, ale už se cítím velmi dobře. Občas si zastesknu, ale už na něj dennodenně nemyslím, nikoho nového jsem sice ještě nepotkala, ale tak zase mám čas věnovat se jiným věcem, věcem, které mám ráda a které mě baví. Život jde dál. Před rokem jsem tu brečela, přemýšlela o sebevraždě, cítila jsem se nejstrašněji v celém svém dosavadním životě... ale dnes, jsem zcela OK. Věřte, že každá bolest jednou přejde. Zpočátku si člověk prochází peklem, myslí si, že to nemůže nikdy zvládnout, pak se dostaví vztek, následuje pár marných pokusů o návrat a s tím spojené kroky zpět, nicméně po několika takových eskapádách dojde k vystřízlivění, apatii až k následnému vyrovnání se s celým rozchodem. Mě toto celé trvalo cca rok a ty šílené chvíle asi tak půl roku, ale každý člověk potřebuje jinak času.

Věřte mi, všechna bolest jednou přejde.

Gabi chce to cas, brecely jsme tu do jedne stejne a dneska jsme vice ci mene v pohode. Zamestnej mozek, vyhybej se kontaktu s nim a bude to dobry. Urcite si udelala dobre.

Ahojky všichni, tak jsem se dnes rozešla s přítelem po 2 a půl letém vztahu.. je mi víc než hrozně, nevím kudy kam, jsem zoufalá.. v září měla být svatba..:o( bohužel jsem neměla na výběr.. drogově závislý v minulosti.. dnes závislý už "jen" na trávě.. ale bohužel s tím spojené nadměrné utrácení peněz, dluhy, lži a obrovská nezodpovědnost.. a to ve velkém.. a navíc možnost, že se tráva zvrhne v něco víc.. jenže na druhou stranu strašně hodný, pozorný, milující, věrný a chápavý partner.. jak mám zapomenout na někoho, koho z celého srdce miluju, on miluje mě a dává mi to najevo? Navíc se potkáváme v práci.. dnes přede mnou plakal jako nikdy.. bylo vidět, že je mu to moc líto.. jenže já už mu dala tolik "druhých" že bych to ani nespočítala.. ani psycholog nepomohl.. ten se mě dlouhou dobu snažil přesvědčit, ať vezmu nohy na ramena a zachráním se.. no a dnes jsem v sobě našla tu sílu a po dozvědění se jeho dalšího průšvihu jsem to udělala.. vím, že musím z tohohle začarovaného kruhu.. ale vůbec nevím jak přesvědčit svůj rozum..

TO DIANA... no to víš, že to tak lehké nebylo, dalo mi to sakra přemáhání si tohle uvědomit, ale jsem fakt moc ráda, že jsem tam jela a tím sem si to sama v sobě vyřešila,, někdy je to lepší vidět na vlastní oči, prožít si to na vlastní kůži a ne se vyhýbat problému,,, ted jsme spolu všichni za dobře a já z toho mám dobrý pocit,,,,:-))

Wow, tak z takhle perfektně a s rozumem vyřešeného rozchodu by si všichni mohli vzít příklad!

Správně, Péťo, užij si léta, kdo ví, co (koho) ti třeba přinese :o)

Ahoj přátelé,
tak jsem po delší době opět tu. Vrátila jsem se z dovolené (od toho svého, co mě tak trápí) a musím říct, že jsem asi dobře udělala. Ze začátku jsem se toho strašně bála, ale.. nakonec vše docela dobře dopadlo.. i když začátek byl krušný. Když jsem tam přijela, bylo vše ok. on se choval mile, hezky, všímal si mě, ale pak jeden večer mě pozval na večeři a řekl mi, že má nový začínající vztah, a že tu bývalou podváděl proto, protože to byla kr**a a že ted, kdyby tuhle novou podvedl, nemohl by se na sebe podívat. Tak jsem mu popřála hodně štěstí a po večeři šla domů.. ještě pak asi tři dny jsme tam spolu byli skoro sami, takže jsme opravdu mluvili o všem možném, on byl ke mně stále pozorný(nebo se o to snažil) a já byla i docela štastná, byla jsem mu na blízku a zároven na super dovolené. No a co se nestalo, asi za 4 dny tam přijela ONA.. ONA NOVÁ.. slečna netuší, že my dva jsme spolu něco někdy měli. On se samozřejmě začal chovat trochu jinak, byl odměřený, což se ale dalo čekat, ale bylo na něm vidět, jak je zamilovanej, furt s ní, furt na ní házel zamilované pohledy... v jednu chvíli mi to přišlo líto,ale pak jsem se nad to povznesla a řekla si, že jim to přeju, že pokud jim to vydrží, tak super, ale pokud on po čase zase začne podvádět, tak aspoň nebudu trpět já, je to hnusné, ale něčím jsem si to obhájit musela.. prožila jsem tam 14 dní super dovči, byli tam super lidi, takže mi ani nevadilo, že jsem ho pak skoro už neviděla, když se semnou měl bavit, tak to bylo hodně odměřený, ale ani jsem pak už neměla sílu to řešti, k čemu?! Když jsem odjížděla.. tak mi dal pusu na tvář a šel,,,bylo to takový divný, vlastně původní plán byl, že tam jedu za ním na dovču a nakonec se z toho vyklubalo tohle, já tam, a on tam měl svou novoíu přítelkyni. Myslím, že jemu to taky bylo nepříjemný mít nás tam obě, ale .. dost jasně mi dával najevo, že je prostě zamilovanej a že já mám smůlu,, ale zase na druhou stranu se zachoval fér, není z těch, kteří by se semnou přestali bavit, začli mě pomlouvat a takové ty hnusotiny, čeho jsem někdy kluci schopní.
Teď už mi to ani tak nevadí, že jsou spolu. Sice jsem tam měla stavy, že jsem si říkala, že kdybych tenkrát, když byl s ní udělala to a to jinak, více se k němu měla, že bychom třeba spolu byli,, ale třeba taky ne:-/ člověk něví. Ted ho sice budu potkávat , ale,,, už budu aspoň trochu obrněná.. a doufám, že i on poznal, že nejsem žádná histerka, která by dělala scény, nebo chodila za tou jeho novou a vykládala mu, co to bylo za hovado:-/ Tak doufám, že už jsem z toho na půl venku a že si začnu s čistější hlavou užívat konečně léta,,:-) všem moc děkuji za rady, připomínky..

P.S,, vtipy byly moc dobrý, pobavili jste mě:-))

Lenko, neboj, ještě pár takových kiksů a hrdost konečně zvítězí nad neopětovanými city. Nakopne tě to a začneš se z toho hrabat...

"To se mi zdál jednou sen," vypráví Pepa Lojzovi. "Představ si že se mi zdálo, jak se naproti v okně objevila krásná nahá žena a lákala mě k sobě. Mé libido se vzbudilo a rostlo. Zvětšovalo se. Lezlo přes pokoj, parapet, okno, dolů po zdi, po chodníku, zase na zeď nahoru k ženě." "A co dál, nenapínej!" ptá se Lojza. "No co, nic, jela tramvaj!"

ok, jsem idiot, zase jsem byla online a on nekomunikuje, jsem debil, víc už nemůžu říct

Andarosa: myslím, že v tom vztahu samozřejmě nebyly jen samé záporné věci a nakonec i já dělám chyby a umím být nesnesitelná, jenže je fakt, že záleží na tom, kde má člověk mez a co mu vadí.Někomu poházené ponožky, jiná zůstává ve vztahu, kde ji přítel bije (to je samozřejmě extrém).Mně samozřejmě věci, které mi dělal, vadily. Ač se to asi nezdá, jinak jsem dost hrdý člověk a od málokoho si nechám poroučet. Jenže je hrozné, že se to netýká i mžů. Vždycky jsem hledala někoho, ke komu bych mohla vzhlížet, většinou staršího , zkušeného.Racionálně se na to snažím koukat, ale pořád se do toho halt rvou ty city:o((

Lenko, precetla jsem si znovu tvuj prvni prispevek a sorry ja nejak netusim po cem se ti styska. Jako chapu, ze zde neni kapacita na to, vypsat sem vsechno, a ze sem vsichni vetsinou emotivne piseme veci, co nam ublizily a uz ne ty radostne... ale kdyz si shrnu to tvoje, tak jakmile jsi vytahla paty, tak te podvedl, vadila mu tvoje pritomnost, kdyz jste nekam vyrazili ven a to, co jsi pro nej delala nikdy nedosahlo takovych kvalit, jako by to bylo od nej...
Vis, vyjma prvni veci(a treba ani to ne) mi to silne pripomina to, co jsem absolvovala ja.
Koukni se na to racionalne a pravdu, to bys tohle vsechno klidne snasela dal?
Jestli ano, tak je mi te uprimne lito, jestli ne, tak se seber, prestan nad tim premyslet a uvidis, ze brzy zjistis, ze jsi tu tesknila nad nekym, ktery si to ani nezaslouzil.

andarosa: Máš naprostou pravdu, já to vím, že se musím přestat užírat a čekat až napíše...zakázala jsem si teď veškerá kecátka, ale svrbí mě ruce...je to hrozný, ale vážne se mi stejská, i po tak dlouhé době a po takovém zmetkovi...

Mirku mam dotaz ? A jak to delaji Ty, jenz nenosi teplaky ? Diky za odpoved.

Mirku, misto "LOST" za svym nickem, bys mel pouzivat "radoby vtipny"...
Tenhle vtip te nejspis vystihuje:
Přijde chlap do řeznictví a povídá: "Dejte mi půl kila točeňáku." "A jaký si přejete?" "To je jedno, já ho chci stejně do plavek."

Potkají se dva kamarádi a dohadují se, ve které zemi se jim nejvíc líbilo...

Rusko člověče to je něco; ženskej kolik chceš, jídla tolik, že ho sotva stačíš sníst a pití to je taky skvělý...

Opravdu ? diví se kamarád to se tam musim taky podívat...

Potkají se po roce.

Člověče tak, jsem byl v tom Rusku ale ženský tam maj pěkně hnusný, o jídle škoda mluvit a k pití tam maj jen vodku.
A s kym si tam byl?
No s Čedokem.
Aha já tam byl s Wermachtem.

Who the fuck is Mirek ?... o)

Ale k věci...: Dáme sem jedno životní moudro.

Duchovní nabídl jeptišce svezení. Když nastupovala, odhalila na okamžik lýtko.

Duchovního ten pohled tak vzrušil, že vzápětí téměř naboural.
Když vyrovnal řízení a uklidnil se, položil opatrně jeptišce ruku na koleno.

"Otče, pamatujete na žalm 129?", zeptala se s nevinným výrazem jeptiška.

Duchovní ruku sundal. Ale po chvíli mu to nedalo a znovu ji položil jeptišce na koleno.

Jeptiška se znovu zeptala: "Otče, pamatujete na žalm 129?"

"Promiňte sestro, opravdu nevím, co se se mnou dnes děje," mumlal duchovní.

Když přijeli do konventu, rozloučili se a duchovní spěchal nahlédnout do Bible. Nalistoval žalm 129 a čte: "Pokračujte v hledání. Nebojte se stoupat výše. Najdete štěstí."

Poučení: Nemáte-li ve své profesi hluboké znalosti, můžete propást skvělou příležitost.
A nebo pro nás v ČR, když kurwa něco nevím, je lepší se zeptat.

LL

Andreo dobrý a tento zas rozesmál mě. Víš jak ženská nejlépe zařeže kačenu?
Tak, že si výtáhne tepláky hóódně vysoko