DÍVEJTE SE NA SVĚT KONEČNĚ POZITIVNĚ... LIDI

Ještě pro jasnost něco dodám. To,že se ke zvěrstvům zneužívá těch nejušlechtilejších myšlenek, které jsou pro lidi nejvyššími hodnotami, neznamená, že ty ušlechtilé ideje a hodnoty samotné jsou nebezpečné! Bylo by absurdní, kdybychom přestali usilovat o lásku jen proto, že se za ni někdo převlékl a zneužil ji k prosazení jejího pravému opaku. Měli bycho se spíš naučit tyto převleky rozpoznávat. Jak? Odpovědí na otázku, zda to, co po nás je požadováno ve jménu jakkoli ušlechtilé myšlenky doopravdy slouží životu, harmonickým vztahům, které jsou nám milé a které jsou naší bytostnou potřebou, zda to pomáhá rozvíjet životní síly, lásku a tvořivost.

Bezradná: nemyslím si, že užívání interneru je důkazem osamělosti a nezdravého životního postoje, je to ale otázka míry, jako všechno.Rob: ano, taky si myslím, že přijdou ještě v lidstvu konflikty. Ale nepovažuji to za důkaz, že člověku je dána ničivá agresivita jako přirozený rys. Kdyby tomu tak bylo, troufám si tvrdit, že v tom případě jsme tady všichni diskutující Marťani. Proč bychom tu tlachali, když můžeme jít zabíjet?!Stáňo: Nevím, s čím vlastně se mnou nesouhlasíš, ale beru to.:o) Co se adaptace týče, myslím, že adaptace na nové prostředí doopravdy u člověka probíhá, pokud je prostředí nelítostné, i reakce tohoto člověka budou prosty nějakých skrupulí. Ale bojují v něm přirozené tendence s uměle vyvolanou nutností volit takové prostředky, které se této přirozenosti příčí. Samosebou že voják, který se nerozpakuje obout si boty svlečené z mrtvého kamaráda, má větší naději na přežití než ten, který podlehne zábranám, omrzne a zemře. Jde o akt okamžité záchrany svého individuálního života. Ale to jsou nepřirozené podmínky, - jakmile pominou, ukazuje se, že již není třeba tyto pudově dané mechanismy na uchování individuálního života v životě vůbec uplatňovat, a že naopak působí rozkladně. Lidé po ukončení války pociťují úlevu, že již nejsou vystaveni takovým situacím, jež by je mohly přimět k těmto řešením, jež pociťují jako odporná, protože jejich přirozeným pudem je sice pud sebezáchovy, ale zrovna tak i silny pocit sounalezitosti. Takze pokud lide chteji zit stastny zivot, museji tento pocit sounalezitosti brat na vedomi a svou spolecnost podle toho uzpusobit. Pro takove standarni podminky jsou nevhodni lide, u nichz individualni pud sebezachovy aktivizovany za valky ustrnul a zustal v podobe sobectvi hlavnim mechanismem jejich konani. Pokud se spolecnost obraci s nadeji prave na takove jedince, asi se svym pozadavkem na pocit stesti pohori. Nicmene ja si myslim, ze tomu tak plosne neni. K te rodine: Pokud plati rovnice, ze rodina = zaklad spolecnosti, pak rozklad rodiny je opravdu rozkladem spolecnosti. Ja te rovnici ale tak uplne neverim. Podoba zakladniho stavebniho prvku spolecnosti se muze menit, znovu podotykam, ze clovek je tvor schopny vytvaret a menit zivotni podminky a podobu sveho spolecenskeho usporadani. Pokud se ukazuje, ze monogamni vernost je jen proklamativni pretvarka, nema smysl, abychom dale neco podobneho tvrdili, to by bylo absurdni. Pokud se ale ukaze, ze je pro vetsinu lidi jedinou moznou a zivotaschopnou cestou (coz se zatim moc nepotvrzuje) k dosazeni stesti, pak urcite nemusime mit strach, ze by zanikla, protoze ji lide radi budou znovu a znovu vytvaret. :o)Libore: Mas pravdu, ze velka zverstva v lidskych dejinach se delala "ve jmenu" tech nejuslechtilejsich ideji - ve jmenu lasky. Je to paradox, ale i v tom vidim dukaz, ze cloveku neni prirozene dano pachat tato velka zverstva. Kdyby tomu tak bylo, nebylo by potreba ty statisicove davy balamutit laskou, ale rovnou by se jim reklo: "hola hej, jdeme zabijet, vrazdit, mucit a borit,protoze to je prave to nejvetsi poteseni, co vsichni chceme". Jenomze to by nikdo nesel, kazdy by rekl "ale je v zabijeni tak velke poteseni nevidim a kdyz jste prede mnou tyrali vezne, zvracel jsem, jak mi z toho bylo zle"... A tak onen panovnik vymyslel na ten svuj lid lest: rekl "Mili lide, vim, jak milujete mir a jak neradi nekomu ublizujete, vzdyt ja sam to take nemam rad. Ale bohuzel TI DRUZI, kteri k nam nepatri, prave takove veci vyznavaji, nas chteji vrazdit, mucit a borit, co jsme udelali, chteji tuto nasi lasku znicit, a hlasaji destruktivitu a tak s tim musime neco udelat, jinak laska zhyne!!!!". A mame to tady. --- A proc si to ten panovnik vymyslel? Malokdy proto,ze by se vyzival v tom, kolik lidi tim zamorduje a kolik utrpeni tim zpusobi. Proste proto, ze chce ziskat vetsi ekonomicke moznosti, vetsi moc. Neni-li spolecensky model namiren namisto k rozvoji zivotnich sil, lasky a tim stesti, ale je-li naopak namiren k rozvijeni ekonomicke vykonnosti a k ziskavani moci nad druhymi, pak se samosebou takove veci deji a budou dit. Ale da se to zmenit.

Stáňo... nerozumím Tvé narážce na magii... nic ve zlém, ale takto může hovořit jedině člověk který o magii neví vůbec nic. Magie myslím si naprosto koresponduje s realitou, protože původní magie radí člověku, aby zdokonaloval sebe sama. Aby na sobě pracoval. Pokud se týká mé víry označil bych se také za věřícího, i když možná ne v pravém slova smyslu. Bůh co pod tímto pojmem představuješ? Jak se projevuje boží vůle? Vycházím z předpokladu, že tvůrčí síly přírody jsou sice geniální, ale objektivně vzato naprosto slepé. Vše se odehrává bez předem připraveného plánu. příroda je věčná improvizace a neustálé hledání. Jediným vodítkem veškerého dění je základní schéma dané přírodními zákony. Vždy přežívá to, co je v daný okamžik schopné existence. Humanisticky smýšlející pánbůh, neboli první hybatel patří doříše pohádek, proto také otázka, "jak to mohl bůh dopustit?" má přibližně stejnou cenu, jako meditace nad problémem jestli se člověk může utopit v živé vodě... jedině čím si můžeme být jisti je fakt, že si složitou hru přírodních sil jen stěží dokážeme představit.V té rodině platí to co jsem psal v souvislosti s rovnováhou. Právě nerovnováha mezi mužským a ženským pólem je myslím kamenem úrazu. dnes žijeme v expanzivním mužském světě a ženě nezbývá než se tomuto světu přizpůsobit.Muž je vládce, žena je něco jako pes přítel člověka. pokud bych si měl poředstavit boha spíše by to pro mne byla bohyně. Cožpak muž může rodit? Proto se dívám skepticky na na tři hlavní světová náboženství a zdravě o nich pochybuji....Je zvláštní, že ty největší masakry v dějinách byly vykonány ve jménu lásky(a často ve jménu nějakého boha). Jinak si nemyslím, že by se evoluce nějak roscházela s božím tvořením. Každý živočich se snaží přizpůsobit prostředí v kterém se nachází a tím vlastně plní boží vůli...

Jiří, nechápu, nesouhlasím.Stá?a

Libore,nějak mi nedá nezaobírat se myšlenkou,že pokud je člověku geneticky předána informace,jak naložit s přijatou potravou, kdy někteří po předcích zakládají na horší časy, jiní ne, šla s ní též informace související s intuicí.Velice zjednodušeně tím chcipoukázat na fakt, že někteří z nás jsou zranitelnější více, někteří méně. A to bez ohledu na danou inteligenci.Možná uvedu špatný případ, ale např.E.M.R. Na záp.fr.klid a Miluj bl.sv.Naprosté odsouzení války jako takové, ale navíc zjištění, že v případě nouze sije každý bratrem, po ukončení těch hrůz problém adaptace.Zatímco se jedni vrací myšlenkami zpět a stále hledají pocit soudržnosti, ponaučení a jiné možnosti řešení situace, kdy bylo za války všem jasné, že je s nimi bylo manipulováno dle potřeby, jiní, přestože jsou si také vědomi stávajícího, urvou alespoň co se dá aadaptují se.Většina lidí je podle mého nucena nějakou formu adaptace nanové prostředí přijmout.V zájmu zachování sama sebe. Nyní odbočím. Jako nekřtěná v boha věřím, jednak proto, že jsem přijala za své názory lidí,že není možné, aby i oko komára bylo vytvořeno evolucí /J.C./, tak i proto,že se v celé naší galaxii nepotvrdil život. Hledáme stále a jsou nám dávány př. možnosti možná jednoduché formy žití i jinde, ale stále mám pocit, že jsme bohem planeta vyvolená. V době propírání mozků ateistickou výchovou a materiálním pohledem na svět poté došlo ke změně v naší společnosti.A zjištění, že opět místo na slunci získali ti, kteří se dokázali pudově orientovat. Tak se dostáváme do situace, kdy volíme únik za cenu řešení problémů původních, kdy hledáme zíkání životní energie a vůbec smyslu života v magii.Ty si jaksi pudově chceš zachovat rovnováhu citu a racionality, ale útěkem od skutečnosti ji nenajdeš.Pokud je již každá druhá rodina/základ společnosti/ rozvedená, řeší sama sebe ne problém empatie, ale existence. Stáňa

Bezradná - jenom nevím, proč se zde zmiňuješ o Silvestru a Novém roce? To je pouze lidské dělení a chápání. Ne všichni mají potřebu trávit Silvestra podle nějakých schémat, povinně se bavit, radovat nebo sledovat rádoby vtipné programy televize. Jehovisté neslaví vánoce a taky jim nic nechybí.Pro Stáňu: tak nějak souhlasím s Tvými názory uvedenými výše. A osobně si myslím, že lidstvo čekají další a další konflikty. nebudou třeba hned, ale budou.

Také se snažím dívat na život pozitivně, i když právě začátek nového roku mi moc důvodů k optimismu nedává. O tom ale píšu v jiné diskuzi.Tady se pouze podivuji nad tím, že řada lidí s rozumnými názory a se zdravým přístupem k životu tráví i v těchto dnech tolik času u internetu. Pochopila bych to u těch osamělých, ale to ani ti ostatní nedokáží ani na Silvestra a Nový rok vypnout počítač a věnovat se svým blízkým?

Stanoviska, ve kterych jsme nasli shodnu, zacinaji vytvaret dojem, ze jsme jeden clovek, tak to trochu zase pokusim diferencovat. Ale ne za kazdou cenu.Zacnu tim, co se opet jevi jako spolecne: ano, citove podminky vyvoje lidskeho jedince jsou opravdu spojeny i s telesnymi projevy. Napr. hospitalizacni syndrom - u deti, kterym byla odeprena rodicovska laska a byly prijaty do ustavni pece, se velmi omezil telesny rust. Prislo se na to, ze jim chybi telesny kontakt - dotykova stimulace. Jakmile byly tyto deti predany novym pestounum, kteri se o ne nejen starali po materialni strance jako ustav, ale hladili je, rust se opet rozbehl puvodni rychlosti! To jen jako priklad.Pokud jde o "myslenkove proudy", tam budu o poznani skeptictejsi. Fakt je, ze svet je zalozen na ruznych protichudnych silach a tendencich. Neziva hmota se organizuje do vyssich celku, zivot ma tendenci k reprodukci a rozrustani. Naproti tomu pusobi proces rozkladu, smrt opet rozklada zive organismy na anorganicke cinitele. A i v procesu, kterym se vyviji lidstvo jako druh, muzeme sledovat protichudne vlivy. Na jednu stranu existuje opravdu neco jako rozsirovani ramce kolektivniho narcismu a respekt k cizorodejsim prvkum, nez to bylo drive. Slovem "clovek" byl drive oznacen pouze prislusnik stejne skupiny, dnes uznavame, ze clovek je i prislusnik jine, nez te, z ktere pochazim ja. To, ze tento prirozeny soucit jednoho s druhym je zamerne otupovan a rozbijen, je dusledek honby za dosazeni nejake vyhody. Lide, kteri tento manevr a manipulaci s citenim druhych delaji, k tomu museji aktivovat prave uslechtile obranne mechanismy, a to tak, ze vyvolaji pocit ohrozeni. Takto zneuziji obranny mechanismus k tomu, ze prinuti sve ovecky k nicive agresivite. Kdyby ale clovek byl od prirody agresivni, nebylo by takovych kejklu vubec zapotrebi, slo by to samo. Ne nadarmo se armadam pred povelem k utoku v dobyvacne valce podaval rum, - alkohol mel totiz otupit paradoxne prave pud sebezachovy, ktery by vetsinu vojaku spise vedl k tomu, aby neutocili, ale aby utekli domu a venovali se lasce. To by bylo prirozene jednani. Nehodilo by se ale manipulatorovi bazicim po moci... Dalsim jeho manevrem je propaganda, ve ktere se vyvolava dojem, ze "ti druzi" chteji utocit a ohrozit "nase" zivotni hodnoty. Nema to s prirozenosti co delat. Je to vysledkem relativne kratkeho historickeho obdobi, v nemz vyroba prebytku umoznila zotrocit cast obyvatel. Doslo k tomu v dobe neolitu po vzniku zemedelstvi asi pred 5.000 lety. Jednani cloveka nevyplyva vzdy z jeho prirozenosti, nekdy je ovlivneno vice prostredim, nastavenym socialneekonomickym modelem. Nektery model podporuje prirozene zivotni sily cloveka a jeho prirozeny sklon k lasce, jine nikoli. Tepr pet tisic let tu je system, ktery urcite rysy lidske povahy potlacuje. Presto ale citime odpor a nevolnost,kdyz vidime, jak je mucen druhy clovek. To je prirozene. Proto Hitler a fasisticti pohlavari vyzyvali sve vojaky, aby "zatvrdili sva srdce". Vedeli, ze bestialita jim neni zrovna prirozena.A my vsichni jsme stale takto manipulativne masirovani. A i tak zdravy clovek touzi po miru a ne po valce, po zivotu a ne po smrti, po lasce a ne nenavisti.Z rozkladem rodiny je to take dvousecna zalezitost. Na jednu stranu lze v jistem smyslu toto videt jako uspech svobody, protoze postupne prestava fungovat ekonomicka zavislost zeny na muzi a timto zpusobem vydirana stabilita jeji loajalita, ktera byla typicka az do prvnich desetileti 20. stoleti, kdy slo tedy v podstate o vnejsi udrzeni svazku nasilnymi prostredky. Na druhou stranu toto vnejsi udrzeni melo i sve vyhody - zajistovalo dlouhodobost vztahu, ve kterem se lide poznavali a mohli svou aktivni potrebu opravdove lasky nakonec prece jenom smerem k tomu vybranemu partnerovi uplatnit. Moderni doba prinesla sirsi moznost volby, ale s ni zaroven bohuzel paradoxne take spotrebni meritka na partnera a de facto nadmernym durazem na vyber partnera, zatimco ochaboval duraz na samotnou schopnost milovat - schopnost lasky. Cestou neni vymyslet znovu pevnejsi mrize pro manzelstvi a rodinu, ale v posilovani schopnosti lasky. S touto schopnosti se pak muze uspesne realizovat volba. A neni uz tolik podstatne, zda pujde o rodinu hetero ci homosexualni, nebo dokonce o vicecetne "manzelsvi", ktere stale zustava vice mene pouze nerealizovanou moznosti, ale volba to take je (nemluvim o pravnich dusledcich, je to samosebou slozitejsi, ale moznosti budoucnosti jsou opravdu siroke). Vedle monogamniho usporadani "jednotky" se nabizi i jine moznosti - zalezi na volbe. Namisto predstirane jednoty stane uznanych svazku muze byt opravdu vnitre vnimana vazba mezi lidmi daleko prospesnejsim prostredim pro psychicky vyvoj vyrustajiciho cloveka. Uznavam, ze ted se poustim az moc do futurologie :o) Zkratka neni manzelstvi jako manzelstvi, rodina neni automaticky pozitivni utvar, jen jim muze byt.

Stáňo... Je toho na mě moc... takže: napsal jsem, že je to právě empatie která nás staví na pomyslný nejvyšší stupínek ve vývoji. jinak si myslím, že máš pravdu v tom, že nás situace v které žijeme tlačí myslite pouze jedním směrem. Já si ale myslím, že by člověk měl rozvíjet schopnosti mozku jak iracionálně tak i racionálně. Domnívám se že mozek by se dal nejlépe přirovnat k vahám, protože jeho nejdůležitější funkcí je udržovat rovnováhu jak na duševní, tak na tělesné úrovni. Když člověk ztratí duševní rovnováhu, ztratí i rovnováhu tělesnou. Výzkumem bylo zjištěno, že děti které se viceméně svobodně rozvíjely, začnou asi po roce povinné školní docházky ztrácet dosud nabytou zručnost a šikovnost. Jakoby se jim nedařilo koordinovat tělesné pohyby a udržovat rovnováhu. Zjistilo se, že s největší pravděpodobností je to důsledku přetěžování levé hemisféry učením. Výchovou vynucená racionální myšlenková činnost blokuje iracionální schopnosti, mezi něž patří i schopnost udržovat rovnováhu a mimo jiné i schopnost empatie. A to je má odpověď na druhý přízpěvek ohledně rodiny a vztahů mezi lidmi. Například se prokazatelně dokázalo, že emoce a myšlenkové pochody mají vliv nejen na funkci imunitního systému, ale na všehno, co stálé ještě ze zvyku označujeme jako "tělesné". Nemyslím si také, že jsem otroci svých genů. V genech jsou zapsány naše vlastnosti, geny jsou nositelé dědičnosti a jejich nezákladnější funkcí je snaha stále dokola se kopírovat.nejsilnějším imperativem naší existence by tedy byla podle této teorie snaha rozmnožovat se. Kdyby to ovšem byla stoprocentní pravda, namohla by existovat antikoncepce, homosexualita,celibát, tantra, sexuální magie, vasektomie nebo pohanské kulty, pěstující pohlavní extázi, ale vyhýbající se možnosti plodit potomky. Naše vnímání reality ovlivňují tzv. memy. V magii se tomu říká myšlenkové proudy. Ty ovliňují to jak vidíme svět a v konečném důsledku ovlivňují náš zdravotní stav. Takže mou filozofií je udržování rovnbováhy. Mé meditace nejsou půlhodinovým civěním do zdi. Nejprve začínám tělesným cvičením spojeným z vizualizací a po té postupně tělo uvolňuji dechovým cvičením. protože nežiju v indii a jsem pracující člověk, využívám právě dobu před spaním... specifickou meditací může být i vizualizace při milování. Tam je ale důležitá souhra obou partnerů. Dají se s tím dělat neuvěřitelné věci. To je můj postoj...

Libore,ještě jsem chtěla říci, že jak mluvíš o schopnosti empatie a tvrdíš, že se rozrůstá počet lidí, schopných vnímat potřeby jeden druhého, kdy všechny jakoby spojilaláska jednoho k druhému, já jsem asislepá, ale tento nastalý trend nevidím.Stačí se podívat na statistiky. Nejmenší jednotka ve státě - rodina- počet rozvodů,přeskočím- národy- narůstající problém soužití muslimů a křesťanů.Kromě toho schopnost empatie se podle mne prozatím projevuje způsobem,kdy se jedná o emoční jednání /např. zemětřesení v Iránu vyvolá soucítění každého člověka, snad i přispěje, protože si dokáže představit sám sebe v situaci postiženého/,na druhou stranu převládne pocit orientace jedince se skutečností, že nemůže dát tolik a tolik, aby mu zůstalo podle toho, jakvolí intuice.A zatímco my tady takhle klábosíme, jiní jednají nejenom v zájmu lásky jednoho k druhému,ale zajišťují si svými zakázkami vedoucími o obnově města podmínky nejlepšího obchodu. A o tom to je.Podle mne k pochopení sebe samého a celé společnosti,národů a světa by musel nastat nějaký vnější "šok", kdy by se museli lidé vrátit k myšlence jejich původního poslání,nebo se bude dál společnost vyvíjet světem vědy a možná se jednou osídlí jiná planeta,ale budou tam zase jen ti vyvolení. Stáňa

Pro LiboraIntuice si myslím je nám geneticky předána jako důsledek nabytých zkušeností našich praprapředků.Pokud vycházíme z toho,že se jedná velice zjednodušeně o určitý druh pudu sebezáchovy, odvozuji, že s čím většími negativy se museli tito vypořádávat,tím předali svým potomkůmsilnější pud sebezáchvy.Tudíž-u každého je intuice jiná.Nabyla jsem dojmu, že dáváš nyní za příklad to, že u někoho tzv. převládne racionální myšlení na úkor potlačení,či nepochopení intuitivní části.Může to určitě nastat, ale nevyplývá to z nutnosti?Když dám příklad člověka, kterému nebyla na základě nižších negativních zkušeností jeho prapra... předána do vínku silná intuice pudu sebezáchovy,supluje po nabytých zkušenostech tuto část částí druhou a snaží se o co nejraionálnější jednání.Z toho podle mne vychází tak zvaný přívlastek lidí, kteří jsou stále nepoučitelně důvěřiví.Ještě k té poznámce o přátelích na potkání. Žádný rozumný člověk neusiluje o to, aby se kamarádil s někým na potkání.Ale pokud vyjdeme z toho, že si jaksi intuitivně vybíráme i přátele, jednalo se o lidi, se kterými se jsem si ze svého hlediska v názorech rozuměla, a protože mi nebyl předán jakýkoliv náznak, že by něčeho takového byli schopni,věřila jsem jim. To už je ale o svědomí. Nebo možná o tom, že má někdo tak silný pud sebezáchovy, že dokáže zpracovat i svědomí.Jinak myšlenka toho, že lidé začnou přemýšlet nad posláním, proč jsou vůbec na tomto světě a hledají odpověď ne jenom v uspokojování mater. potřeb mi cizí není.Jaksi si ale nedovedu představit, že by se jednou mohlo ubírat cestou dání průchodu intuice a hledání původního "poslání člověka". Jinak mám ve vás trochu zmatek. V tobě a Jiřím. Podle způsobu vyjadřování bych poslední příspěvek tebou napsaný0mně adresovaný0 přiřadila Jiřímu.Takžepokud se dočkám odpovědi,že pravdu nemám,potlačím svou touhu to dál pitvat a spokojím se se zdůvodněním, že je po Silvestru. Stáňa

vidím, že se diskuze pohnula kupředu. věřím také, že jsem ukázál, že mé "pozitivní vidění světa" je založeno na realitě... nebo ne?:-)).Přemýšlel někdy někdo z vás jaké je vlastně naše místo na této planetě? Jsme vlastně savci chodící po dvou a máme inteligenci, což nás vlastně od ostatních živočichů neodlišuje. V potravním řetězci bych nás viděl hned vedle mrchožroutů a hyen(také pojídáme zbytky masa které nakupujeme v supermarketech).Co nás ale staví nad ostatní je právě ona schopnost empatie... Co na to říkáte vy? Jiří? nebo jiní?

K tomu není co dodat, jen tiše souhlasím.Tím upřednostňováním jsem nemyslela to, že vylučuji užívání rozumu.To by bylo i dost komické, že? :o))Spíše prvotní impuls, směřuje k srdci. Rozum koriguje...aspoň občas. :o))Ano, u těchto příkladů, jako je řidič, je nesmírně důležité použít naučené dovednosti.Knihu znám, mám ji doma, často se k ní vracím. Ne, příklad mě nezmátl. Nikdy jsem si nemyslela si, že emoční inteligence by byla totéž, co iracionalita, stejně jako si nemyslím, že je iracionální pozitivní myšlení.Tak jsme se nakonec vlastně shodli, ne?

Důležitou emoční dovednost jsem vynechal - schopnost rozumět svým vlastním pocitům, signálům svého těla i psychiky. Jo, zapomněl jsem doporučit knihu Daniela Golemana Emoční inteligence. Je to znamenité shrnutí a obsahuje řadu praktických příkladů. Mj. si všímá toho, jak tzv. inteligenční kvocient zjišťovaný IQ testy nemá statisticky žádnou souvislost s životním úspěchem, zatímco jednoduchý test s bonónem dokáže předpovědět s mnohem větší pravděpodobností, jak si povedou děti v budoucnosti (jakého dosáhnou vzdělání, zda budou jednat kriminálně, zda propadnou závislosti atd.)Ten jednoduchý pokus? Nabídli každému dítěti, že dostanou bonbón a mohou odejít. Pokud ale počkají pět minut, dostanou bonbóny dva. Děti, které vytrvaly těch pět minut, později prokazovaly větší odolnost proti drogovým svodům, nedopouštěly se tak často zločinů, a dosáhly vyššího vzdělání, než ty, co hned odešly s jedním bonbónem. A IQ testy žádnou takovou předpověď udělat nedokázaly! Jejich výsledky neměly při srovnání po letech vzhledem k dosaženým životním úspěchům vůbec žádnou vypovídací hodnotu! :o)Tento příklad ale ať Vás nemate. Je totiž potřeba si uvědomit, že emoční inteligence není totéž, co iracionalita!!!! :o)

Myšlení srdcem je jistě hezké. Ale já jen poukazuji na to, že je výhodné, když spolu s emocemi kráčí rozum, který se učí ty emoce stále lépe poznávat a učí se také umět rozlišovat situace, v nichž tyto emoce nejsou příliš užitečné, a v těchto situacích je dokáže přitlumit a lépe zastoupit. I mezi Indiány si získali vždy velkou úctu právě muži, kteří nepodléhali ukvapenému náporu svých emocí, ale dokázali svou moudrostí jednat natolik rozvážně, že to přineslo užitek celému kmeni.Možná pro příklad je lépe uvést opět něco z řidičského prostředí - přirozená reakce některých řidičů na náledí je při blížící se kolizi pustit volant zdvihnout ruce před obličej, případně křečovitě sešlápnout brzdu. Jenomže právě udržení emocí na uzdě vede k úspěchu - nepouštět volant a na brzdu šlapat jen lehce přerušovaně. Příkladů, kdy může být na škodu právě jednání pod přímým vedením emocí, které předběhly racionalitu, je mnoho. Nejde o to vybírat si "já raději budu jednat emotivně" anebo "já dám přednost racionalitě". Ani jedno není dobré nebo špatné. Každá tato vymoženost je určena pro zvládnutí jiného typu situace. Zbavovat se některé z dovedností je bláhovost a koneckonců to ani nejde. Lze pouze posilovat emoční dovednosti, které jsou pro život opravdu užitečné (trpělivost, vytrvalost, schopnost rozumět správně signálům druhých, schopnost empatie - vcítění, schopnost vyrovnávat se s neúspěchem, sebevědomí, schopnost odložit uspokojení potřeby na pozdější dobu, optimismus...). Optimismus uvádím schválně, protože souvisí přímo s naším tématem. Že mám na mysli optimismus založený na reálném vidění možností, je, myslím jasné. :o)

K případu otce... si myslím, že možná na konci reakce byly emoce, ale vyvolané tím, jak byl ten člověk naučený - pohyb v prázdném bytě = nepřítel. Takže myslím si, že spouštěcím a hnacím momentem bylo naučené rozumové uvažování.V srdcích máme to pradávné, společné "uvažování", v mozku to naučené. Když mě někdo naučí, že trávník je červený a že svého odpůrce mám zlikvidovat, tak to udělám.Rozumem se dá zdůvodnit všechno, proto já upřednostňuji to prastaré indiánské "myšlení srdcem".

Souvztvažnost mezi emočním a racionálním je vzájemná. Reakce na okolní podněty, která by se odehrávala výlučně na emoční bázi, je příliš strnulá a v mnoha ohledech evolučně nedokonalá. Doba, za kterou se v případě měnících se podmínek projeví evoluční změna ve způsobu emočních reakcí, je příliš dlouhá. Proto je mnoho tvorů vybaveno mozkem se schopností racionálního zpracování podnětu, aby i individua mohla reagovat na konkrétní změnu ihned a pružněji se s ní vypořádat. Ale nelze říct, která složka je lepší. Kdybychom měli všechno řídit vědomou složkou naší bytosti, bylo by to šíleně komplikované, museli bychom uvažovat o každém nadechnutí, stahu srdečního svalu, atd., museli bychom si vědomně rozmýšlet, zda uhnout před letícím předmětem, museli bychom spoustu věcí rozmýšlet a to by bylo neprakticky zdlouhavé. O to se starají emoce. Řídí naše automatické jednání a mají na starosti např. bleskové reakce na záchranu života. Je to podobné jako když zkušený řidič nemá přímo v aktuálním obsahu vědomí povely jako "teď zařadím třetí převodový stupeň", prostě to udělá aniž na to myslí. Emoce někdy svým předběhnutím racionality tropí neplechu. Např. otec vracející se do svého domněle prázdného bytu byl překvapen ze skříně svou vtipkující dcerkou, která se vrátila o den dříve, než čekal. Zastřelil ji dřív, než si stačil uvědomit, že to udělat nechce. Bleskově aktivovaná emoce sloužící obraně života byla rychlejší... Naneštěstí v případě, kdy obrana nebyla nutná. Racionální korekce jsou mnohdy stejně důležité jako excelentní servis našich emocí.

Beruško(krásný to nick) oni to nazývají temnou hmotou. Ikdyž já si osobně myslím, že hmota je jen něco jako energetické vlnění které se nám jeví jako pevná substance( i když vím, že to asi nebude fyzikálně správně). To ale neznamená, že bychom se neměli starat o svá těla a necvičit je. Vždyť máme dar pohybu. podle mystiků je vlastně hmota jen iluze a tělo jen něco jako futrál na duši což dokazuje i život např. takového Maharišiho nebo Ramakrišny, kteří zemřeli na rakovinu... já myslím, že tělo a duch( nebo duše) jsou dvě strany téže mince a ani jedno nenadřazuji nad druhým. musíš si najít to co je pro Tebe nejlepší... Zdravím...

Pro Stáňu. Rozumím. možná jsi mne špatňe pochopila, nenadřazji myšlení intuitivní nad racionálním jednáním. Jen se domnívám že lidstvo se vydalo pouze jednostranným směrem. domnívám se že myšlení pradávných lidí zřejmě vycházelo s činnosti vývojově starší emocionální části nervové soustavy. Racionální myšlení je neskonale mladší. Já osobně si myslím, že jsme neustále ve stádiu pokusů o jeho zvládnutí. Během posledních pěti až deseti tisíc let(přibližně) se logická část rozumu pokusila osamostanit se od svého emocionálního intuitivního základu. V praktickém životě se to projevilo tak, že se svět v naších představách rozpadl na dvě části. Místo původní jednoty najednou proti sobě stojí dvě stránky téže věci. Každá racionální civilizace má dojem, že je lepší než ta předešlá. Lidé se z vědeckou přesností snaží rozpitvat všechno ještě víc než se to podařilo těm předcházejícím. Navzdory úžasnému technickému pokroku nepřibývá a nepřibývalo šťastných a zdravých lidí(tento server je toho důkazem).spíš naopak. Viz to co napsal JIŘÍ s kterým musím souhlasit. Napsala jsi krásnou větu. "Poznat sáma sebe" a to je to o co kráčí.... v tom s Tebou také musím souhlasit. Intuitivní jednání ale neznamená se s každým na potkání přátelit. To není pozitivní myšlení. Osobně se snažím nikoho nepodceňovat. Pokud ovšem cítím, že mne chce někdo napadnout (což se mi opravdu už dlouho nestalo) mám právo se bránit a pokud na to přijde i silou...

Díval jsem se na správné označení toho námi zmiňovaného starého nenásilného sídla v Anatolii. Libore, asi ani jeden z nás to nepsal správně, ono se to píše Çatal H?y?k(nevím, jak se to přenese do této zprávy, tak to popíšu - to C je znak s ocáskem dole a ve druhém slově jsou obě "u" s dvěma tečkami nad). Je ale asi pravda, že nezáleží, jak se to správně píše či vyslovuje, protože jednak mohou existovat různé druhy přepisu a jednak správné tehdejší jméno města asi znělo nakonec úplně jinak a výslovnost byla taky úplně jiná :o)))Všiml jsem si, že možná v mém předchozím příspěvku je možná málo zdůrazněno, jak to myslím s magií. Vztahuju k ní stejné kritérium, jaké popisuju u Fromma - co rozvíjí životní síly, je dobré. Co je brzdí, omezuje anebo deformuje či dokonce ničí, je špatné. Existuje mnoho různých podob rituálního jednání a postupů. Některé mají skutečný hodnotný obsah a vyjadřuje v symbolické rovině podstatu člověka, tužeb, nitro, směr psychické energie. Některé toto všechno jen předstírají a uzavírají člověka v pouhé vnější slupce, která není ničím jiným než přáním vybavit se něčím jiným, než svou vlastní silou, obelhat skutečnost a ze zbabělosti, strachu či lenosti uhnout před svým vlastním životním úkolem tak, že nastrčím místo svých omezených sil něco domněle silnějšího, protože sám bych netroufl, protože bych jistojistě prohrál...Něco v tom smyslu jsem chtěl vyjádřit.A ještě poznámku k indiánskému typu řešení existenciální úzkosti. Je jasné, že nepraktikují výlučně šamanskou cestu zpátky do přírody, ale také žijí láskou (a bohužel nakonec s postupem naší civilizace v nich byl probuzen i spotřební duch). Ostatně ani by to nešlo - trávit celý život rituálem splynutí se zvířetem, láskyplný vztah k ostatním tedy v jejich životě převažuje. Výhodou lásky oproti animalistickému rituálu je mj také to, že láska může být trvalou součástí psychického života, zatímco prožití návratu k nevědomí je možné vždy jen po relativně krátkou dobu. Protože jsem si vědom, že je to takto provázané, jsem už u toho předchozího povidání učinil poznámku, že zjednodušuji.