Reklama

Existuje Bůh?

Petr (Po, 13. 6. 2011 - 20:06)

Jericho se dá přirovnat k nádoru v těle. Nádor se musí vyříznout. Je to drastická metoda, všude samá krev, ale tomu tělu to zachrání život.

- (Po, 13. 6. 2011 - 20:06)

Dobrá poznámka. Rozporů je...četl jsem zajímavý článek na jednom docela věrohodném serveru o vědě a historii, že Yahweh byl původně jeden ze tří bohů nějaké severovýchodně africké malé civilizace. Yahweh zastupoval funkci boha války a byl hodně krvelačný. Jenže tuto kulturu zachvátila občanská válka a nově zvolený král - revolucionář, který válku krvavě vyhrál ostatní bohy zakázal a uctíval jen Yahweho. Ten se dostal až do oblasti dnešní Palestiny/Izraele a sloužil jako předloha pro napsání hebrejské bible (starého zákona). Proto je bůh starého zákona takové svinské krvelačné surové a kruté mysogidní hovado, zatímco bůh nového zákona je bůh "jak má být".

Rakato (Po, 13. 6. 2011 - 20:06)

Rakato, nebudem se bavit o...Petře, ještě k mutacím: Kdybys ve škole řekl paní učitelce, že mutacím rozumíš jako koza petrželi, nedostaneš se ani do deváté třídy.
Mendel nevěděl nic o genech a teď má v Brně na Mendláku sochu. A pozor, byl to kněz!

Mohu souhlasit s tebou v tom, že bůh dal člověku svobodu rozhodování. Tak velkou, že ať uděláš cokoliv hrůzného nebo užitečného, on na to nezareaguje. Komunikovat se mu také nechce, takže ikdyby někde existoval, k čemu je mi takový bůh dobrý?

Petr (Po, 13. 6. 2011 - 20:06)

Jestli chceš porozumět tomu proč je na světě zlo, tak zadej do vyhledávače: světová vláda skrze mikročip.

Rakato (Po, 13. 6. 2011 - 20:06)

plně s tebou souhlasím....Dobrá poznámka. Rozporů je v křesťanství mnoho. Např. ten, že ať už mluvíme o starém zákoně nebo novém zákoně, vždy jde o jednoho jediného boha. A ten se choval v době starozákonních židů opravdu hnusně - např. Židé na boží příkaz a s jeho pomocí zabili všechny lidi v Jerichu, dokonce bůh vybízí k páchání genocidy, kdy radí, jak postupovat při obléhání města - pokud se nepřítel nevzdá a město se musí dobýt, všechny podřežte. A k takovému krvelačnému démonu se máme modlit?

Petr (Po, 13. 6. 2011 - 20:06)

Rakato, nebudem se bavit o mutacích, protože tomu rozumíme jako koza petrželi. :)
Až budeme mít znalosti jako Foxy, tak se můžeme smysluplně bavit, ale do té doby jsme k smíchu lidem, kteří tomu rozumí.
A to jak si psal, že Bůh nás trestá atd. a že se věřící se vraždí ...
Máš plno chaotických informací. Můžeš mi věřit že Bůh nikoho netrestá.
Bůh dál člověku svobodu v rozhodování a respektuje jeho rozhodnutí a bere smrtelně vážně jeho rozhodnutí v tom jak bude žít, a jestli budeš žít podle Jeho pravidel a nebo podle sebe. Většina lidí žije podle sebe a když se stane něco zlého, tak řeknou : Jak to mohl Bůh dopustit ! To je jasný důkaz toho, že Bůh neexistuje ! ! !

- (Po, 13. 6. 2011 - 19:06)

Petře, vidím, že stále...plně s tebou souhlasím. Dokonce se rodí lidi s anomáliemi jako je zbytek ocasu. Další věc je třeba to že mongoloidní rasy mají tlustší víčka očí která slouží jako ochrana proti písečných bouřích na pouštích a stepích kde žili. Jsou to drobnosti, ale tak evoluce a mutace funguje. :) Mimochodem, fakt by mě zajímalo, proč podle věřících nás údajně Bůh testuje, když je vševědoucí. On věděl, co udělá Adam s jablkem, a přesto ten prvotní hřích "způsobil" (což je od něj teda pěkně hnusné, ale udělal i horší věci), on ví, jestli je naše víra pravá nebo ne. Proč nás proto testuje nechápu. :D

Rakato (Po, 13. 6. 2011 - 19:06)

Rakato, ty tady obhajuješ ...Petře, vidím, že stále čteš jen křesťanské "vykladače" evoluce, ne Darwina.
Jasně že všichni máme v genech (nebo v genu) přesný stavební plán oka. A co má být?
Opakuji, že si přímo v přírodě můžeš najít u jednoduchých, složitějších a složitých živočichů oko v podobě od světlocitlivé skvrny po dokonalé orlí oko. Tohle si najdi na internetu a mysli vlastní hlavou.
Když budeš stále ignorovat, že vše podléhá vývoji a změně, pravdy se nedobereš.
Malý příklad, který už snad nebudeš ignorovat: Kolik máš zubů, 32 nebo 28? Hodně lidem totiž chybí osmičky, protože je už mnoho generací k životu nepotřebuje. Klasická adaptace na změnu podmínek.

A mutace? Kolem nás mutače jen hučí – je jich všude plno. Myslíš si, že ledního medvěda stvořil bůh bílého? Prostě kdysi se evolucí vyvinul jen jeden druh medvěda a ten se mutacemi adaptoval na různá prostředí.
Co je na tom tak nepochopitelného? Neřeknu, kdybychom se bavili o baktériích, ale tyhle věci můžeš viděl na vlastní oči všude kolem sebe.

Rakato (Po, 13. 6. 2011 - 18:06)

Takže spíše čekáš, že...Už jsem slyšel mockrát frázi: Boha hledej v sobě, bůh je v nás." Kdyby to Jehova řekl Abramovi, ten by se mu vysmál. Jak to, že před 3,5 tisíci lety bůh komunikoval a dělal zázraky, a teď už ne? Na všemocnou a vševidící bytost podivná nečekaná nečinnost.

Když se podíváš kolem sebe, křesťané, ateisté, mohamedáni a další, všichni bez rozdílu se vesele zabíjejí, vraždí, kradou. A jejich bůh to dovoluje. Na to máte odpověď: Bůh nás trestá. nebo Bůh nás zkouší.

No, v devatenáctém století někteří vědci vysvětlovali tehdy nepochopitelné jevy, že celý vesmír vyplňuje éter. Ale když zjistili, že existuje vákuum, volky nevolky se teorii o éteru museli vzdát.
Stejné by to měli udělat křesťané s bohem - v minulosti je bohem dařilo leccos vysvětlit, ale stejně jako existence éteru, ani existence boha nebyla potvrzena.
Závěr: Bůh neexistuje a pro vysvětlení světa je třeba použít jinou teorii než tu biblickou.

Jinak řečeno, když si na světě děláme všemožná ukrutenství a bůh to dovoluje, místo aby tomu zabránil, když chceme s bohem komunikovat, ale bůh mlčí, musíme na základě těchto faktů konstatovat - bůh neexistuje.
Místo toho, abyste to uznali, tak říkáte fráze typu - hledej boha, on nás trestá, zkouší. Není neexistence boha nejlepší vysvětlení toho všeho?

- (Po, 13. 6. 2011 - 18:06)

Foxy, upřímně děkuji za...divil bych se, kdyby jako takový biolog měl jiný názor na tuto problematiku než abiogeneze :)

Petr (Po, 13. 6. 2011 - 18:06)

Foxy, upřímně děkuji za informace.
Jsem moc rád, že jsi vstoupil do diskuse, protože jsi úroveň diskuse vystřelil až do nebe :)
Jaký je tvůj názor na vznik života na Zemi ?

V. (Po, 13. 6. 2011 - 17:06)

To je pravda, důležité...Netuším, jestli jsme tak zcela svobodní - jednáme v rozmezí určitého prográmku, a pokud bych se měla ve zkratové situaci jako matka nějak rozhodovat - nebudu myslet a zachráním život svému dítěti, aniž bych se zajímala o svůj. Kdyby tento mateřský instinkt nebyl, třeba bych své dítě zachránit nešla. Protože další pud, který v sobě mám, je pud sebezáchovy. Atd. V čem jsme svobodní? Leda v myšlenkách.

Foxy (Po, 13. 6. 2011 - 17:06)

Přiznám se, že v této...Jak imunitní systém pozná, že v této části DNA je chyba ?
Jak imunitní systém opravuje DNA ?
- - -
To, že je možno opravit chyby DNA je principiálně dáno existencí samodetekujících a samoopravných kódů.
Zde jsou příklady z technické praxe, které na jednodušších příkladech ukazují, že to principiálně možné je a jakým způsobem to funguje:
- - -
Samodetekující kódy slouží k jednoduchému ověření správnosti zadaných dat. Princip je založen na tom, že zadaná data jsou (buď rovnou, nebo po určité matematické operaci) dělitelná daným číslem, nejčastěji bývá voleno 11 (tzv. jedenáctkový samodetekující kód). Daný dělitel by měl splňovat několik kritérií:

* dvoucifernost (aby se dala vždy odhalit chyba zadaná v jediné cifře)
* prvočíselnost

Čím vyšší dělitel se zvolí, o to delší bude výsledný kód, ale také vyšší pravděpodobnost odhalení chyby. U jedenáctkového samodetekujícího kódu je zaručeno, že při zadání jedné cifry chybně bude omyl odhalen, u dvou špatně zadaných cifer už je pravděpodobnost odhalení pouze 10/11.

U samodetekujících kódů je možné ověřit správnost zadání, při odhalení chyby ale není možné zjistit původní informaci. Tento nedostatek je odstraněn pomocí redundance informace u samoopravných kódů.

Samoopravný kód:
Příkladem může být Reed-Solomonův kód, který patří do skupiny blokových kódů a dokáže detekovat a opravit vždy určité množství chyb v jednom bloku zprávy. Díky jeho dobrým vlastnostem je v dnešní době hojně používán v mnoha digitálních zařízeních, mezi něž patří zabezpečení dat v GSM, DVB, či dat na disku CD, DVD. Při výskytu shlukových chyb přesahujících schopnosti kódu se do přenosového řetězce zařazuje blok prokládání dat (interleaver), který zajistí rovnoměrné rozprostření chyb do většího úseku zprávy. (Více o tomto kódování třeba na: http://access.feld.cvut.cz/view.php?cisloclanku=2006080002)
- - -
Jak to funguje v živém organismu u DNA je možno přiblížit si kupříkladu na odkazu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oprava_DNA
tedy v české Wikipedii.
- -
Třemi hlavními mechanizmy k omezení chyb jsou vyhýbání se chybám (především díky efektivitě výběru nukleotidů), odhalování a opravování chyb během replikace DNA (proofreading), a pokročilé opravování chyb propuštěných prvními dvěma systémy.
Genetický kód je v prvé řadě chráněný – znamená to například, že třetí písmeno většiny kódů aminokyselin se může změnit bez účinku na samotný kód. Příkladem je GGU, GGC, GGA a GGG, což jsou všechno kódy pro glycin. Podobných ochranných mechanismů je tu samozřejmě více.
Systém ochrany kódu zajišťuje, že většina z relativně vzácných neopravených mutací nevyprodukuje aminokyselinu či strukturální změny v bílkovině. akmile je jednou přečten iniciační kodon, každá další sekvence nukleotidů obvykle představuje další nedotčený kodon – a je neobvyklé, aby se čtecí rámec posunul, jakmile jednou translace začala, což zaručuje extrémně vysokou věrnost translace.
Existují různé cesty k opravě DNA, přičemž každá z nich je specializovaná na určitý druh poškození . Navíc vyrábí většina organismů četné enzymy, jež mohou opravit jisté druhy poškození DNA. U lidí je známo kolem 50 enzymů, jež se účastní oprav DNA.
Za vysokou věrnost replikace DNA vděčíme také zčásti různým komplexním enzymatickým opravným procesům prováděným samotným komplexem DNA – polymerázy. První úroveň oprav polymerázy je vestavěna do struktury samotného páru bazí DNA. Kód DNA sestává ze čtyř chemických bazí: thyminu, adeninu, cytosinu a guaninu (RNA užívá uracil místo thyminu). Adenin se normálně stabilně váže pouze na thymin či uracil, zatímco cytosin se váže jen na guanin.
Vnitřní chyby, k nimž občas dojde během replikace DNA, jsou obvykle opraveny proto, že komplex polymerázy DNA funguje také jako korektor. Oprava nevhodných zapojení vyžaduje multiproteinový komplex, který rozpozná špatně zapojené báze a použije mnohostranné enzymy k nahrazení nesprávně zapojeného zbytku nukleotidu zbytkem správným. Jedním z faktorů, které mohou spustit opravu, je fakt, že nesprávné zapojení vyprodukuje komplex páru bází o špatném průměru – výsledkem pak je, že špatně zapojený nukleotid způsobí přestávku v replikaci. To spustí proces, který obvykle vyústí ve vyříznutí špatně zapojeného nukleotidu z dceřinného řetězce.
Navíc může opravný systém rozlišovat mezi dceřinným (kopírovaným) a rodičovským (původním) řetězcem pomocí mechanizmů jako je jejich rozsah methylace – nově syntetizovaný řetězec DNA není ukončen methylovými skupinami, dokud není zkontrolován.
Rozlišování řetězců dceřinných od rodičovských je důležité, protože nahrazení nukleotidu v řetězci rodičovském by způsobilo rozšíření chyb místo jejich opravy. V důsledku toho, pokud jsou poškozeny oba řetězce molekuly DNA v téže oblasti, je oprava méně pravděpodobná – a pokud se buňka rozdělí a reprodukuje, mutace bude předána dál. Takže k tomu, aby mutace proklouzla tímto opravným mechanizmem, musí se poškození objevit na obou řetězcích DNA – extrémně nepravděpodobná situace. (Methylace DNA = jeden z mechanizmů epigenetické inaktivace genů. Methylován je cytosin. Methylovaná DNA může být reaktivována demethylací.)
Dokonce i nejsmrtelnější typ poškození, dvouřetězcové zlomy – kde jsou postiženy obě fosfátové páteře – může být opraven zase jiným opravným mechanizmem. Tento systém zavádí mezimolekulární autofosforylaci několika cílových bílkovin, jež jsou spojeny se signálními sítěmi. Tyto sítě zpomalí postup buňky buněčným dělením a také stimulují opravu dvouřetězcového zlomu.
Ještě jiný mechanizmus umí opravit chromozom Y. Jelikož tento chromozom nemá svůj protějšek (tj. část chromozomového páru) jako jiný chromozom, má náhradní kopie příslušných genů. Chromozom pak vytvoří smyčku, takže defektní gen může použít kopii coby templát k provedení oprav.
- - -
O samokontrolních a samoopravných mechanismech by bylo možno popsat ještě mnoho stránek.
Doporučuji proto progooglovat internet a vlastním rozumem si z něj vytřídit relevantní informace.
Končí mi služba, nezbývá než popřát dobrý den a hodně zdaru.

totally_random_ (Po, 13. 6. 2011 - 17:06)

Pravděpodobně ne.

Petr (Po, 13. 6. 2011 - 16:06)

Přiznám se, že v této oblasti nejsem profik, a tak si rád nechám od tebe doplnit znalosti.
Jak imunitní systém opravuje DNA ?
Jak imunitní systém pozná, že v této části DNA je chyba ?
Imunitní systém by musel mít k dispozici nepoškozenou DNA aby věděl co je špatně a co ne.

Foxy (Po, 13. 6. 2011 - 12:06)

Foxy, DNA Nemá opravné...Zdravím!
Petře, nemáš pravdu. Bez samoopravných mechanismů, průběžně opravujícího stejně průběžně vznikající poškození DNA by žádný organismus nepřežíl. Důsledkem imperativní potřeby tohoto mechanismu je vysoký stupeň redundance genetické informace (to jsou ony "nic nekódující" úseky DNA).
Proto jsem zde zmiňoval i jev, zvaný "hormeze".
Termínem hormeze (horman = řecky povzbudit) se označuje příznivá aktivace, povzbuzení fysiologických funkcí malou, netoxickou dávkou látky, která je ve vyšší dávce škodlivá.
Takových látek i fysikálních vlivů je velké množství. To platí i v medicíně, protože téměř všechny léky mají ve vysokých dávkách účinky škodlivé a při dávkách ještě vyšších i smrtelné.
Dnes se tento termín používá především v souvislosti s radiací a označuje se proto jako radiační hormeze. Takový účinek lze nejspíše přirovnat k očkování, kdy malá dávka oslabených bakterií stimuluje imunitní systém, kdežto vysoká dávka má kvalitativně jiný účinek, vyvolává chorobu.
Princip hormeze lze dokumentovat na příkladu výskytu leukemie u osob, které přežily bombardování Japonska. Incidence (výskyt) leukemie u osob, které byly zasaženy jen malou dávkou radiace, byla nižší než u kontrolní (radiací vůbec nezasažené) populace a se stoupající dávkou dále klesala; teprve při vyšších dávkách se trend obrátil a incidence začala lineárně stoupat. Totéž se nejnověji zjišťuje u exposice radonem a výskytu karcinomu plic.
Vysvětlení tkví v tom, že radiace má dva různé efekty. Nízké dávky stimulují a zvyšují výkon imunitního systému, který opravuje různá poškození DNA, vznikající převážně samovolně při buněčném dělení, ale v malém procentu i v důsledku záření. Při vyšších dávkách záření naopak množství poruch DNA vlivem radiace stoupá, zatímco aktivita reparačního biosystému je potlačena.
Pokud jde o radiační hormezi, tak dosud ještě není všeobecně akceptována a je předmětem výzkumu i ostrých diskusí, protože podstatně mění dosavadní názor na vliv radiace. Podle dosavadního, obecně převládajícího názoru je totiž působení radiace na člověka od počátku škodlivé a velikost účinku se se stoupající dávkou lineárně zvyšuje.
Jde o problém závažný, protože po bezpečném průkazu existence hormeze a po porozumění jejím mechanismům bude zřejmě možné pozměnit hodnocení radiačního rizika i současnou praxi radiační ochrany.

Odkaz: Heřmanský B.: Racionální a iracionální přístup k hodnocení rizik jaderné energetiky. Sborník. Academia, Praha 2002, 74-93

(Další prameny i podrobnější rozbor problému mohu dodat, obávám se však, že by se svým rozsahem i zaměřením zdejší diskusi poněkud vymykaly.)

Petr (Po, 13. 6. 2011 - 11:06)

Foxy, DNA Nemá opravné mechanismy. Jediné co jde je "ředění". Když budeš mít třeba vadu zraku (poškozené geny ) tak bys musel ty a tvoje děti, mít děti s někým kdo tuto vadu nemá a tyto špatné geny by se tím potlačily. A nebo nemít děti aby tato mutace zanikla.
V přírodě se udržují zdravé geny tím že zvíře se neumí o sebe postarat a zemře.

Foxy (Po, 13. 6. 2011 - 11:06)

Uvedu další...Chybný příklad.
Záření...
Když život na Zemi vznikal, bylo to tu mnohem horší, než v pekle černobylského reaktoru.
Všechny ty nestabilní isotopy (pardon, dnes se tomu říká nuklidy), co dnes tvoří radioaktivní pozadí, tenkrát zářily o pěkných pár řádů mohutněji - a k tomu ty, které už dnes chybí, protože rychlost jejich rozpadu jim nedala dožít se dnešní doby.
Proto má (a musí mít) naše genetická informace samoopravné mechanismy, stejně jako je musí mít obyčejné cédéčko pro případ poškrábání. (Nejde tu jen o poškození zářením, ale i chemickými vlivy atd.)
Důsledkem je jev, zvaný hormeze.
A také to, že všude tam, kde ze země tryskala radioaktivní voda, vznikaly ozdravné lázně, a to v dobách, kdy o pojmu radioaktivita ještě nebylo ani potuchy - od starověkých Asklepionů až po Jáchymov.
Tož asi tak.

Petr (Po, 13. 6. 2011 - 11:06)

To je pravda, důležité věci jako je najít si partnera, mít děti a vidět v dětech smysl života, to je pudová záležitost, protože je to důležité. To Bůh nemohl nechat na člověku :)
Ale jinak jsme svobodní.

V. (Po, 13. 6. 2011 - 10:06)

Vždyť jsem to psala - DNA je takový progámek, kdo ho vymyslel, toť otázka. Lidé jsou svým způsobem roboti, akorát jiná forma. Řídíme se tímto programem, máme pudy, které neovlivníme, atd.

Reklama

Přidat komentář